Nejste přihlášen/a.
Máte ve svem zivote všechno podstatne, co potrebujete, abyste mohli být štastni, nebo vam neco duleziteho chybi ke spokojenosti, ale muzete to jeste ziskat (nemuzete to uz ziskat). Ovlivnuje to váš zivotni elán?
Mezi nejdulezitejsi potreby pry patri vira, penize, sex ...
To co mi eventuelně chybí, neovlivňuje můj životní elán. To podstatné pro život určitě mám. Jsou chvíle kdy jsem hodně štastná, protože se umím radovat i z maličkostí. Nepřipouštím si, že by existovalo něco tak důležitého, co by mi mohlo nějak závažně pokazit pocit spokojenosti. Tím neříkám, že jsem pořád rozesmátá a ze všeho nadšená. Ale umím žít i s překážkami a nedostatky, které život přináší. A na rozdíl od Vás, mudruji nad jinými otázkami. Někdy něco vymudruji, někdy ne, a svět se kvůli tomu nerozpadne. Teda alespoň ten můj ne.
Suzymon tleskám, zajimava odpoved zaslouzi obodovat, ale jste asi z tech energickych zen, ktere hned tak neco nepolozi, tak se ješte sveřte, co byste nejvic postradala, kdybyste to nemela a nad jakyma dulezitejšima otazkama teda "mudrujete"?
Děkuji za uznání, popravdě jsem to nečekala. Spíše jsem myslela, že se do mne "obujete". Na to jsem totiž zvyklá, když napíšu co si myslím. A já neříkám, že mudruji nad důležitějšími otázkami, ale nad jinými. A to je rozdíl. A kdybych Vám tady začala vypisovat nad čím vším den co den mudruji, zakázali by mi sem vstup. Ne že by to bylo nepřístojné, ale bylo by to moc dlouhé. Ale máte velkou pravdu v tom, že se jen tak "položit" nenechám.
Chtěla bych Vám vyhovět, protože jste mne překvapil. Ale fakt nevím s čím bych se mohla svěřit. Navíc jsem děsný samotář-introvert který prozradí jen to co chce a nedá se ze mne vydolovat víc, než to co sama vyzradím v určitém rozpoložení mysli. Přiznávám, že v tom momentě se mnohým zdám jako zábavný extrovert. Jenomže nikdo nikdy netušil jak si to kočíruji a držím otěže sdílnosti pevně ve svých rukách.
Nicméně doufám, že jsem Vás alespoň trochu uspokojila. Nakonec si myslím, že jsem toho řekla opravdu hodně.
Zdravím, z hmotných statků mi toho schází mnoho, ale to už je život. Kdo se víc ohání, víc má (i problémů). Spíše mě trápí, jak si stále táhnem na krku socialistickou minulost a jsme jen lidé 2. kategorie, kteří mají jiné chutě (jedí rádi náhražky kvalitních potravin) a makají za 1/3 peníze. A bohužel lidé stále nenakládají se svobodou jak by měli a díky minulosti necítí váhu svého jednoho hlasu v demokratické společnosti.
Vykuk - a to je opravdu to nejdulezitejsi, co postradate? Politika trapi hodne lidi v tomto state, ale malokdo to vnima jako nejvetsi problem ve svem osobnim zivote
Souhlasím s Vykukem.
Já považuji za nejdůležitější svobodu. A podívejte se, jak se z ní postupně ukrajuje...
ECHoo
já si nestěžuju na politiku, ale na lidi, že většina jen řve a nic pro to nedělá.
Kdyby jsme si vybojovali životní podmínky jako na západ od nás, tak se půlka národa dostane do ráje. Nyní přežívají o trochu lépe než za socialismu, ale stále se šetří a stačí to tak na složenky a sotva uživení rodiny. Jen si zkuste představit, že od zítra budete brát 3x-4x více a ceny zůstanou jak jsou. To by se dalo i vyžít, co? Pak by lidem toho moc nechybělo, co se dá pořídit za peníze. A je to i o zdraví, nejedli by uzeniny s 30% masa, jedli by nejkvalitnější potraviny, měli by na "jakýkoliv" sportovní vyžití pro celou rodinu ; a v důchodovém věku by se nehnali do dalších prací, ale užívali by si podzim života. Třeba cestováním po celém světě aj.
A nejsem idealista, to může být realita, když miliardy nepotečou do ciziny a vychytralým jedincům.
Je to v rukou našeho národa.
