Nejste přihlášen/a.
Ahoj lidi,
mám jeden dotaz. Je mi 31 roků, a nedávno (cca 2 měsíce nazpět) jsem náhodou narazil na klasickou hudbu. Nevím proč, ale pustil jsem si jednu skladbu od Strausse, nasadil jsem si sluchátka... Nemohl jsem uvěřit tomu, že mě daná skladba velice zaujala, měl jsem dokonce husí kůži, když jsem jí slyšel. Nakonec jsem tomu trošku propadl, a našel jsem si další 3 skladby z klasické hudby od Erika Satiea a Edvarda Griega, které mě velice oslovily, a jsou známé po světě, a ze kterých mně běhá mráz po zádech. Jsou neskutečně nádherné.
A mě zajímá, zda nejsem na ní starý? Moji přátelé, kteří klasickou hudbu neposlouchají, mně říkají, že jsem blbý a že stárnu... Popravdě, když jsem viděl některé koncerty, tak většinou tam byli staří lidé. Nyní mám z toho špatnou náladu, a nevím, co si mám o tom myslet. Poslouchám samozřejmě i jiné žánry, ale vypadá to, že klasická hudba se stala jedním z nich. Myslíte, že je to normální, nebo že skutečně jsem starý? Já si staře nepřipadám...
Děkuji, Lukyn.
Když mi bylo zhruba 5, pouštěl mi děda pohádky na gramofonu, já pořád ale chtěla místo toho možná jedinou skladbu vážně vážné hudby co měl Alžbětinskou serenádu.Dodnes ji milují, jsem laik, vážnou hudbu ovšem zboznuji. Mám ráda operu, árie si prozpěvuje občas i můj syn, čerstvé dospělý. Miluji varhany, klavír, a tak různě. Ve sprše si zpívám celý život i operu.A je mi jedno, že okolo poslouchají metal, občas. Já mám jiný vkus a zůstanu věrná...
ne, ne, ten původní nadpis je správně, "nejsem na klasiku mladej?" je sice správně z hlediska toho, na co se ptáte, ale jak už napsali jiní, obecně je to blbost (je úplně normální, aby člověk poslouchal klasiku v 18 (klidně i dřív), jen to je prostě vyhrazený jenom části populace (menší a kultivovanější), byt je pravda, že často objevování klasický hudby nastupuje s trochu pozdějším věkem);
zatímco "nejsem v 31 na klasickou hudbu starej?" smysl má, protože s přibejvajícíma rokama se člověku zavírá možnost dalšího osobnostního rozvoje, možnost přijímání novejch podnětů, okruhů, pochopitelně i z oblasti kultury;
každej je jistě jinej, ale přece jen bych si tipnul, že ke 30 letum by spíš odpověď zněla - ano, pokud jste s danýn žánrem ještě vůbec neměl nic společného, je ke 30 možná už pozdě, anebo mezní termín... (je pravda, že já se ke klasice na asi už pro sebe nejvyšším (zas nijak úžasnym) stupni osvojení propracoval tak kolem 40 až 50 let, ovšem nebylo to zas úplně první bližší seznamování, to se konalo tak k 25 a krom toho jsem e s klasickou hudbou setkával už od malička), jak píšu je to individuelní, protože odvislý od spousty okolností; vypadá to, že vám se to k těm 30 (možná taky s dřívějším předstartem) začíná dařit - gratuluju a doporučuju docela se snažit v tom pokračovat (každej novej obzor je potěšující a tohle je i celkem i svym způsobem významný - alespoň pasivní jakýstakýs osvojení a schopnost konzumace klasický hudby je obecně nepominutelnej rys vyšší společenský úrovně, resp. vrstvy (je-li to člověku k něčemu, čili ne, je jiná věc, ale ta záloha tu prostě je)
jinak reakce vašeho okolí není dle mě překvapivá - tipuju, že většinově jde o ty, co po několika desítkách vteřin poslechu i tý nejklasičtější klasický hudby (nemluvě už o hudbě starý přes 100 let a méně) začínají lízt po stropě..., a tipuju, že tento postoj ke klasice si dotyční zachovají i v jakkoliv pokročilém věku (viz výše);
mít špatnou náladu jen z nějakejch přihlouplejch představ okolí je dost zbytečný; a i když posunutí se ve vnímání klasický hudby se dá chápat jako posun v životě, a teda vlastně stárnutí (v tom pozitivnějšim smyslu), tak ani z toho nemusíte mít špatnou náladu...
