Nejste přihlášen/a.
Mně spíš připadá, že máte nějaké psychické problémy (utkvělé myšlenky apod.) U nás na dědině každoročně nacházím 2-3 přejeté kočky, pár ježků, zajíců, občas i psa. Je to smutné, ale je to tak. Je ovšem vysoce nepravděpodobné, že by to někdo dělal záměrně, navíc to většinou (dle mého názoru) ani není vina místních. Stává se to hlavně v noci (tedy s výjimkou těch zajíců), kdy zvířata shánějí potravu/ chodí na lov a jsou klidně schopna nečekaně vběhnout řidiči pod kola. Vaše psychické reakce jsou zcela nepřiměřené situaci a myslím, že byste to měl nějak řešit.
Obyčejný muž asi nejsi, protože obyčejný muž se takto nechová. Ty potřebuješ psychologa, aby tě těch nesmyslů zbavil. Nezabývej se zbytečnostmi, sám vidíš, že to tak nefunguje, ani práci si pak neudržíš.
Ferax® Já jsem k psycholzce chodíval od školního věku. Poprvé to ale bylo kvůli poruchám učení (dyslexie, dyskalkulie) ale dyslexii jsem překonal a s matematikou nemám problém, když mi ji někdo vysvětlí a já se soustředím. Na SS jsem u psycholožky byl kvůli tomu, že jsem nadměrné moc nad vším přemýšlel a bral jsem homeopatika. Zbytek jsem překonával sám. Jsem jedináček. Je to i výhoda někdy. Ale oproti vrstevníků (některým) jsem jiný a vidím svět jak z mužské tak z ženské stránky (senzitivní člověk, empatický). K psycholozce jsem jezdíval i letos v březnu po výpovědi z práce ale chtěl jsem na sobě pracovat sám a také to dělám. Jen chci, aby věci byly tak, jak chci já někdy (chci řídit své pocity, jsem pedant, někdy mivam obsese ale jsem rád, když se věci dějí tak, jak chci a nebo jak to má být ).
Nikam nic nepište. Co jednou napíšete, to už nesmažete. Navíc oni Vaše věty nepochopí, protože uvažují jinak. Zbytečně jim nahráváte k tomu, aby si z Vás utahovali. Věřte, že oni se Vašimi problémy nezabývají.
Do "obyčejného muže " máte sakra daleko. Popište, co vám nešlo v práci v lese a chodil domů rozčilený? Spousta spolupracovníků tam jistě nebylo a les, příroda uklidňuje. Že byste byl rozčílený z toho, že musíte pracovat? Kdo vás živí?
Jezdil jste k psycholožce. Proč nepokračujete v léčbě? Měl byste se zaměřit sám na sebe a ne na okolí. Máte před sebou kus práce, tak začněte s odbornou pomocí hned.
Do této práce jsem nastoupil, protože mě nevzali na několik jiných míst, kam jsem se hlásil a jelikož mám i titul, tak se na našem Městském úřadě podivoval paní, že chci jit na toto místo ale já sám chtěl, protože přírodu mám rád a potřeboval jsem peníze, navíc tato práce byla v blízkosti mého bydliště. Před koronakrizi mi dali výpověď z jiné práce kvůli tomu, že jsem nestihal delat na čas ve skladu. Nebyl jsem na tom dobře, co se psychcike stránky týče, tak jsem byl za tuto práci z prvu rád ale ten jeden kolega, co se choval jako primitiv a vidlák myslící "dolním" mozkem mě pil krev, že jsem kolikrát měl chut mu dát pár facek. On sám měl trable, tak to řešil alkoholem a cigaretami ale chování a pracovní morálku měl příšernou. Vrchol ignoranstvi a laxnosti předváděl, sekal stromečky a špačky cigaret házel do auta, pak dostal padáka. S kolegou jsem pak pracoval jen já potom, co tento dostal padáka. Sekali jsme křovinořezem, což mě bavilo ale trápil jsem se tím, že se mi hlavou honili vseljake myšlenky při práci a nešlo se jich zbavit. Někdy to bylo lepší, jindy ne. Když to ustalo, bylo to fajn a já se mohl soustředit na práci. Aplikace postřiku byla věc, co jsem nechtěl dělat a vedoucí mě nutil k tomu, abych to dělal i přes svoji vůli ale byl jsem měkký a neřekl mu vysloveně, že to dělat nebudu, jen to, že to nechci dělat. Blok vůči glyfosfastu mám a jelikož vím, co je zač, pracoval jsem s tím postřikovačem nadmíru opatrně. S motorovým postřikovačem jsem dělal a tam byl kámen úrazu, protože to nešlo a já kvůli tomu, jsem nedělal, co jsem dělat měl a práce nešla (vnitřní blok). Nakonec jsem nosil jen vodu a míchal Roundup, kolega postřikoval a já jen nosil. Když jsem věděl, že musím stříkat, tak jsem stříkal jen úseky, kde byl dobrý teten a kde to kolega řekl, aby si odpočinul. Za hodně mu děkuji a hlavně za tu trpělivost. Co jsme se spřátelili blíže, tak jsem udělal vec, kterou jsem dělat asi neměl ale já se těšil, že nastoupí i kamarád, který hledá práci a já mu zprostředkoval práci v lese. Ten nastoupil ale mě tam hajný nenechal.
Obyčejný muži, stávají se v životě daleko horší věci, než přejet kočku. Co když někdo přejede dítě? To se nedá srovnat.
Před několika lety jsem šla přes park v hezkém středočeském městečku. Přijdu k místu: v kruhu lavičky, mezi nimi ohniště.
U ohniště stažená, vyvržená a částečně opečená kočka na rožni. Stažená kůže opodál. Udělalo se mi nevolno.
Zřejmě nějaká pochybná partička pořádala mejdan a byli vyrušeni. Utekli a pečínku tam nechali.
Byl to moc ošklivý pohled. A co nadělám? Nemohu na to celý život myslet. Nepitvejte se v maličkostech a v tom, co nemůžete nijak změnit. Najděte si práci na kterou stačíte, časem přibudou i kamarádi, s kterými si budete rozumět. Nemá cenu ubíjet se něčím, co předělat stejně nemůžete. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.