Nejste přihlášen/a.
Vím, co to je, ale na lásku nesázej. Je to křehká květina a první mráz ji spálí. Dokonce i většina manželství z lásky nepřežije pět až sedm let, pak už je to rutina a oboustranná frustrace. Jistě, najdou se výjimky, ale dnešní generace mladých to už nezná.
Ano, jak píše Kepler. Dodám že risk je to vždy, jistotu ve vztahu nemáte totiž nikdy, nezmění na tom nic ani počáteční zamilovanost ani počet let které spolu strávíte. Čili máte na výběr jen ze dvou možností butto zůstat sám, nebo riskovat tento nebo další vztah, jiná cesta asi není. Co se týká tohoto vztahu možná bych to na vašem místě nezahazoval, nebot možná si to "vyzkoušela" jinde a zjistila že to není ono, toto poučení ji snad vede zase zpátky k vám. A s tím ujištěním z vaší strany tedy otázkou na ní jak to vidí jestli to bere vážně, vím asi je to nepříjemné ale lepší by bylo se jí zeptat přímo protože je-li stále vrtkavá pak to bude po čase bolet ještě více než teď "v zárodku", protože se na ní přirozeně stanete více "závislý"...Jak jsem již psal, žádný vztah není jistota na věky, každý vztah je risk, pokud člověk hůře snáší zklamání pak by pro něj bylo lépe se do žádného vztahu nepouštět, vím zní to blbě ale tak to je, jiná cesta asi není...
P.S. Rozchody jsou nepříjemné vždy a nepříjemnější o to víc o co víc máte toho druhého rád a o co víc jste na něj zvyklý, takže to s člověkem není-li úplně bez citu může pěkně zamávat, na druhé straně jste ale chlap a bolest prostě k životu patří takže přijde-li pak by jste se měl naučit ji snést (i když to vypadá nesnesitelně a můžete si zažít pravá muka) ze začátku to chce se pořádně vyřvat vybrečet a v tom nejkritičtějším období je dobré pokud máte podporu někoho z blízkých, nemusí to být nutně rodina ale třeba nějaký přítel kamarád který vám bude umět říct "ser na to" a v době té největší krize kdy budete mít pocit že se to nedá vydržet vás pozve třeba do baru (vím že to lidé odsuzují ale lepší než se řezat a věšet a že takových bylo)
Nehledejte rady v knihách, zeptejte se jí rovnou, at víte, na čem jste. Bože, zase ty sáhodlouhé kecy! Nedávno psal jeden známý psychiatr, jak dnes jsou lidi ze všeho rozsypaní, nic nevydrží, všechno je tragédie... A měl pravdu! Dřív se lidi nějak rozešli a za chvíli už randili s někým jiným a dnes jsou běžné přechozené vztahy, kdy jsou spolu lidi jen ze strachu, že budou sami. Vzpomínám si, jak moje mamka vyprávěla o bývalé spolužačce, které v 25 letech zahynul tragicky přítel. Potkala ji asi 2 měsíce poté, se smutkem v hlase jí kondolovala a ona hned vesele jí představila nového chlapa, který zdaleka pak nebyl poslední v jejím životě. A znám podobný příklad z nedávné doby a dotyčná, co se jí to stalo, skončila v invalidním důchodu na nervy krátce po 30. Chápete ten rozdíl? Nerochnit se v blbostech a vzít život do rukou!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.