Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
v časopise Metro jsem se dočetl, že o rodiče v důchodu by se měly postarat děti tak, jak je to v Jižní Koreji nebo jinde.Může mi někdo sdělit jak a kde je to jinde nebo v Jižní Koreji? Zatím jsem se dočetl, že je tam důchod (převodem) 4000 Kč a důchodci umírají v devadesáti letech...anebo si pan Pilný dělá s našich důchodců nevhodnou legraci?
Děkuji za odpovědi předem.
Nevím jak to funguje v Koreji...
Ale ono by stačilo, aby se onen průběžný systém zmenil na systém s daleko větším podílem zásluhovosti a já se o sebe postarám sám. Jenže ve státě, kde se důchodová reforma řeší (tedy plká se o ní) 28 let, tak to opravdu nejde. Zavedeme II. a III. pilíř...po roce III.pilíř zrušíme...a kdo má potom věřit tomu II.?
Nepřeji si nic jiného, než ZCELA PRŮHLEDNÝ systém, kde budu moci kdykoliv podívat kolik v systému mám, jestli mi to bude stačit, nebo jestli musím přidat..atd. Potom at si každý chodí do důchodu kdy chce...Sám si rozhodnu, jestli půjdu do důchodu ve 40 letech a měsíčně budu dostávat ze svého účtu 4500Kč...nebo když mi to nestačí, zvýším si platby...a budu chodit do práce do 65 let.
Víte, když se někdy něco řekne a napíše, tak to nikdy není všechno 100% a nevztahuje se to na celý národ.
I u nás najdete pečující rodiny, kteří by nedali své rodiče někam jinam, je jich ale hodně málo.
Ani s tou Jižní Koreu to není tak růžové, jak nám pan Pilný říká.
Jak si můžete přečíst, tak v asijským zemích si děti váží svých rodičů. Mnohé cestopisy o tom podávají svědectví.
Na druhé straně ale i tam existují rodiny, nebo osamocení důchodci, které se o své předky nemohou /nechtějí/ postarat.
Zde článek o velkém množství sebevražd právě ve zmiňované J. K. a třeba Japonsku.
Starý člověk je citlivý a někdy stačí málo a udělá nepředvídanou věc. eurozpravy.cz/...
Jihokorejské ženy mají dnes předpokládanou délku dožití 90,8 roku, muži 84 let – nejvíc na světě. V tom je asi mj. zakopaný pes. Důchodců je příliš mnoho. Nebojte, nás to čeká také. V Dongja-dongu v Jjokbangchonu, ghettu pro jihokorejské důchodce činí důchod např. 600 dolarů měsíčně. Přestože země má dvanáctou největší ekonomiku na světě a je proslulá svým technologickým pokrokem, nedokáže se o starší lidi adekvátně postarat. Jo, ten kapitalizmus... Státní důchody v USA jsou nižší než v EU, Američané si musejí naspořit (80%), něco vyplácí svým bývalým zaměstnancům soukromý sektor a v chudobě prý pak nežijí.
Asi bychom neměli být s důchody v Evropě na pátém místě od konce, ale bohužel to naše horní vládnoucí vrstva včetně pana Fialy z ODS nechápe. Dva modely jsou známy z minulosti.První model "statkář" a důchodci na tzv.vejminku.Druhý model s velkým množstvím dětí(min.7) u nichž se počítá s úmrtím na nemoci popř. na podvýživu z nichž jedinec postoupí na společenském žebříčku a rodiče zajistí.Další model Sparta nabo prvobytně pospolná společnost není viditelně uskutečnitelný.
Stále mi není jasné, jak se má postarat dítě o rodiče a přitom se starat o vlastní děti.To je jako nemít své děti, nebo se starat v kruhu?
"bohužel to naše horní vládnoucí vrstva včetně pana Fialy z ODS nechápe".
To narážíte na ten nesouhlas ODS s rozpočtovým schodkem?
Klidně at důchodcům přidají (přidáme) třeba 8tis měsíčně, ale jen v případě, že na to stát má a BEZ SCHODKU.
Schodek v době růstu, to je totální šílenost.
Až bude zase recese, tak by těch letošních 40mld bylo tak 10 násobek...
Pokud tedy vláda navrhne přebytkový nebo alespoň vyrovnaný rozpočet, at přidá (přidáme) komu chce...
ra Spálená země? A takovou hloupost psali zase kde? Víš vůbec, kde ta zem leží a jaká je tam životní úroveň? Asi sotva, jinak jsi tohle nemohl napsat...
