Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, tak mě napadla otázka, jaké vychytávky v domácnosti na vše možné doma používáte nebo jste se s nimi setkali. Často jsou to drobnosti, ale usnadňují život. Já jsem kdysi na návštěvě viděla, jak paní nemá utěrky, ale jakési látky nebo co... Prostě když dosloužily peřiny, tak si z nich ušila jakoby utěrky - prala to normálně, když byly zaprané, tak to vyhodila a nemusela vyvářet utěrky. Napřed jsem koukala, teď si to doma šiji z peřin ze sekáče. Máte taky nějaký nápad?
Dobrý den, u nás v rodině se dědí (nevím, zda původní) nápad, jak nahradit ony kupované kuchyňské chňapky (které přes molitan propouští horko). Když doslouží silné podkolenky, tak se odstřihne "šlapka" a ta "trubice" se několikrát přeloží (dovnitř) - funguje to parádně, horko to nepropouští a jde to vyprat. Zdravím!
Tenhle případ bych nebrala jako vychytávku, to byla praktická věc. Lůžkoviny totiž byly z kvalitních látek, lidé neměli mnoho peněz a tak recyklovali - ušili z dobrých kusů utěrky, které se daly i vyvářet. Tak se přešivlo i oblečení a jiné textilie. To už dneska málokdo ví, lidí jsou zvyklí si všechno kupovat a poškozené hned všechno vyhazovat.
Klasické utěrky, nebo hadry, to je jedno, tak by se měly vyvářet a žehlit, aby se v nich nedržely nějaké potvory bakterie. Je pravda, že se mnohdy používají papírové utěrky, ale to by člověk vykrvácel. V době myček není potřeba s utěrkami tak šetřit. Zase se jich tolik nepotřebuje. V létě, usušené na sluníčku, ale nežehlím, pouze dobře poskládám.
Z povlečení, které dobře saje, bavlněných triček, nočních košil, spodních košilek stříhám čtvercové hadříky a používám je na utírání plynového sporáku a kuchyňské linky, na zrcadla, parapeta, prach na nábytku apod.. Též na tmavé pekáče a velké kastroly na knedlíky, marmelády. Houbičky na nádobí vytváří na povrchu malinké kapičky vody, tak si vše raději přejedu hadříkem. Ale ty slušné vyvářím také.
Ze sekáče bych nic na tyhle věci nepoužívala. I když si vše asi vyvaříte, tak to vědomí, kdoví, kdo v tom spal...? Občas koupím barevné, savé obdélníčky, které používám, když je návštěva. Nebo obětuji malou švédskou utěrku.
Ty hadříky mají dobrou vlastnost, když něco upadne na zem, mohu s nimi potřebné vytřít a potom vydrbat umyvadlo, vanu, záchod a posléze vyhodit.
U dřezu v kuchyni mám pověšený pracovní, lněný ručník 3-5 dní, podle toho, jak vařím. Poté jde do koupelny k umyvadlu na ruce a ten používaný, pokud není světlý, ještě v létě k sudu, kde se myji v deštové vodě po práci na zahradě. I tyto ručníky vyvářím. Mám ručníků i utěrek dost, vyvářím vše zvlášt a to jednou za pů roku, jak se nashromáždí. Mám ale prádelnu, kde třídím a skladuji, dokud se nenahromadí plná náplň pračky.
Jednu vychytávku jsem viděla v Prostřenu. Je možná dobrá, ale já ji nepoužívám. Soutěžící vařila vývar a dala do něj dobře umytou mrkev, petržel. Prostě vydrbala všechny záhyby a neloupala. Neměla tedy žádný odpad. Já neloupu akorát cibuli, pouze svléknu vrchní, první kabátek a omyju.
Pohotovostní odpadkový koš: přes asi tak litrový hrnec se natahne mikrotenový sáček od rohlíků ze samošky tak, že pytlík je vložený do hrnce a okraje pytlíku jsou přehrnuté přes okraj tak, aby nespadly dovnitř. Různý mokrý odpad, šlupky od okurek, šlupky od brambor, cibule, česneku, odřezky zeleniny, vypálené sirky, staniol od sejrů, pecky z kompotu, kosti z kuřete (nedají se dát psovi), špinavý papír od masa nebo od salámu, škořápky od vajíček, vymáchané pytlíky od čaje a různé drobné odpady, se normálně házejí do tohoto širokého pohodlného pohotovostního odpadkového koše a po naplnění, nejpozději večer, aby to v kuchyni nezůstalo, se mikrotenový sáček s odpadem suchou rukou čistě vyndá z hrnce, zaváže a suchou rukou se zabalený hodí do popelnice. Nemusí to být rozpatlané ve velkém odpadkovém koši, kde to v některých rodinách smrdí třeba i několik dní, než se koš naplní, nebo se někdo odhodlá ho vyhodit, a stejně pak zůstane zapatlaný od lógru od kafe, bílku ze skořápek, s nalepenými šlupkami od okurek a tak dále.
