Nejste přihlášen/a.
Jenom co mě dnes ráno rozesmálo a pobavilo.
Opět se ukazuje, jak jsou některé názory odborníků různorodé a každou chvíli mění své výsledky práce. Pití limonád, které obsahují umělý cukr je nezdravé, jak uvádějí vědci z bostonské univerzity. To víme všichni. A ten kdo pije limču každý den, může snadněji onemocnět alzheimerovou nemocí, či mozkovou mrtvicí. Proto lidem radíme, aby pili spíše vodu, nebo nízkotučné MLÉKO, či jiné nápoje spíše slazené cukrem. Radí nějaká dietoložka.
To jenom pro odlehčení, protože není to tak dávno, kdy se tvrdilo, že mléko je jen pro kojence a malé děti.
Jen lidské ovce jdou za reklamou a jak tady jeden zmínil, že když je pro něj obtíž si něco celý den připravovat (vlastní marmeládu) a přepočítává ten čas na prachy, tak se musíte přežrávat samejma polotovarama plných Éček, aby to bylo co nejvýhodnější pro výrobce.
Mléko od sedláka začíná kysnout skoro druhý den a otevřené krabicové se skoro po týdnz dá pít.
Uzeniny ani nad ohněm se nezačnou tvářit jinak a spíše vypadají, jako by jste opalovali matraci z postele.
Kdo si dá práci s přípravou a případně pěstováním základních místních potravin, tak bude jíst zdravěji, než jen bezdušše chmatat po zboží v regálech zlodějských výrobců a prodejců.
Ale hnout prdelí a popřemýšlet o tom, co jíst, je těřší, než se poddat něčím pseudodoporučením.
PS: mléko by nemělo být bráno jako nápoj, ale potravina, když už ho někdo chce konzumovat. Od přírody je určeno na výživu danného zvířecího druhu a né pro krmení dospělých jedinců
Mléko JE jen pro kojence - lidské mléko. Kravské mléko je pro kojence od krav - tedy pro telata. Pít kravské mléko je hloupost a pít kravské mléko v dospělosti je dvojitá hloupost. Už z principu.
No právě, tohle jsou dva tábory.
Já mlíko piji na žízeň, i když vím, jak zde již někdo píše, že to je vlastně potravina. No a co s tím jako mám dělat? Mléko mě chutná /asi ta závislost/, mám ho ráda, těším se na něj, nebo na kakao, tvarohy, čerstvé sýry.
Co mají dělat po celé Indii, kde je kráva posvátné zvíře ale z jejího vemene se nadojí tolika mléka, že nasytí pěkných pár lidí. Oni tam totiž mlékem nahrazují chybějící bílkoviny z masa. Masa tam opravdu pro tolik miliónů lidí nemají. Plus tedy široká škála luštěnin a obilovin.
Kromě toho, člověk odstavil telata a vykořistuje krávu, aby mu dala mléko po celý rok. Ale tohle provozuje člověk již mnoho desetiletí. Je to všechno špatně? Já nevím. Zrušíme kravíny?
Proto také beru vejce od domácích slepic od známého který se o ně hezky stará, mají krásný výběh pevný čistý kurník, slunce vzduch hrabání prostě paráda, dokonce je nechá i sem tam přirozeně se množit čili má vlastní kuřata mimo dokupovaných Když si dám pak takové vejce vím, že jsou od slepice která si dobře žije, téměř jako na "svobodě"
Měla by být ve všem rovnováha. Nevím o zabíjení telat kvůli mléku, to se k normálnímu člověku nedostane.
Ale telecí maso se dá v obchodech koupit. Myslím, že je správné se zvířeti omluvit a poděkovat za užitek, co z něj člověk bude mít. Takhle to dělá /dělal/ jeden řezník, nebo jich může být i víc.
Takhle by to mělo fungovat, žít v souladu s přírodou. Prý je nás ale příliš mnoho a nelze takto postupovat. Potom ale nechápu, proč na druhém konci říkají, že vymíráme, že se děti nerodí a proto nás musí přišedší zachránit.
Ano, chodím také do vegetariánských restauracích, znám jich v Praze několik.
Znáte stránky www.soucitne.cz? najdete tam i adresy těchto jídelen. Bohužel ale i jiné články a dokumenty, které slabší povahy nezvládnou.
Ne ty stránky neznám, už jsem se ale díval Jinak víte těm kdo tvrdí takové ty řeči že je nás hodně že to jinak nejde nevěřím, určitě to lze dělat jinak musí k tomu ale být nějaká vůle a nesmí jít o vládu peněz což lze v dnešním světě těžko zlomit...to je stejné jako s těmi aditivy o nichž jsem psal. Na druhé straně si ale každý může naštěstí "najít tu svou cestu" a chovat se ohleduplněji, změnit jídelníček, kupovat domácí vejce, nebo navštívit restauraci o níž ví že...
pohanka
Stačí se poptat známých sousedů kamarádů apod. Uvidíte že někde někdo má domácí chov, ani o tom nevíte Jako dříve já, pak jsem se o to začal zajímat a zjistil že nabídek je tolik že si mohu i vybírat, oni jsou rádi že se zbaví přebytků já zase že mám domácí vejce. Aneb za optání nic nedáte Dokud se o to člověk nezajímá, tak ani neví, že ten či onen má někde za městem slepice.
janm, to myslíte vážně?! Mám se zeptat na domácí vejce a jít do restaurace kde. . . Nejen já, ale nás, kteří žijeme ve městech, miliony!
