Okupace roku 1968

otázky jsou teda velmi naivní (kolik je tazateli let?), odpovídám samozřejmě zjednodušeně, nicméně s důrazem na zachycení toho podstatnýho (ještě jednodušejc to nejde, to se pak už nedá mluvit o pokusu předat reálnou informaci, ale jen o házení nějakejch hesel, bonmotů, výkřiků a tak podobně; pakli jsou nějaký termín či pasáž tazateli nejasný, možná by si mohl zkusit si k nim informace dohledat a nastudovat sám, samozřejmě na jakous takous komplexnější představu jen o dění na konci 60. let u nás by to chtělo věnovat věci pár desítek hodin, ale tak to je, že relevantní znalosti se nezískávají zadarmo)

ad 1.) spojenectví..., pointa přece je v tom, že jsme byli satelitním státem v rámci sovětského bloku, formálně právě zformovanýho do tý Varšavský smlouvy, de facto jsme byli stát s omezenou suverenitou, což se projevilo v r. 68, kdy se jak sovětům, tak představitelům dalších států tohoto bloku zdálo (víceméně oprávněně), že příliš nebezpečně vybočujeme z řady (přičemž to vybočování se projevovalo hlavně v naší vnitřní - reformní - politice, ne v mezinárodní, ale už i to bylo příliš), no tak nás posléze zkrouhli, tj. prostě provedli vojenskou intervenci (a na základě okupace už celkem rychle dosáhli toho, že se u nás "znormalizovaly" poměry, tj. jak naše vnitropolitická, tak samozřejmě mezinárodní politika plně odpovídala přípustnému modelu)

ad 2.) cílem byl pochopitelně nátlak, co jinýho... - prvotní představa byla, že po okupaci se okamžitě vytvoří domácí kolaborantská vláda, která hned začne dělat politiku podle představ sovětskejch a dalších okolních vládnoucích představitelů, tenhle scénář se jim nepodařil, nicméně po tejdnu došlo k jakýsi řekněme plichtě, kdy se sověti + představitelé reformní politiky + představitelé konzervativců (tj. cca těch kolaborantů) - tohle rozdělení je samozřejmě zjednodušený - dohodli na dalším vývoji u nás; v dalších měsících pak pomocí postupnýho nátlaku jak sovětů, tak vnitřních protireformních sil reformisti ustupovali a taky vyklízeli pozice - do půl roku už byla situace hodně bídná, do roka bylo už skoro vymalováno, a do začátku 70. let už byla celá země znormalizovaná zcela...

ad 3.) (to už je vrchol naivity) cílem kupodivu bylo a) fakt zabránit nesmyslnýmu krveprolití (vojensky absolutně beznadějná situace), b) nedat okupantům pokusem o ozbrojený odpor legititimizaci jejich okupace (oni totiž oficielně přijeli proto, že naše země byla prý na prahu občanské války, protože kontrarevoluce prý připravovala násilné odtržení naší země od zemí Varšavské smluvy, chystala obsazení země americkými a západoněmeckými vojsky...), c) nedat záminku k přímému převzetí moci okupačním sovětským velením - ono totiž po tom, co jim padnul scénář s kolaborantskou vládou, sověti vlastně neměli přes koho vládnout, takže tak trochu u nás politicky viseli ve vzduchoprázdnu (ovšem měli vojensky obsazenou celou zemi a měli pod zámkem většinu našich faktických vrcholných politiků a další pod kontrolou)

ad 4.) tudíž naše armáda nedělala nic, v podstatě odmítala s okupačními vojsky spolupracovat, vojensky proti nim (pochopitelně) nevystoupila

