Češi a jejich myšlení

Bůh není.

pohanka má pravdu -Bůh je mé svědomí.

Ano jak prý řekl Budha: "Mýlí se ten kdo si myslí,že Bůh existuje,ale zrovna tak se mýlí ten,kdo si myslí,že Bůh neexistuje. " Na vysvětlenou k tomu dodám slova Ježíše(údajně): "Kdo má uši k slyšení,tak slyš."

Pohanko, a to víte jak?

Taky mně to děsí!

naufrago, kdybych mohla, dám vám bod

pohanka -

- to jste napsala docela hezky.

Zajímavě jste pohanko popsala myšlení primitivů, zřejmě se v něm dobře vyznáte. Jinak si ale protiřečíte, proč by negativně uvažující člověk hledal východisko z problémů, když by neměl naději? Naděje totiž znamená pozitivní myšlení, naopak brát někomu naději je opravdu negativní a primitivní myšlení. Takže jak je to vlastně s těmi Čechy?

Děkuji za rýpnutí. Ano, asi jsem primitiv. A jsem ráda, protože primitivní národy prožívají velké souznění s přírodou a pro mě je příroda na jednom z předních míst.

Jinak jsem velký negavitista a opravdu vidím na všem to nejhorší, nejčernější, co se všechno může stát.

Proto mám heslo: štěstí přeje připraveným a vše se snažím promýšlet dopředu, hledat informace, cesty.

Přesto přese všechno dochází na situace, kdy si říkám ,,jiným radil, sobě neporadil,, a dopadám jak ,,sedláci u Chlumce,,.

To je ono, ta připravovanost! Ono to přijde ze zcela jiné nstrany, než očekáváte. Chceš -li pobavit Boha, řekni mu o svých plánech...

No vyklouzla jste z toho malou falší, když výraz primitiv používáte v odpovědi jinak, než v první reakci , ale dobře, primitivové z toho vyšli přece jen o trochu lépe. Slovem primitiv bych ale raději raději šetřila... pro mne je primitiv člověk, který se chová k druhému, jakoby to nebyl člověk a to je vlastnost doslova zlá. Ale to Vy asi nejste... Já bych viděla právě tohle jako dost častý nedostatek v českém myšlení, zlé smýšlení o druhých, klidně i bez důvodu (příslovečné přání "aby sousedovi chcípla koza") a to, že si často nevidíme ani na špičku svého nosu. Takže perspektiva více méně žádná, jen ode zdi ke zdi, případně od voleb k volbám, prostě se nám ta "předvídavost" (nebo přesněji zlomyslnost?) pěkně vrací zpátky na naši hlavu. Škoda, v takové pěkné malé zemi docela "za větrem", v takové malé zahrádce .

Pohanko, a já s tím nemůžu souhlasit! Přesně takového mám otce. Celý život se připravuje na nějakou neznámou katastrofu, celý život žije, jak asketa, pořád čeká, že bude připraven a nějak mu, mezi tím, život protekl mezi prsty. Otravuje život ostatním svými názory o nestřídmosti, rozhazovačnosti, nepřipravenosti, atd., zatímco on má nasyslíno a připraveno, aby ho nic nezaskočilo. Za vším, co dělá je cítit obava, strach, nejistota. Myslí stále tak negativně dopředu a považuje za nezodpovědné ty lidi, kteří žijí normálně a umí se radovat ze života teď. Minule jsem mu konečně řekla, že svůj život prožil ve strachu a bez velké radosti, aniž by se dočkal katastrofy, které podřídil svůj život.

Wasube, máte úplnou pravdu. Dodala bych k tomu jen, že podvod je tu obyčejně považován za něco zvláště chytrého a podvodník za zvláště schopného, a to bez uvozovek. Bohužel, dění posledních 27 let toto myšlení jen podporovalo. No a to vše se negativně odráží i v mezilidských vztazích, o což jde tazateli asi nejvíce. Obrátit tento trend je téměř nemožné, pokud si v něm většina libuje a považuje se tím za chytřejší, než všichni ostatní, tzv. pupek světa . Pak je tu každá rada drahá...

tifany, v tom je problém tohoto světa. Že odsuzujeme to, co ale děláme. Rodiče jsou ti kteří když budou podvádět, když bude doma násilí, lenost, zkrátka všechno to, co nám tak vadí na druhých, tak naše děti si ponesou dál rodinnou štafetu.
Protože když vyrostou v takovém prostředí, dělají co rodiče, nic jiného doma neviděly, myslí tedy že je to správné. Přece co dělá máma s tátou je správné.