Janm, já jsem daleka toho, abych se nějak přela nebo hádala. Vůbec si nedovedu představit, jak v Ostravě zjištuji, kdo kde něco pěstuje, jak si pro to jezdím a jak se s nákladem dopravuji domů. A nebo jak říkám svým mladým, že blbě chodím, at mi to zase dovezou! Jsou nás miliony. Kupujeme a jíme to, co nám neviditelná ruka trhu nabízí a hlavně, na co máme, co je nám dostupné. A kupodivu žijeme! A že chodíme po doktorech? Jasně že jo! Jsme staří a tělo bylo konstruováno na nějakých 50 let. Věčné psaní a povídání o "zdravé stravě" mi už příjde jako davová hysterie, která stejně k ničemu nevede.
P.S. Vzpomněla jsem si na historku. "Jasef, vezmi kárku a zajeď na trávu pro králíky. Tam u silice, v té široké škarpě je jí dost."? "Bude plná olova? Však ty králíky máme na prodej. Pro naše jezdíme za humna." Je už to dávno, olovo už není ve spalinách aut, ale i tak! Newříkám, že všichni, ale toto jsem opravdu zažila.
Janm, ale je ná obrovská síla, která se naprosto vůbec nesetká s nikým, kdo se vzdá přebytků z domácího chovu. Uvažujete o vejcích. Možná ještě brambory a co ještě? Když jsem dobře chodila, na venčení se psem jsem občas viděla lidi, kteří čekali na auto a paní z něho prodáva, už dřívě objednané, mléko. Dobrá, to máme tři suroviny. A co ještě? Co ještě, čím bych si mohla vylepšit zdravou stravu? Stále trvám na tom, že žiju z toho, co mi nabídnou obchody. A i 5 domácích surovin mě nezachrání a ani mi životní úroveň nezvýší.
Vlastně máte pravdu, kupuju si domácí suroviny. Na trhu, už asi 40 let, pravidelně stává ve středu a v sobotu, paní Anička. Mívá "své" brambory, nějakou zeleninu a kytky. Včera jsem s batůžkem pro bramborky byla. Prodávala ještě sazenice a narcisy. Ale vejce jsem si koupila v budce, kde prodávají i polská kuřata.
babkazov
"je nás obrovská síla" - zdaleka ale ne každý tyto možnosti využije, spíše jsou to takové argumenty "potravinového průmyslu" to ne že by nebyl kvantitativně třeba ale proto že třebas nechce "změnit své metody" apod. Jak už jsem psal, v případě vajec ale i dalších domácích produktů nešlo v mých příspěvcích o "zdravé potraviny" ale primárně o etiku chování ke zvířatům. Zkrátka a dobře pokud chcete cestu si najdete, pokud ne, pak ne, kdo nechce nepochopí...
My chováme slepice podobným způsobem - je jich hodně a výběh mají v podstatě neomezený. Ale na to člověk potřebuje pozemky (resp. větší výměru pozemku); ani na dědině bohužel nemá takovou možnost každý.
Pohanko, když jste sama, moc jich nepotřebujete (stačí třeba tři). Nedělala bych si starosti s tím, že by se případně neměly kam podít.
Tak to je klasika, ale jde to i na malých dvorcích, na malém dvorečku máte zase méně slepic, tak to mívala babička a v pohodě vejce byly spíše pro vlastní potřebu mnoho jich nebylo na druhé straně ale jen v mém okolí je celkem dost lidí od kterých mohu ty vejce brát...
Nevěřte na vědecké výzkumy amerických vědců. Věřte několikasetleté zkušenosti lidstva na celé zeměkouli, s pitím mléka. To je ta pravá prověrka toho, jestli je mléko zdravé.
Jasně, odmítněte všechen vědecký pokrok a žijte jako před staletími, aby jste se zase mohli dožít tehdejšího průměrného věku, třeba 40.
Nikdo, já žiju jen díky vědeckému pokroku. Díky správnému zobrazování mi mohli upřesnit diagnozu, tedy diagnozy. Díky vědeckému pokroku na mé problémy jsou přesně cílené léky. Díky zobrazovací technice se vědci mohli kouknout na vira, který byl do té doby označován jako bacil. Ale, co to povídám! Vy to víte také. Jako mladá maminka, si pamatuji, jak mimčo doktorka poslouchala takovou, jako trumpetkou, kterou mi přitiskla na bříško. Naopak vnučka chodila téměř každý týden na sono + já nevím, co všecko, jen aby se dítě narodilo zdravé.
Men, v rádiu povídala nějaká paní doktorka (dva tytuly před jménem, dva tytuly za jménem), kdo si chcevyčistit játra, má vypít celou kolu. Ale tu originální, ve skle! Nánosy v tepnách a žílách, to je hodně smutný příběh. Ty se nedají ani rozpustit, ani odstranit vůbec nijak. Pprůchodnost žil a tepen se dá upravit jen tím, že zavedou stenty nebo "profoknou". Stenty má 4.
To mi pripomina procedury u dnesnich zubaru, kteri bez rentgenu nejsou ochotni k zakroku, drive nebyly bezne v ordinacich jako ted a zuby se opravovat musely, plomby drzely desetileti nekdy i cely zivot a ne jak dnes s udajne modernim materialem, ktery nic moc nevydrzi a musi se platit porad dokola. Tak me napadlo s tim pitim colovych napoju a jinych skodlivin, kdyz je to tak agresivni sloucenina nemuze to treba cistit cevy, myslim ty nánosy, ktere je často ucpávaji? Moje predstavivost si to srovnava s cistenim prutokovych rour mozna bychom se divili
Hezký den
Jistě názory se mění, mně jen v dnešním světě zaráží jedna zajímavá věc a to proč vlastně výrobci potraviny tak masivně "aditivují" ano odpoví že prodlužují trvanlivost vylepšují chut, ovšem když se podíváte na současný trh, lze vedle aditivovaných (silně) potravin nalézt i ty které jsou "vylepšovány" minimálně anebo vůbec a při tom chutově trvanlivostně si s těmi zlepšenými zas až tak nezadají, např. kečup (bez a s) hořčice (bez a s adit.) apod. Výrobci, lékaři, prakticky celá společnost ví, že některé přidané látky vysloveně škodí nebo mohou ohrožovat i na životech, zhoršují pozornost dětí apod. doporučuje se aby to lidi "nekonzumovali", pro koho se to ale pak vyrábí?
