Jsou vánoční svátky stresující

Ani - ani. Ale jsem ráda, že už zas bude pokoj.

Stresuje mě každý den, kdy jsou zavřené obchody. A Vánoce jsou svátky, kdy jsou zavřené po nejdelší dobu. I když se říká, že jenom na dva dny, ale minimálně dva dny před tím zavřením se do obchodu kvůli lidem jít nedá. A já musím nakoupit pro dvě domácnosti a hlavně vymyslet, co budu vařit. Nic mi nesmí dojít, protože nic nikde neseženu. Takže krom potravin musím mít doma zásobu plen a mléka pro batole a ovšem i zásobu plen a potřeb pro inkontinentní babičku. A taky musím dopředu napočítat, aby mi pro ní nedošly léky. A tu se nejedná jen o dva dny, ale také o dovolenou lékařky. Všichni jsou Vánocemi paralyzovaní, přijde mi že nikdo pořádně nic nedělá měsíc před nimi a měsíc po nich. Nejdřív výmluva budou Vánoce, pak výmluva je začátek roku.

Letos o Silvestru se "ztratil" tchánův pes. Asociální zabiják, co nesmí ze zahrady. Akity jsou dost často takové, že se nesnesou s ostatními psy a špatná výchova to jen podpoří. Lidé jsou mu ukradení, ale nesmí potkat psa. Štěně nebo fena, je mu to jedno jde a zabíjí vše. No průser až na půdu. A jelikož je tchán prvotřídní bordelář, nemá už od něj ani očkovák ani PP. Neví tedy číslo čipu, nemůže prokázat, že pes je očkovaný a že je vůbec jeho. A teď někam volejte na policii nebo do útulku, všude chtějí vědět číslo čipu. Jak ho ale zjistit? Veterinář má svátky, plemenná kniha má svátky, nikde nikdo. Po několika hodinách strávených hledáním čokla, nejdřív všude na zahradě, pak v okolí, projížděním x let starých mailů, kdy jsem komunikovala s úřadem, prohlížením starých výpisů z účtu, jestli tam náhodou není platba městu za psa. I tu jsme našli, ovšem ta byla za psa už dávno mrtvého, tedy číslo čipu k ničemu. No naštěstí jsem si vzpomněla, že jsem kdysi dávno ve své všetečnosti kopírovala PP a kopii našla, ztráta psa se tedy mohla nahlásit. A teď co. Byl večer, petard ještě moc nebylo. Jestli se bál natolik, že kvůli pár petardám odpoledne přeskočil plot, co bude dělat o půlnoci? A co nastane, až bude ráno klid a na sídlišti vylezou babky venčit svoje smetáky? Máme tu takovou sousedku s Nelinkou, říkáme jí paní Pejsková. Ta by nepřežila, kdyby jí tu fenku zadávil. A on šel po psech už jako štěně, ani kastrace nepomohla. Dát na Facebook utekl pes zabiják, nechoďte se svými psy ven? Nebyla by to poplašná zpráva? No zkrátka a dobře, pes se našel až druhý den ráno, kdy vylezl ze svého dobrého úkrytu na zahradě. Kde byl zalezlý se neví, možná v seně, nebo pod seníkem, zkrátka ani po hodině s baterkou ho dva lidi nenašli.

Tedy shrnutí, Vánoce fakt považuji víc za stres než odpočinek.

Vůbec nic mne nestresuje. Proč? Ani nic hektického jsem neprožívala. Že bych teda relaxovala s nohama na stole, to ne, ale všechno proběhlo v klidu. Už se těším na zítřek, protože jsem si objednala určité věci a ty mi teď budou postupně doručovat, takže se nemůžu dočkat. Navíc je už leden a na Nový Rok o slepičí krok. Takže už se zase budeme blížit k jaru a to já miluji.

Pro mě vždy relax. Nikdy jsem nechápal tisíce lidí valícící se obchoďáky, nákupy jak před apokalypsou, dary za desetitisíce, které stejně moc radosti nepřinesou, zmatky, stres, veleúklidy a podobně. Doma si udržuji pořádek tak nějak stabilně, tak před Vánoci neuklízím nijak zvlášt, možná přidám něco, co běžně nedělám. Nakoupím to nejnutnější co potřebuji, abych netrpěl hladem, mohl uvařit nějakou dobrotu a případně si mezi svátky něco dokoupím. Dárky se snažím řešit v dostatečném předstihu, většinou kupuji co udělá radost, ne nějaké velké drahé dary, elektroniku a podobně. Různé pochutiny, dobré víno a věci, které si člověk běžně nedopřeje, udělají často víc radosti jak nový telefon. Kdo co potřebuje, to si stejně koupí, případně si projdu před svátky trhy nebo obchoďáky, dám si medovinu a zajdem třeba do kina.

