Kdo nepostupoval správně

Postupovala jste podle instrukcí personálního oddělení a tím to končí. Vzhledem k tomu, že stejně odcházíte, pustte to z hlavy. Nějaké vynadání sice zamrzí, ale svět se na tom netočí.

To, že to vyšší šéf věděl a taky jí to neřekl, to taky o něčem svědčí.

Podle mne vy. Oznamuje se vždycky prvnímu nejbližšímu nadřízenému, a když není, tak dalšímu v pořadí. Tedy v kanceláři, v dílně, na četě. Vy jste je obešla.

Proč si myslím, že přímému nadřízenému?

Má možnost s Vámi pohovořit, zjistit příčiny, případně se domluvit, vyřešit problémy, a ty příčiny odstranit. I když až při předložení výpovědi je vidět, že je něco špatně. Dobrý vedoucí by měl měl mít správný pozorovací talent a cítit, že se něco chystá, že někdo není spokojený, někde něco drhne.

Každý zaměstnavatel je rád, když mu ve firmě zůstanou zapracovaní a dobří pracovníci. Takhle by to mělo správně fungovat.

Když jsem nastupovala do firmy já, hned na začátku mi bylo řečeno, že vše mám řešit se svou přímou nadřízenou. Jsme na jednom pracovišti, takže problém v tom nevidím. Jen jednou jedinkrát jsem ji musela obejít, ale informovala jsem ji o tom hned další den. Tak by to mělo fungovat. Pokud budu podávat výpověď, bude to ona, kdo to bude vědět první.

U vás byla situace jiná. Jedna z vedoucích byla na dovolené (kdyby ne, řekla byste jí to?) Takže prvně jste navštívila osobní a to informovalo vašeho dalšího nadřízeného. Tím bylo vše v daný okamžik vyřešeno. Ovšem po návratu "nižší" (takže je v hierarchii až po tom protekčním, ale nejspíš dělá jeho práci?) nadřízené bych ji ihned informovala. Brala bych to jako samozřejmost.

Otázka ovšem zní, kdo postupoval či nepostupoval správně. Vám vytknu nedostatek komunikace, přetože jste nic oficiálně nezanedbala. A samozřejmě druhý vedoucí (protekční) zamlčel interní dění na pracovišti. Takže udělal vlastně to samé, co vy. Víceméně je to fifty fifty. Dostala jste seřváka hlavně proto, že nižší nadřízená nemůže seřvat vyššího (a nikdo nechce být ta poslední neinformovaná trubka). M.

Nevím jestli je někde na to nějaký zákon, nebo jestli je to jenom vžitý zvyk. Vy jste se zeptala na personálním oddělení, tam Vám sdělili, že nemusíte osobně nikomu nic hlásit, že to udělají oni a také to udělali. Asi jste dobře věděla proč dáváte výpověď a je docela možné, že se Vám nechtělo o tom polemizovat právě s tou přímou nadřízenou. Jsem přesvědčená, že kdyby Vám na personálním řekli že to je nutné, tak byste to udělala. Ale řekli že ne. Tak se na to vykašlete a netrapte se tím, že Vám někdo řekl že jste neslušná. Správný postup jste dodržela, když Vám to bylo takto řečeno tam, kde by tohle měli vědět především. Vůbec bych se tím nenechala rozhodit.

Spíš to vidím tak, že neslušná je ta šéfová, že si dovoluje Vás, dospělou osobu, rádoby "vychovávat" ku slušnosti. To ve věci, která je snadno relativizovatelná a lze ji správně řešit klidně rovnou cestou na perzonálku.. Pokud šéfové chtějí, řeknou snadno HR a vědí o všem a ihned..

tak pokud se u vás podává výpověď na osobním, tak jste postupovala správně a vaše výpověď je platná. na druhou stranu z hlediska slušnosti je vhodné přímého nadřízeného informovat i tehdy, když se výpověď nepodává přímo jemu. už jenom proto, že je to on, kdo za chod oddělení zodpovídá a měl by tedy vědět, co se v něm děje nebo neděje, s kým může nebo nemůže počítat, pokud někdo odchází, tak jaký k tomu má důvod (je důvod na oddělení, dá se to změnit?) a tak podobně.