Vykuk - s tim se da souhlasit, protoze leda zazobanym sobcum, kteri maji sve jiste, by to mohlo byt egal, jenze jak to "vybojovat"? Mate predstavu? Touha po idealni spolecnosti je lakave sneni
To není touha po ideální společnosti, ale o spravedlivější. Zlo a dobro je přirozené, ale ty postsocilistický podmínky jsou udržovány uměle. Jako když ty parchanti korunu znehodnocovali a nyní stejně neví, jaký to mělo význam. Jen se tím zase napakovali jedinci a ti nejbohatší. Nebo když existují milióny dotací po celé Evropě/světu, a ničí to výrobce/zemědělce ve vedlejší zemi. Vše je zmutované. Přirozené řešení nastane, pokud to nepředběhne nevyhnutelná světová válka, když dojde ke kolapsu toho celého systémů.
Podle mě, asi prvotní příčina všech problémů je v tom, že celý svět žije v zadlužení. Že lidé očekávají ovoce před zasazením stromu a času na jeho dospělost. Když se na vše dá půjčit, proč by byly reálné ceny.
Řeěení je také ve státní soběstačnosti v co nejvíce oborech (zemědělství, živoč. výroba, lehký průmysl ...), nelezení do prdele mezinárodním společnostem (nedávat pozemky a daňové úlevy) a zminimalizovat státní správu a zákony.
Ale nebude to lehké, nebot podobné nebo stejné problémy se řeší po celém světě. Nedávno jsem si rozečetl knížku od Trumpa, tankrát ještě nebyl prezidentem, a on popisuje, že v USA se také vytvořily jen 2 vrstvy. Ti nechutně bohatí a ti co sotva přežívají. Středné vrstva mizí. Nedočetl jsem to ještě a tak nevím, co se dozvím později.
PS: Pro mladé doporučuji jet do zahraničí a buď tam zůstat ( vydělají na tom oni), nebo se po letech vrátit a pomoci republice s nabytými vědomostmi. Př. tady se stále lidi rozčilujou při přepisu/přihlášení auta na úřadech a v Anglii se jen pošle část velkého TP obálkou na úřad a do 14ti dnů je vše vyřešeno. Nikam se nechodí, neplatí, značky zůstávaj a za ten ušetřený čas si třeba můžete hrát s rodinou. Není to hezký? Proč to ty naši kryplové také tak nedělají?!
Musíme se učit od vyspělejších států a né vymýšlet už vymyšlené.
Snad jsem moc nenudil :-/
Pan Ing. Andrej Babiš jako premiér a velmi skromný pan Horáček presidentem poté budu spokojen jako jejich obdivovatelé
Tak nějak všechno mám, ale celý život bylo pro mne důležité a je to čím dál důležitější a je to pobyt v přírodě. Je to pro mne jedna z nejzákladnějších potřeb, ale někdy to z nejrůznějších důvodů nevychází a to mi pak hodně chybí.
Mně chybí čas. Chybí, chyběl a bude chybět, protože si nedám pokoj a v důchodu ještě dělám na půl úvazku, mám hodně zájmů, přátel a kopu vnoučat.
Blesik, Eulalie, mate pravdu, zdravi je zaklad, ale budete-li zdrava, bude to ke stesti stacit? Kdyz si uvedomite, ze spousta lidi je zdravych a ani si toho nevazi, proc nejsou stastni? Zivot neni pericko a stastna spokojenost neni bezná samozrejmost, cim je clovek narocnejsi, tim vetsi je to drina
Dobrý den. Nejdůležitější v životě je zdraví. Když ho nemáte, můžete být bohat jak chcete, ale bohatství si stejně neužijete. Pak svoboda a mír. A je to jedno, jestli je to svoboda a mír uvnitř vás, nebo ve vašem okolí a ve světě.
Pt - .. "vira, láska, svoboda, zdraví"...
Jmenované máte a jste štastná, nebo něco z toho chybi..? Co máte jako prioritní?
"echoo", pokud je člověk na smrtelné posteli, žije v nesvobodě, nemá lásku ani zdraví, je nejpotřebnější víra. Pokud nemá člověk zdraví ani svobodu, je důležitá v životě láska. Pokud není zdraví, je důležitá alespoň svoboda. Snažila jsem se napsat priority v pořadí, jak je já vidím, jako důležité v životě. Mám vše jmenované a životem ověřené...