@cert - že o rodiče v důchodu by se měly postarat děti tak, jak je to v Jižní Koreji nebo jinde
Pro ono "jinde" nemusíme chodit zas až tak daleko - ve slušných společnostech bývá zvykem, jako kdysi i u nás, postarat se o rodiče. Ti zas podle svých možností a schopností pomáhali s domácími pracemi, vnoučaty a podobně. Ale to byla širší rodina, vědomá si i svých povinností, nejen "práv".
Na druhé straně - to se dnešní čtyřicetiletá matka dost naběhá kolem desetiletých dětí a sedmdesátiletých rodičů.
Mimochodem - babičko - to platilo v časech, kdy rodinu uživil manžel a žena se věnovala dětem a rodičům. Těm ale bylo 50, ne 70 ..
Základem snad je, že rodina by měla žít pohromadě. Tedy všechny generace.
Na západě je přitom snaha jednotlivé generace oddělit a nechat jedince vyrůstat mezi svými vrstevníky. Takže mezi vrstevníky v jeslích, školce, škole, pracovišti, domově důchodců. Takto rozdělení lidé jsou snáze manipulovatelní, snáze se provádí indoktrinace, zamezí se přenášení zkušeností mezi generacemi. Dá se maximalizovat pracovní síla - zavádějí se různé pobídky, aby lidé (ženy, důchodci) nezůstavali doma a nevěnovali se péči o rodinu, ale nastoupili do práce.
Rodina může žít pohromadě, když stát pracuje efektivně a při mírném zdanění nechává peníze těm, kteří je vydělávají a kteří je mohou použít na podporu svých přestárlých rodičů i svých dětí.
Rodina ovšem může žít pohromadě, pokud je to alespoň fyzicky možné. Navrhujete třígenerační bydlení v 2+KK v paneláku?
Podměrečné byty jsou důsledek státní politiky. Není nic smutnějšího, když se ohlédnete na takový životní cyklus paneláku. Nejprve je plný mladých rodin s dětmi, okolo školky, jesle. Následně tam bydlí lidé středního věku, ze školek jsou hospody a za dalších dvacet let jsou byty s max. dvěma důchodci, keří se šourají se psem kolem bývalých prolézaček.
Mimochodem - původní otázka se týkala důchodové reformy-nereformy a náhradou státní důchodové péče péčí rodinnou.
Tedy třígenerační 2+KK s tím, že ta čtyřicetiletá matka opečuje děti i rodiče, ale také je uživí (ekonomicky) ..
No ta 40-ti letá matka + otec odevzdávají státu peníze, aby se ten postaral o jejich rodiče. Pokud se člověk podívá, kolik peněz stojí pobyt důchodce v nějakém ústavu a kolik stojí pobyt dítěte v dětském domově, tak to jsou přesně ty prostředky, které si stát bere a které chybí rodině, aby se o své blízké postarala.
No, pobyt důchodce v domově důchodců v podstatě není možný, protože tyto domovy v podstatě nejsou. A jsou-li, pak ceny jsou asi takové: jednolůžák 43 000,-, dvoulůžák 26 000,- měsíčně. Obávám se, že ty odvody "na sociální" tomu tak nějak neodpovídají, že?
Předpokládám, že odvody se platí po celý produkční život - cca 35 let. Zatímco v domově důchodců se až na výjimky tráví doba několikrát kratší.
Problém je poměrně dobře analyzován a odpovědi některé odpovědi rozšiřují obzory. Zaujaly mě nové modely řešení od babkazov a elane. Umrtí na kře a mrzačení pro žebrání, což s modelem Sparta- házení nepotřebných ze skály je morbidní, ale realné.(viz. nedávná vražda nemohoucí matky a ženy).
Dlouhaparcela správně upozorňuje na to,že nelze aplikovat starost dětí o rodiče s různých důvodů v celoplošně.Ra252 upřesňuje, že v paneláku se tři generace spíše nesnesou,pokud to dobře chápu.Uvádí také, že v minulosti byla práce ohodnocena mnohem lépe, a to tak, že žena mohla zůstat doma a starat se o ostatní.Termín "spálená země" jsem však nepochopil.
Jedubabička považuje "jinde" za slušnou společnost, domnívám se však, že to bylo myšleno zahraničí, tedy nějaký Absurdistán(Turkmenistán?)
Martincakl se domnívá, že narážím na nesouhlas ODS se" schodkem".Je mi upřimně jedno, s čím nesouhlasí ODS, jelikož je v opozici a vyjadřuje nesouhlas permanentně, protože nemůže dělat nic jiného, souhlas vylučuji předem.Schodek je totiž zanedbatelný, ve srovnání s majetkem naší horní vrstvy, který dosahuje průměrně deseti miliard v nemovitostech.
