Zdanění zisků podnikatelů - sociální daň

Sociální daň by měla být daň, která by pomáhala zlepšit životní situaci špatně placeným zaměstnancům. Měla by přispět ke zmenšení rozdílu mezi chudými a bohatými a k navození spravedlivějších podmínek pro vykořistovanou a utiskovanou pracovní sílu. V konečné fázi by sociální daň měla vést ke zdravému sebevědomí pracujících občanů a nakonec taky k většímu odběru zboží a služeb.

Zdaňoval by se hmotný a nehmotný majetek kromě pohledávek a zásob. Daň by se zaváděla postupně. Každým rokem by se zvyšovala o dvě procenta od 2% až 10%. Daň by se platila až nazpět za minulé zúčtovací období.

Co by se s penězi dělo potom:

Peníze by se rozpočítaly mezi zaměstnance, kteří u dané firmy pracovali na HPP. Stát by měl vyplatit peníze s tím, že pokud je dotyčný zadlužený, splácel by se z toho jeho dluh. Občan by si mohl rozhodnout zda chce peníze vyplatit nebo je chce třeba přesměrovat na důchod (tím pádem by mohl odejít do důchodu dříve).

Pro výpočet kolik komu vyplatit by bylo třeba nejprve spočítat kolik měsíců jednotlivý zaměstnanec pracoval u dané firmy za období od začátku ledna do konce prosince minulého roku. Počet měsíců, tedy odměn náležících zaměstnanci za daný měsíc by se pak sečetl.

Realné příklady:

Ve firmě, která si vydělala 750.000 Kč (bez pohledávek a zásob) s 8 zaměstnanci, kteří by všichni odpracovali 12 měsíců, tj. 96 měsíců. První rok by byla daň 2%. Tzn. 15.000 Kč by se rozpočítalo mezi 8 zaměstnanců. 15.000 bychom rozpočítali mezi 96 měsíců, 15000/96 = 156,25 Kč. A každému zaměstnanci by náleželo 156,25*n kde n je počet měsíců. Při 12 měsích by tedy občan obdržel navíc 1875 Kč za první rok. Čtvrtý rok by daň byla 8% a tak by toto číslo vyšlo 7.500. 9.375 Kč by to vyšlo pro pátý rok s daní 10%.

Teď příklad s velkou firmou zaměstnávající odhadem 3500 zaměstnanců, která v minulém zdanitelném období vydělala 5.5 miliardy Kč. Pro představu: pasiva firmy 65 miliard, výdaje za loňský rok: tržby za prodej výrobků a služeb 125,5 miliard, výkonová spotřeba 112 miliard. Mzdové náklady 1,1 miliard Kč, 374 milionů na soc. a zdrav. poj. První rok bychom tedy zdanili 2% takže sociální daň by byla 110 milionů. Kdyby všichni zaměstnanci ideálně pracovali 12 měsíců tak 55 mil./3500/12 = 2.619 na měsíc a 31.428 Kč na rok pro jednoho zaměstnance navíc. Pátým rokem by to bylo 13.095 na měsíc a 157.142,9 na rok.

Pak tu mám pekařství s dvěmi provozovnami, které si za loňský rok vydělalo milión, ale počet zaměstnanců mi není znám jen 25-45. S jistotou bych počítal tyto zaměstnance: 4x vedoucí, 4x vedoucí směny, 1x účetní, 2x provozní, 2x řidič, min. 4 další pracovníci na HPP pracující na směnách. 10.000/17 vychází 1.176 Kč na měsíc, 14.117 rok první rok a 70.588 Kč pátý rok. Částka na zaměstnance by ale byla nižší pokud by podnikatel měl více zaměstnanců.

Výhody pro podnikatele:

Zaměstnavatel se nemusí starat o rozdělování peněz, to udělá stát.

Možnosti podnikatele

Jaké jsou možnosti podnikatele pokud by se chtěl bránit? Uvedu jen několik:

- může zaměstnávat jen brigádníky

- může si na práci vzít živnostníky

- může snížit platy, zrušit 13. plat nebo snížit bonusy

Každé z těchto tří opatření má svá negativa:

- svěřit vedení brigádníkům si neumím představit (rozvoz zboží snad ano, ale opravdu chcete svěřit kamión brigádníkovi?). Brigádníka můžete zaměstnávat jen po omezenou dobu, pak si musíte najít jiného...

- svěřit vedení živonostníkům (který živnostník by chtěl vstávat brzo ráno na směnu?) - nejspíš by se takoví našli, ale to takový živnostník si naúčtuje podstatně vyšší částku než by vyplatil na mzdě zaměstnanci

Ještě nesmíme zapomenout, že mnoho podnikatelů hledá cestičky jak se vyhnout placení daní. Ve skutečnosti je u mnohých podnikatelů příjem vyšší než je zde uváděno takže 10% daň ze zisku je určitě nezlikviduje.

Jak by se vám líbila sociální daň?