Chcete naznačit, že kečup či hořčice bez konzervačních látek mají stejnou trvanlivost jako ty s konzervanty?
Ano, jak píšete. Pokud jsou zavařeny, hermeticky uzavřeny, převáženy v chladicím voze a skladovány v chladu. A po otevření urychleně spotřebovány.
A jak jistě uznáte, to všechno reprezentuje jisté náklady a rizika při selhání, což jsou také náklady.
Je-li s nimi nakládáno jak má, např. jsou uchovány v chladu, nebo jsou "zavařené" pak vydrží minimálně tak dlouho jak je pro výrobce i kupujícího dostačující, zkrátka není vždy nutné dosahovat trvanlivosti několika let, jinými slovy mám-li dvě v podstatě kvalitativně stejné např. hořčice, do jedné se dává konzervant do druhé ne (ale jistě záleží také o jaký konzervant jde) a také to dobře "funguje" je otázka proč se to tam tedy dává. Nebo, levné limonády proč tam dávají (teď to trochu přeženu ale někdy to tak je) "deset" umělých sladidel dva konzervanty barviva a další když existují i limonády kde je jeden konzervant nebo žádný (byt např. kys. citronová může být brána tak i tak) a fungují bez problému také...tak proč? Ještě jedna zajímavá věc, čím více chem. látek se do limonády nacpe tím je levnější, naopak pokud je tam jen cukr nějaké aroma CO2 a voda pak je dražší nechápu...nemělo by to být naopak?
P.S.
Jinými slovy když už se někde něco dodává navíc, mělo by to být opodstatněné jako např. u něčeho co se velmi rychle kazí nebo není jiné cesty jak by daný produkt plnil jisté požadavky a mělo by tak být činěno jen v nutné míře, praxe je ale zdá se taková že čím více se něco aditivuje tím lépe a při tom je to často u potravin které existují velmi dobře i bez jakékoliv aditivace čili nechápu.
Zamyslel se někdy někdo vůbec nad tím, proč je někde např. "deset umělých sladidel"? Nebo tři konzervanty? Proč se do dětského jídla přidávají látky např. "barviva" která ovlivňují vnímání a chování dětí? Jen aby to mělo hezkou barvičku? Takže oni tam něco přidají o čem ví že je to minimálně "neprospěšné" neřku-li vysloveně škodlivé a pak napíší na obal upozornění ve smyslu "dejte si pozor tato potravina může být nebezpečná", je to normální? A kde je smysl produkovat takové potraviny před nimiž se pak máme varovat, protože obsahují nebezpečná aditiva? Proč to dělají? Lidi toho ví stále více a více o světě kolem (chemie fyzika apod.) zdá se ale jakoby zároveň s tím ztráceli "zdravý selský rozum".
ra-
Ale kdepak ono to s tím kažením "po otevření rychle zkonzumujte" není většinou tak horké, výrobci se "kryjí" faktem ale je, že některé potraviny i přez deklarovanou rychlou spotřebu po otevření vydrží v lednici daleko déle než se uvádí. A k těm nákladům, takže myslíte že je lepší potraviny masivně aditivovat zbytečným množstvím kvalitativně někdy i nebezpečných látek čili vyrábět vlastně "jedovaté potraviny" jen aby byly náklady nízké? Ale kde je pak smysl takových "nebezpečných potravin"? Nízké náklady, pak napsat upozornění že tato potravina škodí zdraví na obal a je to vyřízené, je to prostě postavené na hlavu.
Ano jsou i argumenty kolik neštěstí a následně nákladů bylo vynaloženo na sanování škod způsobených "zkaženými potravinami" takže se přidávají mnohdy i velmi škodlivé látky a je to vyřešené, jenže ty mají zase podíl na všelikých chronicky degenerativních a onkologických onemocněních tedy možná ve výsledku jsou škody daleko vyšší než potencionální možnost otravy, ale "původní problém" je vyřešen že ano...
Dobrý den. Tak to je zajímavý příspěvek a přivedl mě na možnou odpověď. Když si doma zavařujete ovoce, štávy a marmelády, tak používáte absolutně pěkné, kvalitní suroviny. Ošklivé vykrájíte, nahnilé vyhodíte.
Ve velkovýrobnách, konzervárnách je samozřejmě též kontrola nezávadnosti. ALE, nemusí se vše podchytit. Tedy někde něco vždy může utéci. Pokud se nestačí v sezoně zpracovávat, plody jdou do mrazáku. Poznáte, kde co bylo potom ve špatném stavu. Něco jde do lisu, do mlýnku.
Takže ty konzervanty jdou tam, kde je velká pravděpodobnost nekvality, kontaminace, plísně a podobně.
Není to jeden-dva roky, co byly překročeny nějaké limity v moštech vyrobených z jablek /nebo koncentrátu/? Vyšší obsah plísní nebo následných produktů plísní.