Přesně z těchto důvodů mám maličký plastový koš, cca jako ty do koupelny, který vynáším (téměř) každé ráno při první cestě ven. Bydlm sama, takže čekat, než naplním celý koš, to by bylo smradu...
Za svou vychytávku považuji různobarevné uzávěry na pytlíčky (Tescoma) - u hrubé mouky červený, u polohrubé modrý a u hladké zelený; mám totiž tmavou spíž a na obal fakt není vidět. V mrazáku tmavě zelený na špenát, světle zelený na hrášek, žlutý na kukuřici a červený na orientální směs.
Není to do kuchyně, ale za výbornou vychytávku považuji svůj diář: pro každého studenta mám jednu barvu, takže když ho otevřu, tak vidím přesně, které studenty ten den nebo týden mám a nemám. Stejnou barvou se snažím mít označené desky pro toho studenta, abych se nemusela prohrabávat haldami a studovat popisky.
u nas doma to neni pohotovostni, ale regulerni kuchynsky kos, teda ne hrnec, ale nadoba na chlazeni sektu :D
na lince s pytlikem uvnitr a kazdy rano se vynese do popelnice ...
A když do toho "normálního" odpadkového koše dáš pytel, tak zapatlaný taky nebude. Jenom to bude o chlup dražší, než si v marketu nabrat pytlíty...
to gust: A když do toho "normálního" odpadkového koše dáš pytel, tak zapatlaný taky nebude. Jenom to bude o chlup dražší, než si v marketu nabrat pytlíty...
Pytel v odpadkovém koši je normální věc. Ale než se koš naplní tak, aby se dal vynést, tak to může trvat i několik dní a v bytě to smrdí. Nehledě na to, že spousta odpadu v koši se dá roztřídit: papír do papíru, plast do plastu, sklo do skla, atd. Skutečně špinavého odpadu není zas tak moc. Do malého pohotovostního košíčku s malým mikrotenovým sáčkem od rohlíků ze samošky se dá vysypat lógr z kafe, vyklepnout vylouhovaný čaj ze sítka, vyhodit pytlík od čaje, vyhodit skořápky z vajíček, vyhodit obal ze sejra, pecky z kompotu, atd. No a buď ještě večer jemně vzít sáček za okraje, vytáhnout i s odpadem z hrnce nebo prázdného obalu od květináče nebo jiné vhodné nádobky, zavázat ouška na uzlík, vzít s sebou na večerní procházku nebo rádo při cestě do práce a hodit do popelnice. Čistě, hygienicky, pravidelně.
Gust, naprosto přesně to mám s odpady já. Vedle dřezu stojí hlubší miska na šlehání a v ní sáček od rohlíků ze sámošky. Jdu se psem, vezmu sebou do popelnice. Koš s taškou od Hrušky v koutečku a v něm plast a papíry, které roztřídím u kontejnerů.
Já mám k takovýmhle hadrům šííílený odpor. Moje maminka je takhle používala a nutila mě s nimi umývat okkna a schody. Jéééžiši! nesálo to, ziglalo se to. Mám k tomu takový odpor, že když jsem teď vyřazovala bavlněná trička, vyhodila jsem je. Za nějakých pár kaček koupím hadříky, které jsou k tomu určené. Vydrží nadlouho. A k nim nějaký prostředek v rozprašovači. Na okna, na linku, kachlíky a sporák. V kuchyni mám tmavý froté ručník na ruce a na nádobí mám útěrku, kterou stejně velice málo používám. Mám myčku a když už něco v ruce umyju, nechám to oschnout. Na zeleninu mám kartáček nebo novou houbičku, s drsnou stranou. Na podlahu mám mop s rotujícím, ždímacím, košem. Někdy, na špatném místě se ušetřit ani nedá, ani se neoplatí.
Já nádobí utírám hned po umytí, jelikož je u nás silně vápenitá voda, která na všem zanechává výrazné usazeniny (zlepšuje se to přidáním octa, ale stejně je to, myslím, lepší hned utřít). Proto používám různé malé ručníky (dobře sají). Utěrky do sebe tolik vlhkosti nepojmou a látka z povlečení už vůbec ne... Tady právě záleží na tom, jaké má kdo postupy. Někomu něco může vyhovovat, a jinému méně.
Jsem majitelem knížečky MALÝ DOMÁCÍ LEXIKON viz odkaz: databazeknih.cz/... .Knížečka má celkem 190 stran.Kde mám začít? Od ,,A,,? (aktovka,alkohol,amoniak,angrešt ...atd. až po žvýkačka.Skener mám,ale té práce s tím to okopírovat.
