Mám rozdvojenou osobnost?

Ahoj,
myslím si, že mám rozdvojenou osobnost, i když tak nepůsobím na všechny. Ke každému se chovám jinak, celkově na veřejnosti působím mile, slušně a prostě jako ta hodná, která se do nikoho nestará, takový introvert u knížek, nebo občas s mobilem, poslouchá věčně písničky, ale nikomu pokud už jí něco nenaštve, neřekne nic špatného. Když za mnou ale lezou lidi aby si popovídali, odháním je. Chovám se moc divně. Mluvím o knížkách, nebo skoro vůbec. Mluvím hodně, nebo jen přikyvuji nebo odpovídám jednoslovně. Když mě uráží, prostě jim na to něco odseknu, když se mě to ale dotkne, nedám to na sobě znát, prostě jim pak vynadám. A to, se právě stává opravdu ojediněle, takže když začnu mluvit sprostě a nadávat, docela se diví, kde se to ve mě bere. Nesměju se kolikrát ani velice dobrému vtipu, maximálně se jemně usměju... Za to, když jsem mezi rodinou a přáteli, tak se rozřehtám na plné kolo u sebemenší hlouposti, nemluvím nijak sprostě, ale vím, že kdybychom si s kamarády začali nadávat, bereme to ve srandě, takže se tak "urážím" typu: Ty jseš blbá, krávo, co si o sobě myslíš,... Ty jsi tak debilní, až se divím, že tě na tu školu vzali! Ale vždy se tomu smějeme a říkáme to ve smíchu, nebo hraném naštvání. Prostě jsem doma a s přáteli extrovert, chápou, že ráda čtu a mám ráda klid, ale zároveň ví, že když budou chtít ven, neodmítnu to ani kdybych měla dočítat boží knížku, narozdíl od těch "školních přátel," kterým v pohodě řeknu že dočítám knihu, musím uklízet, mám zaracha, nebo si něco vymyslím abych s nimi jít nemusela. Když už "otravují" hodně, tak jim řeknu, že s nimi nikam jít nechci.
Ve stejné situaci, která se stane dvakrát, řeším věci úplně jinak. Je to podle lidí, nevím. Prostě pokaždé ji vyřeším jinak jen podle toho, kdo v ní hraje roly. A aby toho nebylo málo, vymyslela jsem si imaginární kamarádku, s kterou se bavím v přeplněném autobuse, když jedu s reálnou kamarádkou, která mě pak má za debila.
Prostě se chovám jinak s různými lidmi. S některými cizími lidmi se dokážu bavit jako s přáteli, kdežto se spolužáky jako bych je neznala.
Nechápu to, jsem divná?