Nejste přihlášen/a.
Dobrý den.
Nepokládám otázku, jde spíše o zamyšlení a zkušenosti ostatních.
Ve volných chvílích se potloukám krajinou a v posledních letech sleduji např. chování středních a větších rolníků. Již na několika místech jsem zažil, jak se majitelé polností starají a podél cest mezi poli vysazují ovocné stromy. Jde o kvalitní druhy hrušní či jabloní, které jsou již v "útlém věku" obrostlé krásnými plody. Mají tak nahradit sousední dožívající stromy. Leckde jde narazit na malé jesličky s lyzem a dnes jsem dokonce nalezl betonovou skruž naplněnou obylím s otvory ve spodní části, tedy takové moderní krmítko.
V dnešní době vládne velmi mnoho negativismu, ale za svých dětských let jsem např. sojku jen vyjímečně zaslech v lese, dnes jsou zcela běžné i v městských aglomeracích, vypasené jak holubi. Často lze spatřit velká káňata, krkavce (myslivci nejsou nadšeni) a straky jsou přemnožené, ale osobně zastávám názor, že péče o krajinu se výrazně zlepšuje.
Jen mi vadí, že má blíbená místa k procházkám, houbaření se stávají rezervacemi, chráněným územím, a do míst, která nikdy běžní turisté nenavštěvovali je zákaz vstupu (rašeliniště, kam jsem chodíval fotit, močály a rybníčky).
Žijeme na úpatí Krušných hor a požitek je pro mne, když vyrazíme s disciplinovaných voříškem do kopců, sednu na mez nebo na skálu a hodiny si užívám jen švitoření ptáků a kroužení dravců, ale bohužel chráněná a znepřístupněná území rostou jak houby po dešti a v tom nevidím moc velký smysl, nejde-li zrovna o prostor s výskytem tetřívků.
Ani dotace státu majitelům polností nejsou správně nastavena. Marně pátrám po lukách obrostlích lučním kvítím, která se hemžila motýly a jiným hmyzem. Všude se jen seká nebo spásá, ale bohatě a přirozeně rozkvetlou louku nenaleznu.
Jaký máte vy názor a zkušenosti?
Hezký den
Myslím si, že příroda mimo turisticky atraktivní oblasti získává navrch už jen díky tomu, že lidé jsou čím dál častěji líní chodit do míst, kam nezajedou autem a proto jsou Krušné hory naprosto ideální.
Ani s odpadky to není až tak zlé (v našem okolí). Nosím s sebou stále dvě tři nepotřebné odsloužilé igelitky a při návratu z toulek sbíráme odpadky v okolí cest. Za poslední půl rok jsem naplnil dvě, přede dvěma léty mi nestačily dvě tašky na jednu cestu.
Já jsem s péčí o krajinu celkem spokojen. Pořád lze bez problémů uniknout civilizaci a najít klidný neporušený kout, kam lidská noha týdny nešlápla. Straky i sojky ve městech jsou, to je fakt. Pokud jde o nějaké srovnání kdysi a teď, vidím v zásadě dva rozdíly: Všude se pěstuje bureška olejná a staré Zetory nahradil většinou Honza Jelen.
U nás v Podkrkonoší se hodně kácí a sekají louky, to mě docela vadí,protože když vykácejí smrkový les a pak tam zasadí javory, tak už to nikdy nebude jako dřív. Jsem ráda, že přibývají chráněná území,protože lidi jsou schopni všeho i tam. Například máme chatu v přírodní rezervaci už přes 60 let a teď nám tam udělali cyklostezku, kde jezdí ne jen lidi na kolech,ale i celé dětské tábory a chovají se jako,nevím jak to nazvat Když jdu do lesa, tak a vidím co tam lidi všechno dotáhnou, tak prostě nechápu. Přes to dokážu ještě najít kousek pěkné přírody,ale jak dlouho?
Také mi nešlo do hlavy, proč se v Krušných horách masivně kácí především smrčina, ale v nějakém rozhovoru s krajinotvorci bylo vysvětleno, že tento druh smrků není pro zdejší krajinu přirozený a smrk vůbec byl v původních lesích zastoupen jen velmi malým procentem, proto dnes, po snížení emisí z uhelných elektráren dochází k napadání různými chorobami a odumírají tak velké plochy lesů. Cílem je, nahradit smrky původními porosty a vyrovnat procentuální podíl té které dřeviny.
Nezbývá, než věřit.
