Nejste přihlášen/a.
Projevy stáří se projevují jak fyzicky tak i psychicky. Zdá se že poruchy těla dokáže dnešní zdravotnictví zvládat velmi dobře. Takto opravený senior žije dál, ale mnohdy nastupují psychické problémy. Alzheimer atp. Tyto nemoci zatím vyléčit nejdou a nastává potřeba takto nemocné umistovat do ústavů. To je velmi nákladné. Takže veselé a důstojné stáří si tito postižení užívají mimo rodinu. Při pozvolném a plíživém nástupu této nemoci dochází někdy k tomu, že se jim okolí vysmívá atp. Je někdy poznat jizlivé náznaky i na reakcích v diskuzi. Je tomu rozumět, protože jsem v mladším věku reagoval někdy podobně. S věkem to dokáže člověk víc chápat. V současném stavu zdravotnctví zvyšují duševní postižení seniorů zátěž na zdravotní pojištovny atp.
- přírodu člověk neošálí a organismus stárne, chátrá a degeneruje i přes pokročilou lékařskou péči. Udržovat život násilím a za cenu utrpení člověka i jeho okolí považuju za hřích a další projev zpupnosti tvora, který se považuje za pána tvorstva.
Dovedeme sice vyléčit některé nemoci, ale smrt ne, takže by člověk měl mít možnost umřít důstojně a bez trápení. Jaký smysl má prodloužení života o rok, či i pár let, pokud žijete v bolesti, strachu, nebo na hadičkách? Pro někoho to možná smysl má, ale těm, pro které představuje takové umírání hrůzu, by měla být zcela běžně a samozřejmě umožněna euthanasie !
- A že se dá zneužít? - samozřejmě že dá, protože zneužít se dá všechno - i to umírání na hadičkách, ale podle mé filosofie není nad to, dobře a bezbolestně zemřít, protože umřít musí stejně každej - kdyby nemusel - to by byla jiná ... ! - ale to bychom museli existovat v jiném vesmíru, či jiné dimenzi, nebo virtuálně.
Ještě bych dodala nejen dobře a bezbolestně, ale výhra je i umřít včas, relativně zdráv a soběstačný. Co mi bude platné, že umřu ve spánku jako kamarádky babička, když byla posledních 6 let ležák s plenama a krmená sondou. Za mě osobně, pokud mi začne selhávat dřív tělo než hlava, tak se postarám, abych tu nestrašila déle, než je potřeba. A pokud tělo bude soužit, ale hlava bude v háji, snad už bude schválena euzhanázie, nebo se najde někdo z blízkých, kdo mě na tu euthanázii do zahraničí doveze.
@pb
- je smutné, že ve vyspělé civilizaci musí člověk takhle uvažovat a v případě nutnosti hledat způsoby sebevraždy, které by byly nejméně bolestivé a děsivé. A jak by to přitom bylo jednoduché !
"polasek", myslím si, že jste hodně vedle, jak ta jedle...starší generace je myslím v dobrém stavu, to vidím všude kolem sebe, jistě až na některé výjimky, jelikož jsme dostali do"vínku", každý jinak, něco se podědí, něco dělá prostředí a životní styl. Podle mně je daleko nákladnější pro zdravotnictví péče o fetáky, alkoholiky, kuřáky a sexuální maniaky, ti si dokáží pěkně poničit zdraví různými nemocemi a pak volají o pomoc. Dnes senioři zvládají techniku a dobře se orientují a mnozí studují na U3V, řekla bych, že jsou aktivnější a zodpovědnější ke zdraví než mladí. Také proto, že vědí, že již mají více let za sebou, jak před sebou a tak si ty zbývající roky chtějí prožít kvalitně a ve zdraví.
@polasek - Je snaha o dlouhověkost vhodná?
Ne vždycky - v některých případech by řádně ošetřená eutanazie byla vhodnější, myslím si.
Nebojte, na tento problém společnost určitě v budoucnu nějakým způsobem legislativně zareaguje. Údajně v roce 2050 by mělo být ve společnosti až 41% lidí v seniorském věku, takže určitě nebude možné udržovat tolik seniorů při životě a navíc jim (tedy nám!) ještě vyplácet důchod. Buď se zavede asistovaná sebevražda / euthanásie, a nebo se vymyslí ještě nějaký jiný způsob, jak můžeme být na stáří ještě pro někoho (finančně) užiteční.