Ty zdravé, bio produkty bez barviv a konzervantů obsahují povětšinou - věřme tomu - pěkné, kvalitní a přebrané ovoce, zeleninu. Výroba se provádí s převážnou většinou ruční práce. Proto jsou výrobky dražší. Ty s barvivy a přidanými konzervanty nemusí být proto nutně dražší o přidané látky, protože vstupní surovina je levná a je jí hodně, prostě humus, obarvený, ovoněný, který se prodá. Do marmelád se přidávají i látky z vlasů. Věděli jste to? /moje prvotní informace byla, že z asijských - čínských/ Asi měsíc jsem se vyhýbala čátečkům a koblihám s marmeládou. Pak mě to přešlo.
Děkuji všem za příspěvky diskuzi.
Ano, když si doma zavařím pár sklenic jahod, a věnuji tomu jeden den, stoupne jejich cena minimálně o 1000 Kč. (Já si svého volného času cením na víc.)
A ty jahody nebudou červené, ale šedorůžové, občas do hněda. Když je zkusím prodat, kdo je koupí? Ošklivé, 150 Kč za sklenici ..
pohanka
Když jsme u těch zavařenin, zjistil jsem že mezi "obyčejnými zavařeninami" jež se běžně prodávají jsou ty, jež jsou bohatě aditivované a ty jež jsou bez dalších aditiv,anebo s minimem, záleží na výrobci, např. jisté druhy zavařenin (nevím je-li to u všech asi ne ) kupuji např. od alibony (ale jsou jistě i jiné) A jsme zase u toho, jak to, že tentýž produkt je někde úplně bez aditiv a někde jsou dodávána (např. konzervanty sladidla barviva není-li to pro diabetiky např,) Tentýž produkt máte od jedné firmy řádně "naočkovaný" vším co tam nepatří a další nikoliv, to jen potvrzuje že to prostě normálně i v běžném provozu jde a naopak vyvrací že by se muselo něco dodávat navíc. Rozumíte, to v jistých případech prostě nemá vůbec žádné opodstatnění, oni to spíše tak nějak "omlouvají" tou trvanlivostí apod., když si ale koupíte tentýž produkt např. již zmíněné zavařeniny hořčice apod. bez aditiv a není to ani "bio" tak jak to že to u někoho nejde? Další např. sirup, jsou nejen ty "obohacené" ale když se pečlivě podíváte v podobné lahvi s podobným obsahem s neméně dlouhou trvanlivostí dostanete to samé bez aditiv hm? A jde to
Jinak nejsem posedlý "zdravými bio" potravinami nebot dle mého názoru nelze v kontaminovaném životním prostředí vypěstovat něco "super bio" (radionuklidy z jader. zkoušek ze 60 let jsou v podstatě všude působí ještě dnes, další chem. znečištění apod. viz. D. Drábová) Čili ta představa že si něco vypěstuji na "čisté" půdě a čistém vzduchu je mylná. Jde mi spíš o to, PROČ? přidávají do zpracovávaných produktů tolik látek co tam být prostě vůbec nemusí, přidává se masivně dle hesla čím více tím lépe aniž by to mělo jakékoliv opodstatnění, např. do dětských limonád dávají nebezpečné látky ale proč když jsou i limonády bez toho? To mi hlava nebere Jistě když už to tam "nacpou" tak si to zdůvodní "trvanlivost" "kvalita" apod.,
Žádná potravina není z hlediska možné kontaminace bezchybná ( např. pesticidy apod.) tak proč tam ještě "valí" hlava nehlava další a další přídatné látky? A ještě tolik, hned deset sladidel několik konzervantů apod.? Jak šílenci,a vedle si koupíte to samé bez aditiv nebo jen s minimem např. jeden konzervant apod.
Prostě chybí zdravý selský rozum.
ra 252
Psal jsem výše to s těmi zavařeninami není pravda bez aditiv to jde, ovšem je to třeba jeden výrobce z deseti a mají produkty pěkné nezkažené s dlouhou trvanlivostí, stačí si vybrat.
A navíc, všechny aditiva nejsou ve všech zemích povoleny, takže někde se nahrazují něčím jiným anebo se prostě zhusta vynechávají a jde to, a nemají o nic horší produkty. Takže spíš než racionální důvody v tom vidím ten "kšeft" na výrobu aditiv, pokud by se nedávaly tak se logicky nebudou vyrábět nebude zisk atd. Čili jako u všeho peníze jsou vždy až na prvním místě. Jinak tedy výrobci co chtějí "zaujmout" dobře vědí že nejlépe prodají to, kde je toho nejméně, nebot lidi si už vybírají a to je dobře. Akorát někdy hrají na spotřebitele malinkou "boudu" např. uvedou že je to bez sladidel a jaksi "opominou" to další co tam je "navíc", je ale dobrým trendem že se takto děje.
Občas se dívám na lidi jak nakupují, prvně se podívají na cenu pak výrobek otočí a přečtou, a zhusta ho pak pokládají když se dozví čím vším je "obdařen" , a dělá to celkem dost lidí, čili to je dobrý přístup.
Jeden můj známý pracoval cca před 10 lety ve Frutě a říkal, že mezi ovocem, které šlo na třídicím pásu do lisu, se běžně nacházeli potkani, přičemž mnozí z nich nebyli odstraňováni... Nikoho to nezneklidňovalo, protože "to stejně procházelo pasterizací". Nevím, jak je to tam dnes, ale já bych si od nich nic nekoupila.
Ha, ha - samozřejmě, že jiným firmám nevěřím o nic víc. Proto si takové věci nekupuju vůbec (nejen ovocné štávy, ale ani třeba brambůrky - to vím zase z jiného zdroje, co tam jde za brambory...). Pokud už člověk má na něco takového chut, může si to udělat doma.