Mně chybí blízký člověk. Splnila jsem si sen bydlet v krásné přírodě dál od lidí, ale zůstala jsem tu sama...
nikc, zvířátka naštěstí mám, úplnou samotu bych nerozdýchala...
echoo, díky
Já pořád moc potřebuju zpátky svoje kotátko. Ačkoliv byla těžce nemocná a smrt pro ni byla vysvobozením, a ačkoliv jsem si na život bez ní už pomalu zvykla, tak mi kočička moc chybí. Flegmouš s kotěcím výrazem (nikdy kvůli své nemoci nevyrostla), kulatá hlavička, hruškovitá postava britské kočky se širokým bříškem, číro na hřbetě... a čím víc plyne čas od její smrti, tím míň chci (místo ní) další kočku. Protože kdybych měla stejného blázna jako je ta druhá, která mi zbyla, tak ji asi nebudu schopná mít ráda.
Naufrago, tak této touze velmi dobře rozumím. Jsem na tom jako Vy. Teda se zvířaty. Zrovna nedávno se ztratil kocourek, který ani nebyl můj, ale chodil ke mně na jídlo a hrát si s tím mým, který je normálně doma. V mrazech jsem toho polodivokého brala domů, i když tady byl do rána děsnej brajgl. Mám ještě psa, ale kupodivu se všichni snášeli, ale v noci jsou kočky zvědavé a slídí, nebo si prostě hrajou a všechno co není přibité tak shodí. Ale to mi nevadilo. No a najednou ze dne na den, kocourek je fuč. Něco se mu muselo stát a zdá se mi o něm skoro každou noc. V tom snu jsem pokaždé strašně štastná když ho vidím že se vrátil, ale pak se probudím a brečím. Také bych ho strašně chtěla zpátky. Jenomže to nedokážu.
No, někdy si říkám, že by neškodilo mít trochu vyšší IQ , ale kdo to přizná?
Jinak jsem celkem spokojená. Věci beru tak jak přicházejí. Buď jsou - mám je, nebo nejsou - nemám je. Štěstí člověka se neřídí množstvím majetku, zdravím či splněnými sny. Štěstí (spokojenost, chcete-li) se měří na momenty, není trvalé. Naopak. Podléhá velmi rychle zkáze. Proto mohu s klidným svědomím říct, teď jsem štastná. Otázkou je, jestli budu i za 5 minut. A kdo ví, co bude zítra. Mona
- je to legrační - ale jak tak o tom přemýšlím - asi peníze ! (-zdraví nezmiňuju - to je samozřejmý předpoklad pro spokojený život)
No konecne nekdo priznal prachy , skoro kazdemu druhemu chybi ke spokojenosti, ale tady jako by se se snad sešli samé uvedomele lidske vzory, nechci se mylit, ale jestli to casto neni tou "image registrace"
Prachy taky nejsou všechno. Já mám třeba dost (hodně dost) a stejně nejsem vždy úplně spokojený. Takže o penězích to taky není. Někdy je mi smutno. A to nejsem nějak zvláště lítostivý.
Dobrý den
Nejvíce by mně chybělo zdraví, bez toho se na tomto světě mnoho dělat nedá, pak práce bydlení, čili takové ty "základní věci" umožňující žít v hmotné existenci. Ale to pravé naplnění a pocit štěstí máme všichni hluboko uvnitř, čím víc jsme schopni se vnitřně vzdávat jakýchkoliv přání tužeb tím jsme štastnější. Na povrchu jsou ty "vlny" chceme tohle, nebo támhleto, když to nemáme cítíme se mizerně ,ale hluboko dole "pod hladinou" je ten "božský klid" nevyčerpatelná studnice štěstí, bezpodmínečného, bezpříčinného nekonečného.
Janm - nejste náhodou z nejake sekty? , tam bývaji takovi podobni myšlenkári a taky manipulátori, chcete-li být štastný tim vic, cim vic veci a práni se dokázete vzdát, co takhle stát se treba mnichem? Mozná máte všeho prebytek a nevite uz roupama čim si ten zivot pohnojenim "zpestrit"...
echoo
Ne nejsem členem žádné sekty ani náboženské skupiny. Dobře jste to napsal, protože to je "názor" 90% lidí na zemi, plyne z velkého nepochopení které je dané absencí byt jen špetky osobní zkušenosti. V této západní společnosti nás neustále učí, musíš chtít musíš dělat musíš dosahovat musíš vlastnit to nebo ono spoustu zbytečností "cetek" jedině tak "budeš štastný" to je obrovský omyl, a pokud mu lidé uvěří jako že většinou bohužel ano, celý život se budou smýkat od jednoho přání k druhému a neustále "hledat to štěstí", nikdy ho však nenajdou protože v tom to není. Je to stejné jako když člověk po celém domě hledá brýle a při tom zapomněl že je má na nose, až na to přijde upustí od zbytečného hledání a bude spokojen protože nalezne to co hledal. Uvnitř na dně každého člověka je obrovský nezměrný poklad, je to věc kterou vám nedá žádný jiný člověk, žádná vnější věc zkrátka nic zvenku, nemůže vám to dát protože "venku" to není, je to vevnitř. Zkuste hledat "jinde" oplatí se to...
