Nejste přihlášen/a.
Za chvíli již začíná škola mně se vůbec nechce. Už od prvního ročníku na gymplu cítím čím dál tím víc větší nenávist vůči ostatním ve třídě. Vůbec nemám chut za dva týdny zase den co den dělat milého a usmívat se. Vždy o přestávce se zamknu v kabince, abych byl chvíli sám a potichu si tam třeba nadávám. Pár lidí ve třídě mi nevadí, připadá mně, že si na nic nehrají a že jsou sami sebou. U většiny však pocituji, že to nejsou oni, že se předvádí, že si hrají na něco, co nejsou a mně to leze děsně na nervy. Nejhorší je, že mě to začíná vadit i na pár učitelích a dalších lidech. Neřekl bych, že nemám žádný smysl pro humor, ale poslední dobou si uvědomuji, že mě hodně ovládá nenávist a vztek. Jsem někdy schopný doma zničit nějakou věc, jak prudce ji hodím na podlahu nebo o zeď, když se naštvu. Pokud jdu okolo dotyčného člověka, který mi není sympatický a on se na mě nedívá, automaticky nasadím takový ,,vražedný pohled, ale nemohu si pomoct. Pokud se ale ta osoba otočí a začne se mnou mluvit, automaticky, i když nechci, se usmívám a hraju si na příjemného a nikdy nikomu neřeknu svůj názor a co si o něm myslím. Ve skutečnosti, kdyby všichni věděli, co si o nich myslím, by mě absolutně nesnášeli. Máte někdo také takové pocity u některých lidí, myslíte, že je to normální?
To budeš mít v životě těžké. Jseš asi od přírody cholerik lehce střihlej melancholikem. Lehce vytočitelnej, lehce vztahovačnej, lehce suverén a celkem málo tolerantní. To ale patří k tomu věku. Jako třída stejně starých se většina z vás teprve hledáte.
Nech si větší odstup a ty, co Ti nesedí pozoruj, jako přírodní úkaz. Všichni Ti nemohou sednout. Tak jako Ty někteým nesedneš. To je příroda. Každý jste z jiné líhně. A byla by nuda, kdyby všichni byli stejní podle Tvých představ. Když Ti to vadí, snaž se pohybovat tam, kde jsou lidi Tvojí krevní skupiny, podobných zájmů. A těm zájmům, koníčkům se fakt věnuj, abys neměl čas rozebírat druhé. Stejně je nezměníš, tak na co se vyčerpávat. A buď k sobě kritičtější, než k nim.
@kristian289 - a mně to leze děsně na nervy
Myslím, že druzí budou mít stejné pocity vůči vám - i když máte dojem, že ostatní nevědí "co si o nich myslím", buď se mýlíte nebo si to nehodláte připustit.
Nemůžete tu "nenávist a vztek" vybít jinak, než tichým nadáváním a ničením věcí? Co nějaký sport - nezkoušel jste? Případně se poradit s odborníkem, jak se naučit tyhle pocity omezit. Už třeba kvůli tomu, že v zaměstnání by vám to mohlo působit větší potíže.
copak nemáš kolem sebe ve třídě nikoho, s kým by sis rozuměl? - nemusíš se přece hned kamarádit zrovna se všemi - i s těmi, kteří Ti "nesedí" , ne Ale pokud nenajdeš alespoň jednoho kamaráda, je chyba v Tobě ! - bůhví, co od lidí očekáváš ...
- že se všichni z Tebe po...? - každý jedinec se musí naučit přizpůsobovat společenství, ve kterém žije, jinak nepřežije - alespoň v tzv. "normálu"
z takových jedinců se stávají buď umělci, aktivisti, nebo psychopati a vrahové ! - jdi do armády, zachraňovat "demokracii" !
ještě bych dodala - at je to jak chce, jednou ses narodil a svůj život nějak "přežít" musíš - a záleží jen na Tobě, jestli ho chceš přežít ve zlobě a nenávisti, anebo alespoň trochu příjemněji. V tom Ti nikdo nepomůže, je to jen na Tobě a Tvé integenci.