Ildika - "já bych si od nich nic nekoupila"
A od jiných ano? Co Vás vede k doměnce, že je to v ostatních firmách jiné, než ve Frutě?
Ildika
Že jsou v těchto provozech problémy s hlodavci potkány je jasné, sám jsem působil kdysi v masokombinátě takže vím, nicméně moc se mi to nezdá , že pokud někdo někde viděl potkana že by ho nechali sešrotovat, u nás potkani také byli, dělalo se leccos např. znovu udilo staré nebo plesnivé maso, vybalilo se znovu zabalilo zavakuovalo apod. ale aby se potkán semlel v "masomlejnu" to opravdu ne, to by spíš musela být vyloženě schválnost, na toto se dbalo celkem přísně. Navíc u jistých nemocí přenášených živočichy je ke sterilizaci často třeba vařit to maso i několik hodin takže při té pasterizaci nevím nevím...(byt tedy ne každé zvíře je nutně nemocné)
O pomletých potkanech si myslím, že to bylo ,,jedna paní povídala, takové hoaxy dneška. Ale není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Moje mamka dělala též vmasném průmyslu a tenkrát říkala: holka, to bys nemohla jíst nic.
Byla jsem též ve frutě a v pekárnách. A musím říci, že kompoty se dělaly opravdu poctivě, každou jahodu jsme měly v ruce kvůli odštopkování. Ke konci směny, když byl plán splněn, tak se z dalších nezpracovaných jahod, dělala melanž - pyré na zmrzliny. Tady šlo již všechno do do varny, neštopkovalo se, neprohlíželo, stroje si s tím poradily. Výsledek byl celkem dobrý, pěkně barevný. Fruta patřila ale mezi menší, a vše bylo podle technologických předpisů. Ovšem pokud by se tam objevilo nějaké zvířátko, to by bylo velké stop. To by se řešilo.
Tam byla údajně ta věc, že u dané linky pracovali lidé, kteří by už zřejmě jinde dělat nemohli. Nulová pracovní morálka - mírně řečeno. Vedení o tom více méně vědělo (přesný rozsah problému raději nezjištovali), ale právě říkali, že to nic není.
Mimochodem, v podnicích se opravdu dějí různé věci (teď trochu odbočím) - vzpomínám si, jak nám jednou na SŠ praxi dali čistit nějaké cedulky k rostlinám a jako čisticí látku nám do téměř nevětrané místnosti přinesli toluen - zřejmě "železné zásoby" (a to jsme byli vlastně nezletilí - cca 17 let). My jsme se s tím přesunuli ven, ale stejně nám bylo špatně ještě večer. Školu jsem končila v r. 2007, takže účinky této látky byly dávno známy...
Čerstvé mléo v lahvi má záruku 14 dní,navíc po otevření mi vydrželo týdenm je tedy čerstvé? Raději piju akysa né výrobky jako kefír, acidofilní apod.
No, na lahvi je napsáno ,,Čerstvé mléko,,
Možná, že i tato láhev z umělé hmoty je nějak ošetřena. Ještě se podívám na skleněnou láhev /až půjdu do obchodu/, jakou má trvanlivost. Možná, že i tady bude rozdíl - skleněná - umělohmotná.
Kupuji mléko i z farmářského auta - tu plastovou čtverhranou. Vsadím se, že tam je ta trvanlivost nižší. Koupím zítra, jezdí v pondělí. Tuším, že není ,,čerstvé,, mléko, jako ,,čestvé,, mléko.
"No, na lahvi je napsáno ,,Čerstvé mléko"
Kdysi jsem nalezl v podnikové lednici balíček, na kterém bylo napsáno "čerstvé máslo". Byl lehce rozteklý, máslo bylo viditelně žluklé a skoro mi šlo naproti. Jak je to možné? Vždyt výrobce jasně psal, že je čerstvé!
Tak je rozdíl, když je potravina dlouho skladovaná, tak není čerstvá. Myšlenka je, že Vaše máslo bude mít do konce trvanlivosti pár dní před nebo po.
Mléko, co si vezmete z regálu 23.4., bylo možná dovezeno do obchodu včera, předevčírem. Ale datum spotřeby je těch 14-20 dní. V druhé dekádě května ho koupím, a řeknu si, má pár dní do spotřeby, tedy je opravdu čerstvé, za nějaký den se zkazí, tak to vlastně má být. Že tam již leží 14 dní /ve skladu/ to nevím. Takže měla bych zkontrolovat ještě v tomto případě datum výroby, případně expedice /pokud to tam vůbec je/? To se mě moc nechce.Někdy je lepší moc nevědět a neřešit.
Věc se komplikuje více, než se mi líbí. Nemohu chodit do obchodu s lupou.
Každopádně děkuji za trknutí. Protože jsem převážně doma, raději si opravdu připlatím a koupím mléko /no, je tučné/ za 27 korun od autíčka z Radonic. Problém je, že v pátek již žádné nemám. Na víkend kupuji to čerstvé v lahvi. Zatím mě nic z toho není, mlíko se nekazí. Jenom budu přemýšlet o té závislosti.
To je otázka, která velmi nahrává mé, nedávné, otázce, zda se shodneme na třech potravinách. Vždycky někdo proti nějaké potravině vyrukopval s varováním. Takže to vidím tak, že kdybychom měli bídu a hlad, nikdo by nepřemýšlel, byl by rád, že se nasytí! A díky tomu přežije.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak jako Číňani. Ti sní všechno, co má 4 nohy, když to není stůl. Všechno, co létá, když to není letadlo. Všechno, co plave, když to není loď.