Nejak si nedovedu predstavit, jak by se zilo na tehle planete, kdyby nikdo nic nechtel a po nicem netouzil, jen leharo a nirvana, to je snad mozne v nebi, ale ne na zemi, kdo by nam slouzil? Lidska podstata je jiná
echoo
Ale kdepak šlo by to docela dobře, nic nechtít neznamená se "flákat" "nic nedělat" v oblasti hmotného zabezpečení to znamená "dělat to co je nutné" k dobrému a vyrovnanému životu a přebytky síly a času co by nám zbyly bychom mohli dát na "pěstování člověka" duchovní kulturní život, jinými slovy lidé by se tak mohli stát "Opravdovými Lidmi" ne tím k čemu nás vychovává dnešní svět ke "kusu masa obdařeného rozumem", který hlavně "hodně spotřebovává". Odpadlo by a snížilo se na minimum spousta "negativních společenských jevů" které vidíte kolem sebe společnost by "ozdravěla", více lidí by naplnilo pravý smysl života. Byla by to společnost kterou si málokdo umí představit nebot se naprosto vymyká současnému "paradigmatu". Chápu že je to pro mnoho lidí nepředstavitelné, žít bez válek vykořistování, handrkování soutěžení okrádání a vyčůrávání? to si prostě málokdo umí představit.
A ještě poznámka, byli jsme odkojeni kulturou která nám vštípila že člověk aby byl člověkem musí být nutně zkaženou chtivou a tedy zlou bytostí, je třeba si ale uvědomit že to jsou pouze vlastnosti podstata člověka je daleko vyšší než toto "zemité a chybné pojetí".
janm - "...více lidí by naplnilo pravý smysl života".
Když už jste to nakousl, v čem je onen "pravý smysl života"? Myslím, že touhle otázkou se už po tisíciletí zybývá mnoho známých i neznámých filozofů. Uspokojivou odpověď ale nikdo zatím nenalezl. Vy jí znáte?
magdon
Z toho hmotného pohledu říkáme že každý má nějaký smysl někdo ve svém koníčku jiný v práci či rodině či čemkoliv jiném tyto smysly dobře "známe".
Osobně se přikláním k těm, kteří v minulosti i současnosti praví, že pravým smyslem lidského života je dosažení dokončenosti úplnosti celistvosti tedy jinými slovy absolutní vyrovnanosti ze které prýští nezměrné štěstí blaženost naplněnost a zpětně jen tato celistvost je "plodná" tzn. zpětně je schopna svobodné nepodmíněné tvorby dávání obohacování světa a všech (lidí zvířat rostlin) co na této zemi žijí. V tom je i pravá svoboda. Dokud zůstaneme rozerváni těžko nalezneme štěstí a už vůbec se nedostaneme ke své božské podstatě která je pak všechno ve všem a nedá se slovy vyslovit čím je nebot i já se jí jen sem tam někdy jen lehce "dotkl" ale v sobě ji máme všichni, leží hluboko pod nánosy "bince", je tu ale vždy možnost vzít tu lopatu a tuny a tuny toho smetí vyházet pryč, je to ale těžká práce většinou na celý život, jak u koho, čili pak je smyslem přeneseně i tato činnost ovšem není cílem
dominikk
Ano v tom štěstí není, a přesto to většinou děláme abychom na konci života poznali že jsme ho vlastně "promarnili" a to štěstí které jsme tímto konáním "hledali" se jaksi "nedostavilo". Zkuste se zeptat lidí movitých zda-li jsou plně spokojeni někteří řeknou že ne, někteří řeknou ano bude tam vždy ale malinké ALE, "jsem spokojený protože mám to a to ALE" ještě mi chybí k úplnému štěstí to a to, až to budou mít, zase jim bude chybět něco jiného, a tak dále čili ve výsledku potvrzují moudrost naší pradávné indoevropské (předkřestanské) civilizace která věděla že touhy jsou v podstatě "neukojitelné", co nelze ukojit to nás nemůže naplnit, co nás nemůže naplnit (trvale) to nás nemůže těšit a přinést štěstí. Je jedno jestli je člověk žebrákem na ulici a touží mít v ruce místo stokoruny tisícikorunu, nebo je miliardářem který má deset aut jachty a domy, nebot teď právě bude zase potřebovat letadlo a až ho bude mít bude pokukovat po raketě, stálá honička
Podepisuji. Vím, že jste psal, že nejste z žádné náboženské skupiny... já jsem Křestan a musím říci, že víra mi pomáhá žít barvitější a naplněnější život. Bez toho by to pro mně osobně bylo mnohem těžší.
