Nejste přihlášen/a.
Asi tě naštvu, ale řekni! Co si myslíš, že my uděláme? Nemáme ti říkat at něco děláš nebo neděláš. A za tebe nic udělat nemůžeme. Nejenže to prostě nejde, ale každý z nás má svůj život, své radostia své strachy a také boj s nepřízní osudu. Co by kdo pro tebe mohl udělat? Uvědom si, že nikdo vůbec nic. Musíš sama!
Ahoj,
jmenuji se Lena a nebudu ti dávat žádné proslovi atd. nejsem ani psycholog nebo terapeut, ale mám hroznou potřebu ti to tak nějak říct abys alespoň trochu porozuměla. Jestli to nebudeš chtít číst chápu to...
Chápu to proč se cítíš nepotřebně ale uvědom si že lidi neotravuješ do té doby dokud ti to nepoví dokud ti neřeknou abys je nechala na pokoji. A nepotřebuješ mít několik přátel stačí ti jenom jeden ten pravý se kterým si nejvíc rozumíš, ale to 100% víš. Říkáš že přežíváš z víkendu na víkend zkusila jsi někdy zaspat nebo nejít do školy? ano je to špatné tohle dělat, ale na druhou stranu když se to stalo mě (omylem) tak jsem si alespoň trochu víc odpočinula a ulevila si. Třeba to pomůže i tobě. Život je k tomu abys sis ho užila na plno a nepromarnila ho. ,,Stejně nikdy nic nedokážu" to si jenom myslíš určitě je toho v tobě hodně a ani o tom nevíš...
Přijdu si, že všechny hrozně otravuji, nedokáži se moc s nikým bavit o tom, co mě baví, protože mi přijde, že je to nezajímá.
Asi to bude pravda. Nezajímá je to a dávají to možná i dost najevo.
Najdi si jiné okolí, které to bude zajímat nebo změň téma hovoru.
Jsi společenská nebo samotářská?
Ono málo kdo vydrží být vrbou a poslouchat nějaké plačky stále dokola. Spíš se těch druhých nebo toho druhého kamaráda se kterým si sedneš ptej, at ti vypráví a nech ho vyprávět a odpovídej mu k tématu. Příjdeš pak na jiné myšlenky, když pojedeš na jeho notě.
Koníčky se doporučují, protože se dostáváš do kolektivu stejně myslících lidí se stejným zájmem a pak ten dialog jde snadno.
Chybí mi tam pohyb, sport. Dvakrát týdně do nějakého sportovního kroužku, do Sokola, na plavání a podobně. Lépe si zřejmě zorganizovat čas, není možné jenom sedět ve škole, a potom doma u knihy, počítače, u úkolů, popřípadě televize.
Hýbat se ve skupině stejně založených lidí, či vyběhnout na hodinku se spolužačkou (sousedkou) dvakrát do týdne do parku a přírody, nebo na koloběžce, o víkendu na výlet do podzimní přírody.
Samotář to má vždy těžší. Hlavně mu chybí kamarádi, ale sám si je neumí najít. Chtělo by to, aby si něčím vynikala a když ne v učení ve škole, tak v nějakém koníčku, činnosti. Zvýšilo by se ti seběvědomí. Něco tě musí bavit, tak to rozvíjet. Samo nic k tobě nepřijde bez tvého přičinění. Nepoddávej se myšlenkám, že nic neznamenáš. Myslíš si, že nic významného v životě nedokážeš. Nemusíš být přece významný politik, spisovatel, malíř obrazů, podnikatel. Budeš jako miliony jiných lidí, co mají práci,rodinu co žijí průměrný život.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.