Důvěřuji kefíru vyrobenému z "tibetských kefíkrových houbiček", manželovi to srovnalo vysoký tlak, jsou to takové malé bílé květáčky, které do druhého dne zpracují jakékoliv mléko na zdravý nápoj. Houbiček mám stále víc a víc, bohužel nemám žádného odběratele, musím je občas vyhodit, což je škoda. Když se nechají dva dny, je to husté jako jogurt výborné chuti.
Maky, ráda bych si od Vás houbičky vyměnila za něco. Pokud byste byla v Praze, dojela bych si na nějaké předávací místo. Jsem mlíková, tak dejte případně vědět do vnitřní pošty. Dřív jsem si říkala, že nemám čas okolo toho běhat, ale teď už by to šlo. Děkuji předem.
pro "tibetské houbičky" (což je nadneseně bombastickej název - droždí taky neřikáme zázračná houba) máme hezký český případný název "chrchlíky" (a když se dělá z jakýhokoliv jogurtu další jogurt (anebo z koupenýho tekutýho kefíru další kefír) je s tím míň patlání, takže s chrchlíkama jsem prozatím skončil)
Dnes je všechno škodlivé,museli bychom jíst kořínky a maso jako pračlověci,aby to bylo přírodní neškodlivé. Donedávna nebylo vhodné domácí sádlo,máslo,dnes je zase upředňostňováno před rostlinnými tuky,atd.. Jsem z toho jelen jelenovič.
Mléko je nečastější alergen. Kravské obsahuje 10x více vápníku, než mateřské, takže jeho nadměrná konzumace zhoršuje stav cévních stěn. Při nadměrné konzumaci mléčných výrobků se zhoršuje vstřebávání Fe, což se projevuje anemií. Lepší je mléko čerstvé od místního zdroje. A ještě lepší je kysané.A velice prospívá kozí. Platí: Všeho s mírou. Jinak na něj vzniká návyk! Za reklamou nejsou většinou odborníci, ale obchodníci,až kšeftmani.
Jak je jídlo dobré? Vhodné a vůbec. . .
Máte pravdu, také jsem koukala jen chviličku. Ale řekněte, dá se tomu říkat snobárna?!
Ani jsem to nedokoukala, člověk, nejhorší surovec na světě. Kvůli své nenažranosti dokáže týrat zvířata ve stájích a kotcích na farmách, slepice v klecích, kohoutky sešrotuje na šrotovníku, osmaží živého pavouka, napíchnou brouka na špejli...i brouci mají být zabiti slušně a ne surově.
Cítím to stejně. Nicméně, když se zamyslím, jak usmrtit bezbolestně brouka? Po paličce by z něj nic nezbylo, tak mně nenapadá nic.
Hmyz necítí bolest zdaleka tak silně jako obratlovci (otázka je, zda ji vůbec cítí v tom smyslu, jak to chápeme my). Když si jenom vezmeme, kolik jich po světě běhá třeba s čerstvě utrženou nožičkou - jiný tvor by se z toho zbláznil. Já spíš vidím problém v tom, že spousta lidí tuto "havět"zbytečně zabíjí, místo toho, aby ji např. vynesli ven. Žádná úcta k přírodě. Jedna moje známá dokonce vysává žáby(!) vysavačem (lezou ji na chodbu). To je o to horší, že obojživelníci už jsou k takovým věcem citlivější. Týrání zvířat, ale jí se to nedá vysvětlit.
Asi jsem to napsala nepřesně, měla jsem pochopitelně na mysli pouze tu fyzickou bolest, jak ji chápeme my lidé - a ta je ovlivněna nervovými zakončeními. Rozhodně si nemyslím, že je vhodné/ nezávadné/ omluvitelné nějak hmyz poškozovat pro vlastní zábavu anebo z lhostejnosti, protože je to samozřejmě živý tvor a nějaké vnímání má také (i když logicky není takové jako u obratlovců, protože hmyzí zástupci jsou ztrátám končetin, krovek apod. vystavováni hodně často a to utrpení by potom bylo neúnosné). Žádné napichování živých brouků na špendlíky ani lovení motýlů jsem nikdy neprovozovala, ač se o přírodu zajímám odmala. (Sbírám pouze mrtvé jedince.)
Pohanko, to máte těžké - ona samozřejmě ví, že by to tak mohla dělat. Tady je ten problém, že určití lidé uvažují stylem: "je to hnusné (z jakýchkoli důvodů), takže to nemá právo na život a nejlepší by bylo, kdyby to úplně vymizelo."Já znám třeba člověka, který nesnáší pavouky a už vícekrát mi říkal, že by mu nevadilo, kdyby všichni vyhynuli... U nás tady v okolí žijí např. tito pavouci - cs.wikipedia.org/... - jsou vzácní, a stejně se najdou lidé, kteří je (a jim vizuálně podobné druhy, které jsou méně vzácné, ale kdovíjak rozšířené také nejsou) hubí na potkání.
P.S.
Upřesňuji, jak tvor "vnitřně funguje" co se týče fyziologie samozřejmě zjistit lze ale nelze zjistit tu "psychickou vědomou stránku toho tvora" tedy jak to on vnímá, jeho vědomí.
Proč si tam ta Vaše známá nedá nějakou zábranu, krabici, dost vysokou, aby to mohla překročit, ale žabky nepřeskočí. Ta žába pomalu umírá v pytlíku plném prachu udušením.
Poraďte jí, at vezme širší sklenici, žábu přiklopí, podebere lopatkou, kartonem a vynese ji ven k potoku, nebo do lesa.
Dělám to tak s pavouky. Komáry vysávám, tyhle prevíty kousavé, to, jo.
