Nejste přihlášen/a.
Přemýšlím tak nad tím, jak vlastně kdo bere nevěru. A co je to vlastně nevěra podle různých subjektivních názorů každého z vás.
Když se nad tím tak zamyslím, tak mi nepříjde reálné, aby vztah fungoval dlouhou dobu s výrazně neklesajícím "chtíčem", prostě že to všechno postupně tak usedává.. A teď. Máte doma už jistý stereotyp, delší vztah a rád byste to něčím oživil/a a zláká vás právě sex s jiným člověkem. Je to vlastně špatně, jak se všude říká? Pokud nedojde na žádné citové vazby. Podle mě je to normální, možná mám zvrácené myšlení, ale myslím si, že je to v pořádku. Jak říkal sexuální sběratel Jan Domabyl u Krause, spal s tisíci ženskými, ale nikdy nebyl nevěrný, miloval pouze jednu.
A teď druhá varianta s citovou vazbou. Opět máte již zaběhlý vztah. Nechcete ale nic rušit. Chcete se oživit. Nechcete rušit vztah, protože víte, že v tom novém by to bylo po nějaké době stejné. Ale najdete si někoho bokem a teď už s tím rozdílem, že k člověku citově přilnete. (je vám jasné, že je to prvotní okouzlení, nejsme blbci). A není na tom nic špatně, nechcete nic rušit, cítíte se více dobití a je vám lépe.
Podle mě není přírodou "naprogramované", abychom zůstávali v jednom vztahu desítky let. Každopádně je to věc normální, standartní, nic na ní nebudeme měnit, prostě je muž a žena jako pár, zůstanou spolu, ale už to pokulhává snad vždy. Právě takové povyražení si myslím dokáže nabudit a zlepšit případně i stav... Co je na tom vlastně tak špatného, když vezmeme, že se jedná pouze o sex bez citů? Vždyt o nic tak hrozného nejde, je to prostě sex, je to věc, jako ostatní všední věci. Proč by mi mělo vadit nebo partnerce, když by se jeden vyspal s někým jiným a dál to už neřešil, nenavazoval žádný citový kontakt, prostě jen fyzická aktivita. A proč to těm lidem tak vadí? Co na tom tak hrotí? Ženy ruší vztahy, když se chlap vyspí s jinou, nějak to nechápu.
Když si ještě vezmeme, že dříve měli vladaři ženu a pak x konkubín ...
Tím se lidé liší od zvířat. Když samcovi hodím do králíkárny jakoukoliv samici, tak má chut pořád, jak vy říkáte,chtíč. On ten náš samec prostě nemá mozek.
Nic proti tomu, že to tak cítíte, ale nemějte žádný trvalý vztah, nedělejte partnerky neštastné. Nebo si najděte podobnou vám a pak je vše OK.
Co to je naprogramování přírodou? Člověk má také svědomí, charakter, city a ne jen chtíč. Záleží, čemu dává průchod. Nevěra přinesla lidem hodně bolesti, hodně rozchodů, hodně rozpadů rodin, vzala hodně dětem rodiče a nadělala hodně zla. Nevidím žádné pozitivum, maximálně uspokojení chtíče u nevěrníka. To je můj pohled na věc.
Nevím nic o tom, že by ženy vladařů a konkubíny řvaly štěstím tím, do jaké pozice je jejich muž postavil.
Já mám na to názor, že ten kdo podvede tak nemiluje... přece, když s někým jsem tak ho nebudu podvádět ... ten kdo to udělá nemá to v hlavně v pořádku.
