Nejste přihlášen/a.
Důvodem našeho života je dosáhnout štěstí, protože to jediné je důležité, aby měl život smysl, nemyslíte? Proč jinak se máme tady na této planetě Zem pachtit?
Dobrý den, jak by řekl pan Donutil: "No, jistěěěě!" Ovšem, "vtip" je v tom, že bez životních průse*ů by člověk nepoznal, kdy je vlastně štastný, resp. štěstí se dostavuje až po překonání toho průse*u. Zdravím!
Jo to znám, ale to říkal tenhle magor jen proto, že chtěl být vtipný a taky proto, že sám moc štastný nebyl, jeho životopis je dost smutný, pro mnohé byl nudný.
Nechápu, proč by měl být MUDr Plzák magor? To je hodně silné slovo a možná od člověka, který nic nedokázal.
Jinak on mnoha lidem pomohl a je přinejmenším čtivej.
Od doktora Plzáka to byl samozřejmě "bonmot", ale v podstatě pravdivý a vystihující skutečnost. Pokud člověk nemá prožitek všech emocí, od negativních, třeba smutku až po kladné, což je třeba i to štěstí, bývá většinou psychicky nemocný. A nemusí to být třeba i úplný idiot. To byla už vlastně pouze extrémní "nadsázka".
Jsme zde opakovaně a to proto, aby se duše zdokonalovala, s tím štěstím to dost souvisí, ale duše se musí hodně naučit a jeden život na to nestačí, ani několik životů. Že to zde píšu neznamená, že o tom někoho přesvědčuji, každý at si věří čemu chce. Ale když už jsme život dostali, je dobré se snažit žít štastně, moc nám to kolikrát nejde.
@zivas - Dobrá, MUDr. Plzák vám nekonvenuje - co tedy Weberův-Fechnerův zákon - "pro zvýšení intenzity vnímání aritmetickou řadou je nutné zvyšovat intenzitu stimulu geometrickou řadou"? Opět permanentně neproveditelné.
Nebo raději něco racionálnějšího? Třeba:
Centra libosti objevil vlastně náhodou americký psycholog James Olds r. 1954, když studoval v krysím mozku proces bdělosti. Tehdy umístil elektrody chybně do určité oblasti limbického systému (LS). Když byl pokus uspořádán tak, že zvíře mohlo tuto oblast elektricky stimulovat zmáčknutím páčky, Olds zjistil, že krysy by mačkaly páčku téměř bez přestání, asi tak 5000krát za hodinu. Zvířata by se bez ustání stimulovala a vyloučila by tak veškeré ostatní aktivity s výjimkou spánku. Dokonce byla ochotna podstoupit neuvěřitelnou bolest a trápení, jenom aby dosáhla příležitosti páčku zmáčknout.
Höschl Cyril, Vesmír 1996/9
Štěstí není smyslem života, ale činí ho snesitelným. M.
Primárním smyslem života je šíření vlastních genů.
Lidé jsou ovšem už "jinde", tedy za cíl považují samotnou cestu.
Ještě nějaký dotaz? Bez koulení očima?
Smysl života zde asi neodhalíme a štěstí, to se ke každému z nás dostává jiným způsobem, každému přináší štěstí něco jiného. A zrovna tak, jako potřebujeme ochutnat napřed hořké, abychom ocenili sladké, mráz, abychom poznali teplo, pak je tu tma a světlo a to všechno proto, že žijeme v dualitě.
Nějak s tím nemohu souhlasit, být neustále štastný by byla nuda pohodlnost, člověk se musí snažit, aby něco dosáhl. Mimoto štastný může být i z toho, když něco dělá pro druhé.
Každý své štěstí pocituje jinak, v tom máte pravdu, ale pachtit se a dokazovat si něco a štěstí nedosáhnout je marnost uspokojení a podhoubí deprese. Já mám dost smůlu na štěstí, nikdy netrvá dlouho, ale díky i za krátké okamžiky, asi si víc nezasloužím nebo mi není přáno, nebot hřeším a nemodlím se
Proto říkám, že pro každého je smyslem života něco jiného, nejsme proto horší nebo lepší, než druhý člověk, ale prostě jsme každý jiný.