Tak zajímavý je názor jak to dělají na východě, (u nás prezentuje hnutí Hare Krišna) snaží se chovat ohleduplně čili hmyz živočichy vynáší ven apod. Ale u těch "cizopasných" jako jsou blechy komáři apod. je zabijí s tím že se jim "omluví"
Také je to možné z pohledu jejich filosofie brát jako "agresora" (komár nás chce sát čili nás "napadl" je tedy "agresorem") a v tomto případě je zabití i doporučováno. Tzn. jakýkoliv "agresor" má být zabit, je to ale bráno na případy jako když vás někdo vážně ohrožuje zbraní ve smyslu že vám "ukládá o život", nebo ukládá o život komukoliv jinému dělá "rozbroje" ve společnosti apod.
U těch pavouků je to zajímavé, prý si je dokonce (nevím zda přímo na dál. východě či v Číně či tam někde v těch oblastech) nosí do domu, aby jim doma chytali hmyz. Já je tedy do domu nenosím pravdou ale je, že když jsem ponechal v nějakém tom koutku žít nějakého pavouka tak mi dost pomohl např. s mravenci, kterých doslova "vybil" na desítky (za několik dnů týdnů měl v sítce vždy pěkné množství mravenčích "mumií") Čili v jistém smyslu odstraňoval nežádoucí hosty za mně. Jinak tedy dnes se k nám z jihu dostávají i "jedovatější pavouci" i u mně doma se objevilo několik takových není to sice "smrtelné" ale oteče vám třeba ruka apod. Ty vyhazuji ven jednoho jsem tuším i zabil, ale jinak několik jich žilo se mnou celkem dlouho a nikdy se nic nestalo oni ti pavouci si hledí svého, pouze když u mně byla kdysi na návštěvě matka tak při vytírání podlahy kdesi v rohu pod stolem ji cosi "zoblo" do prstu a pak jí to celkem oteklo čili mám podezření na tyto druhy. Ty běžné pavouky jako pokoutníky sekáče (sice prý nepatří mezi pavouky) nechávám být úplně nevynáším nikam pokud tedy nedoroste některý pokoutník velikosti "tarantule" , pokud se objeví tak je vyhodím ven, pokud jsou někde schovaní a "nevím o nich" opravdu mi nevadí už jsem si na ně zvykl nejsou mi tak odporní jak kdysi bývali naopak s příchodem těch "nebezpečnějších" druhů jsou mi i sympatičtí protože se "známe celkem dlouho" a víme žese navzájem nějak "tolerujeme" a nelezeme si příliš do cesty
Ildika
Na základě žádného výzkumu lidi nikdy nezjistí zda a jak hmyz nebo jakýkoliv jiný živočich bolest vnímá, leda že by se člověk ocitl v těle hmyzu či jakéhokoliv živočicha či rostliny tedy byl "jejich vědomím" nikdy nemůže tvrdit jak to či ono vnímá,na základě množství nebo přítomnosti či absence jakýchkoliv receptorů, rozumíte. Až bude člověk v těle hmyzu a zažije to pak může mluvit jaké to je, jinak ne
Vím, co máte na mysli - ale podle mě se dá právě vycházet i z reakcí toho či jiného tvora. Přinejmenším do jisté míry.
Samozřejmě, ale jestliže vidíme, že taková muška po odpadení končetiny vypadá poměrně spokojeně (netvrdím, že ji nic netrápí), můžeme s jistou pravděpodobností předpokládat, že jí to překáží méně než např. koni, který má nervových zakončení ještě více než třeba člověk a i menší zranění snáší obzvlášt těžce. Pochopitelně souhlasím s tím, že přesně se nic takového stanovit nedá, jsou to jen přepoklady...
Ildika
Zkrátka a dobře všechny výzkumy zkoumání reakcí a interakcí apod. jsou metody které sice řeknou kolik čeho ten či onen má, na základě toho či onoho mohou tvrdit zda asi vnímá či nevnímá případně jak asi vnímá ALE vždy to bude jen ASI, tím se prostě nikdy nedostanou k "subjektivnímu vnímání" toho tvora. Čili já vím ono se to tak uvádí např. ten či onen vnímá tak a tak, např. vidí obraz "rozděleně" protože má "složené oko" apod., prostě tvrdí se věci které ale ve skutečnosti není možné vůbec nijak odvodit, to že má jistý hmyz složené oko je např. fakt, ale to jak vidí je dohad. Byl někdo v těle té či oné mušky? Rozumíte lidi "vědci" občas tvrdí věci které jsou prostě nepodložené, copak my vidíme také obraz rozdělený na půl když máme dvě oči? Těch věcí je víc...
Ildika
Jde o to, že jakkoliv na jednu stranu je věda "nezaujatá a tvrdě skeptická" na druhou tvrdí celkem nepodložené věci, tyto nepodloženosti jsou takové "drobné lži" které jakoby nevinně se vkradou již do hlaviček dětí na zš, pak pokračují dál a "nevědomě" je přijímáme za své čím to končí vidíte sama Celá společnost je pak jako v "hypnóze" tvrdí nějaké věci a ani se nezamyslí jestli je to vůbec pravda anebo kdo na to přišel
Víte, pokud někde čtu o nových zjištěních amerických vědců a odborníků ze špičkových fakult, tak již předem vím, že se pobavím. Ono jde vlastně jen o výplň novin, časopisů nebo serverů a ve skutečnosti jde o výmysly a bláboly novinářů. Např. mlého nepatří mezi nápoje, ale potraviny, takže by toto žádný odborník nevypustil z úst a já osobně se řídím tím, že jím a piji to co si myslím, že je pro mne dobré, vhodné a co mi chutná. Pít 2-3 litry tekutin denně? Pitomost, nemá to žádné opodstatnění. Cpát se vitamínem C? Naše běžná strava obsahuje tolik Céčka, že jej organismus vylučuje jako nevyužitelný, atd. atd.
