Nejste přihlášen/a.
Tuším, že to bude někdo odsuzovat, ale i přesto doufám, že mi někdo poradí.
Bývalý se se mnou rozešel skoro před rokem. Za tu dobu mě on zkontaktoval asi 2x a to chvíli po rozchodu. Nechtěl se dle mého vracet, ale něco poslal či napsal. Já jsem rozchod nesla těžce, protože to bylo nečekané a tak jsem mu odpovídala jednou větou. Poprvé jsem mu napsala v prosinci, kdy mě zajímalo zda jsme v pohodě. Chtěla jsem tuhle kapitolu mít uzavřenou úplně a jít do Nového roku s dobrým pocitem. Pak jsem mu popřála k narozeninám, poděkoval docela odbyle a tak jsem si řekla, že už mu nenapíšu. Před pár dny jsem listovala sociálními sítěmi a přidal fotku, kde vypadal hrozně staře a šíleně. Nikdy nejsem impulzivní a věci si vždycky promýšlím, ale něco ve mě bylo silnější a tak jsem mu napsala. Překvapilo mě, že to psaní bylo fajn, i když jsme si psali asi 15 minut nebo mě to tedy fajn přišlo.Odepisoval dost hbitě což mě dost překvapilo. Bylo to jako bychom se nikdy nerozešli, ale vlastně bylo všechno jinak. Poprvé se zeptal co je nového a tak. Já mu odepsala, že se dost změnilo a on at mu to napíšu. Pak mi i on sám napsal co je nového a pak se omluvil že má fitko a že zatím. Abych byla upřímná, tak část mě čekala, zda se ozve, ale upřímně jsem tušila, že sám od sebe už nenapíše. Ovšem ráda bych mu zase napsala a tak nevím, zda to mám vůbec dělat. Nechci ho nějak obtěžovat, ale vím že to asi dělam. No a tak se chci zeptat co myslíte Vy? Napsat a zas pokecat a nebo na to kašlat?
Rozhodně si nemyslím, že by to chtěl dát zase dohromady, protože jinak by psal on sám. A já sama se upřímně taky k němu vracet nechci. Jen to psaní s ním bylo fajn.
Zdravím
Takže jste si možná odpověděla sama, Vy se nechcete vracet, On pravděpodobně také ne, ale sem tam si napsat, nemáte zdá se oba problém, takže to vidím asi tak, že vztah přešel v něco jako přátelství, spolu být z nějakého důvodu (důvodů) zřejmě už nemůžete ale vycházíte spolu dobře, tak to také někdy bývá. Například jeden můj dobrý známý to má již léta jak píšete, oba si už žijí vlastní život, nicméně jsou v kontaktu a na nějaké větší události či akce nemají problém se pozvat...
To jsou události,co svými výsledky obrušují hrany vztahu..Jsme tu,abychom se vyvíjeli a měnili se..Zažil jsem natvrdo srpen 1968 a nikdy by mně dnes nenapadlo špinit nějakého PUTLERA,když se VŠE MĚNÍ..Zkusil bych opatrně komunikovat a bedlivě sledovat povahové vlastnosti,jestli se mění k lepšímu,nebo jsou zažrané ve stereotypu..
Jsou takoví jedinci, kteří se s každým rozejdou v dobrém. Mám takovou dceru a třeba jste taky taková. Jiným to zlomí srdce a cítí rozchod jako zradu a ublížení. Pokud si s ním dokážete psát bez postranních úmyslů a vl. citů, tak proč ne? Jen aby se to třeba z jeho strany nezvrhlo zase v nějaké naděje a ublížila byste zase Vy jemu. Je pravda, že když Vás opustil jednou, tak jste pro něj neměla to kouzlo, které je třeba, aby vztah vydržel a nevydrží trvale ani v budoucnu. Počkejte si na takového, pro kterého budete ta nejdůležitější v životě, který se bude bát, aby Vás neztratil. To je ta správná zamilovanost a jestli to časem nevyprchá, tak to bude to pravé, ořechové.
Zaujala mě Vaše poznámka - zda JSME v pohodě. Proč to množné číslo? Máte s pánem děti? Pokud ano, bude se to asi vyvíjet jinak, než kdyby nebyly. Protože každé dítě má právo na úplnou rodinu.
Pokud jste sama, nechala bych to být. Psát si můžete s kýmkoliv, třeba i s magistrátem, proč tedy právě s ním? Píšete, že jste mu nevyhovovala, pokud byste se dali znovu dohromady, myslím, že by se to dostalo časem do stejných kolejí. Prostě se k sobě nehodíte.
Píšete, že vypadá staře a šíleně. Zřejmě čekal, že dobude svět po rozchodu s Vámi, ale vypadá to tak, že nikoho nemá a asi by nebyl proti obnovení vztahu. Ale nedělala bych to. Proč se dávat dohromady se starcem a šílencem, který Vás už jednou opustil? Jenom z lítosti? Jistě máte na víc.
Myslím, že máte jiné přátele, s kterými si můžete psát. On se od Vás sám odstřihnul, nechte ho tedy odstřihnutého. Tomu se říká "zahraná partie". Hledejte si hodnotného partnera, soucit s tím starým dejte stranou. Žije tak, jak chtěl, tedy bez Vás, proč mu foukat na bolístku? Jaga.
Já mám ráda krátké a stručné odpovědi, jděte od toho, poděkujte mu za vše dobré a at vám dá pokoj a vy jemu taky. Jsem starší kus a jen koukám, jak se dnes vše okecává a jestli tak nebo tak a jak to kdo myslel...Dřív život rychleji odsýpal a nikdo se neštoural v jakýchsi pocitech a prostě se žilo. Moje mamka znala paní, které asi před 50 lety zemřel manžel, zůstala sama s dětmi, do roka si našla dalšího manžela - ano, tenkrát se na hromádce žilo výjimečně a přítel byl akorát pes, no za několik let byla zase vdova a když ji mamka potkala, tak jí chtěla kondolovat a ona měla už zase někoho jiného! No, nakonec všechny děti dobře vychovali a tak, asi je to zvláštní případ, ale srovnání s dnešní dobou, kdy lidi spolu chodí a ani si nic neřeknou, přitom řeší nepodstatné věci a při rozchodu je každý na psychiatra a má se tedy stýkat s přáteli bývalého přítele nebo ne a jak teda... Škoda mluvit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.