Nejste přihlášen/a.
Pracně jsem teď scháněla klasickou hračku-kačenku v kouli s vodou.Oběhla jsem v okolí všechny kamenné prodejny,ale nikde jí neměli,nakonec jsem jí z netu objednala,ale i tak je v nabídce jen od jedné dražší značky.Pro mě běžná hračka a překvapilo mě,že jí nešlo tak lehce sehnat.Měla jsem jí jako malinká moc ráda...a co vy?jakou hračku jste měli nejraději?
Dobrý den, to je těžké odpovědět a žádné hračce neublížit. Myslím, že každé správné dítě miluje svého medvěda, s kterým usíná. Tedy, moje generace na medvědech vyrostla.
Zdravím!
doplněno 03.06.16 19:40:venkov4ever - patrně pocházíte z bohatší rodiny. Já měl medvěda pouze jednoho. Ovšem, zase pocházel ze zahraničí (z NDR).
bene-máte pravdu.Matka mě zahrnovala snad vším,ale stejně byl nejlepší starý medvěd u babičky a když se naklonil tak bručel.Ovšem když zabrouzdám do nejranějšího dětství,tak s tou kachničkou v kouli jsem si vyhrála dlouhé hodiny.
Dobrý den, já tu kachničku měl až ve školce, tak si ji také pamatuji. Vlastně nevím, proč byl ten medvěd tak oblíbený, resp. proč zrovna podoba medvěda (a bylo to např. i v NDR).
Pozdější generace potom přešla na plyšového Krtečka, což také není špatné (ovšem, ten nazabručí, i když ho mučíte). Zdravím!
To já měla nejoblíbenějšího plyšového černého kocoura. Dodnes jej, jednorukého a jednookého, moje mamka opatruje.
Zdravím,já jsem si zase celé hodiny vyhrála s takovými panenkami,co se vystřihovaly z aršíku,byly tam i různé oblečky a na ty panenky se to připevňovalo. V papírnictví se pak dokupovali různé doplňky,vlásky atd. Měla jsem to v dětském kufříku a s holkama jsme měnily a hrály si pod stromem ,nebo na zahradě ve stanu...Ani nevím,zda se dnes něco podobného vyrábí,koupila bych to vnučce. Krásná vzpomínka..., JISKRA
takových panenek a oblečků jsem měla u babičky celou tlustou obálku, co jsem si s tím vyhrála. Nedávno jsem nějaké dala kamarádčiným dcerkám - vůbec je to nezaujalo
Tak to je škoda,dnes je něco podobného vždy v nějakém dětském časopise,který je celkem o ničem,ale je tam pár vystřihovánek a stojí neuvěřitelných 100 korun! Obyčejné panenky asi netáhnou,musí to být Elsa. JISKRA
Jiskro, v papírnictví jsem tyto panenky, na velké čtvrtce papíru, viděla. Jen je vystřihnout! Zastavila jsem se u nich a vzpomněla si, jak jsem je mívala v kufříku. A taky, jak ty šatečky z panenky padaly. Ty zahnuté proužky papíru, které se ohýbaly, šatečky neudržely. Jen tenkrát měly reálné obličejíčky. Dnes už jsou stylizované. Už je to panenka. Ta moje byla Danuška a ne panenka!
Jojo, byly na obalech z čokolád. Ale to bylo až mnohem, mnohem později. To byly z měkkého papíru. Největší zábavou s nimi, pro mé holčičky bylo, vystřihnout je.
Zdravím a moc děkuji,zkusím popátrat. Vnučka právě i ráda vystřihuje,tak snad jí to bude bavit. Taky si asi pohraju....
Zdravím,
papírové oblékací panenky se už zase prodávají, ale nejsou na těch velkých arších jako bývaly dříve, ale jsou to takové sešitky. Na rozdíl od minulosti je ale málokdy najdete v kamenných prodejnách papírnictví jako dříve, zakoupit je lze většinou jen přes intenetové obchody (ale to dnes platí pro všechny papírové modely a vystřihovánky).
Pokud vás oblékací panenky zajímají, mrkněte a prolistujte kategorii jednoduchých vystřihovánek přímo na e-shopu výrobce betexa.cz/...
Moje první a milovaná hračka byl medvěd..velký (mně tak alespoň tenkrát připadal), světlounce žlutý a při zaklonění bručel. Říkala jem mu Michal a měla jsem ho ještě, když byla moje dcerka malá. To už dvno nebyl světležlutý a i jeho srst značně prořídla.
Měla jsem pochopitelně i panenky. Tu velkou - mrkací jsem neměla ráda, ale hrála jsem si s malou (asi 10 cm velkou) na kterou jsem neustále něco šila a později i háčkovala. Máma byla dámská krejčová a tak o odstřižky nebyla nouze. .Přes ulici bydlela kamarádka stejně stará jako já a tak jsme vysedávaly buďto u nich a nebo u nás na zahrádce a šily a dělaly módní přehlídky. Asi ve dvanácti mě to přestalo bavit a zvítězila stavebnice merkur a také časopis ABC ve kterém se tehdy daly najít opravdu zajímavé návody na různé pokusy a nebo na sestavení dalekohledu, mikroskopu a pod.
Dnes mám už dva vnuky a tomu prvnímu jsem k jeho prvním narozeninám koupila velikého světle žlutého medvěda. Sice nebručí, ale je o kus větší než ten můj a úžasně měkoučký. Vnuk ho miluje a chudák Béďa (jak mu říkají) je opečováván steně jako mladší z vmuků. Když máma malého přebaluje, musí dát jednu plenku i staršímu synkovi - pro Béďu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.