Nejste přihlášen/a.
Inspirovala mě nedávná otázka o čtení teenagerů...opravdu si myslíte,že čtení je tak moc důležité?mě osobně čtení knih v dětství pomohlo zvládnout gramatiku.I když mi učivo nešlo,vím,tak nějak přirozeně jak má být správná gramatika.Asi foto pamětale jinak co znám chytré lidi,(manuálně šikovní řemeslníci,elektronici-specialisté,PC-specialisté,Architekti...) tak to rozhodně nějsou "knihomolové".Znám i "knihomoly" (třeba můj otec) ale jsou to jen načtené fráze a jinak na tom člověku nevidím,že by něco jiného uměl,vynikal nějak ve společnosti.Jasně,chápu,že se učíme z knih,ale dnes se učíme i audio knih nebo čteme na "displejích",takže nemyslím,to že se určitou část života učíme ve studiu.Mám na mysli celoživotní čtení různých děl.
Myslíte si (opravdu) ,že klasické knihy tolik člověku dávaj?nebo se to jen povídá jako mantra ,že knihy/čtení klasických knih je důležité?z okolí znám několik lidí co tohle opakují jen jako frázi,aby vypadali sečtěnější.
Za mě, myslím si, že dají. Mamka mi hodně četla, když jsem ještě neuměla číst a pak jsem chodila často do knihovny. Projevilo se to ve škole, kdy jsem mela velkou slovní zásobu a nejlepší slohy. Nyní koukáme na AZ kvíz, já hodně odpovídám, ale manžel většinou neví, manžel nikdy knihy nečetl a nečte.
Čtu hodně a ráda, čtení je pro mě stále důležité. Klasickým knihám rozhodně dávám přednost před audioknihami a před knihami na e-čtečkách. Pokud jste klasikou myslela "špeky" nutné znát k maturitě, tak těch jsem také pár přelouskala, i v knihovně něco mám, ale rozhodně ne někde na očích, aby si návštěvník všimnul.
Protože stárnu a mám řadu knih po prarodičích a rodičích, s mnohými se musím loučit. Končí v antikvariátech i nádražních skříňkách. Ale zbývajícími opravdu občas listuji. A třeba zde na poradně, když si chci ověřit název nějaké rostliny, vždy nejdříve sáhnu po knize.
Pár vzpomínek na aktivity, ke kterým mě kdysi přivedla četba: Absint, daiquiri a bujabéza. To se prostě musí ochutnat! V knize Egyptan Sinuhet zase byla věta ...usnul pod sykomorou... Co je to sykomora? Zvláštní textilie? Něco jako pergola? Strom? Pátrání bylo dlouhé, je to strom .
Velká knihovna nemusí vždy znamenat okázalost. Ostatně jak se díváte na prosklené vitríny skříní, kde stojí porcelánové servisy, ze kterých se ale nikdy nikdo nenapije?
Vyrůstala jsem v bytě,kde otec měl "svůj"pokoj-knihovnu s pracovním stolem a obývák ,chodba a kuchyň patřila matce,kde byla výstavka podpultového porcelánu a ve skřínkách podpultové povlečení.rodiče i přes stěhování do domu,tuhle hiearchii stále dodržujív tom porcelánu a 40let starém (nerozbaleném) povlečení vidím daleko větší beznaděj.Trochu mě mrzí,že nemám vztah ani k jednomu a postupem věku strácím i tu nostalgii k věcem.Takže určitě si jednoho dne nic nedám do knihovny,ani do vitínky na památku.Jednou k tomu dojde,že to co jednoho těšilo celý život,druhý potom v klidu vyhodí...ale tak už to chodí.
@Bimbam> já to mám podobně jako Vy. Ale někdy sáhnu po "papírové" knize (většinou za denního světla), jindy (večer a stále častěji) si klasickou literaturu (beletrii) stáhnu do PC a čtu na monitoru, na kterém si mohu upravit velikost písma.
Část knihovny jsem podědila po tatínkovi, sama jsem ji doplňovala a stále doplňuji. Knihovnu mám pro sebe, nikoliv "na předvádění návštěvám".
