Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Kupuju si občas jeden časopis pro ženy. Jsou v něm vytištěné pravdivé příběhy žen i s fotkami. Autorka příběhu dostane 1500,- za svůj pravdivý příběh. Poznala jsem v jednom tom příběhu svojí spolužačku. Byly tam o ní psaný nepěkný věci, že jsem tomu všemu ani nemohla uvěřit. Mohla by si ta býv. spolužačka teoreticky stěžovat nebo podat žalobu za nepravdivé informace na časopis nebo na tu autorku příběhu za očernění její osoby? Protože autorka tohoto příběhu o ní napsala, že dělala prostitutku. Co když to ví z druhé ruky a pravda to není? Nebo jsou ty fotky fake a příběhy k tomu nepravdivé? Co myslíte? Aspoň oči jí mohli začernit, aby jí každý nepoznal. Líbit se jí to asi nebude. Pokud za uveřejnění nedostala peníze a není to fake. Ale má to být pravdivý příběh i s fotkami.
Chjo...
Příběhy v časácích nejsou pravdivé. Zejména ne ty v těch pro ženy.
Jestli to bylo takhle, tak spolužačka možná dostala zaplaceno za námět a svou fotku k uveřejnění, s nějakými pravidly a smlouvou, kterou zřejmě nečetla.
No a redakce si z námětu udělá vlastní story, což je nepochybně v té smlouvě zmíněno.
Jde ti o blaho spolužačky, jo? Asi to bude velice dobrá kamarádka.
Nebyla a není to kamarádka. Kdyby byla, napsala bych rovnou jí. Ale znám ji z jiného úhlu. Dobře se učila. Prostituce mi k ní nesedí.
Tak má ráda muže. No a co? A muži zas mají rádi ženy. Už o ní nenapsaly, že se dobře učila, je velmi bystrá, inteligentní, dobře se obléká, je ctižádostivá a čistotná. Ale jen špína na ní v tom článku. Člověk není jen černý nebo bílý.
Možností je víc. Ta paní sama o sobě napsala a přidala vědomě své fotografie. Třeba se za svou minulost nijak nestydí.
Nebo o sobě něco napsala, přidala své fotografie a redakce tam přimíchala prostituci, aby byl text barvitější a čtivější. To by bylo blbé.
Nebo to napsal někdo jiný a zneužil cizí fotky. Pokud byl text původně bez prostituce - blbé. Pokud prostituci přidala redakce - rovněž blbé, jen snad v jiné rovině.
Myslím, že byste se o to neměla dále starat. Pokud si ji jako prostitutku neumíte představit, vzpomínejte na ni jen jako na bystrou spolužačku. Pokud byla a je bystrá stále, postará se o sebe sama.
Mě napadla ještě jedna věc, co kdyby někdo zneužil mou fotku, hodil jí do časopisu a napsal k tomu cokoliv a já to ani nevěděla? To se může stát, když nekupuju všechny ženské časopisy.
Aha, takže ani tak nejde o spolužačku, ale o to, aby se to třeba někdy nestalo Vám. Nebo už se stalo ?
V tom případě podejte na časopis trestní oznámení, ale dobře si rozmyslete, co do něj uvedete.
"...se mnou nikdo spát nechce..".
Já jsem psal něco o spaní ? Že jsem si ani nevšim . Takže ono je to složitější? Se polužačkou se sice nestýkáte, ale víte, že s ní chce někdo spát? Začíná to být zajímavé .
Naštěstí nestalo.
Magdone, se mnou nikdo spát nechce. Tak můj příběh těžko.
Teď jsem si dělala srandu.
Nebo raději žádné. V tomto časopise tam jsou opravdové fotografie. Žádné ilustrační. Proto sem píšu. Za to dostala 1500 Kč autorka příběhu.
Zdravím
Otázka je, zda-li užijí pravé jméno, protože pokud ne a dají tam např. vaši fotku pak už to vlastně "nejste vy" je to "někdo podobný" tudíž nevím zda by to bylo z tohoto důvodu napadnutelné, navíc i na fotkách totiž jedna a táž osoba vypadá "různě" dle dispozice a také se vzhledově fotka vždy nerovná skutečnosti (fotogeničnost dispozice apod.)
Jinak proč se píše o "špíně" protože to je to co žel většinu lidí na druhých nejvíce zajímá to je nejpřitažlivější tudíž pro časopis či jinou tiskovinu "nejprodávanější" je to kšeft to je celé bez ohledu na to zda si příběhy někdo vymyslí inspiruje se skutečností nebo uvede přímo "něco o někom"...
