Jaký IQ musí mít student na to, aby dokázal vystudovat vejšku technického typu?

Pokud ta škola bude soukromá a student si ji zaplatí, tak může být těsně před úrovní lehké mentální retardace a dá to. Takže nad IQ 70. To ovšem nezaručuje, že z něj bude v praxi technik.

Dám ti příklad ze sportu. Dá se např. přemýšlet, jakou výšku by měl mít někdo, kdo chce hrát profesionálně basketbal.

Ale výrazně nadprůměrná výška ještě není dostačující podmínkou k tomu, aby byl někdo dobrým basketbalovým hráčem.

Měření inteligence je samozřejmě složitější. Zkratka IQ znamená inteligenční quocient.

Tady je odkaz na popis IQ

cs.wikipedia.org/...

Myslím si, že měření IQ je jen na základě určitých testů - rovinných obrazců. Při měření IQ není např. testovaná míra prostorové představivosti. Jenže je spousta technických pracovníků, kteří prostorovou představivost potřebují. Navíc, aby někdo mohl studovat určitý obor, tak potřebuje dostatečnou motivaci.

Jak píšou i další, IQ je sice důležité, ale je to jen jeden z faktorů, na studium vysoké školy (skutečné studium, nejen absolutorium nějaké pseudoškoly typu VŠFS a podobně) je nutné mít nejméně průměrné hodnoty, ideálně vyšší, cca 125 by mohlo stačit. Podstatnější je však nadání, tzv. matematické, technické myšlení, schopnosti dotáhnout projekt do konce. Někdo, pro koho byla na střední fyzika, matematika jen mučení, ten at na techniku nechodí.

Napisu nazor z pohledu cloveka, ktery studoval prumku, technickou VS , zivi se jako strojar a aktivne externe spolupracuje s VS a obcas vede a oponuje DP, takze se da rict, ze je tak nejak v obraze, co se tyce kvalit studentu.

Pro uspesne studium VS clovek potrebuje kombinaci nadprumerne inteligence, alespon zakladni technicke znalosti v danem oboru studia a urcitou miru praktickych schopnosti, dovednosti a pristupu k technickym problemum - lidove receno mit fortel. A nutnou podminkou je, ze se tyto vlastnosti jsou schopne navzajem doplnovat, protoze jedna bez druheho je k nicemu.

-

Nadprumerna inteligence je dulezite kvuli tomu, ze VS je hlavne o ziskavani teoretickych poznatku. Je tedy potreba chapat a zpetne umen pouzit ucivo v matematice, mechanice, fyzice. A ne pouze pro uspesne spocteni vzorecku pri zkousce v danem predmetu, ale hlavne ument tyto teoreticke znalosti aplikovat v dalsich oborech, jako napr. na strojarine pruznost a pevnost, mechanika tekutin, prenos hybnosti, tepla a hmoty, dynamika... a dale i ve vice praktickych oborech, jako napr. vypocty v ramci navrhu ruznych vyrobku a zarizeni.

Obory, v kterych je potreba umet znalosti aplikovat se samozrejme budou lisit podle zamereni studia, ale princip je stale stejny.

-

Alespon zakladni technicke znalosti v danem oboru studia jsou dulezite hlavne kvuli tomu, ze VS jsou prave skoly zamerene na ziskavani hlavne teoretickych poznatku. VS seznami studenta s praxi naprosto minimalne. Co z techniky student nepochyti jinde, idealne jeste pred studiem VS, to ho skola spise nenauci. Tedy VS te sice nauci perfektne umet spocitat, jak ma byt nejake zarizeni dimenzovane, vykonne, velke...aby splnovalo funkcni pozadavky a budes umet rict teoreticky princip, diky kteremu to zarizeni funguje, uz Te ale nanauci, jak to zarizeni ma vlastne v praxi vypadat a jak vlastne prakticky funguje.

Ciste teoreticti studenti, kteri jsou po prakticke strance technikou v jejich oboru jinak nepolybeni, extremne v tomto plavou, coze se projevuje hlavne na konci studia pri vypracovani diplomovych praci.

Je sice hezke a pro technology dulezite vedet, jakou ma ocel mikrostrukturu a pri jakych teplotnich gradientech vznika martenziticka struktura, ale pokud nikdy student nevidel, jak v praxi vypada kaleni oceli, tak o tom vi stejnak houbeles a do kapsy ho strci kazdy zak uciliste s dvoumesicni praxi v kovarne.

-

A nakonec ten fortel. Ten je zde mysleny z toho pohledu, umet v praxi aplikovat oboje vyse napsane. Technicky vzdelani lide se v naproste vetsine pripadu dostanou do uzkeho kontaktu s praxi a musi byt prave schopni dosahovat praktickych vysledku. Praktickych vysledku ale muze dosahovat i stredoskolak nebo vyuceny. Na to neni potreba mit VS. Pridana hodnota VS je v tom, ze ty prakticke vysledky mohou a jsou podporeny prave temi teoreticky ziskanymi znalostmi a tedy, ze ty prakticke vysledky dosahuji vyssi kvality nebo funkcnosti a posouvaji vyvoj po kruckach dopredu.

===

V praxi se lze setkat s technicky vzdelanymi lidmi se vsemi moznymi kombinacemi vyse popsanych kvalit:

- nekteri jsou naprosto nepouzitelni k cemukoliv (ti, kterym chybi vice popsanych vlastnosti, nebo je nedokazi zkombinovat)

- nekteri jsou dobri na rutinni prace (obvykle ti, kteri nemaji dostatek fortelu nebo dostatecne technicke znalosti)

- jini jsou dobri nebo skveli hlavne pouze na teorii (ti s vysokou inteligenci, ale zaroven s nedostatecnym fortelem), tito take casto pokracuji ve vedecke cinnosti, coz je naprosto v poradku

- pak ti, kteri dokazou vest vyvoj kupredu (obvykle ti, kteri maji dostatecnou kombinaci vsech popsanych kvalit)

Supermani, kteri maji vynikajici kombinace techto kvalit jsou extremne vzacni a mohou to byt pouze ti, kterim byla dana vysoka inteligence a fortel a zaroven maji zajem se cely zivot dale technicky vzdelavat. Takovy pak dokazou pohnout pokrokem o nutny kus dopredu. V bezne praxi ale nastesti nejsou prilis potreba, pac samozrejme technicky vyvoje je tymova prace, kam je potreba zahrnout vsechny vyse zminene typi lidi 9snad krome tech prvnich).

===

Kam patris Ty?

hlavně musí mít technícke myšlení a taky hodně štěstí

IQ je pouze jedno z vodítek. V reálu rozhoduje stejnou měrou také odhodlání, motivace, houževnatost, zdraví, touha..:

Jak se říká VŠ není o hlavě, ale o zadku. Na technické školy to sice chce vyšší IQ, ale snahou, pílí a ctižádostí lze 20-30 bodů dohnat takže těch 70 IQ není daleko od pravdy pokud se nejedná o obory typu jaderná fyzika.