To neznamená, že muž, který má doma manželku a je jí věrný, tak ji miluje. Nemusí. A nemusí být třeba sexuálně založený a to také není úplně v pořádku. Nebo je sex. založ., ale miluje sadomaso a manželka ne. A to se mu právě líbí, že ona to nemiluje a bude to dělat i svým vlastním dětem, protože se jim to nelíbí a to ho vzrušuje. Hlavně, že je věrný v rodině. Stejně tak muži a je jich plno v seznamkách, můžou milovat své partnerky, manželky. Ale jedna do postele jim nestačí. Milují sex, ale ta jejich milovaná třeba ne. Tak jim to chybí. Je snad nenormální, že jim to chybí? Jsou snad nenormální nebo nemorální? Nechci se tazatele zastávat, ale myslím, že jsou muži i horší. Hlavně, že to má rád normálně.
Těm lidem to vadí, protože se přenáší pohlavní choroby.
Proč by to mělo partnerce vadit, že jí zahnete, když nebereme v úvahu city, takové povyražení nemusí zůstat bez následků. Když si naděláte děti mimo hlavní vztah, odčerpáte tím tím velkou část rozpočtu. Taky se může stát, že domů donesete kvasinky, plísně, chlamydie, herpes a podobné. Na vás se to třeba ani nemusí projevit, ale vaše stálá partnerka může trpět častými záněty.
Kazda citove zalozena zena proziva sex jinak nez muz, pokud k muzi nema blizky vztah a neni zamilovana, neprozije zadnou slastnou dusevni extazi, ale nanejvys jen obycejne telesne uspokojeni a nekdy ani to ne. A je jasne, ze kdyz muz zahne a je odhalen, narusi se jeji citovy vztah k nemu a znici se duvera, casto prijde nenavist ze zklamani. Citove vyspeli muzi to maji stejne, ale je jich bohuzel mensina, prah citlivosti je u vetsiny muzu uplne jinde, preferuji hlavne telesne uspokojeni. Nevera je lhostejna snad jen zene frigidni nebo nymfomance, no a taky z duvodu rezignace.
Jsem rád, že se tu objevují různé názory... Mám stálou přítelkyni už dlouho- v dobrém slova smyslu. Normální, fungující vztah, kdy už jsme došli takového plného vzájemného poznání. Zároveň si člověk už mnohým prošel a jak říkala moje babička, která umřela v krásných 85 letech- vztah je o vzájemné toleranci, kdy člověk ví, že ten druhý má chyby, samozřejmě, ale právě to je vztah dvou lidí. Manžela měla od doby, co byla mlaďoučká, zemřel, když jí bylo 53-5 a když jsem viděl fotky dědy (kterého jsme nepoznal), tak mě to dostalo, že ani po 20, 30 letech nezapomněla a žila "s ním". Každopádně, to jsem odbočil. Říkám si, jestli nejsem nějakej zvrácenej. Tyhle móresy na mě jdou až poslední dobou (rok), kdy se změnil i můj pohled na svět. Přestal jsem vyhrocovat hádky, když už nějaký konflikt začne, tak se vůbec neangažuju, je mi to jedno, jen se zasměju v duchu, jaký hovadiny se řeší, když tu jsou tisíckrát horší problémy (myslím plošně, po světě). Takový bohémské způsob. To s sebou přineslo ale tento problém. Poprvé jsem měl pocit (myšleno při nevěře), že se z toho zblázním. Vymluvil jsem se na to, že mi je blbě, celý den stres, tlukot srdce, měl jsem to na jazyku, chtěl jsem to říct, ale možná naštěstí jsem to spolkl. Taky se nechám zbytečně okouzlit, na to narazilo už hodně (možná bych řekl většina nevěrníků) a uvědomuju si, že prvotní zamilování je to samé, co jsem zažil já a co postupně opadne. Ale právě to "bohémství", takový odlehčený pohled na věc mě asi dostal do téhle situace. Proč jsem to sem psal? Protože jsem chtěl vědět názory ostatních, jak to vidíte. Jestli je moje vsugerování toho, že o nic nejde v pořádku nebo ne.
