Nejste přihlášen/a.
Člověk se podívá na zprávy a začíná pomalu přemýšlet, kde najde volnou jeskyni, kam se bude moci přestěhovat. Doufám, že to je utopie, že tak hluboko neklesneme. Ale jak říkala paní ve zprávách, kolik má platit zálohy na plyn a elektřinu , tak jsou určitě mimo realitu. Pořád se všude jen řeší peníze, platy, platy poslanců, už mě to unavuje, málokdy to sleduji, vždycky mě to naštve. Momentálně s důchodem vyjdu, ale pokud bych měla platit tak horentní částky, tak to bych opravdu nezvládla. A co ti, co mají hypotéky? Z čeho to mají platit? Jak budou splácet, když platí třeba 25 000,- Kč splátku? Jak budou děti žít? Tohle jsem si nikdy neuměla představit, a že to nebylo jednoduché. Tak jsem si postěžovala, nečekám žádné urážky.
Však jsem psala, co mají dělat mladí,když mají hypotéky, mně bude sedmdesát, celý život jsem prodávala v potravinách, nejdřív jako zaměstnankyně, posledních 20 let soukromě , co jsme si sami nenavozili, nenakoupili, to jsme v prodejně neměli. Pracovala jsem do 65 a dnes jsem hrozně unavená, všechno mě bolí, v noci se bolestí budím, důchod nízký - pod průměrem , jsem sama , ale naštěstí bydlím ve svém. Víc jak polovina důchodu jde jen na bydlení a kde jsou různá další vydání? Jezdím malým autem - naštěstí- na dovolené jsem nebyla mnoho roků, do divadla, do restaurace, to už ani nevím, jaké to je. Celý život jsem šetřila, ale statisíce se mi našetřit nepodařilo. Tak ale žije mnoho důchodkyň. Mladým nezávidím, ale než vy budete stará, kdoví co bude. Máte v sobě dobré geny, tak máte větší šance,že se toho věku dožijete ve zdraví. A pokud máte nadprůměrný plat, můžete investovat, na stáří se zajistit, tuhle možnost každý mladý nemá. Přeji vám hlavně zdraví a klid. - jen na okraj- já taky klíči necinkala. A když jsem nastupovala do práce,měla jsem plat 700,- Kč a dvě děti.. Babička měla důchod 300,- Kč. Na život si nestěžuji,myslím, že jsem toho dost dokázala, i děti mi řekly, že by zvládl málokdo.
Ale já je nevolila.K volbám chodím pravidelně , ale nějak můj hlas není slyšet. Já mám právo nadávat. Já tohle nechtěla.
@lenulakr, v tom případě si ještě zanadávejte. Obávám se, že i to vám bude zanedlouho v "novodobé evropské demokracii" zatrženo. Těžko odhadnout, které menšině se vaše téma nebude líbit. Ida
V radiu byla včera důchodkyně z Brna, která zvolila spolubydlení. Jinak by celý důchod dala jen na nájem. Jsou dohromady 3 babičky, kuchyň a sociálku mají společné a každá dá na nájem 5 tisíc + energie. A v tom pořadu tohle řešení doporučovali, že jinak důchodci spějou nejrychleji k bezdomovectví.
Prostě to máme doklepat v houfu
Po válce tohle bydlení bylo celkem běžné /hlavně v Rusku/.
No, i za první republiky slabé, sociální domácnosti pronajímaly jeden pokoj studentům, či jiným potřebným. Ve starých filmech toho je.
Docela babičkám fandím, nejsou alespoň samy. Jedna pomůže druhé, dají na sebe pozor.
Pokud jsou schopné postarat se o sebe, obsloužit se, nepotřebují zvláštní péči, dalo by se říct, že to je lepší než domov důchodců. Jen to nemusí být tak idylické jak to vypadá v televizi. Každý člověk je z jiného prostředí, zvyklý na něco jiného, někdy se těžko přizpůsobuje, v tomto prostředí je potřeba ode všech hodně tolerance, občas zatnout zuby a nevidět. Jinak se řeší problémy v rodině a jinak mezi cizími lidmi. Tenhle příspěvek jsem taky viděla,ale byl tam i nějaký pán.
Jak se to mohlo stát? Co se to děje? Proc jde vsechno najednou do kopru?
(recnicka otazka)
Co se stalo, kde mají ti dnešní důchodci rodinu, potomky?
Ještě nedávno bylo normální, že rodina žila a držela pospolu,... prarodiče... rodiče... děti (nepočítám nedostatek bytu)
Taky sem si jen posteskl
Dnešní mladí - naše rodina - jsou unavení - často nemocní, jsou rádi, že to zvládají. Neříkám, že mi nepomůžou, ale finance na nich chtět nemůžu. Sice se mě občas ptají, jak vycházím, jestli nepotřebuji pomoct, ale to se raději snažím šetřit, abych vyšla.
Nevíte, co by vaše babička dnes kupovala. Taky jsem dřív kupovala jen to, co bylo a na co jsem měla peníze. Když jsem měla malé děti, stačily mi na týden 200,- Kč, dnes bych si ráda koupila třeba dražší sýr, ale když vidím cenu, tak mě chut přejde. Kupuji to, co je levnější, abych vyšla s důchodem, nedá se nic dělat. Na nákup se vypravím kolikrát i jen jednou týdně, jestli mám k jídlu tvrdší rohlíky, nevadí, hlavně, aby nebyly plesnivé. Myslím, že si nežiju špatně, ale třeba kdybych měla o 1 nebo 2 tisíce měsíčně víc, bylo by to podstatně lepší. To bych asi někdy zahřešila a koupila si něco lepšího. Opravdu se nedá srovnávat hospodaření babiček dřív a dnes, jsou jiné podmínky, jiné zboží, jiný výběr, jiná lákadla, jiné chutě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.