Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
potřebuju povzbudit.
Je mi 37. Měl jsem začátkem ledna nějaké zdravotní problémy, které jsem si zavinil z větší části sám. Hodně a rychle jsem zhubl a oslabilo to moje tělo, ale zdá se, že se to postupně spravuje.
V polovině února jsem byl u rodičů, tam mám v posteli velký polštář, doma mám jen malý. I když vím, že mi velký polštář moc nevyhovuje, stejně jsem si na něj lehl tak, že jsem měl trup z části na něm (bylo to celkem příjemné). V noci jsem se bezděčně otočil na levý bok. Vzbudil mě pocit, že nemůžu dýchat. Otočil jsem se na záda a zas to bylo dobrý. Ale druhý den se objevily bolesti na hrudi a za týden mi doktorka řekla, že to vypadá na brániční kýlu. Zatím není potvrzená, ale příznaky jsou dost jasné. V lednu na gastroskopii tam ještě nebyla. Není to smrtelná nemoc (něco jiného je novorozenecká, ta smrtelná bývá), ale je to potíž, která člověka otravuje celý život. Dá se řešit operací, ale ta má svá rizika a nevýhody. Jsem přesvědčen, že jsem si ji způsobil tím špatným ležením.
Jsem na sebe naštvaný, že po dvou měsících rekonvalescence, která postupovala dobře a nejspíš bez větších následků, jsem si takovou blbostí přivodil potíže na celý život, přitom stačilo polštář posunout. Do té doby jsem netušil, že něco takového existuje a že mi to hrozí. Špatně se vyrovnávám s chybami, které jsem udělal (i když jsem jich poslední dobou udělal dost), zvlášt kdž nejdou napravit.
Budu rád za nějaké povzbuzení. Díky.
Dobrý den, nenajdete člověka, který neudělal nikdy žádnou chybu. Chyby člověk dělá a je to normální, jde o to ze svých chyb se poučit.Nemá cenu "plakat nad rozlitým mlékem", to ničemu nepomůže, jen sám sebe trápíte. Stalo se, stalo, příště si dejte pozor. Nejsem lékař, netuším, jestli jste si svůj zdravotní problém zavinil polštářem nebo něčím jiným. Ale obecně, uděláte v něčem chybu, co je možné, to napravte, co nelze napravit, nechte být, hlavně se netrapte a něčím smysluplným se zabývejte, upněte se na nějakého svého koníčka a nenaříkejte nad svými chybami.
Děkuji, snažím se už naučit se vyrovnávat s chybami už asi rok, mívám z chyb úzkostné stavy, že nemůžu spát. Naštěstí dosud moje chyby byly takové, že se daly napravit nebo ty následky byly marginální, takže to vždy postupně vyprchalo. Pokud mám mít celoživotní následky, tak nevím jak to unesu. Nevyčítám si až tak ten polštář, ale celou tu kaskádu, která začla koncem prosince jedním špatným rozhodnutím. Bez něj by tělo (a bránice) nebyla oslabená a nejspíš by ta kýla nevznikla, ale to je takove co by kdyby. Mám v sobě trochu zmatek.
Taky nejsem lékař, ale nezdá se mi, že byste si tu kýlu uhnal jednou nocí na velkém polštáři. Vyhledejte si něco o této nemoci na internetu, něco o jejích příčinách. Osobně se přikláním k tomu, že si za tuto nemoc nemůžete.
Vyhledal jsem si dost, hlavní příčina je to oslabení bránice a tlak na žaludek, takže dohormady to sedí. Je možné, že by to přišlo tak jako tak, třeba za několik let. Ale díky za podporu.
Níže píšete, že jste poslední dobou dost ztloustl. To je nejspíš ta příčina té nemoci a ne nějaký polštář. Ostatně se obezita uvádí jako příčina a ne nějaký polštář. A jak už píšou ostatní, moc se tak neřešte a berte život se zdravým humorem.
Ještě bych dodala, abyste se spíše naučil mít rád sám sebe i se svými chybami, neexistuje člověk bez chyb, většinou vše, co děláme, děláme jak nejlépe dovedeme...i chyby mají svůj význam, zapracujte na sobě a mejte se rád, je to základ všeho.
Jestli vy se moc nekontrolujete? Neřeště něco, co stejně neovlivníte. Taky musíte počítat s tím, že spoustu chyb ještě uděláte. Tak to člověk prostě v životě má. Užívejte života, jste mladý! Kdy jste naposledy udělal nějakou vyloženou blbost, jen tak, abyste třeba pobavil kamarády? Umíte si udělat legraci ze sebe? Umíte se uvolnit a vyřádit se? Dokážete se s chutí a naplno zasmát, až se za břicho popadáte? Pokud ne, tak na tom začněte pracovat, pak nebudete řešit svoje chyby a neduhy. Člověk občas potřebuje mít k sobě samému i kus nezodpovědnosti, za co by pak ten život stál? A uvidíte, jaký pocit svobody díky tomu pak budete mít.
Takovýhle úzkostný jsem až poslední rok, do té doby jsem byl bezstarostný a veselý, bohužel až moc, dost jsem za ty léta ztloustl a teď se mi to v různých podobách vrací a tohle je jedna z nich. Taky se umím zasmát a udělat si srandu ze sebe. Mladý si už moc nepřipadám a zjištuju, že jsem prošvihl spoustu věcí, které budu těžko dohánět. Třeba rodinu.
Každopádně dík.
Teď jsem to překlikla - jaká pozdní doba na rodinu u chlapa ve vašem věku? To je snad nejlepší pro dítě, když otec není mladý trotl. U nás v dědině jsou teď dvě baby, která mají první dítě po čtyřicítce a myslíte, že si připadnou staré?
Ano, tady je to moc pěkně napsáno, zasmějete se někdy od srdce? To spousta lidí neumí a pak se diví, jak jsou zablokováni. Jinak si myslím, že z ležení na polštáři určitě závažný problém vzniknout nemůže. Jste asi nějak energeticky zablokovaný a pak se to projevuje na fyzickém těle. Důležitá je radost ze života, ta se pak projevuje i na hmotné úrovni. Jo, to se mi to radí a o kus dál píšu, jak mám zvládnout depresivní stavy. Ale s tou radostí a smíchem je to pravda, lidi, co se umějí od srdce zasmát, to mají fakt lepší. Schválně si všimněte, kolik lidí se neumí smát - jen se tak šklebí, protože jim smích připadne jako nedůstojné shazování se. Dnes jsem šla kolem knihkupectví a viděla tam nějakou knihu od našeho předního psychiatra Nešpora, jak se správně smát. Fakt na tom něco je. Ovšem já to vidím podle sebe - když jsem v pohodě, tak mě rozesměje každá kravina, ale když jsem smutná, tak mě to stejné rozbrečí, takže tak. Prý se to dá naučit, ale dá to fušku, myslet furt pozitivně.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.