předpokládám (dle toho Satieho a Griega), že vámi zmiňovanej Strauss, je ten "správnej" Strauss, tj. Richard (ne ty "valčíkový" Straussové otec a synové (a další) cca kolem půlky 19. století), pokud vás tak hodně zaujal, mohl by vás hned teď zaujmout i Mahler (má ke R. Straussovi dost blízko, jen doporučuju radši synfonie, třeba hned tu 1., a ne Chlapcův kouzelný roh..., ale pochopitelně i toto je individuální);
jakkoliv co se Vltavy (stanice ČRo, ne skladby) týče, jste prošvihnul tak o 20 - 10 let její přívětivější období pro seznamování se s klasikou, pořád její poslech (kdyžtak ne hned, ale za nějakou dobu) doporučuju, pokud možno aktivnější - s vyhledáváním si programů, s nahráváním a zpětným poslechem;
samozřejmě krom Vltavy existujou např. D-dur a Classic, ale to je takovej pelle-melle, Vltava má nějak komponovaný pořady (byt už skoro bez povídání ke skladbám, bez "přibližovacích" pořadů (osobní rozhovory mj. s lidma kolem hudby je něco kapku jinýho), což před těma 20 - 10 letama na Vltavě existovalo docela dost)
(čistě pro zajímavůstku, není to relevantní - tohle téma mírně lízne (na začátku) taková typická Škvoreckého do existenciálna laděná povídka Konec Bulla Máchy)
Děkuji za Váš velmi dlouhý, vyčerpávající, ale pro mě poučný příspěvek. Nejsem si jistý, zda ten "správný" Strauss to je. Velice se mně líbí skladby Radetzky March, Tales from the Wienna Woods a Na krásném modrém Dunaji, nejsem si jist, který to je. Tyto skladby mě velice zaujaly. Co se týká rádií, tak ty jsem občas zaslechl v autě, ale hned jsem přepl, nějak mě to nešlo do uší.
Díky za Váš příspěvek
tak to sou ty "špatný" Straussové, splet mě ten Grieg a Satie; v tom pádě si asi radši na Richarda Strausse i Mahlera nějakou dobu počkejte...;
jsem trochu línej, a ani nemá mysl sem vypisovat nějakej sáhodlouhej seznam (jak píšu, vše je individuální), tak pár tipů, takovejch snad přístupnějších kusů: z novějších (teda relativně) věcí Saint-Saënsův Karneval zvířat (zkuste si najít názvy dílů a identifikovat si je), Holstovy Planety (Mars, Jupiter); třeba i Widorova Varhanní symfonie č. 5 - Toccata;
z novějších (no, taky je to cca 100 let) ikonickou (zač. moderní hudby) Ivesovu Nezodpovězenou otázku, možná i Janáčkovu Sinfoniettu a Glagolskou mši (aspoň kousky), možná Bernstein (aspoň kousky z West Side Story); z celkem už opravdu novejch pochopitelně minimalismus (resp. repetitivní hudba) - Glass, (Reich), Adams (Short Ride in a Fast Machine), Nyman; Arvo Pärt (Spiegel Im Spiegel, Fratres), (někdy možná i Bryars (Potopení Titaniku)); Kilar (Koncert pro klavír a orchestr), Górecki (Symfonie č.3 (Symfonie žalostných písní Symfonia pieśni ?ałosnych));
no a zpět, z těch klasičtějším třeba předehra R. Wagnera k Tannhäuserovi; Sibelius Finlandia a Karelia, od W.A. Mozarta předehra k Únosu ze serailu, no a po po nějaký době třeba Pucciniho Tosca a Rimského-Korsakovova Šeherezáda;
a ze starších už se mi to nechce hledat - z ren. asi John Dowland, Susato (sb.Dansereye), Monteverdi předehra k Orfeovi; z bar. Händel Hudba k ohňostroji (po částech), Bachovy Braniborský koncerty (po částech), Jesus bleibet meine Freude, Vivaldiho Čtvero ročních dob (po částech), Lully (Turecký pochod aj.), nějaký úryvky z Porpory, Jan Ignác František Vojta Arieta cordialis de Joanne Nepomuceno (nejlepší na konec...)
no a návod k použití - je záhodný snažit se co nejdřív začít si klasickou hudbu škatulkovat, tj. řadit si skladby pod jednotlivý období, styly a opravdu se snažit vypozorovat (byt jen pocitově) shodný rysy nějaký etapy; neboli začátek jakýhosi pokročilejšího úspěchu (byt pořád diletantskýho, bez znalosti prakticky čehokoliv z teorie hudby) je, když začínám poznávat, z jaký doby hudba asi je, pozdějc i jakýho skladatele (logicky asi nějaký styly budou milejší víc, některý třeba výrazně míň), bez toho je to podle mě jen takovej bezprizornej guláš...
