Nejste přihlášen/a.
V rámci evoluce bylo smysluplné se skrývat před deštěm a větrem, případně asi zvířaty možná, v nějakých jeskyních..
pak byla možnost zpracovat dřevo, postavit si chatu chatku .. a jak se takovej materiál udržoval před zplesnivěnim? když ještě nebyly žádný ochranný laky, nebo co se používalo, jako přírodní lak? před zkaženim z nadměrnýho vlhka, při deštích?
i indiáni si přece vymysleli týpíčka, kde měli i oheň, tak otázka je, vždyt i ten materiál, z kterýho oni to dělali, se musel při dešti promáčet a začlo jim tam kapat?
nebo máte k tomu nějakej odkaz, třeba i, kde to je znázorněný .. ta posloupnost vývoje? díky.
Nahlédněte tady archeologienadosah.cz/... - a zajeďte se podívat "naživo". Leccos uvidíte sám, na další se můžete zeptat přímo na místě.
Ještě doplním old.lidova-architektura.c/...
Mladý pane, bydlel jste někdy ve stanu? Tím myslím klasické plátěné áčko. Impregnace brání nasákání tekutiny do látky, ale i stan bez impregnace chrání proti dešti, jen je mnohem náchylnější na protečení. Proto se dřív nesmělo na plachtu stanu sahat z vnitřní strany (za deště) a proto se stany stavěly pouze na dvou tyčkách, vyšponované špagáty do roviny - aby se nic z vnitřní strany napnuté látky nedotýkalo a aby se netvořily záhyby, zvyšující riziko protečení. Na podobném principu funguje i slaměná střecha - stébla slámy jsou kladena ve směru spádu a odvádí vodu po svém povrchu. Zkuste postavit stejnou konstruci a stébla klást vodorovně, voda prohrčí skrz. Dokonalejší střechy jsou z dřevěných destiček - šindelů. Kupodivu vydrží desítky let. I svislé stěny by vydržely mnoho a mnoho let, kdyby je občas jen smočila voda při dešti a měly šanci vyschnout. Zabiják je vlhkost trvalá, potom nastupují houby a plísně a jde to celé do kopru. Zmiňovaná ochrana dodatečnou povrchovou ochranou má za účel prodloužit životnost konstrukce. Používalo se kdeco, at už na rostlinné nebo živočišné bázi. Býčí krev / lněná fermež, ale pokud na takto ošetřenou konstrukci pustíte trvalé vlhko, nevydrží o moc déle než konstrukce neošetřená.
Tradiční střešní u nás kritiny dřevěné došky, palené tašky, břidlice, slaměnná střecha, ...
Jestliže začne kapat v takovýchle domech, tak není rozhodně konec. Na půdě bývalo stejně seno. Seno něco nasáhlo, pak se to vypařilo. A do malé díry ve střeše se někdy dával netřesk.
Střešní kritiny nejsou úplně nutné, třeba v subsaharské africe moc neprší a když v létě prší, tak to střecha nasákne do sebe a v zimě za chuchých období vypaří.
Pantheon v Římě také nemá zasklenný okulus.
Ošetřit dřevo - jednoduše dát jej chvilečku pod oheň, aby na povrchu ohořel, ale vevnitř je pak netknutý. Nebo použít olej (co polymeruje schnutím) anebo mě ještě napadá směs, na kterou potřebujete kriv, pak nějaké další přísady (kamenec, vápenná voda, moč,..?). Děsně to ze začátku smrdělo
S vývojem Vám moc neporadím, no zkuste prozkoumat tradiční domy v tropech, některé byli podobné po evoluci z jeskyň. Mrkněte se na archeoskanzen Modrá, co je na Moravě, na polozapuštěné dřevěné domy, z doby Velké Moravy.
Ono se taky měnilo podnebí. Bývaly časy, kdy bylo podstatně tepleji, než dnes. Takže se nemusel skladovat půl roku. Za Přemyslovců bývaly tři úrody ročně. Na Vánoce byla ještě docela čerstvá jablíčka.
Je to tak, proto mohli žít na hradech a nezmrzli, běžně měli otevřené jídelny pod širým nebem a když bylo zima, tak se trochu přioblékli. Každopádně před takovými 300lety už takové teplo nebylo, dělat zásoby na zimu byla potřeba a k dispozici jen kosa, hrábě, vidle a povoz tažený koňmi. Ona je to fuška i s dnešní technikou, kdy člověk jezdí v traktoru.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.