Nejste přihlášen/a.
Jaké jsou podle Vás znaky brakové literatury? Jak poznáte, že kniha spadá pod populární literaturu? Lze to odvodit přímo podle konkrétních ukázek? Dejme tomu vezmu úryvek z knihy - dva odstavce, dokážete v tom textu podtrhnout nějaký výraz nebo souvětí a říct ANO, TOHLE DOKAZUJE, ŽE JDE O BRAK?
citace - ,,vezmu úryvek z knihy - dva odstavce, ...
Pokud to je to profláknutá braková literatura, tak i z těch dvou odstavců to lze zjistit.
--------------------------------
Pokud ale píšete, že nám předložíte z knihy 2 odstavce, tak není lepší, když nám sem napíšete rovnou název knihy a autora?
Nic není stoprocentní, ale braková literatura se velmi často pozná i bez čtení několika odstavců. Bývá to poměrně útlý brožovaný svazek. Autorem bývá žena s exotickým jménem. Často tak moc exotickým, že křestní jméno je třeba španělské, ruské... a příjmení polské, irské... ((Dolores Kowalski, Natacha O´Brien...). Už to bývá nápadné. A pak při čtení těch odstavců objevíme velmi často pravopisné chyby. A osoby v brakové literatuře opět mají podivná jména.
x
Za brakovou literaturu jsou považovány i rodokapsy. Milovala jsem brakové příběhy z Divokého západu. Nějaký darebák mi asi třicet dědečkových sešitů svázaných do desek nevrátil.
Pravopisné chyby nemusí být vždycky jenom problémem autora, může jít o problém překladatele (u toho bych je ale spíše neočekávala), vydavatele, redaktora, editora, korektora, ... ti všichni (možná i někdo další) mohli původně bezchybný text "opravit".
Pro mne jsou pravopisné chyby spíše signálem nekupovat knihy tohoto vydavatelství. Nejhorší podle mne jsou pravopisné chyby v učebnicích.
At už má svůj díl viny na pravopisných chybách kdokoli, vždy jsou významnou informací, že knize nebyla věnována dostatečná péče. A braková literatura patří z hlediska vydavatele do kategorie "rychle vydat a rychle za to utržit". Cílovou skupinou této četby většinou nebývají velcí myslitelé. Důležitější než nějaký ypsilon je, jestli si Timothea vezme Raula, nebo Evanse...
@Bimbam:
"At už má svůj díl viny na pravopisných chybách kdokoli, vždy jsou významnou informací, že knize nebyla věnována dostatečná péče.">> Přesně tak. Proto jsou pro mne chyby signálem pro vyhnutí se tomu vydavatelství, které knihám nevěnuje náležitou péči.
"A braková literatura patří z hlediska vydavatele do kategorie ´rychle vydat a rychle za to utržit´.">> Ovšem učebnice (a že jich s chybami>míním zejména jazykové učebnice< není málo) do této kategorie nespadají.> Další důvod, proč se takovým vydavatelství vyhnout.
Přečtěte si tohle: litenky.ff.cuni.cz/...
Braková literatura je pojem. Někomu s líbí někomu ne. Myslím si, že ale vůbec nejde o pravopisné chyby, nebo o obálku, nebo jiné technické prvky, ale spíše o žánr. Někdo může považovat za "brak"třeba "červenou knihovnu".
Asi nejpatrnejsi znak brakove literatury je jeji vysoka ctivost pro milovnika daneho zanru i pres do oka bijici naivitu a zaroven totalni nectivost pro vsechny ostatni. Jednoduche, odpocinkove pohadky pro dospele s jasne definovanymi pravidly zanru, dobrem a zlem, cernobilym videnim sveta... Takovy Cesky Honza pro dospele.
S popularni literaturou - beletrii bych to v zadnem pripade nezamenoval. Brak je spis jeji specificka podskupina.
Z nahodneho vynatku brak nemusi jit urcit, ale naopak lze snadno v textu najit priklady, z nich to bude na prvni pohled patrne.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.