Jak zabránít reflexu zvracení u exkrementu

Dobrý den, je to zvláštní vybrat si obor činnosti takto stresující a který nejde ani změnit. No, nic. To Vám vadí pouhý pohled, barva, konzistence nebo až zápach? V jakém oboru je takové množství tohoto produktu? Jezdíte s fekálním vozem nebo pracujete ve zdravotnictví či pečujete o starší osobu? Zdravím!

Možná jenom přeháníte. I tady jsem se již několikrát dočetl, že někdo zvrací, když cítí kuřáka, ale ještě jsem to reálně neviděl. Lidé mají rádi zveličování a možná tím trpíte i Vy.

ildika - pocity se musí vydržet a potlačit .

Dobrý den, jak dlouho již tu práci děláte? Obávám se,že pokud v ní nejste druhý den, ale třeba pár měsíců a ještě Vám naotrnulo, tak už se to asi těžko zlepší, buď zkusit psychologa, nebo tak, ale myslím, že nejjistější by bylo změnit práce.. co Vám v tom přesně brání? Připadá mi to zvláštní..

jenom, jestli si to nesugerujete. Na všechno se dá zvyknout, když člověk chce. Pokud ovšem netrpíte nějakou psychickou poruchou, třeba hysterií.

Člověk si zvykne na všechno, chce to čas.

Mal byste sa v rámci prevencie jedenkrát do dňa pomazat cudzimi exkrementy po celom těle

Každou práci lze změnit.

Proti zápachu mentolovou/tygří mast pod nos. neeliminuje ho úplně, ale přece jen trochu pomůže.

Člověk si zvykne na všechno, chce to jen pravidelně trénovat. Co by měli říkat pracovníci kafilerie? Proti jejich práci je nějaké hovno voňavá růžička. Do nekonečna člověk zvracet nemůže a ani nebude. Vyzvrátíte obsah žaludku a pak už nebude co, bude vás jen navalovat. Když se takhle poblejete několikrát za den, přestane vás to bavit. Po pár týdnech už vám to ani nepřijde. Mluvím jako osoba, co několikrát denně umývá seniorce podělaný zadek. No a taky miminku, ale to je roztomilé i pokakané.

Když si vezmete záběry třeba z koncentráku, kdy lidé museli přehazovat či pohřbívat zemřelé, za pár týdnů je pak z masových hrobů vykopat a zahrabat jinam, měli na to jen holé ruce, dost často do těch tlejících mrtvol spadli nebo byli strčeni... Myslíte si že u toho zvraceli, kašlali či slzeli? Pokud nechtěli být hned zastřeleni, ani necekli.

A jestli vás to nepřejde, třeba si způsobíte žaludeční vředy a naleptáte sklovinu a uhrajete to na nemoc z povolání.

Dobrý den,myslím si ,že odpovědí na Váš dotaz jste již dostal dost,ale nedá mi to,abych Vám uvedl jeden případ z minulosti,

který do tohoto tématu určitě také patří.V 70-tých létech začaly v Rudém právu vycházet jednou týdně skutečné příběhy,

které měli soudní dohru.Mimo jiné také případ ,kdy manžel přivezl ze služební cesty manželce nástroj který si pojmenovala

"Robertek" u kadeřníka se domluvila s jinou ženou,že ji ho půjčí.Ta však jej rozbila,nebo nechtěla vrátit a tak případ

skončil před soudem,jak to dopadlo již nevím,ale od té doby se stal"Robertek" velice vyhledávaným a nedostatkovým zbožím,zvláště u žen.To tak na okraj.

Případ,který chci popsat, se odhrával v menším městě na nádraží.Jeden ze zaměstnanců nádraží měl potřebu si

prohlížet ženy v místech pro muže nejžádanějších.Využil k tomu dámské záchody(vy starší si určitě vzpomínáte,že WC

byly umístněny na vyvýšené plošině a mimo hlavní budovu).Ze zadu se nechalo do WC vlézt a tak si uvnitř udělal

provizorní lavičku a před odjezdy vlaku ze spodu pozoroval ženy,které si na WC ulevovaly.Aby lépe viděl měl vždy

baterku.Protože nechtěl o nic přijít bral si sebou i svačinu,kterou u toho konzumoval.

Jednoho dne,když chtěl být co nejblížeji, lavička praskla a vše se provalilo.Byl odsouzen za nedovolené sledování

a další mravní přestupky.Kolik dostal se již nepamatuji.

Z toho vyplývá,že se asi dá zvyknout na vše,ale myslím ,že ne pro každého.

S pozdravem fero

Tak každou práci lze samozřejmě změnit.

Jinak mám známou psychoterapeutku, která se nejrůznějšími fobiemi zabývá, a jsem si jistý, že by to pro ni byl zajímavý profesní případ k řešení (a že by ho velmi pravděpodobně dokázala vyřešit).