Nejste přihlášen/a.
Náboženství vznikala v dobách, kdy lidi křepčící kolem ohně si nedokázali vysvětlit přírodní úkazy. Bouřka, krupobití, den a noc nemohly vznikat jen tak, takže je někdo musel řídit. Pak přišel nějaký vychcánek, co to chápal, strčil si do nosu kruh, do vlasů kost, začal cosi mumlat, stal se kmenovým guru a lidi mu nosili dary v podobě jídla, manželek či obětních nemluvňat. Potud by se vymývaní mozků chápat dalo.
Ovšem dnes, kdy i církev už musela rezignovat a nemůže upalovat za prohlášení "přece se točí", je s podivem, jak jsou lidi manipulovatelní.
Milýáé sirokko, zapomínáte uvést zdroj této představy a tou je marxismus. S ním v tomto více či méně souhlasí všechny osvícenské -ismy, kterých za posledních 300 let vznikla hromada. O tom, co tyto ideologie za krátkou dobu způsobily, se není třeba šířit. Zde samozřejmě vždy zazní námitka, co naopak způsobila náboženství. Různá jistě mají na hlavě různé množství másla, ovšem je třeba rozlišovat mezi tím, co přikazuje doktrína - např. vraždit nevěřící, kteří se nepodřídí - a co páchají ti, kteří náboženstvím jen zaštitují svou agendu. To je hlavně případ křestanství, opakovaně zneužívaného jako inspirace k likvidaci domorodých kultur, což Ježíš nikde nenařídil.
Latinské slovo pro náboženství, religio, pochází podle jednoho výkladu z re-ligare, "znovu spojit". Je to tedy metoda, jak spojit živou bytost s jejím zdrojem. Ten je popisován různě, protože má mnoho podob a aspektů, což někdy vede ke zmatení. Teistická náboženství se shodují na tom, že jejich autorem je entita, ze které pochází vše ostatní. Obsahují různě pokročilá pojetí, jak k tomuto stvoření došlo. Tyto rozdíly by bylo možné přirovnat k rozdílům ve školní výuce. V nižších třídách se učí jednodušší věci, ve vyšších pokročilejší, úměrně schopnosti studentů. Všechny ale mají jediný cíl: vzdělanost.
Dotaz, která škola či třída je tedy "pravá", v tomto pojetí postrádá význam - pravé jsou všechny, které studenta posouvají k cíli. Škola, kde by studenti jedné třídy bojovali se studenty jiné třídy, by sloužila jako ilustrace nevědomosti par-excellence.
Pěkný den. Náboženství = víra. Víra není spravedlivá nebo nespravedlivá. Ta buď je, nebo není. Ve skutečnosti je založena na víře velká část našich životů aniž bychom si to uvědomovali. Luxusní příklad: říká se že Země je kulatá. Opravdu? Vy jste byl ve vesmíru a viděl jste ji? Nebo Vám to řekli nějací lidé kterým se říká "učitelé" či "vědci" a Vy jim to slepě věříte jen pro trapný pseudoargument typu "to je přece jasné!"? A teď to nejlepší: Pokud nasednete do rakety, vyletíte nad planetu a uvidíte že je skutečně kulatá - je tohle dostatečný důkaz toho že je kulatá? Platí že vidět znamená uvěřit? Rádiové vlny zná každý druhý a viditelné nejsou - přesto na ně prakticky každý věří. Tak jak tedy?
A ještě jeden aktuální příklad: Říká se že je dnes ve společnosti vir který způsobuje nemalé problémy. Skutečně? Vy jste ho viděl? Máte dostatečné znalosti na to abyste chápal že pod mikroskopem je právě ten vir? Jak můžete vědět že zrovna on něco způsobuje? Nezpůsobuje to něco úplně jiného? Z našeho laického pohledu nevíme. Jen se často slepě spoléháme na zprávy od odborníků a "odborníků". Tedy věříme. Možná namítnete že je to "přece jasné" když na to v současnosti umírá spousta lidí. Opravdu? A nezemřeli by náhodou i tak? Není mediální humbuk protlačující zprávy ohledně úmrtí tohoto typu jen kognitivní zkreslení s názvem "klam přeživších" (survivorship bias)? Ano, může to být i tohle. Nevíme. Věříme odborníkům. Jen intelektuálně zdrženlivý si může říct že "ví". Neví. Pouze věří nebo nevěří. A to je samozřejmě zneužitelné a taky se to děje. Jen skutečně velmi naivní jedinec si může myslet že nám duchovní, prezident, ministr nebo šéf říká stále jen pravdu a nemanipuluje tak abychom věřili tomu čemu potřebuje.
Ano. Je ovšem rozdíl věřit učiteli, vědci nebo pohádkáři. Co říká učitel či věděc lze ověřit, pohádkám nutno uvěřit ..
No to jistě avšak ani u odborníků nikdo neověřuje jejich fundovanost, nikdo je netestuje a nepřezkušuje. A pozor na to: i oni často ve škole vstřebali informace od profesora a - nebuďme naivní - rozhodně si nikde nic neověřovali. Tedy jak my ze své pozice laika poznáme že tomu tito odborníci vůbec rozumí bez vlastního detailního mnohaletého studia? Absolutně nijak. A jsme zase u víry a tak to má většina lidí - pouze se uklidňují naprosto slepým "no jo, ten má pravdu, to je totiž prej expert"
Na "pohádky" zřejmě nemá cenu odpovídat filozoficky, tak odpovím ve stejném tónu. Milé děti, poslechněte si pohádku o bájných dracích a racionálních vědcích...
"Před první světovou válkou začaly z Indonésie pronikat do Evropy podivné zprávy. Na jednom z menších ostrovů, jehož jméno do té doby nikdo neznal, žijí prý pohádkoví draci, desetimetrové saně požírající lidi, jimž z tlamy šlehá oheň a které dokážou zabít člověka jediným úderem svého mohutného ocasu. Všechno, co se dostane na ostrůvek, prý draci sežerou.
Všichni se napřed těmto povídačkám ze srdce smáli. Nakonec však přece jen zvítězila zvědavost. Na přímý pokyn holandské vlády byla v roce 1910 vypravena na ostrov Komodo vojenská expedice, vedená poručíkem van Steynem. Jeho úkol byl jednoznačný: Zjistit s konečnou platností, co je pravdy na té bláznivé dračí historii! Vojáci brali celou věc jako povedený žert. V době, kdy lidem začínají létat nad hlavou letadla, se organizuje výprava na draky! Záležitost hodná snad tak ještě středověku...
Na speciální lodi s nízkým ponorem, kterou překonali nebezpečný příboj, přistáli u záhadného ostrova. Chut k smíchu je přešla hned druhého dne. Na pobřeží spatřili dva draky, nejméně třiapůlmetrové. Jestli ti ve vnitrozemí ostrova jsou opravdu ještě větší, jak tvrdí domorodci..." (Jaroslav Mareš: Po záhadných stopách, Orbis 1994)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.