Zřejmě pokud bych někde takle viděl v časopisu známého či známou i přesto že by tam byla jejich fotka silně bych pochyboval o tom, zda-li to je tak jak se tam píše už jen proto že cílem je právě "dobře prodat" tudíž minimálně se něco přibarví "dotvoří" apod. a z původního příběhu vznikne "originální dobře prodejná směska" která ale už má málo co společného se "skutečností". Realita se dá navíc velmi krásně "ohýbat" z nevinného seznámení a strávení několika večerů s nějakou dívkou se dá udělat příběh muže který pravidelně navštěvuje svou oblíbenou ku.vu. Pak se rozejdou najde si jinou a po půl roce bude zase s jinou (čili jde o to že hledá třeba partnerku pro život) a hned z toho máte příběh o muži který vede nemravný život a chodí za děvkami a obráceně z těch žen to můžete udělat také, protože ty hranice jsou někdy velmi úzké, čili takovým článkům se dá věřit asi jako všem "zaručeným pravdám". Jinak ale mně osobně takové věci nezajímají každý má právo vést si svůj život jak chce a nikdo neznáme pohnutky toho druhého, nikoho nesoudím, je mi jedno kdo s kým anebo zda-li chodí do bordelu co na tom je to každého věc, at si každý dělá co chce nikoho neodsuzuji není také za co,a proto mi také takové články nepřipadají "přitažlivé".
Za 1500,- ti taky pošlu nějaký můj pravdivý příběh. Mám být prostitut nebo mít tři milenky najednou? :D
Časobisy pro ženy nesmíš brát moc vážně, ostatně to platí pro většinu dnešního tisku...
Trefa do černého. Píšou pravdivý příběh. A u soudu se bude hrát na to, že nikde není napsáno, že se příběh opravdu stal, bude to o tom, že hlavní hrdinka příběhu (případně ovčí babička nebo třeba pan farář) nelže .
Podle mého tam jsou příběhy, které si vymýšlí sami redaktoři. Třeba napsáno životem, tam jsou texty ve slohu, který by běžný člověk nedal dohromady a aby redaktoři přelouskávali články od lidí, které nemají mnohdy hlavu ani patu a pak to zkorigovali do čitelného slohového textu? To si to můžou sami vycucat z prstu a maj to bez problému.
Fugass - Odpovím obecně, netvrdím, že je to zrovna tenhle případ, i když to tak vypadá.
Protože z mnoha podobných otázek je patrné, že se problém netýká jakéhosi imaginárního kamaráda, ale tazatele osobně. Nechápu, proč nemůže tazatel napsat na rovinu "stalo se mi to a to, poraďte co s tím mám dělat", proč si myslí, že je lepší "mému spolužákovi, kterého jsem už léta neviděl, se stalo to a to, poraďte mi, co mu mám poradit..." (aniž by se zeptal onoho spolužáka, jestli o radu vůbec stojí). Poradna je anonymní, takže není důvod se stydět ani u intimních dotazů, natož u podobného datazu, jako je tenhle.
Odpovídat se tady má na kladené otázky bez ohledu na to kdo nebo za jakým účelem je položil, nikdo nemá právo posuzovat hodnotit tazatele pokud se na to tazatel sám nezeptá. Je opravdu vidět že jde o "lidovou poradnu",ne každému je dán jistý "takt" aby věděl jak se chovat.
Jo jo, tak to bývá - jedna moje kamarádka se vyspala s klukem a on teď...a ona teď neví co má dělat a přitom...Občas se to tu ale v diskuzích zvrtne a tazatel je obviňován a zesměšňován...
Buďto rádce úroveň má chová se taktně odpovídá zásadně na to nač byl dotazován nebo úroveň nemá, místo odpovědi štourá do tazatele čímž se vlastně "shazuje sám", tím tazatel napříště ztrácí důvěru se zde na něco zeptat osobně beru takový přístup rádců za naprosto nepřípustný.
Já tomu trošku nerozumím. Píšeš, že jsi v tom příběhu poznala svoji spolužačku. Podle čeho? Podle fotky? Lidé si mohou být na fotce podobní. Bylo tam její jméno? Jestli ne, tak o co jde. Navíc, někdy tyto příběhy opravdu pošle někdo ze čtenářů, jen kvůli odměně. Takže teoreticky to spolužačka napsat mohla. Třeba pod jiným jménem, co já vím.
Neřeš tyhle nesmysly v podobných časopisech. Vezmi si, kolik takových časopisů vychází. Ve všech jsou neustále "pravdivé příběhy". Jeden příběh se časem objeví ve všech časopisech. A za pár let se objeví znovu. No, kdo to má taky pořád dokola vymýšlet, že?
