Znám několik univerzálních pravd. Třeba, Lidem se přání plní. Plní se ale i přání, které člověk nevyšle vědomě, ale i přání z podvědomí. Další pravda je, že když člověk usiluje o vnitřní sílu, musí nejprve pro udržení síly dosáhnout stabilitu. Další, že pokud je zlo i dobro ve stejné síle, vyhraje vždy dobro, protože je stabilnější.
Pokud se někdo ptá, jak něco hodně zlého může Bůh dopustit, je nutné zkontrolovat, jestli někde nevznikla jen negativní autorita, a žádná pozitivní autorita, která by situaci vyvážila.
Další, že pokud chce člověk mít nějaký svět, musí být takový nejdříve on sám.
Další, že podvědomí je v harmonii. Pokud si chci uložit nějaký zážitek, tak musí být harmonický. Strach není harmonický a tak se takový zážitek vrací k přepracování zpátky. Proto strach přivolává to, čeho se bojíme.
Žít v přítomnosti znamená nedržet se v minulosti, protože už nejde změnit. V minulosti může být něco nepříjemného a myslet na to, znamená mít negativní myšlenky. Ty vysilují. Budoucnost tvoříme teď.
Myslet tak, aby se člověk nemusel žádné myšlence bránit. Když se člověk něčemu brání, vyhazuje hodně cenné energie.
Dále, že každý člověk je jiný, a proto jen on sám v sobě může najít, jak být štastný.
Nevím, jestli tyhle pravdy myslíte také.