Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
chci se zeptat na názor co největšího počtu lídí, tak budu rád, když se přidáte. Díky předem.
Zajímá mě rozdíl mezi tím, když jde člověk 1x za měsíc (ne častěji) s kamarády na párty a tam se vožere jako prase a chová se (možná) jako dobytek, aby si dle jeho slov užil večer. Druhý den je mu zle, utratil spoustu peněz a má z ostudy kabát, samozřejmě ani nebudu zmiňovat, že mohl spáchat kriminální činnost nebo podobné věci pod vlivem alkoholu.
Druhá strana mince je, když jde člověk 1x za měsíc (ne častěji) s kamarády na párty a tam si šňupne jednu lajnu pervitinu, aby si dle jeho slov užil večer, možná se bude chovat jako dobytek a druhý den se nevyspí a bude mu zle (možná). Také to stojí peníze a také hrozí kriminální činnost či podobně. Oboje škodí a může mít neblahý vliv na lidi kolem i rodinu.
Takže se ptám, jak na to pohlížíte? Co je vlastně horší nebo není?
Můj osobní názor je takový, že v tomto případě je to prašt jako uhoď a že rozhodně nejsem blázen či hloupý, když tyhle dvě věci srovnávám nebo myslíte že ano? Pro mě je to naprosto stejná záležitost.
V obou případech jde o zdraví, i o život, navíc o peníze, a výhledově o závislost. Ty tvrdé drogy se nedají mnohdy ukočírovat.
Pobavit se dá, i když člověk není našrot.
Nestačí si udělat na konci týdne malou špičku, řeknu si, jednu flašku, nebo tři drinky tvrdého alkoholu, aby se člověk měl pod kontrolou a došel - dojel v pořádku domů?
Je ale pravda, že jako mladí jsme před 45 lety tu pravou míru neznali, ale pokud jsme byli v partě, vždycky s námi byl někdo, kdo dával na nás pozor a na toho, kdo to přepískl, obzvláště.
Také jsme vypili bar, ale druhý den ta kocovina, no nestojí to za nic. Takže pobavit se i s alkoholem, a vědět, kdy přestat.
Užijte si. Proč? Protože to vypadá, že i alkoholové popíjení bude na indexu a nejen silně zdraží. V případě zrušení hotovosti bude občan pod kontrolou nejen v těchto věcech.
Děkuji za odpověď, i když to není úplně to, co jsem si představoval. Chybí mi tasm to srovnání alkoholu s pervitinem a jeho nárazové použití. Mimojiné neptám se kvůli sobě, ale spiš protože jsem byl nařknut, že jsem hloupý, že tyhle dvě věci srovnávám. Otec byl alkoholik a možná stále je a sestra holduje pervitinu, takže ani jedno opravdu není pro mě.
Obojí nechápu a neuznávám. Pro mne to je primitivní způsob sebeprezentace a demonstrace nudy a neschopnosti něco smysluplného dělat či podniknout.. A to jsem protancovala mládí, byla pro každou lumpárnu a srandu, absolvovala závodů a utkání a šla kolikrát do rizika, ale v tomhle ne...
Máte tedy v rodině tendence k závislosti. Pak je asi jedno, na co. Ten gen, tam je. Vůči alkoholu jsme v zemi tolerantnější. Pivařská a vinařská tradice po staletí. Dám si občas jedno dvě deci dobrého červeného, ale nikdy jsem nešla do hospody s cílem se alkoholem odrovnat. Jediná zkušenost na oslavě někdy v 19 letech mi stačila, abych poznala, co to dělá, A stop!
Pervitin už vůbec. Chemie do těla, a kdovíco je do ní ještě přimícháno, aby toho bylo víc a někdo se obohatil? Vydělal na tom, že druhej je slaboch a spadne do toho a bude chtít ještě? . A kdoví, jestli jsou moje játra schopná a nakolik je to může poškodit? A co když mne to vtáhne do závislostii? Žiju jenom jednou a tohle prostě předem NE!
To máte pravdu. Já se můžu naštěstí pyšnit (doufám) těmi správnými geny a sestra sdědila ten zbytek. Ta do toho spadla jedna, dvě. Já mám stejnou zkušenost jako Vy. Jednou jsem se zbušil v 16 a od té doby si dám alkohol jen na chut a už nikdy jsem neopakoval tu chybu, že bych to přehnal. O pervitin a podobné drogy nemám sebemenší zájem, je to pro mě odpad.
O alkoholu se tady píše ve smyslu "být na šrot", "příbuzný je (byl) alkoholik", "spáchat pod vlivem" atd. Ale s alkoholem se dá vycházet i po dobrém. Dát si jedno pivo při grilovačce. Dvakrát - třikrát do roka si posedět s kolegy v hospodě, dát si přitom dvě - tři piva. Občas nějaká ta sklenka vína po večeři - určitě na každý týden, možná ani ne každý měsíc. Před dvěma lety jsem dostal láhev irské whisky - za ty dva roky z ní ubyly necelé dva centimetry. Je mi přes padesát, a v životě jsem se opravdu opil možná třikrát, a to ještě "ve vší počestnosti" - měl jsem pod kontrolou jak se dostat domů a nic přitom neprovést
Tím chci říct, že jako občasný konzument lze mít k alkoholu přátelský, kontrolovaný postoj. Ale v případě drog jako prervitin o tom nejsem přesvědčený - tam bych se obával zdravotních (i psychických) následků už po první aplikaci.
Pro zajímavost doplním, že existuje židovský svátek "Purim" (nejbližší bude 9. března 2020). Součástí oslav je čtení z bible (kniha Ester), obdarování chudých a potřebných, purimová hostina, a jednou ze svátečních povinností je se (přiměřeně) opít (nemusí být úplně "na plech", ale účinek by měl být cítit). Židovské svátky jsou fajn
Jakákoli závislost je špatná, at se jedná o alkohol nebo pervitin, ale srovnávání alkoholu a pervitinu podle mě není zcela příhodné.
Výroba a distribuce alkoholu je nějakým způsobem regulovaná státem a když si koupím v normálním solidním obchodě láhev rumu s určitým procentem alkoholu, mám jistotu, že je to skutečně rum s tím deklarovaným procentem alkoholu. Když si od nějakého dealera koupím sáček s perníkem, tak nevím, jestli je to skutečně perník nebo je to nějaká jiná látka, v jaké to je kvalitě, jakou to má sílu, kolik si toho můžu dát a co to se mnou může udělat.
Na druhou stranu zase tím, že je alkohol běžně dostupný a legální, je zde větší riziko, že se na něm člověk stane závislým, než je tomu u nelegálních drog.
Ovšem kdybych si měla vybrat, jestli se v pátek na akci sjedu z flašky tvrdého alkoholu nebo z pervitinu, vybrala bych si určitě radši ten alkohol než drogu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.