Zrovna nedávno jsme s mužem vedli podobnou debatu, jen o udržování těhotenství za každou cenu. Jsem žena a tak si dokážu předtavit, jak se trápí každá, která nemůže otěhotnět a pak když otěhotní musí pobývat hodně času v nemocnici a podstupovat různá vyšetření a t.p..tak se ve většině případů narodí dítě buď s postižením a nebo s nějakou skrytou vadou... Jenže když se na to podíváte z jiné stránky...měla jsem kamarádku (starší) která se se svým mužem pokoušeli o dětátko. Uplynulo dost času a stále nic a nebo nemohla udržet těhotenství. Nakonec to vzdali, že budou žít jen pro sebe a občas si vezmou na prázdniny děti svých sourozenců. Žili si dobře, cestovali, užívali a měli se moc rádi, byla to taková správná dvojka. Když kamarádce uběhlo 35 let, lékaři jí zjistili rakovinu. Byla to bojovnice a za několik let bylo vše v pořádku. Jenže neštěstí nechodí po horách , ale po lidech a tak ještě před padesátkou ji rakovinu zjistili opět. Tentokrát se prý nechce trápit a nebude do sebe dostávat chemii, chtěla zemřít bez toho. A já se ptám...co když příroda ve své moudrosti nechtěla "dát" dítě této ženě z určitého důvodu? A to samé myslím platí i pro stáří. Asi bych tak mluvit neměla, protože zatím nejsem v kůži někoho, kdo se o své blízké musí hodně bát, protože jsou nemocní a určitě nevím, jak bych reagovala v takovém případě, ale...
Divná otázka. Hlavně to slovo "vhodná". To bych se také mohla ptát, jestli je vůbec vhodné aby se narodil ten anebo ten. A to bych odůvodnila tím, že třeba jeho rodiče pocházejí z etnika, o kterém je notoricky známo, že většina z nich nepracuje a tudíž to samé vštípí i svým potomkům a tím pádem je celá společnost je bude muset vydržovat, aby neumřeli hladem. Nebo třeba rodiče s evidentně nízkým IQ. Také "šlus". Nevhodné početí, protože i když jsou známy případy, že právě těm největším ignorantům, se narodí z ničehož nic génius, není to pravidlem a větší pravděpodobností je, že se jim narodí další blbec, o kterého se bude muset společnost také starat. Dále by mne zajímalo, jak byste to mínil zařídit. Kdo by rozhodoval o tom, u koho je dlouhověkost vhodná a u koho už ne? Nebo jste to myslel tak, že jakmile by u někoho propukla nemoc typu alzheimer, tudíž nemoc, kdy se může stát, že dotyčný už žije jenom ve svém zvláštním světě a své okolí už nevnímá stejně jako Vy, tak takového člověka nějakým způsobem zbavit života, aby nebyl přítěží pro zdravotní pojištovny?
Fakt teď nevím, jestli se mám smát, nebo brečet.
Problém je jinde. Příběh: Jedoho slunečného teplého červnového odpoledne, kterých je v Göteborgu ve Švédsku pomálu, šla přede mnou procházkou po promenádní třídě dvojice, viděna zezadu: paní v elegantních světlých šatech na pěkné postavě, pán s mladistvým šedivým účesem v texaskách a sáčku. Nakonec se otočili - a v obličeji byla znát sedumdesátka, možná víc... Byli zdraví, v pohodě, staří. Takoví "bezAlzheimroví"staří koncertovali s vervou v Lundu v téže zemi v zahradě. Říká se, že Evropa vymírá. V zemi blahobytu Švédsku to tedy skoro platí - a za dítko se tam platí zlatem. Myslím že na vině není jenom dobré zdravotnictví, ale i zdravý životní styl. cs.wikipedia.org/... tn.nova.cz/...
Snaha o AKTIVNÍ dlouhověkost smysl má. Myslím, že chodit v důchodovém věku do práce, ta pravidelnost, tak to prospívá. Ale nesmí to být celý úvazek. Postupně zkracovaný. Začala jsem chodit znovu do práce v 65 letech, ale do jiné, která nestresuje. Už je to nějaký rok a mohu říct, je to takový restart. Ten rytmus Vás drží. Nejhorší je zbařtipánovatět, polehávat a hledat si neduhy a brát plno léků.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.