Došel jste s partnerkou do určité fáze vztahu, pokud se necháte okouzlit, budete nevěrný a mít milenku, opět po čase dojdete do téhož stádia, jako jste nyní. Vy si nedáte šanci pokračovat ve vztahu s nynější přítelkyní, založit rodinu, nebo vstoupit do manželství a ten vztah posunovat, nebo nechat zrát, dále a žít spolu, sestárnout spolu a poznat další stupně, nebo, jak to nazvat, ve vztahu dvou lidí. Život máte jeden, tak at se někde nezaseknete, pak bude Váš život určitě ochuzený.
Vzhledem k svému zdravotnímu stavu mám názor, že když já "nelyžuju" tak ten zdravý má právo si "zalyžovat".
během života jsem si na tělesnou nevěru udělala svůj názor.stane se muži který je obletován ženami že to jednou , dvakrát neukočíruje a podlehne svodům Ale nebude k vuli tomu bourat rodinu a odcházet od dětí a to samé obráceně. samozřejmě že ta nevěra pokud na to partner přijde tak bolí, uráží ale musí se nad to povznést a život jde dál.znám mnoho případů, nikdo by tomu nevěřil ale nesmí se tím ublížit., horší je když se ženatý chlap zamiluje potom pálí mosty a ani žena ani děti nic ho zpátky nevrátí.tak to je přímo soukromá válka a jak je známo ve válce jsou vždy oběti...
Tak nějak souhlasím s názorem Koriny. I když z přesvědčení jsem proti nevěře, jsou v životě situace, kdy muž i žena mohou podlehnout svým základním pudům. Dám příklad: chlap s ženskou maj špatné období, hádají se, nespí spolu apod. pak chlap nebo žena jede dejme tomu na nějakou společenskou akci, kde potká protějšek, který je na něho milý, usměvavý, obdivuje ho, jiskří to mezi nimi...a pak se to prostě stane.
Jak již psala Korina, je velice špatné, když se to jeden nebo druhý neustojí a pálí mosty. A pokud ve vztahu figurují děti a jeden z partnerů kvůli jakési tělesné touze odejde od rodiny, je to katastrofa. Osobně bych tohle udělat nemohl. Neměl bych na to žaludek.
Nevěrníku, už podle toho, jak se vyjadřujete, je jasné, že i vy sám to považujete za nevěru. Jen chcet, aby někdo utěšil vaše svědomí. Je to nevěra! At tady popíšete tisíc případů, vždycky to bude nevěra. A je to neobdiskutovatelný. Můžete diskutovat třeba o tom, jestli je psaní si s někým nevěra. Ale jakákoliv sexuální aktivita, i třeba "jen" líbání, je nevěra. A člověk je právě naprogramovanej tak, že to cítí. Vy jste naprogramovanej úplně stejně a jste si jistej tím, že tohle všechno něvěra je. Bez ohledu na to, jestli v tom city jsou nebo ne. Jen hledáte berličku, abyste se nemusel cítit tak, jak se cítíte.
Tisíc řádků, tisíc slov. Ano, je to nevěra, to jsem přece psal... Víte, co mě spíš mrzí a kvůli čemu se cítím provinile? Že mi je to jedno. Jak někdo psal výše, že jsou muží, kteří jsou více obletování, jiní méně. To už taky ta diskuze ale zahýbá opačným směrem, měla to být obecná diskuze , jak jsem se rozepsal, tak se to zaměřilo na mě. Za chvíli asi založím ještě diskuzi: "jak jste reagovali, když jste přišli na nevěru". Ale když už konkrétně, tak mi svědomí spíš občas řekne: "Máš skvělou partnerku. Kamarádi ti i přímo projeví závist. Proč ti to nestačí? Rodinu s ní založit chceš a reálně si to představuješ- přesto nejsi schopný lyžovat jen s ní a musíš si zalyžovat i jinde." Nemůžu si pomoct, ženy se líbí. Není to "zakázané ovoce"... Asi to bude jak Bolek v muži v naději. Už toho ale necháme... . Mějte se fajn a děkuji za názory.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.