Já knížky místo skenování ofocuju, je to mnohem rychlejší a jednoduušší. Knížka o 190 stranách je k smíchu
Zdravím. U nás se několikrát použijí krabice od mléka. Po spotřebování mléka krabici odstřihnu vršek a vypláchnu (aby mi v kuchyni nesmrděla). Do prázdné krabice pak dávám vše z kuchyně, co se dá zkompostovat. Když vysypu obsah do kompostéru, do špinavé krabice pak sesbírám "vymodelované krásy" pejsků, kteří mají místo páníčků čuňátka nechávající "výtvory" svých pejsků ležet u našich vrátek, zvlášt v období hárání naší akitky. A teprve nyní jde krabice do popelnice. Ida
Ale co považuju za opravdovou vychytávku, je naklepávání řízků v mikrotenovém pytlíku. Tolik let mi létaly cucky a štáva z masa po kuchyni! Ale takhle nemám špinavou nejen kuchyň, ale ani prkénko, ani paličku.
LED pásky na osvětlení kuch. linky třeba i PC stolu
sklenice s gumovým těsněním na mouku apod. proti molům
plastové pásky na uzavírání sáčků
odpadkové pytle se stahováním o cca 10-20l větší než je odpadkový koš
nechápu, jak jsem vydržel žít doteď bez samosklápěcího prkénka
na pračce ukazatel zbývajícího času apod.
"babkazov", super odkaz. Moc jsem se nasmála o historce s hadrem, který nesnášíte......protože takové hadry používám......Já našla vychytávku, nápad pro děti a moc se mně líbí...
Zdravím. Babko, bezva odkaz. A není škoda hned vyhazovat bavlněná trička, když máte pejska? Já jsem si zvykla nejen bavlněná trička, ale i flanelové košile nebo mikiny vždycky ještě naposledy vyprat a pak do nich ještě nekolikrát utřu naší akitě nohy (když není vyloženě bláto - to musím umýt), než ji vpustím do bytu. Ona má ty packy statné, velké a vžycky si drží nějaké kamínky a píseček. Taprve pak jde to vyřazené šatstvo do popelnice. Ida
Mám koupeno několik tenkých sprchovacích čepic. Když zůstanou na talíři nedojedené chlebíčky nebo rozkrájená buchta, přetáhnu přes přes to tu sprchovací čepici. Původně jsem ji začala používat na sedadlo na kolo, když pršelo a šla jsem si něco koupit, kolo veku moklo.
Hadry z triček používám jen venku, na mytí zahrad. nábytku a pod., protože se mi zhnusily už v dětství, když jsem slyšela od rodičů, v jakém šoku byli, když viděli, že sousedka umývá nádobí vyřazenýma spoďárama, včetně rozkroku. Nedali by si u ní už ani kafe. Vím, že tričko nejsou spoďáry, ale vždycky si to vybavím. Co kdo bude pátrat, z čeho ten hadr pochází? Kupuji houbové utěrky a houbičky. Jednu stejnou barvu mám na nádobí, linku, jinou na utírání ostatních věcí. Utěrku používám světlou a slabou na sklo, tmavou na hrnce, pánve. Problém neukázněných členů domácnosti, kteří jsou líní si jít umýt ruce do koupelny, jsem vyřešila jednou pro vždy tím, že njsem nakoupila takové ty velké, švédské utěrky (rozměr asi běžné utěrky) a to v pastelových barvách. Vždy zavěsím před ostatní utěrky, tedy na 1. háček a vrozená lenost členů rodiny jim nedovolí sáhnout o háček dál, tedy přestali používat utěrky, na utírání rukou. Švédskou utěrku měním 1x - 2x týdně, podle potřeby, a utěrky vydrží docela dlouho, když mám myčku. Maso při naklepávání nestrkám pracně do sáčku, ale položím řízky na plastové ohebné prkénko, které mám stále na lince, a pouze přikryju mikrosáčkem. I když , kdysi jsem i obalovala řízky zatřepáním masa v sáčku s trochou mouky a po namočení ve vejci i stejným způsobem v 2. sáčku, ve strouhance. Za dveřmi, u kuchyně,. mám kýbl s víkem, velký, asi 25 l, na zbytky na kompost. Je - li plný vyneseme.Používám třeba zbytek husté záclony na pasírování ovoce při vaření džemu. V posteli mám anatomic. polštářky menšího rozměru, než má polštář, tak z jednoho povlaku ušiju 2 menší, abych měla povlečení jednotné. Krabice od mléka, po vymytí, používím na předpěstování rajčat, paprik a okurek do skleníku. Mám silné sazenice s mohutným kořenovým balem. Lahvičku od ustalovače barvy na vlasy používám buď ke stříknutí vody k malým sukulentům, nebo k doplňování vody v kalíšku vonné lampy a nenacákám okolo.Dekorace na zeď věším na hřebík, na který jsem navlékla větší dřevěný korálek, vypadá to hezky a hřebíku si ani nevšimnete.V autě vozím v plátěném pytlíku kočkolit, aby se mi nemlžila skla. Koše na prádlo mi visí v prádelně na zdi, košíky visí na šňůře u stropu, aby nezabíraly místo. V zásuvkách mám plastové krabičky od masa a roztříděné drobnosti. A tak by se dalo pokračovat hodně dlouho, už by mohlo stačit.
