Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
měli jste nebo máte také někdo vyhřezlou ploténku? Já mám dva výhřezy L4/L5 a L5/S1 kolem 5-6mm a pak dva nějaké miniaturní asi 1-2mm. Trápí mě to od března. Bolest začala v levé hýždi a postupovala po noze dolů až ke kotníku. Ale jakože opravdu bolest nesnesitelná. Mám za sebou elektroléčbu, ultrazvuk, masáže, placeného fyzioterapeuta, Dornovu metodu, 2x rehabilitace a samozřejmě hodně léků, nejdřív slabší, teď už beru opiáty na recept s modrým pruhem. Úlevová pozice je v sedě na bobku nebo vleže. Mám problém dojít k popelnici, nakoupit, dojít na MHD. Operaci mi zatím nedoporučují. Teď jdu do nemocnice, asi na kapačky. Je tu někdo, komu pomohlo něco jiného než operace? Jsem už totálně zoufalá, ta každodenní nepřetržitá bolest mě ubíjí, bere mi chut cokoliv dělat, jen ležím nebo sedím v posteli u počítače. Jo, párkrát jsem se nas...a, vzala si místo 2 dohromady 6 tablet toho opiátu, přestala cítit bolest (nádherný pocit) a úplně jsem se vznášela. Vyrazila jsem dokonce do města a nakoupila nějaké vánoční dárky. Škoda, že mi doktorka příslušnou zásobu nenapíše, už je mi jedno, že bych byla feták, protože když třeba jen jdu ráno na záchod, když ještě žádný prášek v sobě nemám, tak brečím bolestí. Působí to hodně zle i na moji psychiku, říkám si, že jestli mi nic nepomůže, tak takovýhle život prostě nechci, mám myšlenky na sebevraždu, čím dál častěji. Je tu někdo, kdo se z toho dostal bez operace?
Kolikrát denně cvičíte rehabilitační cviky předepsané lékařem a jak dlouho už cvičíte?
Víte ona vyhřezlá ploténka se nevyhřezne jen tak sama od sebe, předcházejí tomu roky špatného pohybu a špatných pohybových návyků, mezi které se počítá třeba i sezení s nohou přes nohu, i taková zdánlivá banalita poškozuje pohybový aparát.
Léky jsou jen na zmírnění bolesti, situaci neřeší, ploténku zpět na její místo nevrátí. To dokáže jen cvičení, nebo se při operaci ta vyhřezlá část tlačící na nervy odstraní.
Taky vím, že léky nic nevyřeší, od začátku chci řešit tu PŘÍČINU, ale jak? Všichni troubí jen cvičení, cvičení, cvičení - a když jsem se pak ptala, tak - necvičte nic přes bolest. Fyzioterapeutka mě poslala po pátém cvičení znovu na neurologii, že si se mnou neví rady. Na placeného fyzioterapeuta už nemám peníze a ti ostatní to je čekací doba 5 měsíců. Jinak, ty cviky co mi fyzioterapeutka řekla cvičím asi měsíce 2x denně, a je mi po nich hůř než líp.
A jo, jinak se vším souhlasím. Jenom nevím, jestli budu schopná všechna ta nařízení dodržovat, jsem bohužel typ sprintera: start-cíl, a ne se vláčet jak maratonista. Věci co jdou pomaaaaaaaalu, a s malým výsledkem mě demotivují.
Zkušenosti mám hojné, teď zrovna v recidivě, skutečně mi pomohla až operace, musela jsem si ji doslova vybojovat. Teď bych ráda zas, ale do jednou operované už se jim podruhé nechce, navíc jsou nemocnice k prasknutí narvané těmi, kteří byli kvůli covidu odkládaní více než rok. Zkuste znova lékaře, klidně někde na neurochirurgii, třeba se vám to povede. Musím s vámi souhlasit, že pro neurology není půl roku krutých bolestí žádná dlouhá doba. Je mi vás líto.
Podle popisu jsi zralá na operaci a rehabko to nesrovná.. Změň lékaře... Holt pojištovny šetří, tlačí na doktory a kdo je schoen vstát z postele a nemá tlačenku tak ho nechaj na opiátech klidně roky...
"Zkolabovat" u Motola a zavolat si rychlou..
děkuju. Taky si to bohužel myslím, hlavně proto jak se to zhoršuje, den ode dne. Mám jít zítra nebo popo. na hospitalizaci, tak uvidím. Ale ta bolest mě fakt ubíjí, bere mi veškerou radost z čehokoliv, mám pocit, že zešílím. Celý den proležím a jen dojdu dát nažrat kocourům.
