Cibulkovy seznamy

Zdravím, jenom ti chci napsat, že ty seznamy jsou velice zkreslující. Já jsem se tam našel taky, že jsem spolupracoval jako mladej kluk s vojenskou kontrarozvědkou. Já kterej jsem nechodil ani do stráží neb mi nesvěřili zbraň a kterej dělal část vojny na PZH ( prasečák) .( táta byl s politickýma v lágru) Jsem nemohl chodit ani na vycházky jak jsem smrděl od prasat. Kamarád tam byl jenom proto, že organizoval mezinárodní výstavy a musel jim napsat seznam pozvaných hostů. Tot vše. ...Píšu ti to hlavně proto, aby jsi byt nechtěně nikomu neublížil. Nemá cenu otvírat staré rány. Už je to moc dlouhá doba a kdo jsme bez viny , tak hoďme kamenem.

Jsou věci, o kterých je lepší nevědět, nebo o nich nemluvit. Dnes už to můžu napsat. Kamarád je po smrti, tak mu to neublíží. Sloužil u MV jako technik, od vyučení, kdy nastoupil nejdřív k tehdejší SNB, později, protože byl dobrej, sloužil na jednom z odborů MV. Už dva roky před rokem 89, nám vyprávěl, kolik mají práce, že celou databázi živých i potenciálních agentů přepisují na elektronická média, v té době to byly diskety. To co s velkou slávou ukazují občas v TV, ty rotační pořadače, tedy i to, co má Cibulka v těch svých seznamech, je nepotřebný odpad. Zbytek, který zbyl po přebrání. Kdo věděl proč se to dělá, a proč je to potřeba, možná tušil, co nastane, nevím. Kdo má ty diskety netušil ani on. Takže si klidně ten odpad přehazujte vidlemi, ale ta živá-aktivní část v nich není. Alespoň natolik byl někdo na tehdejším MV moudrý, že ochránil ty lidi do budoucna. Mít přehled o náladách lidí, o tom, co si povídají potřebuje znát každý režim na světě. Patří to k technologii moci. A můžete se vztekat jak chcete, bude to stejně každá vláda podporovat, a je jedno jestli se ta organizace jmenuje STB nebo BIS. Útvar proti vnitřnímu nepříteli má každý stát na světě, fungují všechny stejně. Sbírají informace uvnitř státu. Já nevím, že vás to pořád tak vzrušuje. Není na tom nic tajemného. Jen se o tom tolik nemluví. Proč taky. A dnes mají, díky sociálním sítím, hodně ulehčenou situaci. Už se nemusí tolik chodit ptát po sousedech, nepotřebují "tajné dědky" na podnicích. Lidi to na sebe vykecají sami. Tak jich tolik není potřeba. Ale vsadím se, že jsou i dnes mezi námi. Ale k jejich seznamům se určitě nedostanete.

Někdy v 90. letech se mi dostaly Cibulkovy seznamy do ruky. Našla jsem tam paní, která pracovala s mojí mátí na stejném odboru. Byli jsme docela v šoku, protože byla přátelská, ochotně pomohla, navštěvovala nemocné kolegy, ale asi někde referovala o soukromých aktivitách svých kolegů. Máti mi řekla, že jí odpustila, protože kdoví, čím jí vyhrožovali, kdyby nic nedonesla. A to donášení bylo třeba: kam jedeme na rodinnou dovolenou nebo kdo z kolegů byl na koncertě podezdřelé kapely Olympik /!/ nebo kdo nešel do prvomájového průvodu, ale jel nakupovat. Tím chci říci, abyste Cibulkovy seznamy bral s rezervou, protože jsou tam vedle sebe velcí práskači a podrazáci a plno takovýhle malých ryb.

Asi si koupit tu knihu, třeba tady.

Teda předpokládám, že hledáte tu knihu. Já ji v ruce nikdy neměla, ale myslím si, že tam budou asi seznamy jmen a u každého jména bude asi vysvětlení, jakým způsobem spolupracoval. Takže stačí znát jméno dotyčné osoby. Ale také se přikláním k ostatním. Dneska už je to dávno za námi a vlastně se jedná o generaci, které je dnes kolem sedmdesáti - osmdesáti let. Tak k čemu se v tom vrtat?

Tatíku mám kamarády co tam jsou, všichni policajti co sloužili v Praze na ostraze vlády. Ještě za 1000 let se stále budeme pitvat ve sračkách co byly. Nemůžu to najít ale seznamy byly na nettu online, musel jste se zaregistrovat, jméno, adresa, telefon a pak to pro vás odblokovali.