Kdysi se čtení knih rovnalo studiu. Se zavedením fikce už se o studiu hovořit nedá. Proto si myslím, že četba jako taková (i klasiky) je pouhou zábavou. Za klasiku považuji to, o čem jsme se učili ve škole - významní autoři své doby, kteří zanechali stopu v psané formě. A protože jsme se o nich učili ve škole, můžeme je zahrnout do celkových vědomostí, vzdělání, historie. Proto mají někteří lidé doma narvanou knihovnu klasiky. Ne proto, že by se jim každá jednotlivá kniha líbila, něco jim dala. Ale proto, že vytvářejí sbírky a ukazují tím, že jsou vzdělaní. Je to podobné, jako s obrazy či hudbou. Někteří si je pořizují kvůli jménu autora, než pro dílo samotné. Ale buďme spravedliví, některým se ta díla doopravdy líbí
V tom, co to je klasika, se můžeme rozcházet. Někdo za klasiku považuje i knihu Stopařův průvodce po galaxii. M.
I já v dětství hodně četla a stejně jako vy mám díky tomu zažitou gramatiku. Mamina knihy kupuje neustále a já se děsím toho, až se dům bude vyklízet. Jsou jich tisíce. Zatímco teď se zaměřila na detektivky, za mlada měla mnohem větší záběr (Zola, Hemingway...knihy vázané...z antikvariátů s rokem vydání někdy kolem roku 1900...osobnosti, cestopisy...). Teď už si z toho nepamatuje nic, neví jestli to četla, ale už po nich nešáhne. Bohužel mám pamět asi jako ona. Přečtené informace časem mizí, nebo si je pamatuji útržkovitě. Proto jsem zvyklá ke knihám se vracet...třeba teď si plánuji po letech opět otevřít Malého prince.
určitě můžu souhlasit,vyrůstala jsem s obrovskou knihovnou,rodiče jí mají i nadále...a knihy jen sedá prach.Nikdo to nevytáhne a nečte (možná otec nějakou detektivku) ale knihy by nikdy nevyhodil,tvrdí,že je to důležité je mít.A já nikdy nepochopím,proč mít knihovnu plnou knih a prachu.Já v tom hodnotu nenacházím,protože když potřebuju zodpovědět nějakou otázku,získat nějakou informaci,určitě to najdu na netu,nikoli v domácí knihovně.
taky se toho jednou děsím.To co všechno otec nastřádal do knihovny,kolik úsilí mu dalo ty tituly získat(před 89-tým) a pak to jednoho dne poletí pryč.Ctěla bych se tomu vyhnout,ale asi mě to nemine.Bratr má kecu až ted,že knihy se nevyhazují,ale on je právě ten povrchní "opakovač"frází.Sám nečte,vědomosti nemá,ale tyhle fráze opakuje rád.
Já si teď půjčila v knihovničce u nás ve městě knížku a ta je asi 50 let stará. Ale je napsaná takovým tím staročeským stylem, že se nedá číst. Bohužel. Slova jsou divně poskládaná.
lee, ta knížka je vydaná v roce 1987, ale děj se odehrává od roku 1948 - 1969. Je napsaná takovým stylem, že mě nebaví. Jmenuje se Čím hoří svět.
lee, záleží na tom, jestli knihu napsala žena nebo muž. Víc mě baví číst knížky od žen. Ale zrovna čtu od muže knížku Záhada žlutého pokoje. To je dobrý. Gaston Leroux to napsal. A napsal i Fantom opery.
Znám dívku, která ve 14ti letech byla schopna napsat "Koupila jsem si novou sukňy", "máma odpoledne sklízela švestki". Na prvním stupni základky jsem měl příšernou učitelku. Nikdo ji neměl rád. Ale nacpala mi gramatiku tak do hlavy, že ji teď za to miluju.
Potkat člověka, co čte pravou knihu je dnes sci-fi. Úlet. Je výstřední, extravance. Mobil, čtečka knih, tablet... to není vůně papíru, dotyk ... kouzlo. Časem příjde renesance. Kdo se bude chtít odlišit, nebude se chlubit iphonem 11, ale knihou. To příjde. Brzy
Tyhle dvě stojí za přečtení.
Bez čtení by se mi žilo mnohem hůř. Dost chodím do knihovny, ale i tak mám dost velkou bibliotéku vlastní - a i tu často používám, protože vím, co kde hledat. I po té klasice sáhnu, přestože ji znám - někdy na ni prostě "dostanu chut".