Přečtěte si pozorně tohle.
Život je šance - využij ji...
Život je krása - obdivuj ji...
Život je sen - uskutečni ho...
Život je výzva - přijmi ji...
Život je povinnost - naplň ji...
Život je hra - hrej ji...
Život je bohatství - ochraňuj ho...
Život je láska - potěš se z ní...
Život je záhada - pronikni ji...
Život je slib - splň ho...
Život je smutek - překonej ho...
Život je hymna - zpívej ji...
Život je boj - přijmi ho...
Život je štěstí - zasluž si ho!
Život je život - žij ho!
Myslím si, že v tom najdete dost odpovědí na svou otázku, O životě se nemusí dlouze filozofovat, stačí ho žít.
Smyslem a cílem života je jeho udržování a rozmnožování. Štěstí, úspěch aj. jsou jenom "třešničky na dortu" , nebot život naplňuje svoje přírodní zadání, i když je jednotlivec neštastný a trpí "jako zvíře" . Nic s tím nenaděláš.
- souhlas - lidé jako živočišný druh ani nejsou schopni být jenom štastni, protože v nich vždy zvítězí jejich přirozená "zvířecí podstata" - tj. bezohlednost, krutost a sobectví v boji o život, životní prostor, bohatství, případně ideály, at už náboženské nebo společenské.
Blbý je, že lidé - na rozdíl od zvířat - mají schopnost zničit (ve své hlouposti, samolibosti a nedokonalosti) sami sebe a vše kolem. Mně osobně je líto jenom přírody a zvířat, která jsou proti lidem bezmocná !
a bohužel se zatím ukazuje, že každý další rok je ještě horší, nežli ten předchozí ... osobně nevidím moc důvodů ke "slavení" !
Souhlasím s tím, že každý své štěstí vidí individualně, většina v lásce k jiné osobë, ale podstatou je ta snaha být štastný, jinak ten život bez uspokojení touhy stojí za Prd. A mám zkušenost takovou, že těch Prdů kolem nás je víc než Štěstí, pak nastupuje frustrace, zloba, nenávist a z nenávisti války, ničení, uzurpování a nadvláda síly nad láskou, to všechno negativní je kvůli nedostatku štěstí pro všechny. Ráj na Zemi nikdy nebude, škoda zelené planety. Takže si přejme nejvíc to štěstí do dalšího roku !
Zdravím. Já si nemyslím, že důvodem našeho života je dosáhnout štěstí; to není důvod, to je náš sobecký cíl. My jsme nepřišli na svět z vlastní vůle, my se tu objevili díky přírodě, která vytvořila další z mnoha živočišných druhů - člověka. A jelikož se nám vyvinula, či nám byla dána vyšší inteligence, začali jsme si pyšně myslet, že naše bytí na Zemi má hlubší smysl, dokonce snad užívat si štěstí. Omyl. Jsme pouhou součástí, součástí přírody, součástí potravního řetězce a zatím stojíme na jeho vrcholu. A pokud bychom neexistovali, nikomu bychom nechyběli. Jen na vrcholu tohoto potravního řetězce by stál jiný živočišný druh. Tak nebuďme pyšní, nebuďme neskromní, nechtějme být přímo štastní. Spokojme se s tím, že můžeme žít, být vyrovnaní a mít vnitřní klid. Buďme vděční přírodě a neničme ji, a nechtějme stále víc. Ida
@Idanova, vyznavate buddhismus? Je tady takových rádobyčistých duší málo, ono totiž to sobectví je rozšířeno mnohem víc a je to taková normální lidská vlastnost jako pud sebezáchovy a touha po osobním štěstí, nespokojenost a dosahování vyšších cílů hýbe světem, jinak by stagnoval pokrok a rozvoj společnosti, uvědomujete si to?
Nemyslím si, že být štastný je sobecké. Jen tak mohu dělat druhé lidi štastné, nemohu rozdávat něco, čeho se mi nedostává, něco, co sama nemám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.