Mimochodem - taky jsem znala podobného "rebela" - ale, když se mu narodilo postižené dítě - přijal tento osud pokorně a dost se změnil - už se nepovažuje za "střed světa"
Asi v každé třídě je taková skupinka lidí, co si o sobě myslí, že jsou prostě hvězdy, o tom předvádění se ani nemluvím. Většinou ale nic moc dobrého na nich není. Kašlete na ně a prostě se zkuste soustředit na tu druhou skupinu, která je pro vás přijatelná. Zkuste je nějak šikovně oslovit a skamarádit se.
Napadlo mě přesně to samé, co píší rádcové přede mnou.
Také se přetvařujete. Ale ...za 40 let to bude pro vás samozřejmé, zvyknete si.
Před 30 lety mě známá kantorka řekla, že všechno je jenom divadlo. Takže si myslím, že to má hodně lidí nastavené tak, jak to popisujete, jenom Vy to máte dost vyhraněné a trápí Vás to. A někdo se přese všechno lehce dostane.
Tedy ve styku s ostatní společností všichni tak nějak přehráváme, ale je to o tom, vejít se do určité škatulky, do mantinelů, jak se chovat ve společnosti.
Jinak se budete chovat na hřišti, jinak na rautu, jinak ve škole a jinak v hospodě 4. cenové kategorii /kdyby ještě byly/.
Pokud máte pocity vybít vztek, je opravdu nutné, abyste začal sportovat, třeba box, přece si nebudete ničit vlastní nábytek a zařízení.
Možná trošku sociální psychologie. Nakladatelství Grada - Marek Matějka - Sám sobě slušným člověkem.
Podívejte se na nabídku a třeba si vyberete, co Vás zaujme grada.cz/... - osobní rozvoj a poznání, a ostatní odseky - psychologie a pedagogika, anebo sport, zdraví a životní styl. V posledním uvedeném najdete knihy které by Vám podrobněji vysvětlit, co který sport obnáší, čím prospěje. /Posilování, Inline bruslení, Tai-či/ grada.cz/...?
Chtělo by to trošku sebeúcty a na ty, kteří ti nejsou sympatičtí, předvádí se a hrají divadlo, se vyprdni. Nebo chceš taky tak hluboko klesnout jako oni? Prostě s nima mluv jen když je to nevyhnutelně nutné a už vůbec nemusíš být na ně příjemný (ale ani nepříjemný) a usmívat se. A zaměř se na ty, kteří sedí tobě.
Ti, kteří se takhle předvádí, ani moc kamarádů nemají..ikdyž se to na první pohled nezdá. Ale oni jdou "slyšet", myslí si o sobě kdoví co, umí většinou dobře komunikovat a hrát si se slovy, ikdyž chytří ani moc nejsou a spousta lidí, kteří je taky nemusí, jim lezou do prde.e jen z důvodu připosranosti, aby se nestali terčem posměchu nebo nebyli vyloučeni z "kolektivu".
Někdo hraje divadlo celý život, protože ho to baví a má z toho nějaký prospěch (ikdyž pak nechápu co je to za život, ale budiž) a jiný ho hraje jen v omezené míře (třeba občas v práci, škole..), jen aby tu chvíli nějak přežil a mohl vystudovat a mít vůbec nějakou práci.
A za nějaký čas, když je začneš přehlížet, už k nim takovou nenávist nepocítíš a budeš mít svobodnější život.
Přiznám se, že ne úplně podobně ale s jistými většími odlišnými znaky to mohu mít podobné ale jsem více "milující" člověk (ne sluníčkář) ale ten, kdo chce aby bylo na světě dobře a aby vše bylo podle mých představ. Nedávno jsem měl např. obavu zeptat se jednoho člověka, kterého znám, zda nezapříčnil srážku se zvířetem ale nedokázal jsem to. Chtěl jsem mu to napsat po Facebooku, protože se nevídáme a bydlí daleko, ale neudělal jsem to a dlouho mne to tížilo. Chtěl jsem mu i vynadat abych si ulevil.
Nejprve se podívej na komedii "Umění lhát". Zjistíš, že až na hulváty nikdo neříká, co si myslí. Ale vždy svá slova přizpůsobí tomu, s kým mluví. Proto volíš jiná slova, když mluvíš ke svému učiteli, spolužákovi, nebo křečkovi. A pro uklidnění je lepší se vybít nějak užitečně - třeba vyluxovat nebo se jít proběhnout, než něco rozbíjet.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.