Tvrzení o tom, že důchody nelze zvýšit, protože rozpočet spolykají domovy důchodců a dětské domovy se mi nezdá.Stále nevím proč si u nás důchodci nemohou pořídit vejminek u moře nebo cestovat kolem světa. Spálená země nejsme, protože to není ani Bulharsko,Rumunsko nebo Estonsko...
Nechci se dohadovat, ale původně uvedené slovo jinde v novinách metro bylo myšleno jako jiný stát a ne slušná společnost, což je velmi obecný pojem, protože slušnost je něco jako abstraktní pojem, protože záleží na úhlu pohledu.Takže mi uveďte, prosím, kterou slušnou společnost máte na mysli.Děkuji.
Hm...odpověď jak z Chytré horákyně.Od Vás jsem se dozvěděl, že nemusíme "chodit daleko" a slušná společnost bývala kdysi u nás.V původním příspěvku mi radí Jižní Koreu a at si naspořím jeden a půl miliónu, pokud budu chtít zaplatit sipo 15 000 Kč,nakoupit léky a snídat rohlík s vodou z vodovodu...
V každé společnosti jsou děti, pracovně aktivní lidé a důchodci. A v každé společnosti vždy ti pracovně aktivní zajištují živobytí pro ten zbytek. Jedná se o mezigenerační solidaritu. Když jste v pracovně aktivním období, tak se staráte jak o děti, tak o své rodiče. Toto můžete delegovat na stát - tomu odevzdáváte daně, ze kterých on podporuje děti a vyplácí důchodce. Nebo to nedelegujete na stát, peníze si necháte a sám se staráte o svou rodinu.
Řešením, jak pomoci důchodcům, není zvýšení penze, ale aby široká rodina žila pospolu. Samotný důchodce v prázdném bytě je drahý luxus. Rodina sdílí podobný životní standard, ušetří se na sdílených nákladech (teplo, elektřina, ...) a dokonce i na externích nákladech (babička hlídá a vyzvedává děti, ...), než když žijí členové širší rodiny v různých domácnostech.
Jinak současný trend je starosti o své příbuzné nechat na státu a i když se já sám ocitnu v nouzi, tak hledat pomoc u státu.
No, současný trend je spíš ten, že slušně placená práce je tak nanejvýš v krajských městech. Čili ti, kteří pracují buď za prací jezdí nebo se přestěhují. Ani jedni ani druzí se jaksi nemohou tak nějak příliš žít ve společné domácnosti s rodiči. Dojíždějící o trochu snadněji ale jsou mimo společnou domácnost od tmy do tmy a život s dětmi a rodiči v jednom bytě není většinou úplně harmonický. Ti přestěhovaní bydlí v lepším případě ve 2+KK v paneláku a rodiče desítky až stovky kilometrů daleko.
Pokud propagujete sestěhování do Prahy a krajských měst, pak to znamená vylidnění a vymření venkova v první etapě a vymření v té druhé. Nedostupnost vlastního bydlení pro mladé je jeden z hlavních důvodu dnešního vymírání. Další důvod je ekonomické pronásledování rodin pracujících rodičů s dětmi.
@ra252 - život s dětmi a rodiči v jednom bytě není většinou úplně harmonický
Tenhle model - často i s jinými příbuznými - celkem slušně fungoval několik staletí.
No vidíte. A my žijeme na polosamotě v sedmi lidech třígeneračně s jediným ekonomicky aktivním členem a kvalita života pro všechny členy domácnosti je nesrovnatelná s předchozím nájemním bydlením v Praze.
@ra252 - Ne. Studiem historie jsem zjistila, že každá nově založená rodina odcházela do svého vlastního bydlení, kam své nepotřebné rodiče nepouštěla
Fram popisuje skutečnou péči o důchodce v Jižní Koreji a opět potvrzuje nesmyslnost tvrzení poslance Ivana Piláta.Rv má neuvěřitelné stěstí, že žije na polosamotě s jediným ekonomicky aktivním členem rodiny.Zapomněl jaksi sdělit, co dělají ostatní tedy, jestli jsou na podpoře, nebo obdělávají rozsáhlé pozemky okolo polosamoty popř. chodí na melouchy.
Dlouhodobé řešení je tedy
1) spoření na důchod od 18, tedy věku, kdy někteří ještě studují a nemusí mít příjem nebo
2) zvýšení příspěvku zaměstnavatele nebo ihned
3) skutečné ohodnocení lidské práce, snížení daně z příjmu a následné zvýšení důchodů?
Ještě si dovolím uvést příklad živoření důchodkyně.
