Vrah pracuje jako vymahač pohledávek v Exclus

Tak to je síla, možná, že ani nechodili do školy.

Beger a nemyslíte, že v případě recidivy, by už bylo jaksi pro někoho pozdě? A co kdybyste to byl shodou okolností Vy, nebo někdo z Vaší rodiny, či někdo z Vašich blízkých? Myslíte, že by Vám stačilo přehodnotit jenom Váš lidumilný názor? Tito lidé jsou a zůstanou nebezpeční. Psychologické studie těchto lidí prokázaly, že tito lidé sice mají jakési zábrany před svou první vraždou, ale pak už prý ne a druhá vražda je pro ně daleko snadnější a recidiva se u některých dá i předpokládat.

Suzymon,nejsem dokonalý... Jasně jsem napsal,že pokud by takhle někdo ublížil mé rodině,reagoval bych razantně,až explozívně. Podobně má reakce zde ve vlákně o ztraceném psu - pokud by mi někdo zabil psa,dlabu na zákony. Jen tuším,že pokud byl někdo potrestán,trest si odseděl,má se na něj hledět v civilním životě jako na netrestaného. Shodou okolností,jeden mých nejlepších přátel je odsouzený vrah. Měl milenku,byli načapáni,ruplo mu v kouli a oponenta umlátil. Odseděl si to,dnes žije normální život a je to fajn chlap. Život je někdy složitý...

Ano, s tímto plně souhlasím. Už včera jsem chtěla doplnit výjimky, ale zapomněla jsem. Velmi důležité jsou pohnutky toho dotyčného. Není vražda jako vražda. A na to by se mělo důkladně přihlížet. Váš kamarád patří k těm, kteří zabili v afektu a už to zřejmě nikdy neudělá. I když kdo ví? Může nastat v jeho životě stejná situace a i on může zabít znova. To nemyslím nijak zle, ale může se to stát, protože už jednou se nedokázal ovládnout. Tohle je vždycky strašně těžké rozhodování. Lidská psýcha je nevyzpytatelná. Já také znám člověka, kterého manželka dohnala až k tomu, že ji ze zoufalství uškrtil. Pak se šel sám udat. Ten to podle mne také podruhé už neudělá. Všichni, co jsme ten případ znali, jsme dokonce pochopili i jeho pohnutky a měli soucit s ním, ne s tou paní. Sice se to dalo z jeho strany dalo řešit jinak, nemusel jí brát život, ale on to nezvládl. Jenomže je hodně směrodatné i to, že on ten nejvyšší morální kód "nezabiješ", dokázal prolomit. Naštěstí ne každý člověk dokáže vraždit, to bychom se tady vyvraždili. Já jsem toho na toto téma hodně přečetla, a shlédla nespočet dokumentů, protože mne lidská psýcha vždycky fascinovala. A právě jsem kdysi četla, že u lidí, kteří jednou v životě dokázali vraždit, že pokud se v pokračování svého života ocitnou v podobné situaci, není na 100% jisté, že se zastaví a nezabijí, protože ten morální kód už jednou prolomili. Tyto studie jsou podpořeny dlouholetými výzkumy psychologů napříč světem, vmnohých věznicích, kde studovali chování a smýšlení různých lidí, kteří vraždili a byl samozřejmě brán v potaz i způsob vraždy a pohnutky onoho člověka.

Takže podle mne u tohoto člověka, J.Kulvejta, hraje roli pouze jeden důležitý faktor. Vraždil mimořádně bestiálním způsobem, což vypovídá o bezcitné a kruté nátuře bez jakýchkoliv morálních zábran. A to, že pak mrtvého okradl, už je podružné, protože o tu zanedbatelnou částku vůbec nešlo, i když tak se o tom píše. Byli přece dva a v peněžence bylo 1.200 korun, tak by oba vraždili kvůli šesti stovkám? To se mi věřit nechce. Ale pokud tomu tak bylo, tak jediné co tento vrah snad nebude příště opakovat je, že nebude vraždit kvůli tak nízké částce. Ve vězení se "vyškolil" a jediné co dnes ví je to, že když už, tak at už to stojí za to. A zaměstnat ho jako ochranku je naprosto šílené, protože ten člověk je brutální násilník bez morálního kodexu.

Zase...na vymáhání pohledávek jsou křováci typu "Igor a Voloďa" ideální. Se zatvrzelými dlužníky nějaký slušný pan Vomáčka nehne