Není možné, že Vaše spolužačka dala někde souhlas s použitím fotografie a/nebo s vložením své fotografie do některé databáze obrázků?
Redakce časopisů, magazínů, ... většinou používají fotografie osob z různých databází, v nichž jsou k dispozici fotky lidí, kteří k takovému použití dali souhlas.
Použití něčí fotografie bez předchozího souhlasu je možné jenom za určitých podmínek (např. pro zpravodajství), určitě ne jako ilustrační foky k článkům...
Jestli si myslíte, že časopis použil fotografii Vaší spolužačky k nějakému "pravdivému příběhu ze života" neoprávněně, můžete na to spolužačku upozornit. Ona se pak bude muset rozhodnout, co s tím udělá.
Radši se nerozčilovat. Všechny ty příběhy jsou vymyšlené nebo nanejvýš překroucené. Fakt to jsou bláboly. V poslední době jsou tzv. pravdivé příběhy i ve Vlastě, je to celé nějak divně napsané a rozhodně to není celá pravda. Jinak s podobnými příběhy je to jako u kartářky - něco řekne a spousta lidí se v tom pozná.
Souhlas až na to přirovnání ke kartářce, protože pokud jde o dobrou kartářku tak pak opravdu platí že "karty nelžou" osobní zkušenost žádné "bláboly" ve kterých bych se "poznal" bez jakýchkoliv informací z mé strany "naprosto přesné a výstižné faktické " zejména co se minulosti a přítomnosti týká kde to lze zhodnotit
Tak to by měly kartářky sloužit u policie a hledat pachatele pokud jsou 100%. Vše je formulováno tak aby se v tom někdo našel. Staré cikánky četly z ruky. A co znamená slovo cikánit? lhát. Přeci se mi nebude řidit život podle toho jakou otočím kartu. Jáchyme hoď ho do stroje - zítra postavím tu stodolu...
No tak jistě každý má právo na svůj názor, ten obecný je takový že jde o nějaké "cikánění" já to vidím jinak, tohle "řemeslo" dělá spousta lidí, ale málokterý to "opravdu umí" "má na to vlohy" a o tom to je, pokud vám řekně něco z vaší minulosti, co v podstatě nikdo ani nemůže vědět, nelze to nijak vydedukovat ani "uhádnout" protože je to i v rodině málo známé pak člověk změní názor, nemám ale na mysli nějaké "povídání v televizi" kde se kolikrát "mluví o ničem" ale skutečný výklad u skutečného dobrého schopného vykladače, ne "poutové atrakce"...
P.S.
Kdysi za mlada se tím spíše jen tak pro pobavení zabývala i moje babička a kdysi vyložila své kamarádce, nebrala to příliš vážně nebrala za to žádné peníze prostě jen tak, když se otočilo pár let věštba se splnila do puntíku naprosto přesně do detailu, tehdy se toho velmi "lekla" a věštění nadobro zanechala, takže tak...
Jinak co se týká využití u té policie, nevím jak je na tom policie ale vím že v bývalém cccp a myslím že i dnes a rovněž tak v usa dělali a snad ještě stále dělají velmi intenzivní parapsychologický výzkum v rámci armády, testují a využívají telepatii a podobné protože základem úspěchu je získávání informací a to způsobem jež je pro okolí "nezjistitelný" mimo to proběhla řada pokusů i v civilním sektoru, výsledky jsou, spíše je otázka jak se tyto věci naučit využívat cíleněji přesněji a jak je lépe "ovládat" tot celé...není žádný problém se těmto věcem věnovat i individuálně pokud má člověk dostatečnou vytrvalost vůli cvičit a zkoušet, nic nového pod sluncem
Jak říkám, lidí věří všemu možnému. V tv běží pořad medium z Long Islandu. Vidí - slyší duchy. Taky limonáda. Najděte si jak vykládat karty - pokud to opravdu funguje, tak proč to není v nemocnicích a policiích a já nevím kde všude.
Telepatii, psych.rozbor - to ano. Ale obracet obrázky karet a teď je tam tohle a zítra tohle? To si můžu nechat vyložit 2x týdně a měnit osud?
Medium no jak bych to... Asi takhle moje na to taky kouká. Nedalo mi to a chvlili to sleduju. Ona ta blonďatá helma říká takový univerzální věty typu: nemáte si vyčítat že dotyčný zemřel, když koukáte na jeho fotku, tak je s vámi... No na internetu se to kolem ní hemží článkama nechci říct o podvodech s tímto, ale je to zvláštní. Mrkněte na techniku studeného čtení mysli...celá ona.
