Nejste přihlášen/a.
To ani není otázka, spíš takový povzdech. Ve středu jsem byla s kočičkou na kastraci, dnes jsem jela k veterináři znova, sundal jí takový "obvaz", jakýsi žmolek fáče, namazal ji tím zeleným sajrajtem a řekl mi, at ji hlídám aby si to moc nelízala. Pochopitelně kočina nedělala nic jiného, takže jsem jí dala límec. Teď tady vyvádí jak hysterka, snaží se to servat dolů a vyloženě mě nenávidí. Proč zrovna já jsem ta hnusná, zlá panička, která ji vláčí po ordinacích, kde ji ubližují, nasazuje jí odporný límec a všeobecně ji nasírá a páníček je ten hodnej, kterej ji polituje, pošpitá si s ní, jaká je ta panička zákeřná potvora. Ach jo...
Ale já se vzdychatelkou (páč to není tazatelka) soucítím. U nás doma je to taky tak. Já peru psí deky, krmím, češu, koupu, odblešuji (k psí vroucí nelibosti), nutím chudinku, aby se šla vyčurat, i když prší nebo je sněhu po kolena... a manžel je bezbřeze milován. Na to ho má. Já jsem jen obslužný personál. A mě to ještě pořád baví
Nelitovat límec nesundavat, ona si rychle zvykne. Kastrace je nutná pro její zdraví a váš klid, těch pár dní přežije. Mojí kočku to čeká příští týden. Už měla být vykastrovaná, ale nejdřív mi dostala veterinářka chřipku, pak padala ledovka a to jsem si netroufla, tak napotřetí se to snad povede. Kastruje u ní hodně kočkařů, kastruje i kotata od 4 měsíců věku a prý to umí tak, že si kočka pak rány nevšímá. Nerada bych měla kočku zase oblečenou v košilce, aby si na stehy nešla.
Já původně myslela, že to nevyjde. Eliška je narozená v květnu a paní doktorka říkala, že jelikož je v bytě, tak at počítám s kastrací na únor. Pak se mi zdálo, že se nějak podezřele "šmudliká", tak jsem ji objednala na středu a hned druhý den se začala mrouskat, doktorka mi řekla at zavolám v úterý, zavolala jsem, že to ruším, ale asistent mi řekl, že už to je pět dní a at přijedu, tak doufám, že to proběhne v klidu. Teď mi tam masakruje kytku a já nemám to srdce ji zprdnout, protože vím, že je neštastná...
Znám. Naší kočce stačilo projít mokrou trávou a ten zelený sajrajt byl pryč. Raději jsem ji ovázala břicho lehce obvazem a byl klid. Jinak cchlapi jsou sralbotky, můj manžel držel hlavičku ležícímu miminu, při čištění uší,v kleče, pěkně zezadu, aby ho nevidělo a ještě se schovával u toho pod stůl! Taky chtěl zůstat ten nejhodnější a já, ta zlá, jsem musela jít do všeho vždycky čelem. To je úděl nás ženských.
Jinak, naše kočka se taky mohla z límce zbláznit a na to jsem neměla nervy ani já.
Mám to úplně stejně... Já jsem ta, která ji češe žmolky ve chlupech, aby to fenka neměla zacuckané, stříhám ji, stříhám drápky, koupu ji... a manžel a dcery jsou ti hodní... No jo no... ale zase kdybych jí tohle všechno nedělala, tak by teď vypadala jak...nevím co Bohužel, nedá se nic dělat
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.