Proto v našich dětech stoupá agresivita, protože stoupá i sobeckost v rodinách. Většina rodičů má za to, že když dítě dostane najíst, mobil a jídlo je všechno v pořádku. Není, protože děti pozorně sledují své rodiče a jsou v podstatě malé opičky, přispůsobují se k obrazu svých rodičů - vychovatelů. Podívejte se na své děti a zjistíte lidi, jací jste.

pro: dota Datum: 09.03.16 13:32

Nemusí to být výchovou, ale špatným vzorem. Každá výchova je zbytečná, když děti denně vidí vzor jiného chování. Říkejte dětem že nemají kouřit, když sami kouříte, říkejte synovi, že nemá pít, když jeho táta doma je pijan, děti nelze ošidit a na nich nejlépe poznáte že tam něco neklape..když dvě děti v rodině se chovají uplně jinak, tak to v rodině v pořádku jistě není.

Určitě ano. Zvlášt, když si člověk uvědomí, že všechny děti se rodí zvídavé s nesmírnou schopností učit se každý den. Samozřejmě učí se hlavně to, co vidí kolem sebe, bez ohledu na vzdělání a postavení svých rodičů. Řekla bych, že velmi málo rodičů si své působení na své potomky uvědomuje, stejně tak i velmi málo učitelů, kteří až příliš často svou výchovnou roli vzdávají a vymouvají se na rodinu. Nj, pohodlí a sobectví nade vše...

Obávám se že dokud lidé budou chtít mít výhody na ukor ostatních, tedy mít se na jejich ukor dobře a lépe, nic se nezmění a podvodů neubude. A k tomu jsme od malička vychováváni vzorem svých rodičů. Čestným rodičům se málokdy může stát že jejich dítě bude podvody považovat za normální a běžný jev. Zatím jak je vidět je myšlení čechů nastaveno tak, že nám vadí až když druzí podvedou nás.

Když dítě vidí doma chování svých vychovatelů, že facka je běžná komunikace, komunikuje tak i on a tak vzniká šikana, nejdříve ta domací, pak ta venkovní. Zárodek má ale vždy v rodině. Agresor at malý nebo už velký toto chování považuje za normální, viděl to doma, tak to nemůže být nic špatného.

Ano, jsme vzorem pro své děti a o tom je celý svět, nejenom u nás. Japonec své dítě vychová jinak, tam je rodina velice vážená instituce a kdo ji zneváží svým chováním, nemá pak dobré vyhlídky. U nás rodina znamená že většinou, že vás táta s mámou nenechají umřít hlady - i když někdy i tady musí za rodiče suplovat stát, ale tím to končí. Co by ten spratek ještě nechtěl, máme přece i svůj život.

Obětavost mizí z rodin. A pořád platí, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. V našem stáří se o nás děti bud postarají, nebo se na nás vykašlou a to podle toho co jsme do nich svým vzorem vložili my. A takový je i bude celý svět. Pokud nezměníme své myšlení, zakladatel otázky nejspíše toto měl na mysli.

pro salamos® Datum: 09.03.16 16:55

Myslím že je to špatný příklad. Ti rodiče chtěli ukázat že nejsou rasisté a dokáží milovat spolu se svým dítětem i romské děti. Ale děti to opravdu poznají že to není upřímné, kdyby si je adoptovala slušná romská rodina, dopadlo by to nejspíše jinak.

wasube Japonec své dítě vychová jinak, ... Máte pravdu, stačí se podívat do historie čeho jsou také schopni.

Korino, je to přesně tak, jak píšete. Několikrát se do mě všichni obuli, když jsem napsala, že se někdy stane, že se děcko "nepovede". Že se to, bohužel, stane. Kdo to nezažil, myslí si, že je to nemožné. Je to smutné, ale je to tak. Může se to stát!

Je to tak jak píšete. Nemám rád ty řeči typu - to je výchovou, za to můžou rodiče. Mnohdy to tak nebývá.

Lidem, kteří začnou s tvrzením, že je vše v rukou rodinné výchovy doporučuji přečíst knihu od Terezy Boučkové "Rok kohouta." At se snažila o sebelepší výchovu, adoptované děti zdědili genetickou výbavu, která dovedla autorku bezmála na pokraj sebevraždy.

Korino, je v tom kus pravdy. Ale je také možné, že dítě nemusí zdědit špatné geny po prapředcích, ale že ta "dobrá" výchova, o které jsou rodiče přesvědčeni, nebyla tak dobrá. Nedá se každé dítě vychovávat stejně, ani v jedné rodině. Jedno potřebuje víc tvrdosti, jiného víc tvrdosti zdeformuje. /Já zastávám názor stejně lásky, jako tvrdosti, když je potřeba/. A třeba bývá časté, že nejhůře vychované bývá to poslední, nejlépe to první. Základ je vždy výchova v rodině a dostatek lásky, i přísnosti. Záleží ale i na tom, jak je dítě, potažmo, mladý člověk sebejistý, jestli nepodlehne názorům a jednání špatných kamarádů. Pravda asi nebude tak jednoduchá a nebude jenom jedna.