(a k těm rádiím - to právě taky chce sledovat vědomě, tj. cíleně si u programu vybírat, co by mě asi tak mohlo zajímat (což u Classic ani nejde, tam tu nahodilost dotáhli k dokonalosti, protože dopředu se program nezveřejňuje; aneb pěknej příklad, jak i v klasický hudbě platí, že komerční stanice mají vůči veřejnoprávním sakra velký limity...))
Špatní Straussové, to je mazec Možná jsou špatní, ale jak jsem psal, velmi mě ty skladby zaujaly, takže pro mě super. A velmi děkuji za Vaše tipy k poslechu. Jak budu mít čas, tak si je najdu a zkusím poslechnout. A jak se Vám líbí Vangelis? Toho poslouchám již od malička. Má také velmi nádherné skladby, ale myslím, že to již není klasická huba jako taková, ale elektronická, jelikož do toho již používá elektronické prvky, melodie, zvuky,..., a některé skladby jsou žánr new age, ambient. Má v těch skladbách více žánrů.
Dobrý den. Já jsem mimo hard rock poslouchal klasiku v nějakých patnácti letech a protože jsem chodil do LŠU od čtvrté třídy, hrál jsem jí o něco později i na kytaru. Spíš mě připadá divný názor Vašich přátel.
Zdravím,
děkuji Vám za Váš názor, a líbí se mi, že jste i Vy poslouchal klasiku v takto mladém věku. Ano, je to tak, mám sice méně přátel, ale říkají mi to všichni; že je to hudba pro seniory, a ne pro mě. Já vím, že mi jejich názor může být u řiti, ale jsem již od mala trochu citlivý, a dost mě to vzalo...
To je zvláštní názor vašich přátel... hudbou pro seniory bych označila spíš dechovku. S vážnou hudbou je to asi s jakoukoliv jinou - některá vás zaujme a jiná zase ne, někoho nezaujme vůbec, ale s věkem to nemá podle mě nic do činění. Vážnou hudbu často neposlouchám, ale některé skladby ve mě vyvolávají mrazení, stejně jako třeba skladby Pink Floyd.. prostě poslouchám, co mě oslovuje a že se to někomu nelíbí, to je jeho problém. Přece byste se nenechal rozhodit. A že na koncerty vážné hudby chodí starší lidé - byl jste někdy na rockovém festáku nebo koncertu? To byste se možná divil, kolik je tam lidí 65+.
Ahoj
Vezmu-li to podle sebe, poslouchám co se mi líbí, většinou dle nálady od metalu přes pop až po tu klasickou hudbu včetně ní, skoro vše, nevidím na tom nic špatného, každá hudba v sobě nese jistou atmosféru. Užijte si hudbu která se vám líbí bez ohledu na žánr , ale "nesdílejte" ji s lidmi o kterých víte, že pro daný žánr nemají pochopení, je to zbytečné a ušetříte si vzájemně řadu přihlouplých polemik. Když o někom vím, že holduje výhradně a zásadně jen jistému žánru pak s ním nerozebírám hudbu "pro kterou nemá uši" protože je to zbytečné, zrovna tak jako je zbytečné se s někým bavit třeba o knihách jestliže vím že nečte, o zahradě jestliže nezahradničí a tak dále, s tímhle je to podobné...
Děkuji vám za vaše příspěvky. Dám tedy na vás, a nebudu si všímat komentářů, co mají přátelé na klasickou hudbu. A nebudu se s nimi o ní bavit, Jak říkáte, je to jen moje věc, a oni at se zblázní
Ještě jednou díky
Ahoj lide
Na vážnou hudbu nemusíš mít co já vím 60 let a více.
