Nejste přihlášen/a.
Vnímám to takhle: Párek je, když maso a kdovíco namelete a dáte do střívka. Kabanos je tlustý párek. Klobása jsou kousky masa a přísad. Píšu pod dojmem včera zakoupené Bačovy klobásy. Po ohřátí na mne vytryskla oranžová voda, klobása byla chutově nedefinovatelná, ani za studena se to nezlepšilo. Naproti tomu se prodávají např. Ostravská klobása, která spíš připomíná maso a není překořeněná. (to si pak koupím rovnou šunku). Poslední a nejpřijatelnější byla Uhlířská klobása, ta mi přišla docela optimálně "vyladěná", jak studená, tak teplá.
Klobása je uzenina z mletého masa, většinou tvrdé konzistence, pikantní, kořeněná a trvanlivá. Dá se konzumovat za studena, většinou se ale ohřívá v horké vodě (případně v páře) nebo se opéká na grilu. Obecně platí, že čím je klobása tvrdší, tím je lepší a trvanlivější. Měkčí se většinou vaří, tvrdé (kvalitnější a dražší) se mohou jíst v menším množství i zastudena. Klobásy se konzumují zpravidla s pečivem jako je chléb nebo houska. Jako příloha se obvykle podávají křen, hořčice nebo kečup.
Výroba klobás je známa od starověku, vyráběli ji starověcí Sumerové, Číňané, Řekové, Římané a další národy. Potravina byla vyráběna zejména z důvodu trvanlivosti, což umožňovalo její dlouhodobější skladování. O této potravině psal např i Homér ve své Odyseji, dramatik Epicharmus nazval jednu ze svých divadelních her Klobása. Klobásy byly známy od nepaměti i v českých zemích, jednak se na venkově vyráběly podomácku, jednak je vyráběli ve městech uzenáři, kteří byli od 13. století v témže cechu s řezníky.[1] Maso se konzervovalo nejen uzením, ale i sušením. V mnoha domácnostech se zejména v zimním období udí klobásy podle tradičních receptur dodnes.[2]
Kvalita klobás i ostatních uzenářských výrobků byla vždy pečlivě hlídána, za šizení výrobků docházelo už od středověku až k drastickým trestům. Na konci 19. století byl vydán Rakouský potravinářský kodex, který platil v českých zemích s obměnami až do roku 1948, kdy byl nahrazen státními normami. Všechny tyto předpisy a normy zakazovaly přidávat do masných výrobků jakékoli cizorodé látky s výjimkou soli, koření, vody v povoleném množství při solení nastřikováním, vitamínů či minerálních látek. [3] Počátkem 90. let 20. století však byly tyto normy zrušeny a na českém trhu se začaly objevovat výrobky deklarované jako párky či klobásy, které však obsahují různé náhražky, jako je drůbeží separát, škrob, rostlinné bílkoviny, mouka, zahuštovadla, apod.[4]
Dobrý den, klobásu neřešte - investujte do kvalitního křenu a hořčice. Až toto spojení chutí vytvoří s libovolnou klobásou chut lahůdky a zamaskuje určité nedostatky v klobáse . Zdravím!
Já miluji loupežnické klobásky. Takové malé, červené cveky, pikantní, mírně pálavé, to jsou. Ostravskou klobásu pamatuji, když začínaly. Kusy masa jako v šunkové. Pak se zkazily. Taková jako sečka v nich je. Dokonce ani na ohni nešly tyhle a mnoho jiných opéci. Rozpadalo se to všecko. Asi záleží na výrobci. V pátek jsem koupila špekáčky a se spoustou cibule jsem je naložila na utopence. Zítra? V úterý budou. Těším se na ně.
Jen tak mimo soutěž párek ,šekáček,kabanos... z jednoho druhu masa,repsektive jednoho jatečního zvířete.většinou vepřové,videňský párek-telecí...
Klobása je ze dvou druhů masa-vepřově + hovězí,vepřové+ skopové.Kdysi dávno když moji rodiče dělali klobásy tak dávali králíka ,nebo hovězí ale většinou mladá skopové,již ale ne jehněčí!
"Párek je, když maso a kdovíco namelete a dáte do střívka.
Když už jste se pokusil o definici párku, tak párek se v první řadě skládá (aspoň v původním smyslu) ze dvou nožiček = páru (odtud taky jeho název). Jeho obsah zas až tak rozhodující není. Takže když Vám jako párek u stánku prodají jednu tlustou nohu čehosi, není to párek, ani kdyby to bylo z čistého masa.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.