Nejste přihlášen/a.
Máte nějaké vlastní zkušenosti a příběhy, jak se vám podařilo zhubnout? Jak se vám to povedlo, co jste pro to dělali, co jste jedli, jakému pohybu a jak často jste se mu věnovali...? Cokoli pro inspiraci Na internetu je toho o hubnutí mraky - o to hůř se v tom orientuje, proto raději uvítám jakékoli praktické zkušenosti a tipy normálních lidí Díky
To bylo před pár lety...menší porce jídla, více pohybu, konkrétně delší a častější túry. Ale žádný zázrak typu deset kilo dolů za deset minut se nekonal. "Alikvótní"efekt činil možná pět kilo za měsíc. I tak jsem si nestěžoval.
Jádro pudla je v tom, že "přechodná dieta"je kravina, ta má smysl jen v případě závažné nemoci. Musí to být trvalá změna životního stylu, pokud možno postupná a nenásilná. Pokud si pamatuji, ani jsem nezměnil druh stravy či počet porcí, jen jejich objem. A hlavně jsem přidal pohyb. To ostatně tvrdí i lékaři - mnohem horší než přejídání je nepohyb.
Jen bych závěrem doplnil důležitou věc: Člověk není racionální robot. Je to křehký uzlíček emocí, at se tomu vzpouzí jakkoliv chce. Pokud si naordinujete totální stravovací askezi, je jen otázkou času, kdy přijde kapitulace a rázný jo-jo efekt.
Před pár lety se mi podařilo dostat dolů za 14 dnů 11 kg.
Dopoledne jsem mohl jíst co jsem chtěl,samozřejmě se nenarvat k prasknutí ale ani jsem se výrazně neomezoval.
Po obědě jsem jedl s rozmyslem,bez smažených a jinak výrazně tučných jídel.
Po šesté hodině večerní už nic,ani ovoce.Na pití jen neslazená minerálka,žádné pivo.
Zpočátku to bylo kruté,hlavně večer,ale měl jsem nad sebou "kontrolu",která mi několikrát denně vyhodila tajně připravené či jinak ukořistěné jídlo do odpadu.
Dnes už tu vůli nemám.Tedy,tělo by zhubnout chtělo,ale žaludek protestuje
Já taky vidím cestu ve slově nežrat.
Když přestaneš "žrát" a začneš jíst tak to je docela dobrý základ.
Teď o víkendu jsem viděl na německé televizi vzpěrače, který po ukončení závodní kariéry zhubl 50kg, a jeho slova byly: hlavně ruce pryč od diet!. Jíst střídmě a začít se hýbat.
Když vidíš doma jídlo a nachystáš si jednu porci na talíř a tu i sníš, tak není problém. Když ale vezmeš celý kastrol nebo plech a zkoušíš co dokážeš sníst, tak se nacpeš k prasknutí a pak jsi po takové dávce jídla unená a jdeš si lehnout.
Taky bude záležet na to, jestli si na jídlo uděláš čas. Pokud se najíš za deset minut, tak to není zdravé.
Kdysi se mi také podařilo zhubnout, bez "recidivy" Jediným a základním prvkem byl "intenzivní pohyb". Jídlo jeho množství a chutě si tělo "zregulovalo samo". Dalo by se shrnout do hesla : Jez co chceš ale intenzivně se pohybuj, každý den. Základem byl běh zpočátku krátké tratě, musí se začínat postupně ,a postupně prodlužovat, čtyři pět kilometrů bylo běžné sem tam i víc. Každý den bylo-li to možné alespoň jedno kolečko,+ jednou dvakrát denně kliky dřepy, sklapovačky. Po fyzickém výkonu klesá chut na jídlo, a v delším odstupu od výkonu si tělo potřebu samo upraví na optimální, při intenzivním pohybu zkrátka není možné se zároveň přejídat pokud nechcete Zároveň je třeba poslouchat co vám ohledně jídla říká tělo, (mně třeba samovolně upouštělo od masité stravy neměl jsem na to chut, takže masa jsem jedl málo) nemusíte se bát najíst víc snesete-li to, protože to "vyběháte" a postupně se potřeba upraví. To je alfa omega "poslouchat co říká tělo" a pohyb, u kterého se potíte, intenzivní pohyb
P.S. Moje tělo například udržuje v kondici to že ráno většinou nesnídá nebo jen málo, oběd do syta, večeře do syta a DLOUHÉ ODSTUPY MEZI JÍDLEM ne tak jak se RADÍ svačinky mezisvačinky jsem úplně proti tomu jíst stále po menších dávkách ne, dle mne to narušuje "přirozené cykly" kdy je fáze jezení trávení fáze lačnosti kdy se znovu najím ale až pocítím hlad, nejíst tehdy kdy se má pokud nemám hlad...Velké odstupy mezi jídlem a pak se klidně najím vrchovatě takto to funguje u mně...Člověk má mít mezi jídly pocit "lačnosti" "prázdnosti". Stálý pocit "sytosti" stálé "dokrmování se co půl hodinky" jak se to doporučuje je dle mne špatně, tedy za předpokladu že nejste "nemocný" např. cukráři apod.musí dietu upravit dle svého stavu
Tak to jste dobrý, že uběhnete 4-5 km. Já bych uběhla 500 metrů a zbytek bych musela dojít. A to nejsem vyloženě tlustá, ale vím, že tohle bych určitě nedala. Taky u mě je problém v tom, že mě takový bezcílný běh moc nebaví. Jsem schopná jít na nějaký výšlap, plavat, jet na kole, na bruslích, ale běhat moc ne a už vůbec ne pravidelně.