Vážná hudba je nádherná, dává člověku do duše radost, lásku a uvolnění.
Nevím, proč se jí říká vážná, když je tak lehká a úctyhodná.
Ti lidé, kterým se nelíbí, jsou povětšinou duševně chudí.
Nebo si jí nikdy neposlechli, abych nikoho neurazila !
Zkrátka a dobře, jejich předkové tuhle hudbu nikdy neposlouchali a o tom to je.
Rodiče a prarodiče jsou přece náš vzor ( i když to není pravidlem ).
Komu se nemůže líbit tento skvost ( namátkou )...
Ono to jde spojit i s hudbou moderní a tihle velikáni jsou toho důkazem !
Že většina mladych tíhne k hudbě moderní není nic neobvyklého. Klasika je stavěna pro úplně jiný přístup k hudbě, zatímco moderní je víceméně komerční záležitost. Za sebe mohu napsat, že ačkoliv jsem vyrost na Beatles, Animals, poslechnul jsem si a to především G. Verdiho, ten má přece jen melodičtější skladby. Tím to ale končilo. Nedávno jsem si přepnul na Čt Art, kde byl nějaký koncert symfoniků a zrovna do pasáže, kde to tak "rozjeli", že jsem byl "tak dojat" a tím nemohl najít dálk. ovladač abych to rychle přepnul. Myslel jsem si, že dirigenta trefí a nechtěl to vidět. Takový chaos nástrojů, že se nedivím mladým tohle ignorovat. Kolikrát jsem si myslel, že snad tito skladatelé soutěži kdo tam zakomponuje ještě větší množství nástrojů a vytvoří téměř nehratelné party. Ovšem to nejzásadnější je, že u moderní hudby, i když stojí často za starou bačkoru, se můžete vyřádit, užít zábavu, vybít adrenalin. U klasiky z tohoto nic nelze a v tom to bude vždy jiné.
Super příspěvek, děkuji. Je pravda, že moderní hudba je jiná, ale přece jen nějaká skladba se najde, která se mně zalíbí i v té moderní hudbě, ale není toho moc.
A to nepíši o snobech kteří tam chodí s manželkami, aby se ukázali, jak jsou kulturně a společensky na výši. Přitom koukají na hodinky, aby to co nejdřív skončilo a rozumí tomu jako koza petrželi. A takových tam sedí odhaduji polovina.
Ná vážné/klasické hudbě se mi líbí mimo to, že umí velmi dobře zachytit různé city pocity náladu atmosféru atd. (proto bývá někdy i součástí filmů seriálů takže lidé poslouchají "klasiku" a vlastně si to vůbec neuvědomují) i ta možnost poslechnout si hudbu třeba tři sta let starou, což je super, člověk si může najít skladbu která se mu líbí (z určitého období) zavře při tom oči a rázem se přenese například do období "baroka", není to úžasné takový audio výlet do minulosti? Ne nepovažuji se za žádného znalce ale občas si to poslechnu velice rád, má to prostě své kouzlo ale na to musí každý přijít sám...
To ano, souhlasím. Už jsem si toho žánru všiml v různých filmech, kde se mně dané skladby jevily jako "klasické" (hrál je například orchestr), a Vy jste to napsal přesně, že lidé o tom vlastně neví. Ale v tomto okamžiku jim to třeba nevadí, ba se jim můžou třeba i líbit...
To ostatně není z mé hlavy to řekl kdosi jiný já zapomněl jméno, tak abych se nechlubil cizím peřím ale je to tak , z mé hlavy je pouze to, že si pustíte hudbu třeba od "barokního mistra" zavřete oči a rázem jste o tři sta let zpět To u mnoha jiných žánrů také není snad ještě u lidovek cimbálovek (folklór)
P.S. "Posun v čase"
Připomněs mi, jak v jedné talentové soutěži stála na podiu malá školačka a říkala, že miluje operu a mladejm u obrazovek se protáhly ksichty. Pak spustila a všichi zůstali s otevřenou pusou...A za několik let na to jsem viděla její plakáty ve Vídni - Patricia Janečková, mimořádný talent. Pust si Fantoma opery. Phanthom of The Opera - Patricia Janečková + Martin Chodúr. Nádhera.
csfd.cz/... Pokud jste neviděl, vyhraďte si 2,5 hodiny času a užijte si tento dokonalý film s ještě dokonalejší hudbou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.