Já si myslím, že na vykládání karet musí být určité rozpoložení, aby člověk dovedl nachytat ty správné energie. Taky jsem to kdysi zkoušela, prakticky s nulovým výsledkem, ale doteď doma vzpomínáme, jak jsem se snažila zjistit osud jednoho z naší ulice, tenkrát mu bylo kolem 30, ňouma, žil s rodiči a matka z něho dělala úplného vola. Tenkrát mi v kartách vyšlo, že si najde babu, odstěhuje se a budou mít dítě. Zdálo se nám to velmi nepravděpodobné, vzhledem k povaze dotyčného, ale světe div se, opravdu se to stalo! Na svatbě svého mladšího bratra se seznámil s podobnou dívkou, do roka se vzali, mají dceru a bydlí sami. Už je to téměř 15 let, ale často si na to s dcerou vzpomeneme. Od té doby už nic.
Všechno souvisí se vším paranormální schopnosti nejsou zodpovědné jen za telepatii je toho mnohem víc, nehodlám nikoho přesvědčovat o tom, že kartami lze úspěšně vyložit, nevěříte-li tomu nechte tak, každý může příjmout jen tolik, kolik je schopen pochopit, také nikdo z nás nepochopí vše na světě...
janm. Znám se s paní, která také vykládá z karet, ale má i jiné metody. Když jsem k ní poprvé přišla, nevěděla o mě vůbec nic. Přesto mi řekla, co mě potkalo v minulosti (konkrétní věci - počet narozených dětí, vztahy s lidmi atd). Řekla mě, co mě čeká, čeho se mám vyvarovat. Poslala mě k doktorovi, aby se mě podíval na srdce (od té doby se opravdu léčím ). V té době neznala moji vnučku, přesto mi řekla, v čem je opravdu dobrá, co jí jde. Kam by bylo dobré směrovat její život.
Dostala jsem s lékaři, který má svoji praxi (internista). Ten Tě vezme za ruku a chvilku přemýšlí. Potom Ti poví jaký jsi povahově, co děláš špatně, co naopak dobře. Připadáš si tam jako naprosto nahý člověk, kterého má někdo přečtenýho naprosto dokonale.
Prostě jsou věci mezi nebem a zemí...
Paní na fotce je opravdu jen model. Je to tam napsaný malinkatýma písmenkama. Proč tam píšou, že dávají za pravdivé fotky honorář? To mi připomíná Nebezpečné vztahy nebo Aféry. Taky to vypadá tak opravdově. Ale není.
Jsem idiot. Příště s lupou budu koukat.
Kdo tady napíše, že ty články v časopisech jsou nepravdivé bláboly, nikdy nic podobného sám nenapsal. A nic o tom neví. Protože mohu říct, že je to pravda.
Napsala jsem postupně do časopisu několik článků, jak se říká, ze života. Přidala jsem i fotografie. Několik článků mi skutečně vyšlo, i s těmi fotkami. Moje texty nikdy pozměněny nebyly. Honorář jsem obdržela, i když to nejsou nijak horentní částky. Ale potěší.
Psala jsem vždycky jen pravdu, jak co skutečně bylo, nic jsem si "umělecky" nepřimašlila, neměla jsem se za co stydět. A když mě některé známé na fotkách poznaly a volaly mi, přiznala jsem - ano, jsem to já...
Takže za sebe - proč nepsat? Ale pravdu. Pokud pravda pěkná není, nepsat o tom, zapomenout na příhodu. A nejlépe je psát o sobě. Proč? Psaní o někom jiném může vést ke zkreslování, že to tak "snad určitě" bylo. Ale nemusí to být pravdivé, objektivní a zadělá se na malér. Když píšu o sobě, vím, že to tak skutečně bylo. A pokud se někomu nebude něco líbit, můžu si za to sama.
Takže - klidně pište, divili byste se, kolik lidé zažijí dojemných či žertovných příhod. Nejraději mám ty se zvířátky. Jaga.
Právě teď chystám zase nový článek. Protože začíná ale práce venku, nejsem momentálně nějak schopná jej upravit a poslat. Jednou se ale dočkáte...
Babčo. Tak určitě je řada článků od lidí, jako jsi Ty. Ale dost článků je dělaných na objednávku. Prostě je kdosi píše, jak na běžícím pásu.
Dcera od kamarádky studuje VŠ, je jí 20 let a ta už poslala příběhů "ze života" . Přesně jak píšeš, nějakou kačku za to vždycky dostane, tak proč by to nedělala. Jen ty příběhy nejsou její a jsou dost vymyšlené. Ale co na tom, hlavně že čtenářkám při jejich čtení semtam ukápne slzička
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.