Dědicové jednou budou "mít radost" - ale zas jim to vynahradí některé kousky, které už dávno mají vyhlídnuté
A ještě - žádný displej nemůže nahradit dotyk, vůni, šustění stránek... a nohu od stolu jím taky nepodložíte
To co píšete o těch specialistech, tak to je právě ono, ti co nečtou se sice vyznají v oboru, jsou do něho zažraní, ale jejich všeobecný rozhled je někdy dost mizivý, měla jsem takové dva kolegy a byla to opravdu bída, jaké měli mezery. A to nejen gramatické, ale třeba historii, zeměpis a j.
Čtení důležité je a řada lidí vám potvrdí, že si život bez knih neumí představit.
Ano ,nad tím často přemýšlím,kolikrát jsou to lidé "specialisté"kapacity v oboru,takže žádní hlupáci.Já zase zažila v práci,že ti "knihomolové"byli nepoužitelní.Všebecný rozhled měli,plno frází a pouček ,ale jinak ničím nevinikali,ničím" prospěšní společnosti"...to,že měli tolik načteno mě přišlo jen jako pozlátko,aby zakryli,že vlastně nic pořádně neumí
@Lucie, kolik máte načteno Vy? Mně přijde docela prospěšná i ohleduplnost vůči čtenářům. Lidé, kteří "mají načteno", zpravidla píší s menším počtem chyb a neubírají tak zbytečně čas těm, kdo jejich písemná sdělení čtou.
Ne/vynikat, ne/vyniknout> tady je jasné, že autor nezná předponu vy-/vý-, ale text je přesto srozumitelný, jeho čtení nezdržuje. Ovšem chyby, které mění význam sdělení (a nebývá jich bohužel málo), už zdržují. Leckdy se na chybně napsaný dotaz nedá bez upřesnění odpovědět...
O "specialistech s dvěma mozkovými závity pro určitou oblast", kteří byli ve všem jiném "nepoužitelní", už jste slyšela/četla?
PS: Je mi líto, ale z dotazu a následných reakcí to nevypadá, že byste "měla načteno"> spousta zbytečných chyb...
nějak se nekasám jen nedělám banální chyby. Jsem jen člověk, originál jako každý, nikoli vyjímečný. Jen mi přijde hloupé reagovat jako Iz. Místo názoru zde projevila svou bezdůvodnou zapšklost. Otázka nezněla " co si myslíte o mé gramatice a kolik mám asi načteno?" proto nechápu její reakci, od ní bych čekala více
@Lucie,
čtení knih vede vedle rozšíření slovní zásoby a lepšího zvládnutí mluvnice i k tomu, že člověk snáze chápe význam přečteného textu. Ptala jste se na smysl čtení. Opravdu nevidíte souvislost mé reakce se svou otázkou?
Osočit někoho z hlouposti a zapšklosti místo zamyšlení je snazší, že? (--:
@Vilik,
před pár hodinami vložila jedna tazatelka nesrozumitelnou otázku, vzápětí ji vložila doplněnou znovu. V první otázce udělala z obce-pronajímatele nájemce a ptala se, za jak dlouho zpětně může požadovat vyúčtování (nebylo zřejmé, kdo). Až z druhé otázky bylo zřejmé, že ji zajímá, za jak dlouhou dobu může pronajímatel (obec) vyžadovat od nájemníka zaplacení nedoplatků za služby spojené s bydlením. (Čtení první otázky mi zbytečně zabralo čas.)
Podobně tu tazatelé i odpovídající někdy zaměňují pronájem s nájmem a nájem s podnájmem> na takové otázky či odpovědi se špatně reaguje, jejich čtení vyžaduje více času, leckdy se dá až "mezi řádky" zjistit, oč jde. (A jindy je potřeba doplňující otázka, aby se odpovídající dobral toho, co tazatel chce vědět.)
V těchto případech šlo/jde o věcné chyby, Podle mých zkušeností dělají lidé, kteří hodně čtou, podobných chyb méně nebo je nedělají vůbec.
iz - bravo...jak ze své pichlavé odpovědi udělat téma k zamyšleníjá z vaší odpovědi vycítila hlavně to, že jste jen člověk, který podléhá emocím. (což ve většině vašich odpovědí není)
Lidé nejsou na světě jen proto, aby byli "prospěšní společnosti". Společnost je umělý konstrukt, pomáhající přežít, ne smysl života. Čtení pomáhá ujasnit si myšlenky, postoje, najít zájmy sobě blízké, pobavit, naučit jazyk tak, aby člověk nemluvil jako hotentot, poučit i přežít dlouhé chvíle. Čtení na tabletu, ve čtečce je rovnocenné knihám ve smyslu obsahu. I specialista, prospěšný společnosti musel dojít ke svým znalostem pomocí čtení, samouk nebo profesionál. Dokonce i kadeřnice musí získat informace vyšší kategorie než co jí říkala mistrová kdysi v učnáku, byt by je čerpala z modních časáků. I to je čtení. Povinná školní četba není nikdy zrovna lákavá, ale knihovny jsou plné všemožných žánrů. A dokonce i pitomé Harlequinky splní svůj účel odpočinku, relaxace nebo romantického snění.