-nicky
Dle toho co píšete i Vy uběhnete 4-5 km S během se začíná "pomaloučku" není ani zdravé najednou uběhnout 4-5 km (mimochodem dnes bych také neuběhl netrénuji to už to nepotřebuji) Já začínal tak, že jsem uběhl najednou sotva sto dvěstě metrů, pauza chůze a opět padesát sto metrů a tak se to několikrát zopakuje a jdete domů... Takto se to pozvolně protahuje až uběhnete kilometr, pak kilometr a půl a najednou uběhnete 3 kilometry ani nevíte jak. Pak je dobré si vytyčit trasu "aby to mělo smysl" jak říkáte, uděláte si kroužek kolem vaší vesnice nebo města či jeho části anebo zaběhnete do sousední obce jež je právě třeba 4 nebo pět kilometrů daleko...
Proč ten běh? Protože tělu velmi svědčí na ztrátu váhy pohyb který je pozvolný plynulý ale za to "permanentní" u toho běhu na delší vzdálenost můžete běžet docela pomaloučku nejde o rychlost ale o permanentí vytrvalostní zátěž to je to co ve výsledku působí onu ztrátu váhy a to velmi rychle
Ale i to kolo může být dobrá cesta ovšem tam je to zdá se mi o něco "pomalejší" i když záleží na tom jak jezdíte, na hubnutí bych zase preferoval delší trasy, klidně pomalejší jízda ale delší trasy, podobně jako u běhu se začíná postupně a později se zvýší i rychlost na rozdíl od běhu se ale vzdálenost počítá v desítkách kilometrů, třicet padesát sedumdesát apod., nebot kolo je schopné uspořit podstatnou část energie oproti běhu ale díky většímu "akčnímu rádiu" to můžete spojit s pěkným výletem s hezkým "cílem"...
Jinak pochopitelně i ty brusle plavání každý pohyb při kterém se zkrátka hýbete, potíte, velmi dobrá je i fyzická práce na zahrádce na domku, máte nějaký "cíl" (úklid, hrabání listí sekání trávy, rytí apod.) a ten musíte splnit, u práce uteče hodinka jako nic a najednou zjistíte že se půl dne pohybujete ani o tom nevíte a jste o dvě kila lehčí
Nežijeme proto,abychom jedli,ale jíme proto,abychom žili.Musíš si to urovnat v hlavě.Jez lehká jídla,pokud možno bez příloh,když už ,tak minimálních.Důležité jsou bílkoviny,méně živočišné,více rostlinné.Pij pouze vodu bez bublin a s citrónem.Žádné doplňky typu sušenky,čokolády,,chipsy,nanuky,atd.Co nejvíce zeleniny a ovoce.(To jen v dopoledních hodinách ).
Nandavej si na malý talířek.POZOR,mozek dávvá až po dvaceti minutách po jídle impulz,že je sytý !
Cvičit a cvičit,sportovat,dýchat zhluboka.Tak se okysličují všechny orgány a krev.Nabírá se svalová hmota a odchází tuk z těla.
To se snadno řekne, že má člověk vynechat čokolády, sušenky, nanuky, ale co jeho chutě? Zrovna na takové věci mám enormní chut, když mám po těžkém dni v práci nebo před menstruací a je to tak vysvobozující pocit, když si nějakou takovou prasárničku můžu dát (ne že bych toho jedla po kilech, ale dám si), nebo s kamarádkou při posezení na kávě - k tomu patří nějaký zákusek. To je jak balzám na duši. Nedovedu si představit, že bych to vůbec nejedla.