Toto je odpověď na prvotní dotaz.

korino, každé dítě se rodí jako čistý, nepopsaný list papíru. Nerodí se zlé děti a nevychované děti. Nerodí se hodné a dobře vychované děti.

Pokud děti nejsou nemocné, nemají vývojové vady, třeba mozku, zkrátka něco, co jim brání v řádném vývoji, pak trvám na tom, co jsem napsala.

Je mnoho rodičů, kteří dělají rozdíly mezi dětmi. Jedno dítě podporují, druhým pohrdají a nenechají na něm nit suchou. Jedno jejich dítě je podle nich vynikající, druhé parchant a nevděčný hajzl. Často proto, že nedokáže splnit sny rodičů, že bude někým, na co talentem nemá.
Často proto že rodiče nedokáží přijmout své dítě takové, jaké je. A často i proto že se domnívají, že dítě jim zkazilo život, nebo ho mají s nemilovaným partnerem, což je pro ně důvod k jinému hodnocení.

A často i proto že děti se od nás učí jak se chovat k jiným lidem a pokud sami nejsme dobrým příkladem, proč chceme aby se děti chovaly jinak, jakým, právem? Vždyt oni dělají jen to, co my. Jenže mnoho rodičů se kupodivu vidí ve velmi dobrém světle.

Pokud jde ale o děti jinak zdravé, s žádnou mozkovou či psychickou poruchou nebo nemocí, jako je třeba schizofrenie, autismus a řada jiných chorob, tak pokud byste viděla blíže do té rodiny a to nikdo nevidí, tak byste brzy poznala že ti rodiče přistupují ke každému dítěti jinak.
A děti pokud nenajdou lásku, porozumění a zájem doma, hledají ho jinde, třeba v těch partách, následně v drogách...Jsou rozumní rodiče kteří chápou, že dítě nemůže za jejich nespokojenost s partnerem, at už současným či bývalým a nechovají se jak hlupáci. Není jich ale mnoho.

Já jsem už tady psala, jak jedna moje příbuzná měla dvě dcery, každou s jiným mužem, což je dneska opravdu hodně časté..jedno dítě by zahubila opičí láskou, protože milovala jejího otce, druhou bila, protože jejího otce nenáviděla a často před dcerou na něj ošklivě nadávala a říkala jí jak je její otec špatný.
Navíc ta první dcera musela žít ve společné domácnosti s matkou zamilovanou do svého partnera, otcem její druhé dcery a štastnou sestrou, žijící s jejím pravým otcem, žádnou náhražkou.

Materiálně tedy byly na tom obě dcery stejně, měly navařeno, uklizeno, chodily čisté...a přece mezi nimi byl velký rozdíl a mezi jejich životy v podstatě také. Takže si rodiče ani neuvědomují že je jejich vina chování jejich dětí, žádných genů nebo doby.

A pokud dítě zdědilo geny, at umělecké, technické, podporujte je i když váš syn by se rád stal uměleckým kovářem, jako děda, ale vy byste z něho rádi doktora... plnte jeho sny, ne svoje. Tak vás bude mít rádo.

Uvědomují si vůbec někteří rodiče jak je pro dítě hrozné, že jeho nevlastní sourozenec žije v rodině se svým pravým otcem a on s náhražkou? A že ta náhražka mu nemusí být vzorem a autoritou? Protože ho jako tátu nebere?

Rodiče neberou čím dál více ohledy na city svých dětí, zranují je tím a pak se diví že pochopení děcko nehledá zbytečně doma, ale na ulici a s jinými, kteří mu podle jeho názoru víc rozumí, protože je zklamáno svými rodiči..