Nu, teď bych neváhala a pokud vám operaci navrhnou, rovnou po ní skočila. Dnes jsem dostala doporučení na další operaci a na neurochirurgii mě objednali na první návštěvu (která je jen informační) na polovinu února. A to ještě nejsou narvané nemocnice coviďákama až po hambalka. Tak abyste pak nemusela rok čekat. To se vážně nedá vydržet, věřte mi. Ještě před covidem jsem při akutním problému stejně tři měsíce čekala na volný termín. A to údajně hodně spěchalo, lezla jsem jen o berlích po bytě a hrozilo ochrnutí. Takže neváhejte. Tohle, jak popisujete, těžko nějakým cvičením dáte do kupy.
ellen® - já jsem na tom byl v jednen čas tak, že jsem i na záchod lezl po čtyřech v hrozných bolestech (dostat se z postele bylo šílené) a tam složitě řešil situaci. A přesto jsem se z toho dostal, jak popisuji níže.
Mně tehdy neuroložka zařídila na druhý den magnetickou rezonanci, další den jsem jela do Hradce a do týdne jsem byla po operaci. Byl to fofr, prý by mi odumřel nerv v levé noze a dopadla bych špatně. Tehdy jsem se nemohla dostat ani do auta, museli mě nakládat a jela jsem vleže a opravdu trpěla. Tohle nepřekonáte a operace je jediné řešení.
Měl jem kdysi něco podobného, nepamatuji si detaily, musel bych to hledat, ale bylo to v bederní páteři. Stalo se mi to někdy když mě bylo asi 27 let. Bylo to v takovém stavu, že jsem nemohl pořádně ani chodit. Byl jsem asi 6 týdnů na rehabilitačním oddělení neurologie, kde mi z toho pomohli pomocí cvičení a tzv. "hradeckých směsí", což jsou injekce, které píchá lékař přímo do žíly. Tuším, že jsem jich dostal asi 6. Pak se mi to občas vrátilo, ale ne v takové míře, přesto mě upozorňovali, že se operaci asi nevyhnu. Dokonce jsem na to pak dostal "modrou knížku", že už jsem byl vyřazen z evidence armády a nemusel jsem pak už na další cvičení. Obrat nastal, když jsem po letech navštívil běžné oddělení rehabilitace, která jsou normálně dostupná, ale byla tam rehabilitační lékařka, která mě doporučila podvodní masáž. Ta masáž probíhá ve velké vaně, kde leží člověk na břiše a celé tělo je pod vodou (kromě hlavy samozřejmě), jen rukami se držíte. Rehabilitační pracovnice pomocí silného proudu vody masíruje oblast páteře tak, že máte pocit, jako když rozebírá jeden obratel po druhém. Po skončení ještě musíte chvíli zůstat ve vodě, aby se tělo zase dostalo do normální polohy. Můžu říci, že jsem toto absolvoval několikrát, během pár let, ale nyní mám klid. Záda se sice občas trochu ozvou, ale stačí že si zacvičím několik naučených cviků a je to OK. Problém dnes bývá v tom, že ne každé rehabilitační zařízení podvodní masáže provádí, protože je drahá voda.Tak mě to řekla jedna lékařka, která toto pak zrušila. Jsou ale takové, že si s tím umí poradit, např. vodu zaplatí pomocí dalších procedur. Ta voda se totiž v té velké vaně musí měnit po každém pacientovi.
Ještě dodám, že někdy po padesátce, se záda celkem umoudřila a nyní v důchodu už ani nezlobí. Přesto občas preventivně několik těch známých cviků provedu.
Děkuju vám všem, právě odjíždím na hospitalizaci tak uvidím. Jinak dnes už i po lékách chodím v předklonu. Jak tu píšete o té šestitýdenní rehabilitaci, to by se mi líbilo, tedy takový přístup doktorů bych brala, hospitalizace na rehabilitačním a k tomu procedury, nebo rovnou poslat do lázní. Já mám lázně na pohyb.aparát "za nosem", ale co vím od dvou známých, jezdí tam hlavně lidé po operaci - na takový relax. Aspoň teta to tak měla. Po operaci kyčle, nic ji nebolelo, nějakou dobu fungovala doma a pak jela do lázní. No, nebo spíš do wellnesu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.