Právě ,že mladí a nejen Ti co málo nebo vůbec nečtou (sms,na netu + možná ještě nějaký časopis=krátké článěčky) jsou FUNKČNĚ negramotní lidé. číst umí ale nejsou schopni delší text,a pak ještě mnodhdy nechápou psané,ale to je daň za dnešní uspěchanou dobu.Tím čtením nemyslím zrovna nějakou klasiku ale všeobecně a taky všeobecně čtení navyšuji mj. slovní zásobu.
Když se tak zamyslím,jestli někdy bude ještě třeba dlouhých textů.Dnešní doba je jen o krátkých textech,ve zpravodajství,v mediich ,v realném životě (někomu stačí zkratky a smajlíci ) twitr a fb nahradil už obrázkový instagramsnad se doba dlouhých textů vrátí,ale nevím,nevypadá to tak.Já a věřím že i zde jsou lidé co umí ještě hezky psát psacím písmem.Umí to ještě dneska děti?myslím,že né,ale otázka je zda se to k něčemu potřebuje,že?já jsem ráda,že to umím,bystří to mozek a budu doufat,že mě s tím moje děti nepošlou"někam".
Když je řeč o knihách a vztahu k nim - můj pes připomíná. Byl kdysi jeden Alexandr, bylo město Alexandrie. A tam byla knihovna. Teda spíš svitkovna, destičkovna atak. Největší na tehdejším světě. Dolní odhad říká 250 000 "knih". Chtěli shromáždit veškerou moudrost světa.
Pes tiše podotýká, že pracovali poněkud neortodoxní metodou. Každou loď či karavanu prošacovali knihovní úředníci a veškeré knihy zabavili, odnesli do "dílen" knihovních opisovačů a ti je opsali. Původním vlastníkům vrátili ty opisy (co kdyby byl opis nepřesný, že ..). Pokud ještě neodpluli.
Takový býval vztah ke knihám a vědění.
Dnes mnozí příslušníci budoucí generace prohlašují, že žádné vzdělání (natož knihy) nepotřebují, nic se učit nebudou, at všechno zařídí nějací ONI. Nebo že si zadupou nožičkama ..
Zaujala mě Vaše myšlenka, že někteří knihomolové nejsou pro společnost prospěšní, zatímco z mnohých "nečtenářů" se stali specialisté v oboru. S těmi specialisty to může být pravda, znám jednoho, dnes už asi důchodce, který během studia na střední škole přečetl pouze dvě literární díla. Povinným referátům se nevyhnul . Později, už jako docent na VŠ, sám hodně odborně publikoval .
Mezi osoby pro společnost málo prospěšné řadím jednoho souseda opilce. Ten ale učitě nečte. A jak se vůbec máme dívat na prospěšnost a neprospěšnost pro společnost? Pokud je někdo zaměstnaný, třeba i v nudném, neatraktivním a stereotypním zaměstnání, tak se uživí a volný čas nějak tráví. Někdo četbou, jiný třeba sportem. A protože rčení "sportem k trvalé invaliditě" platí a léčba, lázně a často i ty invalidní důchody zraněných sportovců společnost něco stojí, je ta prospěšnost různých lidských koníčků a zálib někdy diskutabilní.
Lucie, neberte to osobně, ale nastolila jste téma (dobré téma!), na které se dá pohlížet z více stran. Já toho využívám .
Určitě to bude tím,že každý se setkal s jinými lidmi.Za prospěšnost společnosti,považuji lidi co umí něco nového vymyslet,vytvořit,opravit (protože přijít na chybu,poruchu chce kolikrát chytré hlavy)Já se bohužel setkala jen s takovými"knihomoly"kteří měli streotypní práci (i ve fabrikách) a jen proto,že o pauzách četli knížku,tvářili se jako nejchytřejší mezi povlem...přitom kdejakému údržbáři to pálilo daleko více.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.