Zákusky sladkosti sušenky klidně to jezte, klidně se nabaštěte co hrdlo ráčí, ale pak jděte pracovat půl dne na zahradu, nebo ujeďte na kole alespoň padesát kilometrů, uběhněte kolečko alespoň pěti a víc kilometrů, případně si ještě týž den k tomu udělejte jednoduché osvědčené cviky jako kliky dřepy sklapovačky, vyběhněte několikrát schody a můžete baštit co chcete a kolik toho chcete
Je to tři roky, hodně mne zlobil žlučník, nasadila jsem si dietu, to bylo suché brambory a suché rohlíky, jinak jsem nic nesnesla. Tak jsem jedla jeden měsíc a 5 kg bylo dole, takže žádný tuk a žádný cukr. Pa již jsem mohla pestrou stravu.Ještě si vzponínám jsem mohla ryby podušené na troše vody na pánvi jen přírodne mírne osolené
No jo pohyb je dulezity, ale co kdyz clovek potrebuje nutne zhubnout a s pohybem ma nejaky zdravotni problem... Invalidni sousedka kupodivu zhubla diky "hubnoucim naplastem" z lekarny - cca 15kg za mesic nalepovani na hyzde ! Chtela pry zkusit neco bez nutnosti polykani, zadne tabletky! Neverila bych tomu, kdybych ji nevidela na vlastni oci. Stravovala se primerene, ale ani nejake sladkosti si neodpirala
Maky já vždy, když řádí střevní viroza, tak ji chytnu. 2x do roka jí mám. Při ní se dieta musít držet, jinak se vás střevní viroza nepustí. Nejhorší je, že 3., 4. je mi výborně a mám chut na vše možné a cítím se zdravě. Dělá to dojem, že už jsem bez virozy a zdravá, ale později se ukáže, že ne. (Připomíná mí to trochu film Vetřelec. Jak se ten kosmonaut najedl, když měl hlad, cítil se taky výborně a pak z něj vylezl vetřelec.) Najím se a pak se to prudce zhorší, bolest břicha. Je to zákeřný a záludný, ten virus. Pro mě horší a složitější než normální viroza.
vidím to na sobě, ale hlavně v okolí, že kdo chce zhubnout, tak velice často dělá tu chybu, že pouze sníží příjem. Jí menší porce, méně vydatná jídla. Ale to je jen jedna část úspěchu a rada "nežer!” je tak tak trochu mimo, protože chybí to zásadní - zvýšit výdej. To už něco stojí, protože to chce čas a vůli přemoci a jít se hýbat i za špatného počasí, nebo i když se mi fakt nechce. Základem úspěchu je, aby mě ten pohyb bavil a našel jsem si něj čas. Když mě něco nebaví tak u toho nevydržím. Výmluva, že mám rodinu a povinnosti neobstojí. Kdo chce, ten hledá cestu, kdo nechce, ten hledá výmluvy.
Tělo, které se pravidelně hýbe funguje jinak. Spaluje tuky, zrychlí se metabolismus, zlepší se trávení atd. Kdo jen sedí a jí malé porce, tak mu to sice stačí, protože má zpomalený metabolismus a minimální výdej, ale nepotřebuje spalovat tuky a proč by měl výrazně hubnout?
U pohybu pak, dle mého názoru, mnozí dělají tu chybu, že nedostatek času chtějí nahradit intenzitou pohybu. Ale tak si jen svému tělu škodí. Dobrý pohyb je pravidelný a vytrvalostní typ pohybu, s citlivou intenzitou, například dlouhá chůze v přírodě nebo vytrvalostní jízda na kole. Výhodou tohoto je, že fakt zhubnu a pak se klidně občas po výkonu můžu i pořádně nažrat do sytosti a co mi chutná!
já bych se ještě doplnil, že mnoho lidí se domnívá, že má pohybu dost i bez pravidelného sportu. Přes týden jsou v jednom kole v práci pak zápřah doma, o víkendu výlet s rodinou. Ale často je to jen hluboký omyl. Jejich výdej je naprosto nedostatečný a tím, že skoro nejedí, protože nemohou zhubnout, mají i nedostatečný příjem a dosáhnou jen toho, že jsou stále unavení a bez energie. Připisují to mylně například stresu.
Skoro pro každého jde nalézt nějaký vhodný pohyb a když mám po operaci kolene nebo problém se zády, neznamená to, že nemůžu jezdit na kole, jak se lidé často domnívají.
Osobně ne, ale jeden příbuzný 45 kg za 5 - 6 měsíců.
Proteinová dieta pod lékařským dohledem. K jídlu kupovaná speciálně upravená jídla s vysokým obsahem proteinů, v případě hladu téměř jakákoliv zelenina prakticky v neomezeném množství.
Bohužel to leze docela do peněz a není to vhodné pro lidi co mají problémy s ledvinami, vzhledem k tomu, že tělo ve stavu ketózy ledviny hodně zatěžuje.
V práci mám hodně pohybu tak z pohybu. Jinak mám už 2 týdny střevní chřipku a refluxi podrážděnou, tak musím držet dietu a vlastně opět skoro nic nejím. Nemůžu se "nažrat". Kyselé by mě úplně zabilo. "Díky" refluxi mi tlouštka nehrozí.
nicky co člověk, to názor, který jemu určitě fungoval.
Já jsem začal nechávat zbytky jídla. Zkrátka jsem to nesnědl všechno. Manželka sice frflala, ale pak se pomalu snižovalo množství jídla.
Já jsem zastáncem toho, že jsem ve vývinu skoro 60 let a proto musím jíst častěji. Ale malinko.
Na každého působí jeho řešení jinak.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.