Víte já zastávám jeden názor co se týká výchovy dětí.Není problém postavit dům, ušít šaty, ale vychovat dítě neřku-li děti, řádně vzdělané , probudit v nich ctižádost aa chut žít život dle jakýs i regulích tak to je moc těžké , člověk tomu musí obětovat vše, své pohodlí , čas a mnohdy celý svůj život.Vím o čem mluvím a pokud jsou na výchovu dva a shodnou se na všem co je pro děi dobré je dílo z polovice hotovo.Nesnáším tresty, sankce a jakékoliv tvrdé metody. Dítě musí vědět že je v rodině žádáno a milováno, věřit mu a pomáhat mu tak jak je to možné.Víte je to velmi obsáhlé a co člověk to názor , třeba se v jiné otázce sejdeme a rozebereme to , hezký den Korina

Také za to může Karel IV, Římané a vůbec největším lumpem byl Adam s Evou. Nebýt velkého třesku, tak jsme my Češi úplně jiní. Už sama otázka je tak pitomá, že na ní vlastně neexistuje argument.

máte pravdu nejjednodušší je hodit své neúspěchy a prohřešky na druhé, na rodiče na školníka, na profesory a na presidenta. Dnes se mladí nesnaží si vydělat peníze po brigádách , jednodušší je jít za babičkou , dědou a taky hlavně za mámou a ty pro klid v rodině mu každý něco šoupne a mládí má vymalováno.Já si vzpomínám na roky na intru kde jsme dostávali od 70 do 120kč měsíčně.Já pocházím z rodiny kde otec holdoval alkoholu a maminka nepracovala byla věčně nemocná a kolikrát se stalo že jsem přijela a nutně bylo potřeba tu moji ubohou stovku proměnit za jídlo. Jiná děvčata si koupila parádu a já byla ráda že mi zbylo na pastu na zuby, mýdlo a vložky. Jo život je složitej , ale záleží na každým jak se k němu postaví a hlavně neubližovat druhým a nesnažit se na jejich zádech vyšplhat se na horu . asi vytvořím novou otázku ...

Novou otázku na toto téma bych, být vámi, raději nechal spát. Okamžitě by vás utloukli argumenty, jak bylo za bolševika dobře, všeho hojno (jen ty banány - no bóže) a vy jste prostě jen ta vyjímka, ta neschopná vyžít se svou stovkou měsíčně. Také jsme měli hluboko do žlabu, matka pracovala od čtyř ráno za směšné peníze, na krku tři kluky a barák, otec voják (a ti si uměli užívat - doma jednou za 14 dní, sólo rekreace v Tatrách)...Já na učňáku nedosáhl ani na těch 70 Kč (zlobil jsem) a tak jsem musel chodit po brigádách, sbírat šrot a papír, oběd zajistila jabloň u cesty. Dodnes honím brigády, byt bych nemusel, ale zvyk je železná košile a rád sbírám nové zkušenosti. Nejsem pesimista, myslím si, že člověk je většinou dobrý, ochotný pomoci, poradit a jestli jde o Čecha nebo Laponce je lhostejné. Každý národ má nějaká specifika a Čech je stejný člověk, jako každý jiný. Pesimisté, na vše a na všechny naštvaní buď nadávají u piva nebo zakládají podobně hloupé otázky.

no přátelé nedá mi to neodpovědět , zarazila mě odpověď od Wasube" se svou přednáškou o čistotě narozených dětí ! Kdo to tady zpochybnuje? NIkdo. Jednoznačně si stojím za tím že z větší části se dítě vyvíjí dle své genetické výbavy. Tak jako zdědíte po strýci nos , bradu barvu očí po babičce , tak právě se dědí povahový faktor. Vím o mnohých příkladech které bych mohla popsat. V domě kde jsem vyrostla jako dítě bydlely manželé kteří byli bezdětní. Adoptovaly si holčinu asi dvouletou. My lítaly v teplákách , hrály stále školky s míčem a švihadlem. Ona dívenka né , byla stále v bílém , nebo v růžovém, rodičům k radosti. Leta šla bylo nám patnáct, my první lásky, čaje v neděli a naše slečna v 15 letech prvvní dítě, kouření , pití a lhaní na děnním pořádku.O dítě se nestarala to nakonec šlo do domova. Otec to neunesl ranila ho mrtvice a matka šla po infartu do domova důchodců.Vím že ještě vyváděla mnoho nekalostí, další děti naplnily ústav atd ... Další příklad doktorka nemohla mít děti vzali si kluka z domova, problémy byly veliké , ale stále se snažili to ukočírovat.Náhodou otěhotnila a narodil se jí chlapeček, Ten starší byl k němu tak ošklivý , nechtěl ho v rodině a pani doktorka nečekala na to až mu ubíží a toho vejlupka dali zpět do ústavu.Bohužel,, ato vím o dalších případech, vše je genetika zdědění po někom. a to není jenom můj názor , ale odborníků. A rodinu kde jedno protěžují a druhé zesměšují neznám a pokud takové jsou tak chyba je v nich né v dítěti ...

Na genetice záleží...ale zase neni "všechno"genetika...podle psychologytoday.com/... by měla mít na osobnost vliv pod 50%. (ale co všechno řadí do "osobnosti"a jaké složky jsou jak moc ovlivněné se tam už nerozvádí)