Proč zavřené kostely?

Nechápu . Víra nemá nic společného s kostelem . Ten je místem setkání . A nevím co je to ta religionizita (používejte prosím češtinu) .

Dobrý den, řekl bych, že Váš pohled na tuto věc je nesprávný - hlavní důvod je zdravotní (preventivní) viz vládní nařízení o omezení počtu osob ve vnitřních prostorách, aby se snížila možnost šíření infekce covidu. Navíc, do kostela chodí většinou starší lidé a ti jsou ohroženou skupinou (a možná je rizikem i zpěv při mši). Takže, toto omezení se netýká jenom kostela, ale je všeobecné. Zdravím!

Otázka víry v ČR je spojena s komunismem, ale začalo to asi už Bílou horou. Zde je více. (Největší podíl ateistů je v Číně, Japonsku a ČR (47 %, 31 %, 30 %), nenáboženských lidí v Austrálii a ČR (48 %),).

Stran otázky "uzavřených kostelů"- to se diví všichni věřící.

Obecně je to o nařízení vlády, kdy do obchodů může 260 důchodců v jednu chvíli kvůli "rozlehlé ploše"- tam se rvou o levné banány na hromadě. Třeba u našeho kauflandu očíslovali nákupní košíky - ale asi to počítali s rozlohou vč. skladu, protože najednou jim koše nestačili a museli dodat ještě plastové nákupní koše - mají skoro 300 čísel a obchod pořád plný.

Do kostela však nyní může max. 20 lidí bez ohledu na velikost kostela a dobu v něm strávenou. Pokud je v rodině pohřeb, může tam jít nejbližší rodina. U větších rodin aby farář vybíral, kdo může a kdo ne... Je to hnus, hnus a hnus!

Tolik můj názor na zavřený kostel.

Zima je i venku.

K té míře religiozity (sic) cs.wikipedia.org/... v ČR a morálce
bych si dovolil menší historický exkurs.

Již v předhusitských dobách označují zprávy misionářů obyvatele Bohemie za kacíře, opilce, smilníky a vůbec hříšníky všeho druhu. Je zde hodně rozšířeno pohanství a s ním související čarodějnictví. Katolická církev tu nemá snadné pole působnosti. Na Moravě se jí vede o něco lépe.

Husitství je mnoha lidmi chápáno jako dvojí odpor proti Římu - národní i náboženský.

Porážka husitství/protestantví po Bílé hoře a následná rekatolizace vyhání část protestantů do exilu. To se děje i jinde v Evropě (puritáni osidlují Severní Ameriku). Ostatní se musí držet při zemi. Katolictví je státním náboženstvím Rakousko-uherské monarchie a tedy opět "dvojitým nepřítelem"většího než malého množství Čechů. Haškův Švejk je toho názornou ukázkou - zesměšňuje jak monarchii, tak katolictví. Tento konflikt vrcholí stržením Mariánského sloupu v Praze roku 1918 skupinou anarchistů.

První republika je pro-sekulární a její pozemková reforma se dotýká i katolické církve.

Komunistická protináboženská ideologie a praxe zatlačuje křestany do soukromí či disentu.

Po roce 1989 je obyvatelstvo, po dvě generace zpracovávané touto ideologií, vystaveno náporu konzumního západního životního stylu. Výsledek je očekávaný.

Nemálo lidí ale odmítá bezduchý konzum i komerční nabídku New Age a začíná hledat spiritualitu na vlastní pěst. Někteří návratem k víře svých rodin či k předkřestanským kořenům (především staroslovanské a keltské inspirace), jiní za hranicemi Evropy. Největší vliv mají asijská spiritualita (od Indie po Japonsko) a šamanismus z Ameriky i Asie. Začíná též postupné pronikání islámu - nejprve jej zde reprezentují cizinci a poté i místní konvertité.

Ještě bych dodal k té morálce, že s náboženskostí koreluje jen do jisté míry, což využívají média hlavního proudu ke kritice náboženství.

Po smrti posledního českého krále Jiřího z Poděbrad nastává dlouhé období habsburské nadvlády a s ním provincializace a kolonizace zemí českých. Tento stav trvá dodnes. Po Vídni se stáváme poplatnými Washingtonu (s jehož požehnáním a po jehož vzoru vznikla první republika), Berlínu, Moskvě a nyní Bruselu. Cizí nadvláda trvá již půl tisíciletí, takže představa, že bychom si mohli vládnout sami jako Polsko či Maďarsko většině lidí ani nepřijde na mysl a volí globalistické politické strany.