Vychovna facka

Lepší jedna facka než půlhodinová diskuse, z které vyjde rodič jako koktavý slaboch. Dnes si spousta lidí myslí, že čím má dítě krásnější pohodový a růžový život bez stresů, tím lépe pro něj a ono je to právě naopak. Jak tuhle kdesi bylo - pán říkal, za mých mladých let jsem přinesl ze školy poznámku, že jsem se rval se spolužákem a hned jsem jednu chytl a bylo to. Paní učitelka měla pravdu. Dnes při podobné poznámce je učitelka nazvána krávou, která se plete tam, kam nemá a jde se na školní inspekci, protože nezabránila šikaně chudáčka. A co takový kluk bude dělat jako dospělý, pořád bude čekat, kdo za něho co vyřeší.

Zdravím. Nechápete oprávněně, v naší zemi už nějakou dobu vítězí debilita některých poslanců i rodičů nad rozumnou výchovou. Každé dítě je jiné a na každého něco jiného taky platí. Na někoho skutečně jen domluva, i takové fajn lidi znám. Na jiné stačí "dupnout". Bohužel na mnohé - a to se týká i dnešních rozmazlovaných a sobeckých "osobností", jejichž generace dorůstá, nepomůže nic jiného, než právě pár facek.

Dříve narození lidé - a třeba právě se zážitky z koncentráku - si ještě váží života, práce své i ostatních, umí přemýšlet, pracovat, museli si hodně věcí vydobýt sami, spoléhali se sami na sebe. I proto se s hrůzami života dle mne vyrovnávají lépe, než skelníkové osobnosti, kterým je odmalička umetána cestička papínkem a matinkou.

To se koukni na některé weby pro matkyto je v diskuzích počteníčko.Jedna tam psala otázku jak dlouho nechávají děti řvát,že to její to vydrží i víc jak půl hodiny v tahu a hned se na ní sesypaly,že takhle to nejde,že je špatná matka.Stejně tak jiná,že musí syna občas praštit po zadku(po noze)jinak se neuklidní a nejde mu nasadit ani plena,jak je hysterický.Dělám to taky a nemám výčitky,že občas dostanou.Holky sice radily,že násilím a plácnutím se to nedělá,ale domluva a povídání nezabraloProstě svět je rozmazlený,dneska se každý tlustý hájí tím,že je to štítná žláza nebo geny.V koncentráku asi nikdo tohle neměl,vyhublí byli všichni.Každý alkoholik a násilník se hájí,že jsou to geny...atd.Dříve byl život těžší,výchova podle toho přísnější a důslednější,podle mě nebyl čas řešit kraviny.Lidé měli vychování,úctu,hodnoty.

Někdy si myslím,že by lidem prospěla nějaká katastrofa,genocída,pandemie...

Liduš-možná nejde o stmelení lidí,ale nějaká pohroma by donutila lidi se zamyslet co je opravdu důležité.I když si kde kdo stěžuje,tak v podstatě si nežijeme špatně.Mladé páry si stěžují,že je to dneska těžké,ale řekněte sama,neměli jste to také kdysi těžké?Líbí se mi přísloví"jestli chcete dětem opravdu ublížit,odstraňte jim překážky"

Výchovná facka,plácnutí beru jako(někdy)nutnou věc,ovšem křik,kravál,nadávky...to nesnáším a nedělám to.Myslím,že to se na psychice podepíše daleko více,když dítě vyrůstá s matkou/otcem co řvou,nadávají a celkem dělají dusno.

Je malá oprava obecně šířené chybky. Jiří Brada nebo George Brady.

Pokud jde o výchovu - táta mne řezal televizní dvojlinkou. Dodnes jsou antény a všechno okolo moje láska.
Jednu pořádnou po hubě mi natáhnul pan učitel v deváté třídě. Bylo to z otočky a byl jsem v tom nevinně, tak jsem ji nečekal a dobře sedla. Ke konci hodiny svůj omyl zjistil a tak před odchodem si mne zavolal k tabuli a před stojící třídou se mi omluvil. (Byl to skvělý kantor, nedávno umřel, bylo mu 103 let).
Takže od té doby tak nějak vím, že chlapa dělá i to, že se umí omluvit.

Mám problém s přijímáním příliš progresivních názorů některých prvorodiček, které se domnívají, že jen ony jediné přišly na to jak správně vychovávat děti. Přitom jen prosazují svoje EGO a snaží se být zajímavé a jedinečné. Má to každá generace, jen si to ve své zaslepenosti neuvědomují. Jsou to např. matky, které vystavují své pomalované děti na ulici, aby všichni viděli, jaké jsou" free matky", další (jak jsem teď zahlédla v TV), nechávají kluka 3 roky se oblékat do růžových holčičích šatů, aby nedeformovaly jeho osobnost, jiné se děsí jediného plácnutí, protože ony jsou tak úžasné, že jediné chápou jeho osobnost, aj. úlety. Každá si myslí, že je úžasná a originální a svět se posadí z její blbosti na zadek. Po druhém dítěti se z nich většinou stávají normální mámy. Už se vyřádily při prvním dítěti. Každý extrém není normální. Když to dítě nechápe, tak se hold musí plácnout, aby ještě dalším vjemem pochopilo, že něco nemá dělat. Tak to bylo vždycky a plnilo to účel. Jiná věc je, když si rodič na dítětzi vybíjí vlastní, byt odůvodněný, vztek. To v pořádku není. Trest by měl být jen výchovný. (Pokud to dokážeme).