V činžovním domě bydlela paní, která přišla o manžela i o "chatičku", kterou přepsala na dceru, která ji přestala navštěvovat. Paní opuchly nohy, nemohla téměř chodit, rozprodala věci, o které byl ještě zájem a čekala na smrt. Několikrát upadla, nemohla vstát a nakonec ji vnučka zvedla pozdě, za několik dní. Následně přijela firma a všechno co ještě zůstalo, naházeli do kontejneru, nebo si to rozebrali. Ani tím to však nekončí, na skládce čeká vyvolené množství lidí, kteří čekají, že z demolovaného nábytku vypadne něco cenného.
Ze 7 členné rodiny dva pobírají důchod, tři chodí do školy, jeden se o ně stará a jeden je zaměstnanec, který platil, platí a bude platit nehorázné daně, které se obratem částečně dostanou důchodcům. Žádná hypotéka, žádné dluhy.
@cert - Váš "příklad živoření důchodkyně" nemá moc společného s výší důchodu - zato s nezájmem rodiny ažaž. I když je možné, že kdyby babi měla důchod "zajímavější", byla by pro dceru atraktivnější
Ona důchodkyně pracovala jakoi prodavačka,důchod cca 11 000 Kč, nájem 8 500Kč a navštěvovala ji vnučka...
Nevím jak to funguje v Jižní Korei,ale v naší rodině je to tak,že máme dvě dcery a každý měsíc nám pošlou každá dva ticíce.Dělají to dobrovolně a úplně normálně.Nemají s tím problém.Jak my se staráme o dcery,tak ony se starají o nás.Beru,že nemůžou jezdit každý měsíc na návštěvu,ale manželku si vezmou jednou za tři měsíce např.k holičovi,nebo do kina,divadla,teď na trhy apod...Starají se i když to mají k nám přes sto kilometrů.Jak se starají rodiče o děti,tak se to potom projeví na dětech zpět k rodiům.
Po přečtení příspěvků si dovolím shrnout péči o důchodce u nás. Je rozdíl zejména v místě. Tedy malá obec a město, vlastní dům nebo nájem.
a) model "statek", nebo výše uváděná polosamota na vesnici na okraji města, důchod 8000 Kč dostačující, děti se starají o rodiče,obdělávání pozemku, práce v sadech a vinicích je u důchodců vítán.
b) model "nájemní byt", ponorková nemoc nevzniká jenom proto, že obyvatelé odchází a vrací se na přespání, případní senioři jsou trpěni, ve velkých městech důchod 13000Kč je směšně nízká částka.
c) model "kra neboSparta", odstranění důchodců svými dětmi nebo vnuky pro jejich důchod byl u nás poměrně častý
d) "pomoc státu" a organizací, příspěvek v hmotné nouzi,obědy, LDN,domov důchodců=stres,samota,čekání na smrt
e) model "kruh"- babičky hlídají malá vnoučata, jejichž rodiče intenzivně pracuji a pomáhají prarodičům.Podmínkou je malá dojezdová vzdálenost.Takhle si to ODS asi přesdstavuje...zbývá jenom statisticky vyhodnotit počet těchto důchodců v procentech.
Domnívám se, že pomoc státu zvýšením důchodu by měla být směřována cíleně ne plošně,bohužel to zřejmě není možné? Nejsem si jist, jestli nejsou důchodci na okraji zájmu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Při počtu vyplácených (nejen starobních) důchodů to není technicky možné - leda by se zvýšil počet úředníků
Každý má celý život na to, aby se připravil i na důchod. Asi by nebylo správné, aby stát cíleně podporoval ty, kteří po celý aktivní život nemysleli na zadní kolečka, nezajištovali si bydlení a další věci tak, aby i při sníženém příjmu důchodce měli přiměřenou životní úroveň.
On si právě každý výdělečně činný občan na důchod spoří, at chce nebo ne - odvádí sociální pojištění. To není malé a při malém platu si vlastní bydlení zajistit nelze ani za celý život, pokud nechceme do dluhů. Je mi mdlo, když naivu důchodce jen tak spláchne exekuce. Důchod by měl být adekvátní - jenomže vymíráme, moc lidí je důchodců, no...A dětičky s hypotékou se nepostarají, to už se nedělá.
Ano, spořit si celý život je možná správná cesta, ale
a) jak dlouhý život bude nikdo předem neví
b) nikdy není jisté, že bude z čeho spořit (např. nezaměstnanost, počet dětí,samoživitelky atd.) Pozn. výchova dítěte vyjde na několik miliónů
c) doba studia (do 26?) - nelze splnit podmínku spoření od 18 let
fram "uhodil na hřebíček" - pokud pracujeme odvádíme nemalé sociální platby státu...asi nestačí?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.