Obyčejní Češi za 2.sv. války-museli se bát?

No, hrozilo například spojenecké bombardování. Pokud byste nepracoval na důležité pozici, pak by bylo pravděpodobné pracovní nasazení v Říši. A tam krom bombardování hrozilo minimálně významnější zanedbávání bezpečnosti a hygieny práce, slušně řečeno.

Jinak, pokud by došlo k uskutečnění dalekosáhlejších plánů, pak přechod do režimu "otrok", případně "krmivo pro tučňáky".

Taková obyčejná lidská závist, zloba a podobně přivedla pod sekyru i dost "obyčejných lidí" - někdy stačil jen protiříšský vtípek a udavačské ucho poblíž.

Nucené práce. Čím déle by válka trvala, tím více by se sahalo pro starší i mladší ročníky, jak ubývaly mladé, zdravé a silné ruce.

Šli by jak do zemědělství, tak do továren v Říši.

Pokud byl nějaký bohatší občan ve vesnici, nebo městečku, časem by se jistě něco našlo, nějaký důvod, aby se mu majetek sebral. Začalo se s tím vlastně u Židů, až by zlikvidovali židovské obyvatelstvo, nastoupili by Češi. Ono se pokaždé stejně nekoukalo, jestli je nějaký majetek, ale také jaká to je rasa, příslušnost, politické názory, vhodnost poněmčení, psychické zdraví, zvláštní zacházení měli cikáni, ti nebyli vhodní vůbec k ničemu.

Co je ale pravda, že Němci začali s likvidací psychicky nemocných nejdříve u sebe u německy mluvících opacientů. Vlastně se to na nich učili.

Takto by pokračovali všude, kde by nastolili svoji novou říši.

Český lid byl vhodný jako otrok hlavně do práce v zemědělství, či továrnách, ale pod pečlivým dozorem. Bylo o nás známo, že jsme rebelové.

Ti, kteří by nebyli vhodní, tak měli naplánované koncentrační tábory a část obyvatel by byla vysídlena do Jižní Ameriky do tzv. Ohňové země, kde jsou velmi drsné podmínky /průměrná teplota 9°C, i v létě padá sníh, pustina, i když krásná na pohled/.

Muj děda(normálně čech) byl odveden na nucené práce do rakouska. Bydlel jižní morava , normální živnostník (cukrář)

Memu pradedovi Nemci zabavily kola a nakonec i cele auto - zivil se jako drozkar - takze ho pripravili o zivnost = zivobyti. A to asi bylo to nejmensi.

Co takove Gestapo a stovky a tisice povrazdenych lidi pro pouhe nepodlozene podezreni z jakekoliv podvratne cinnosti?

sumava.cz/...

Lide z Lezaku a Lidic se take starali pouze o svoje a jak dopadli...

Nebo projekt Lebensborn (Veltrusy, Beharov...). Tech divek se take nikdo neptal.

Za protektoratu si podle mne zkratka nikdo nemohl byt jisty, ze ho nic zleho nepotka. i kdyby slo i jen pouze o tu zivnost...

@len - Tomu však zabránil Stalin a Rudá armáda, proto je na něj v mainstreamu i učebnicích dodnes vydatně pliváno, památné tanky jsou pomalovány a s pomníky 144 000 padlých sovětů se taky brzy udělá pořádek... jako v Polsku...
To už jsem dlouho neslyšela - o tom pořádku. Ale chybět mi to tedy nechybí.

Nechcete říkat, že některé "akce" rudoarmejců byly "jen" odletující třísky při kácení hitlerovského lesa, že ne?

Jak čtu komentáře, není rozdílu mezi nacismem a komunismem. Sice vypalování celých vesnic nehrozilo, ale ztráta živnosti a existence ano. Případně krimiínál za nevhodně vyřčená slova taky.

Kdysi jsem četl zajímavou knihu (půjčenou) jejíž název si již nepamatuji, byl to vhled do konc.táborů kde dělali pokusy se "sterilizacemi" jak mužů tak žen, zkoušeli různé metody chem. látky (aplikováno většinou ženám) ozařování (většinou u mužů) apod. cílem bylo najít metodu, která by po "vítězné válce" zajistila německu rychlou ekonomickou a spolehlivou cestu ke sterilizaci co možná největšího počtu "podlidí" tak, aby se již nemohli množit a tím po splnění svých pracovních úkolů postupně vymřeli a uvolnili místo "nadřazené rase." Pokusy většinou končili neúspěšně, kýžených výsledků nebylo dosaženo buďto ke sterilizaci nedošlo nebo byla "léčba" tak agresivní že potencionálního "otroka" zneprovozuschopnila případně zabila. Co mně na tom všem fascinovalo byl velice "lidský" přístup nacistů k vězňům, před pokusy s nimi většinou "přátelsky otcovsky povykládali" a druhý den už byli nebožáci zmrzačeni či vykucháni a naloženi do formalínu a odesláni na univerzitu do Berlína.

Do ubikace vstoupil nacista : "Kdo tady marodí"? Kolik máte marodky? Týden, máte dva, a vy? Dva týdny, máte měsíc, atd. atd. atd. pravil "hodný dozorce". Druhý den přijelo auto zahvízdali: "Kdo má prodlouženou marodku do auta" no a bylo to vyléčili je "na věky".

V jednom transportu si doktor Mengele všiml otce se synem jeden měl hrb na zádech druhý koňskou nohu, i nechal si je zavolat přátelsky s nimi pohovořil a druhý den už byli oba naloženi ve formalínu...

Hrozilo a také se lidé měli čeho bát. Za "Heidrichiády" bylo vyhrožováno, že každý 10tý Čech bude zastřelen, nevydá-li atentátníky. Takže např. v deníku mé bižní (tehdy cca 13-leté) se píše, že zná (rodina) někoho, kdo parašutistům pomáhá. Tenhle zápis by tenkrát asi stačil na koncentrák pro rodinu. Na nálety se zřejmě dalo zvyknout: Než by rodina opustila vzácnou propašovanou kachnu v troubě, zůstali - nešli do krytu (pekáč mám).