ad 5.) co asi...; ze začátku byla přítomnost okupačních vojska pochopitelně důležitá jako účinný nátlak na náš politický vývoj, ale i po totálním znormalizování tady zůstaly prostě proto, že jsme byli součástí jednoho bloku (samozřejmě v tom satelitním postavení) a přítomnost sovětskejch armád v západních státech tohoto bloku byla z vojenského hlediska žádoucí (větší (tuším tak 350 tisíc?) posádka byla i v DDR, značně velká posádka byla v Polsku, taky v Maďarsku, nějaký jednotky byly i v Bulharsku (výjimečnej příklad bylo Rumunsko, tam žádný sovětský vojska nebyly, protože si tamější lídr Ceaușescu v rámci budování svojí vysloveně osobní diktatury dokázal udržet sověty dál od těla)), koneckonců byly sovětský vojska i pojistkou pro udržení těch satelitních států; jinak konkrétně tu nedělaly vojska nic zvláštního - byly ve svých posádkách, občas i společně s námi (a ostatníma armádama) dělaly cvičení...

+na takové otázky asi nebude kompetentní odpověď.Vše začíná už těsně po válce.Už v roce 1945 začala studená válka.Vítězné mocnosti si rozdělily svéry vlivu.Sověti politicky ovládli státy,které osvobodily od fašizmu,ale USA se s tím nikdy nesmířily.Už těsně po válce se snažily zvrátit vliv SSSr marschallovým plánem hospodářské pomoci.Na území,ovládane Rusy se posílaly skupiny diverzantů.Podnikaly se pokusy použít pátou kolonu na rozvrat komunistických států.To nazvali studená válka.Nu a jeden z cílů měl být pomocí skupin nespokojenců přímo v ústředních orgánech kom.stran splněn finančními injekcemi do řad vládních činitelů nejprve Jugoslávie,pak Maďarska,Rumunska,Polska a nakonec i NDR.Rozhodně Sovětské vedení zákonitě nemohlo zůstat v klidu,když se obrovské válečné ztráty Sovětů ukázaly jako slabý argument.Proto se rozhodli zasáhnout silou.Jestli to byl dobrý politický zásah,vyhodnotí historie.Rozhodně na tom má především zásadní vliv tlak západu v oblasti hospodářského růstu po válce.Také nezvykle velká investice do propagandy a podpory opozičních sil.Stačí si zjistit informace o finančních výdajích USA na protikomunistickou činnost a je v tom jasno.Rusové rozhodně věděli ,co dělají.U nás mohl být současný kapitalizmus už v roce 1969.Včetně rozprodeje hospodářství.

JABRAKA

U nás se koncem 60. let postupně uvolňovala atmosféra, rušila se cenzura a přitom jsme spadali jako člen socialistického bloku do sféry vlivu mocného SSSR. Pro něj jsme byli strategickou zemí, na které se požadovala poslušnost.Tanky sem vlítly, aby ukázaly, jak napraví exemplárně každou zemi, která je příliš svobodomyslná a přiklání se k západním hodnotám, což byly zároveń hodnoty naší první republiky. On ten socialistickej diktát většině lidí vadil. Plno lidí doma schovávalo fotky Masaryka, vzpomínalo na dobré časy mezi válkami.Tak se v Moskvě vymyslela záminka, že tu byla kontrarevoluce, že se chceme trhnout k západu a hned jsme dostali přes prsty. Kluci v kasárnách zůstali ochromeni, obsazeni, odzbrojeni. Neklást odpor, jít ven zametat chodníky před domem, to byla taktika, jak nevyvolat krveprolití a zároveń dát najevo, že tu žádná kontrarevoluce není. Sověti na tancích čekali ozbrojený střet, my jim tak měli dát najevo, že je tu klid, at tedy vypadnou. Po invazi žili v ruských kasárnách, vyšší šarže tu měly své rodiny. Jinak své části sídlišt, obchody, kina, porodnice. A žili si dobře, vyšší šarže se chovaly povýšeně, vynucovaly si přednost. Ti chudáci ruský kluci byli zavřeni v kasárnách a nesměli přijít do styku s českou realitou.Taky to byli většinou kluci odněkad ze Sibiře, neznalí, zpracovatelní. Prostě zůstali tu, aby se náš zájem o svobodu a západní hodnoty neopakoval.