Relaxační. Naprosto.

V dětství stresující- nervozita z rodičů,proč si pořád něco tajně šuškaj,podivné chování,jiné než jindy...potom (už bez víry v Ježíška) já bez kapesného ,s vědomím,že se dávájí dárky (všichni spolužáci dávali rodičům maličkosti) a já neměla nic.Až do posledních let,co jsem bydlela doma,se hrálo na Ježíška.Trapné ticho,nucené ,umělé chování mých rodičů a čekalo se na větu"...už tady byl Ježíšek"

V dospělosti depresivní- sice krásné předvánoční období,plné světel,svářák na náměstích,všude hudba a atmosféra...ale to vše je s úderem 25.pryč,města jsou najednou mrtvá,nikde nikdo a stejné to je i se Silvestrem.Jo a neustálé nucení tradic,jakože nikdo nesmí být sám apod.tohle na mě působí hodně smutně.

Jak pro koho. Já to nehrotím. Jsem sama a co chci obstarat, udělám s předstihem. Ale občas jsem zaslechla, že někdo ještě nemá žádný dárky a že se těší, až bude po všem.

Já jsem vždy vystresovaná z těch vystresovaných lidí kolem. Jinak mě to baví. Je to jeden (nebo vlastně dva, když počítám Vánoce i Silvestr) z pevných bodů z celého roku. M.

Já vánoce miluji. Takže celý prosinec se na ně s dětmi těšíme. Žádný větší shon, žádné nesmyslné pobíhání po obchodech, žádné mimořádné vyvařování a pečení. Moje maminka kdysi byla pracovně hodně moc vytížená (hlavně před svátky). Ale stejně si neodpusila péct do noci kila a kila cukroví (teda - fakt bylo vynikající), uklidit celý byt (včetně všech skříní a šuplat - co kdyby se tam asi Ježíšek podíval, že jo?), Navařit tak, jako kdyby k nám měla přijít celá ulice na večeři... My jsme pochopitelně pomáhali se vším, ale byla to hrůza. Stres a jenom stres. Na Štědrý den byla ráda, že to má za sebou a padla na ni únava. A já jsem si řekla, že NIKDY nebudu jako ona. Takže i když už jsem měla děti, nebo teď vnoučata, jde to běsnění kolem vánoc mimo mě. Do obchoďáků se jedeme podívat na výzdobu, dáme si dobrý kafčo a děti třeba zmrzku, projedeme si některá města, kvůli výzdobě (letos jsem se zase zajeli podívat k Litomyšli na nejvíce ozdobený dům v ČR - nádhera). Jak už jsem psala - na Štědrý den jedeme do Josefova do pevnosti a odpoledne v klídku čekáme na Ježíška. Žádný shon, žádné nervování, jestli je dost dárků nebo jídla. Takže já už se na ty příští VÁNOCE moc těším

Nejsou, nepustím si stres přes práh. Některý stres je nádherný: Včera jak jsme se valili kolektivně i s kočárky na Letnou na 11 minut ohňostroje a pak ve stejné hustotě zase zpátky. Pršel hnusný studený chvilkový déšt, skoro jako o výročí republiky - a nic neodradilo. Krásně barevně se to rozprskávalo, milión a čtvrt ve vzduchu - pro každého důchodce pětikoruna měsíčně. Takové to vícebarevné - uprostřed zlato, na okraji červeň či modř...ano, relax. Směrovali rachomejtle proti větru - a to pak měly dětičky na tatínkových ramenou právě nad hlavou - pro některé stres. Rámus pekelný, zajíci v Letenských sadech prožívali patrně každoroční infarkt. Stejně tak nervnější pejsci. Takže: jak pro koho. Také si myslím, že Vánoce jsou hlavně svátky dětí.

Když je člověk zcela sám, tak ano, bydlím v domě, kde dosti důchodců a několik se jich divilo, proč si strojím stromeček a vařím si tradiční jídlo. Člověk si musí najít radost. Strest pro , resp. pro mého psa, jsou ale petardy.

Jediné co je na tom dobré je že X dnů jsou zavřené obchody a že díky těmto rádoby křestanským svátkům máme na stvavbě 14 dnů volno.Jen tak večerka24.12 ve 22.00, večerka 31.12,tedy na silvestra ve 22:30 respektive v ten čas jsem s manželko šli ke 4 sloupků (kdo nezná= do postele)!

Jinak to volno je dobré ale pokud si jdete nakoupi blbost,kterou jste zapomněli a skrze to musíte býtv obchodě 2 hodiny místo obvyklé max půl hodiny -nejraději bych pak asi střílel,obrazně řečeno!