Jen tak po čarou...já naštěstí nejsem pod vlivem odborných knih super odborníků a vědců a krom toho odmítám bulvár jako ten vámi zmiňovaný (přidal bych Primu), ale soustředím se na rozlišování blábolů a merketinkových tahů výrobců. Je to pár let, kdy jsem vyslechl rozhovor s lékařem, který dle svých slov není moc oblíbený u většiny lékařů a odborníků na stravu, nebot on hlásá, aby se lidé řídili rozumem. Jeho názor se řídí asi touto logikou : "Můžu bůček, pokud nemám zdravotní potíže? Ano mohu, ale pak musím vydat nějakou energii. Mám pít denně 3 litry tekutin? Nač mám zbytečně zatěžovat ledviny, nenám-li žízeň? Mám do sebe cpát chemický vitamín C, když jej tělo stejně vyloučí?" Už dnes zaznívají hlasi "odborníků", že onen nadměrný pitný režim nemá na zdraví člověka žádný doložitelný vliv, denně slýchám, že lidé zcela zbytečně utratí x miliard za potravinové doplňky, které jim nijak neprospívají. Dokonce mám těsně před padesátkou a věřte, že se doma stravujeme pokud možno zdravě, nekupujeme chemické potraviny a u přátel jsme poněkud za exoty, ale hlavně, řídíme se vlastním rozumem a krom běžného tělesného opotřebení netrpíme žádnými zdravotními problémy, tlak, cholesterol, cukr, váha, vše v pohodě.
Jenomže stejně jako v názorech na vše kolem nás se dnes lidé uchýlí k radám z tisku a bulváru, než aby zapojili vlastní hlavu.
Za sezónu najezdím několik tisíc km na kole. Podle odborníků bych měl být napraný podpůrnými prostředky, abych to vůbec vydržel a jediné co občas zobnu, je čistý přírodní kolagen na klouby. A nebojte, nejsem bůh (brrr), ale klidně ke svačině zobnu 4 stroužky česneku ke kvalitnímu sýru, přičemž kolega nemůže k česneku ani čichnout aby jej nechytnul "pajšl." Na to nemusím být ten onen, abych věděl, co si mohu dovolit. A na závěr, nevíte co je to chřipka? Já něco podobného neznám. Dokonce ani nevím jak bolí žlučník. Mě je prostě fajn a k tomu mléku, ano, občas se napiju a nejraději toho ze statku, smetanového.
Mě nejvíc dostane, když něco vykládá odborník nebo odbornice na výživu - váha 150 kilo, oteklá, viditelně nemocná karikatura člověka. To je jako kdyby plešatý radil, co dělat proti padání vlasů.
Ale konkrétně. Problém kravského mléka je, že doslova luxuje z organizmu železo. Tím se podílí na zvýšeném počtu alergií, nemocí kardiovaskulárního systému, na problémech s játry, otoky, problémy s mozkem. Prostě kde je potřeba železo nejvíce, tam pocitují pravidelní konzumenti mléka největší problémy.
Pití limonád je dnes doslova sebevražda. Obsahují většinou velmi nebezpečný glukózo-fruktózový sirup (vyráběný z geneticky modifikované kukuřice, způsobuje ztučnění jater a celého organizmu) nebo nezdravá umělá sladidla (např. aspartam). K tomu konzervanty tak jedovaté, že lze některé coly používat místo odrezovače. Klasický řepný cukr dnes vychází z hlediska nebezpečnosti paradoxně nejlépe.
Tak jestli to je pravda, zřejmě změním názor a mléko budu pít ne po litrech z flašky, ale po hrníčkách. Asi jsem opravdu jak Pandrhola a nevím, kdy mám dost.
Když se člověk dokáže usměrnit s těmi limonádami a kontroluje si obsaženou chemii ve výrobcích, tak musím zapojit mozek i při konzumaci mléka a mléč. výrobků. Určitě děkuji za přínosnou diskuzi nejen Tobě, ale i ostatním.
Jinak je pravda, že běžné limonády i colového typu piju pouze z nouze a velmi s nechutí /návštěvy, restaurace apod./ tak jednou za půl roku.
Dobré ráno. V Číně by se pilo více mléka, jenom není ho tam zatím dostatek.
Co se Číně s mléka nabídne, všechno skoupí.
Když v roce 2015 byly děti ze Šanghaje a Tianjin v Karlove Studánce na ozdravném pobytu,
nejvybranější pochoutkou pro ně byly mléčné výrobky. Vůbec jim ale nechutnaly třeba zmrzliny, to bylo něco jako fuj.
Kapesné utrácely za jogurty.
Takže by bylo dobré pro naši ekonomiku vyvážet mléčné výrobky / i sušené ml./ do Číny? I přes tu vzdálenost? Když to mohou být trička. Nemá výrobu sušeného mlíka pod palcem Babiš? Takže by měl prezident Zeman pravdu o nových trzích? A možná naše mlékárny a zemědělci nemuseli krachovat po embargu Ruska.
Dobrý den. Ano, máte pravdu. Šlo by hodně vyvážet, kdyby bylo co. K nám třeba trička a houby, tam mléko, maso.
My ale máme většinu dobytka vybitého. Čím méně, tím může být maso a mléko dražší, zisk stejný.
A půda může být zastavěna. Není ji přece potřeba.
V Číně mají novou politiku, aby se zvýšila muskulatura těla. A zjednodušeně, savci přece mají větší mozek.
Tak to vidím já, mám slámu v botách.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.