Blesíku, mohu se zeptat, jaký druh "kočkolitu" vozíte v autě proti mlžení skel? Nejdříve jsem musela kouknout na netu, co to vlastně kočkolit je i když jsem tušila, že něco s kočkama. Děkuji
Proti mlžení je úplně nejlepší vzít PET flašku ,tak 1,5 až 2 litry,napustit do ní teplou vodu => 40°C stačí.
Okna poleji - pomalu,shora - gumovou stěrkou stáhnu vodu a jelikož se skla PROHŘÁLA tak se nebudou mlžit ,než začne topit topení.
Praktikuji od roku 1980 - tenkrát s flaškou od octu (aby neměl někdo blbý poznámky,že v té době PETky nebyly).
Zatím co ostatnl utírali za jízdy skla , já se mohu věnovat provozu.
Pro nechápavé: pochopitelně z venku skla se prohřejí celá i dovnitř.
Platí i v největší zimě.
Asi bych se bála, že mi praskne sklo, 40°C mi přijde doste teplé a třeba do -20°C je to 60° rozdílu. Ale říkáte, že to máte vyzkoušené, tak to bude OK. Jinak mně kolega vpráci poradil, že tak půl hodinky před odjezdem si mám dát do auta na sedačku pětilitrový kanystřík s vodou z rychlovarné konvice. Odmrazí se skla a zahřeje se sedačka, pokud nemáte vyhřívané! Funguje to perfektně a kanystr se nezdeformuje vlivem telpé vody.
Autoskla jsou tvrzená a kalená.Prasknou pouze při nárazu nebo pokud mají vadu z výroby.Zajímavé - na Vapce (pára z trysek a ještě pod tlakem) to strach nikdo nemá,ale jak jde o blbou vodu z lahve (a to ne tlakovou) tak jsou všichni pokakaní.Takže na rallye,když auta jedou pouští a mají na povrchu klidně i 90°C a náhle musí projet brodem,kde má voda okolo 20°C,tak potom všichni mění skla.Chudáci závodníci a jejich mechanici a celý Dakar.
Jsou to hloupé předsudky ,tyto skla jsou ještě teplotně odolnější,než skleněné nádobí do kuchyně .
Doporučují nějaký speciální, gelový, nebo jaký. Já vozím ten obyčejný, sice v něm je trochu nadroleného prachu, ale položím pytlík na mikrotenový pytlík a je to. Vlhkost přeci musí absorbovat každý kočkolit. Od té doby nemám s mlžením a namrzáním starosti. Kdysi jsem sháněla spec. směs (benetonit?), kterou dávají do těch drahých absorbčních sáčků, ale i když koupíte jen drt, vyjde malé množství velmi draho.
Nedavno jsem se dozvěděla dvě vychytávky...vedle vánočky položit z obou stran na plech dřevěné vařečky, vánočka se ani nehne
prášek do pečiva vždycky zásadně dávat do jakéhokoliv těsta jako poslední. Např.až po vníchání kakaa a sněhu.
Maky a proč? Tedy ten prášek až nakonec? Zvláště pak, když je v těstě už sníh, nemůže se dobře rozmíchat, aniž by se ze sněhu nevyhnala většina vzduchu.
Opravdu až nakonec, vyzkoušila a osvědčilo se mi to. Prášek do pečiva okamžitě začne pracovat, takže na úplný konec. Buchta je pak ještě nadýchanější
Pokud se prášek dobře rovnoměrně nerozmíchá, /nebo s moukou neproseje/, tak některé kousky hotového moučníku potom mohou padat na jazyk. A jak dobře promíchat, když už je v těstě sníh a ten se musí jenom lehce převalovat?
Mám vyzkoušeno, že když dobře ušlehám žloutky, přidám co náleží do těsta, a teprve nakonec zabalím sníh, tak kypřicí prášek není vůbec potřeba /ani není zdravý/ a buchta, piškot je také krásně nadýchaná.
Věřím ale, že pokud jste to sem Maky napsala, že jste s tímto receptem spokojená. To jenom je člověk nevěřící Tomáš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.