Není na tom nic nejasného. Všechno známá fakta. Stály zde proti sobě dvě komunistická křídla, kde jedno bylo proreformní, Dubček a spol. a druhé pro neměnný prosovětský systém, Bilak, Husák a spol. I přes drtivou podporu obyvatel k reformám socialismu, ( na kapitalismus nebylo ani pomyšlení), Dubček neuspěl, nebot neměl podporu v žádné zemi východního bloku. O západu ani nemluvě. Bylo proto otázkou času, kdy vojska Varšavské smlouvy překročí hranice. Zvací dopis Bilaka a spol. a jejich obavy o vývoj v Československu, byl jen pouhou a já říkám ubohou tečkou. Sovětský Svaz tak dostal záminku umístit svoje vojska na špici Východního bloku. Co se dělo dál je známo.

Pozvat cizí vojska k zásahu do své země, je vlastizrada nejvyššího kalibru a dodnes měli tito lidé sedět za mřížemi.

@jabraka - Rusové rozhodně věděli ,co dělají.

Ano - a jsou dodnes přesvědčeni, že to, co udělali, bylo správné. Někteří dodnes vzpomínají, jak se tu měli - a jak "rozprodávali".

Dobrý večer neodpovím na vše ale... 1)Státy se podle nich řídí...viz.pakty o neútočení mezi nacistickým Německem a Anglií,Francií...apod. 3)lidé si v té době dobře pamatovali co se dělo v roce 1938 a následující roky.Chtělo se předejít nějakým incidentům.4)Co dělala naše armáda...nic...jako vždy.Co tu dělali vojáci?Bydlím u bývalého voj. prostoru a dělal jsem v té době u voj. lesů a statků takže jsem se dostal na místa kam se jen tak nikdo nedostal...zkráceně cvičili

Předem se omlouvám že odpovím velmi ležérně:

1. Proč na nás zaútočili naší spojenci,se kterými sme měli sepsanou "Varšavskou smlouvu",která pojednává o přátelství,vzájemné spolupráci a pomoci. Proč se tedy takové smlouvy stvrzují,když se podle nich státy neřídí?

Protože Sovětský svaz si chtěl za každou cenu udržet svou moc. Celý východ byl komunistický. Nepřítelem komunismu je kapitalismus a demokracie. Komunismus je o tom, že pár vyvolených vládne (byď se to skrývá za jiná slova) masám a ty masy musejí poslouchat. Je to diktautra. Demokracie ohrožovala komunismus. Proto museli demokracii umlčet. Demokracie a kapitalismus je pro komunismus nepřítel číslo 1.

2. Co přesně vojáci na našem uzemí s tanky a letadly vlastně chtěli dělat? Co bylo jejich cílem?

Obsadit zemi a převzít kontrolu mad jednotlivými státními orgány. Kromě letišt, začali vlastně od vlády. Vůdce odvedly (usnesli) jako první.

3.Proč se hlásilo v rozhlase,že lidé nemají klást postupujícím vojskům odpor? To jim asi nešlo o bezpečí obyvatel ale o nějaký záměr ne?

Protože hrozilo, že by konflikt přerostl ve válku a SSSR mělo moc ČSSR totálně zničit, vybombardovat atd... Nebyla šance to vyhrát.

4.Co dělala naše armáda?

Ve vedení byli ruští agenti, kteří zabránili jakýmkoliv pokusům o obranu.

5. 150 000 sovětských vojáků zůstalo na našem území až do roku 1991. Co tady dělali?
Kradli, znásilňovali a loupili. Měli se tu dobře, byly jsme jejich kořist.

K bodu 5. jsem zapoměl dodat: taky vraždili.

@jofa: Ani v nejmenším. Je znám případ jistého ruského dezertéra, který zabil ženu a její dvě malé děti poté co se vloupal k nim domů. Podrobnosti si nepamatuji, ale zločiny ruských vojáků byly kryty a dokumenty měly být zkartovány. Tedy to co se povedlo zachránit a je zdokumentované bude nejspíš jen kapka v moři.