Chápu, že se musí kácet staré a nemocné stromy,ale opravdu jsou si jisti, že tady rostlo před 100-200-300 lety něco jiného? Ale i tak si myslím,že příroda se vyrovná se vším sama,jako tomu bylo vždy,než jsme začali zasahovat my, lidé.
Zajímalo, by mě jakými druhy nahrazují původní porosty. Myslím,že tam brzy najdete akorát tak břízy a nebo jako my, javory. Ještě jsem neviděla žít v javorovém lese srnky a nebo růst houby
Co si z rozhovoru vzpomínám, tak dle dobových záznamů se naše hory zelenaly v určitých poměrech duby, buky, habry, jeřabinami... Smrky, borovice, jedle, modříny byly zastoupeny jen zlomkovým podílem a především v Krušných horách byl smrk nahrazen exhalacím odolnějším druhem, který zde není původní a v těchto podmínkách neprospívá. Totéž řeší Slováci po kalamitní katastrofě ve Vysokých Tatrách, nebot i tam byl vysázen nepůvodní a tedy povětrnostním podmínkám špatně odolný druh.
Výsadba javorů bude mít pravděpodobně jiný účel. Tato dřevina je často pěstována kvůli palivovému dřevu, které se pak dodává do elektráren a tepláren s velkým ziskem.
Když se podíváte na mapu původního rozšíření smrku v české krajině, uvidíte, že bylo velmi omezené... Rozsáhlé smrkové porosty jsou následkem průmyslové revoluce, která zrovna tímto poměrně značně poškodila naši přírodu (ve smrkových lesích je mj. značně snížená rozmanitost různých druhů rostlin)! Je velice dobře, že se kácejí smrčiny na místech, kde nemají co dělat.
Bohužel se to zahnalo tak daleko, že se s tím příroda sama nevyrovná.
Já bych chtěl položit jednu provokativní otázku, která s ochranou krajiny úzce souvisí. Když někde udělají rezervaci, a zakážou tam lidem přístup, pro koho, když ne pro lidi, vlastně tu krajinu chrání. K čemu je mi rezervace, do které nesmím. Ale ochranáři ano. Nechrání si jí jen pro sebe a své rodinné příslušníky?
A jak s ochranou přírody souvisí budování cyklostezek do nejvyšších partií hor? Každá cyklostezka přivede i na vrcholky násobky pěších turistů. Ta kola devastují přírodu daleko víc, než pěší turista. Už proto, že cyklistů je daleko víc, než nás pěšáků. Byly doby, kdy jste se mohli toulat Jizerkami celý den, a nepotkali jste živáčka. A pokud ano, byl to člověk "stejné krve" jako vy. Dnes? Hordy cyklistů, řev, zvonění, řvaní, "jedůůůůůůů", člověk ani nestíhá uskočit.
Tak proč ty kecy o ochraně přírody, když tam taháme doslova každého. Ta pěší tůra prověřila člověka, jestli tam opravdu chce. Dnes je z toho móda, z tichých lesních cestiček jsou cyklistické dálnice. Ochrana přírody? Houby. Prachy a zase prachy.
No, já bych na toto téma docela polemizoval. Nejen, že jsem též cyklista, ale i turista, který se nebojí kopců ani dvacítky kilometrů před sebou. Cyklostezky jsou budované tak, aby nezasahovaly do chráněné krajiny a vlastně jsou společné i pro turistické trasy. Cyklista si s sebou veze minimum zátěže, tedy zanechává i minimum odpadků. Většina dálkových cyklistů jsou lidé s podobnými hodnotami jako turisté, ale v turisticky preferovaných oblastech může být samozřejmě situace zcela odlišná.
Dnes mají lidé více času a prostředků, proto i ten nárůst řvounů v oblastech, kde jste před pár léty nepotkal živáčka. Tady v Krušných horách je menší zalidnění a proto můžeme courat místy, kde stěží potkáte človíčka za celý den. A kam se problematicky dostanete bez kola.
S budováním rezervací bych někdy souhlasil. Ano je potřeba odlidnit hnízdiště např. tetřívků, kteří jsou pomalu vyhubení, ale proč kvůli rostlinkám, které jsou poměrně běžně rozšířené a kdo je má vlastně obdivovat? Podobný názor zde byl ohledně myslivců, kteří, byt nejsou majiteli ani správci lesa, klidně zakáží - podpořeni zákonem - vstup do lesa pod nějakou záminkou. Ale oni nejsou přeci ničím víc, než běžnými občany bez nároku určovat komukoliv, tedy i soukromému vlastníku, jak má pečovat o svůj majetek. Nějaká nutná regulace ano, ale dát jim takové pravomoce?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.