Příběh jedné flašky s nebezpečným obsahem

Zdravím všechny, , nedá mi to, a musím se podělit s jednou příhodou.

Dneska jsme tak trochu uklízeli garáž a sklep. ve sklepě jsme našli papírovou krabici, plnou pixel od barev, zbytků sprejů, ředidel atd. Všechno řádně zaprášené. Bodejt by ne, když se to tam válelo nejmíň deset let, ještě po předchozím majiteli. No a v té bedně, jsme kromě jiného našli hnědou litrovou flašku, se šroubovacím uzávěrem. Byla skoro plná, bílé průzračné tekutiny. No co asi tak člověka napadne. Pálenka, destilovaná voda, líh, ustalovač nebo vývojka, ředidlo, aceton, no ještě by se něco našlo. Naložili jsme tu krabici, přiložili staré železo, petky, starou matraci na skládku na proseč, noo, auto bylo plný po střechu. Takže nejdřív do sběru, potom na skládku a s tou krabicí barev do Smetanovky do SČ komunálních služeb, kde údajně likvidují nebezpečný odpad. Příslušný "odborný" pracovník, zřejmě v rámci své kompetence jemu přidělené, "odborně" vzal každou nádobu do ruky, pohledem posoudil nebezpečnost obsahu, a vše si vzal. Teda vše, něco mi nechal. Zmíněnou hnědou flašku s neznámým obsahem. A že mi ji nevezme, že to není original balení, a at si ji odvezu. Tak jsem se ho ptal, co s ní, když ani on, jako likvidátor nebezpečného obsahu ji nechce. Krčil rameny, že neví. Pamatujete na Nerudu? Kam s ním? Omyl. Dnes je to: Kam s ní. Dřív slamník, dnes flaška.
Tak jsem vyjel z brány komunálníků i s flaškou v prázdné krabici. No, znáte mně. Držka jedna plechová. Zvednul jsem telefon a vytočil 150. Dovolal jsem se samozřejmě na 112 do Liberce. Dispečerce jsem podrobně vysvětlil situaci, ještě jednou se zeptala kde to vlastně stojím, a potom mě přepojila na hasiče do Jablonce. Zřejmě jim to celé asi vysvětlovala, protože když se po chvíli připojil jablonecký hasič, byl už docela v obraze. Zeptal se na pár podrobností, a že prej přijedou. Zkusil jsem ho zastavit, že to mám v autě a že jim to tam přivezu, ale striktně mě odbyl, at tam na něj počkám.
Tak jsme čekali. To, co se dělo potom, připomínalo otravu Skripalových. Pravda protichemické obleky neměli. Ale přijelo jich požehnaně. Dvě velká auta, to je 8 lidí, jedno malé, v tom byli 2 lidi, vyšetřovatel z Liberce, a prej byl na cestě protichemický kontejner. Jo, a dva policajti, v jednom autě, hi. Městská se výjimečně nedostavila.
Mnohokrát jsem odpovídal na to, jestli vím co je uvnitř. Moje negativní odpověď, a mé tipy, viz nahoře, jim nestačily. Několikrát jsem tu flašku vzal z tý krabice a ukazoval jim ji. Během rozhovoru poznamenal někdo, že v tom může být klidně kyanid. Vzpomeňte si na to za chvíli.
Nakonec přinesli spešl kyblík, určitě s protichemickým uzávěrem, v rukavicích strčili milou flašku do dvojitýho igelitovýho pytle, obsypali v tom kyblíku sorbentem, odborně zavřeli, a začali řešit co s tím kyblíkem. Přiznám se, že u toho jsem nebyl. Řešili to v komunálních na dvoře, a mě to vlastně bylo docela jedno. Nemělo mi to být jedno. V jednu chvíli přišel někdo z nich, prej to jen zajistí ale likvidaci nedělají. A že mi tu pixlu dají, že jsem majitel toho odpadu, a jsem povinen si zajistit odborný rozbor a likvidaci, zřejmě za své. Vyvalil jsem oči, a vyvodil si z toho poučení: když nechcete být prasata a hodit to na smeták, tak tu flašku položíte k nejbližší popelnici a nebudete se k ní znát. Taky jsem jim to tak řekl. Těžkej kalibr jsem vypálil vzápětí radši hned. Povídám: "před chvílí jste mě strašili, že v tom může být kyanid. To mě pošlete s flaškou kyanidu domů?"
Porada pokračovala, museli uznat, že mám pravdu. Pak v jednu chvíli zmizela pixla od auta, odnesli si ji dovnitř za plot. A zase se radili. Netrvalo potom dlouho, a za chvíli přišel hasič, asi velitel zásahu, že mi děkuje za to, že jsem to na ten smeták nehodil, a že je to systémová chyba, že město opravdu nemusí, i když stát tu povinnost má a že oni to nějak v Komunálních službách zařídí, a že můžu jet. Doufám, že to na ten smeták nehodí oni, hi.
Zatím jsem nic neplatil. Co není, může ještě být. Hasiče určitě platit nebudu. To mi řekli. Takže, to vlastně dopadlo dobře.

A vážení, tento příběh je pravdivý. Protože vám ho vyprávím já, na základě mé osobní zkušenosti dnes, 2.6.2018, mezi 13. a 14. hodinou.

A poučení? Když kupujete barák, bacha na to, co v něm je. Mohlo by se to možná prodražit.