Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chce se mi vám jenom něco napsat, možná trochu k zasmání nebo možná k zamyšlení. Dnes jsem byla po nákupech ve městě, no a mimo jiné jsem koupila i nějaké sladkosti vánočního typu. Domů se mi nechtělo MHD, tak jsem šla pěšky kolem potoka a z druhé strany jsou takové zídky a tam vždy pravidelně sedává jeden místní bezdomovec. Seděl tam opět na tom studeném betonu a byl takový smutný, jednu botu neměl. Bylo mi ho líto a tak mě napadlo vyhrabat z tašky jednu tu čokoládu s vánočním stromečkem,laciná nebyla a šla k němu. On tak zpozorněl a já, že mám pro něj něco dobrého a podávám mu tu čokoládu, tak aby viděl ten stromeček. On jí vzal a vedle sebe jak měl ten batoh a nějaké kartouny, tak jí obloukem hodil do těch míst, ale bylo to tak asi 1.5 m od něho. Takže čokoláda letěla vzduchem , navíc ještě dopadla mezi dva kameny. Nějaké poděkování nic, možná jsem na to ani nečekala,ale potom jenom řekl: si vys.r voko, cigarety nemáš a rukou chtěl hmátnout do tašky. Bzum bzum nemáš? No, to už jsem se radši od něj vzdalovala s divným pocitem, že jsem pěkné tele.
Nu, praxe mě poučila, že bezdomovci jsou spíš horší lidé neochotní respektovat společenské zvyklosti, bezohlední bordeláři, kteří se štítí práce a neuklidí ani po sobě. Fakt mě překvapuje, že jim to jejich žebrání ještě někdo žere. Máme jich ve čtvrti, kde bydlím víc než dost a je mi úplně jedno, jaký osud je zavál na ulici...jim je taky lhostejný můj život.
Také dnešní příběh. Šla jsem se psem městem a viděla, že před Penny na chodníku zastavuje auto PČR. Asi po 15 minutách jdu zpět, už po chodníku kolem Penny. Na studené zemi sedí muž. Chci to místo trochu obejít, už kvůli psovi. Od policisty slyším, že se nemám bát, že muž je neškodný, protože úplně opilý, prý jako vždy. Toho muže poznávám. Posedává u nádraží, pohybuje se kolem Lidlu. Zanedbaný, ale vždy slušný. Děkuje za předaný vozík, usmívá se, prohodí pár slov k psovi. Je mi to hloupé se dívat, ale zvědavost je větší. Tak to z povzdálí sleduji. Po chvíli přijíždí sanita. Už čtyři lidé opilce obcházejí, navzájem komunikují, ale stále ho nechávají sedět na té studené zemi. Prázdných banánovek musí být v obchodě mnoho. Ale ani zdravotníci pod něj nic nepodkládají. Pes mi dává najevo, že okouníme příliš dlouho. Odcházím se smíšenými pocity. Opilec, tedy lůza, póvl... Člověk...
No jo. To se tak někdy stává, že člověk propadne nějaké té potřebě někomu takovému nějak pomoct. Někdy dám někomu bůro nebo pětku. Znal jsem týpka, co měl taky potíž si déle než 14 dní udržet práci. S první výplatou se nalil jak carskej důstojník a tak hned letěl. Na to mu stačila i jen párstovková záloha. I práci u sebe jsem mu zařídil. Teplé obědy jsem mu zařídil a zaplatil. Že prý mi všechno vrátí.Už v ten moment jsem věděl, že se tak nestane. V zimě, aby nezmrznul, tak chodil po vsi i po městě do rána. Několikrát jsem mu zařídil různé druhy ubytování. Nic se mu nepodařilo udržet nějak dýl. Před kovídem nějaký čas dělal pod Agentůrou ve Škodovce. Je to asi 14 dní, co jsem ho zahlédl ve městě. Pohublý, v nezdravé barvě kůže ve ksichtě. Je mu asi 40 let. Až si říkám, že vlastně vydržel tak dlouho. Z někým je to prostě všechno marný.
Jednou stál na nádraží pán - bezdomovec a prodával ten jejich časopis. Přešla jsem ho, ale pak mi to nedalo a vrátila jsem se, zaplatila jeden časopis a nevzala si ho. On byl překvapený, doslova se ukláněl a děkoval a za nějaký čas jsem ho poznala v televizi, z toho srabu se dostal, sice zatím bydlel někde asi na ubytovně, ale žil normální život a tím,že měl bydliště, získal i práci, zase u někoho,kdo mu věřil. Někteří bezdomovci si tento způsob zvolili dobrovolně, pokud někomu mám pomoct, tak musím vědět, že to k něčemu bude. Raději pomůžu starým lidem,kteří pomoc potřebují, než opilému bezdomovci, který se chová sprostě a je vlezlý. A člověk se poučí, ale i u mě to taky neplatí stoprocentně.
Z Lidlu nebyla, ale máme ve městě takový obchůdek s cukrovinkami, mají tam i čaje, kávu, likérové lahvičky a tak. Podle názvů je to dovoz. No a čokloláda byla za 75 korun. Je možné, že spíše by chtěl maso.
A cos cekala? Prosil se Te snad o neco? Proc ho otravujes s cokoladou? Ja bych take nedekoval, kdyby za mnou nekdo cizi jen tak prisel a zacal mi z niceho nic neco cpat.
Teď mě napadlo, že tuto problematiku částečně řeší i mnou založená otázka, kterou admin přesunul do diskuzí a následně z mě neznámých důvodů uzavřel..
Příběh Rumunský
NA dovolené ve zmíněné zemi nás oslovila cikánka s dítětem na ruce že něco chce, žebrala. Tak jsme jí dali máslem namazaný krajíc chleba, část naší svačiny. A věřte nevěřte, ta cikánka - Romka ten krajíc po nás - odcházejících - hodila. Oni prý v jejich kultuře neumějí děkovat, ale toto? Ach Oto. Divný pocit přetrvává dodnes. A nedám - leda úsměv, to když "náš" bezdomovec zdravil. Přívětivě.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prý nechtějí do domova důchodců, mj. kvůli buzeraci. A teď by to bylo - raději nevědět. O život?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.