dominikk
Ano nejsem stoupencem žádné náb. skupiny, čerpám ale spíše z východních "axiomů" zejména gnost. křestanství a všeho co mu přímo i nepřímo předcházelo a na jehož základě vzniklo (jako např. buddhismus apod., obecně lze říci ze společné indoevropské tradice, aneb vše souvisí se vším, ale nikoli vše co se zove "náboženstvím" z dnešního pohledu je hodné následování protože prostě došlo k překroucení a nepochopení jistých významů apod., tím se ale trápit nemusíte, žijte své křestanství jak nejlépe dovedete a k čemu dospějete časem nechte na nejvyšším )
Pominu zdraví, to je kapitola sama pro sebe a s přibývajícím věkem si to člověk uvědomuje čím dál, tím víc.
Nějakých 1/2 století jsem měl pocit, že mi něco chybí. Stále jsem na něco marně čekal, a při tom nevěděl na co. Mělo to vliv na celý můj život. Nejsou to peníze (ne, že by jich nemohlo být víc, ale nestěžuju si ), není to práce (většinu života jsem dělal to, co jsem chtěl), není to domov, není to ani láska (i když s tou to taky trochu souvisí). Teprve před 2 roky jsem ve svém pokročilém věku pochopil, co to je. Bohužel pozdě. Už s tím nic nenadělám. O co konkrétně šlo, neumím dost dobře vysvětlit. A vlastně ani nechci. Jen dneska vím, co jsem před 45 lety měl dělal jinak. Teď už nezbývá, než se s tím smířit.
Nejvíc by mě chyběly děti, pak by mě chybělo, kdybych nemohla chodit, protože ráda courám v přírodě.
Kdyby nebyly peníze ,bylo by to taky špatné.
Janm - co myslite, budou penize existovat vecne? Nikomu by nechybely, kdyby neexistovaly, ale zatim se bohuzel bez nich zije spatne a taky plodi hodne negativnich lidskych vlastnosti. Jste zda se duchovne zalozeny, mate rad taky nejaky protipol - treba sport?
echoo
1.To já nevím zda budou peníze existovat věčně, to je jako se zeptat zda bude věčně existovat tato planeta Bez peněz se žije špatně protože systém je tak nastavený (na peníze) , jde ale spíše o přístup k penězům, peníze mají být prostředkem, nikoli cílem, pokud jsou pouze prostředkem nic špatného se neděje.. Pro mně jsou peníze důležité jen potud, pokud mi umožňují fungovat v dnešním světě, tzn. na bydlení, jídlo a další nezbytnosti které s tím souvisí resp. které po mně společnost chce vyžaduje a nařizuje aby mně nechala v klidu žít
2. Ano, dříve jsem se sportu věnoval i aktivně nyní už jen sem tam někdy volnočasově, neviděl bych to ale jako "protipól" nějakého "duchovního založení", člověk je komplexní jednotka vše souvisí se vším, mnoho věcí se vzájemně vůbec nevylučuje naopak jedna může přecházet nebo podporovat druhou apod. Některé "sporty" (původně to nebyly "sporty") se dokonce vyvinuli z původně čisté duchovní praxe nebo byly její nedílnou součástí např. některá bojová umění např. karate bylo původně tajným mnišským cvičením, cílem bylo něco jako posunovat své lidské hranice v rámci duchovní cesty a tak tomu bylo i s jinými boj. uměními aikido v sobě také nese duch. náboj až později došlo k větší "emancipaci" a na západě tomu říkáme sport Třeba i sama yoga je dnes na západě provozována jako "sport" abychom měli hezká těla, apod., původní význam ale znamená "spojení" (něco jako u nás náboženství, spojení s čím? S vyšší realitou Bohem...atd.) Můžete malovat tancovat sochat sportovat /jakýkoliv sport / prakticky dělat cokoliv můžete to dělat jen proto že vás to baví anebo i proto že tím posunujete své hranice na nějaké např. duchovní cestě vidíte v tom i něco hlubšího apod.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.