Nejste přihlášen/a.
Dámy,holky,dívky,ženy všeho věku,litujete ze své minulosti,že jste se s někým vyspaly? S nějakou konkrétní osobou? Litujete také vztahů,vážných i nevážných,které jste prožily? Diskuse je anonymní,takže je na vás co napíšete . Napadlo mě to,protože se mi ozval jeden bývalý,řekněme milenec,když jsem byla ještě nezadaná,tak nějak lehce vzpomínám a bilancuji P.S.Přispět mohou i muži
proč bych toho měla litovat? - žádnýho "syfla" jsem nechytla, ani jsem s nikým nebyla za peníze - a skoro všechny jsem upřímně "milovala" - nikdo mne nezbil, ani nijak neublížil .. a teď už - jakoby to nikdy ani nebylo.
- no - jednoho případu docela lituju, protože to byl děsnej "vůl" - omlouvá mne jedině, že byl dost hezkej - něco jako Paul Newmann. Holky jsou holt blbý.
Nelituji (!) a na některé "rychlovky" budu, s jiskrou v oku, do smrti vzpomínat. A vyprošuji si od dam výraz "nikdy jsem nebyla za peníze". Já s žádnou bez peněz nebyl, vždycky jsem platil! Každou večeři, oběd, lístek do kina i na koncert, kytku, hotel, benzín na výlet, těhotenský test A veřte, i když bych ten účet nechtěl vidět, vždy jsem to dělal rád, s láskou, radostí a pokaždé to stálo za to. Odměnou je, že jsem nikdy nemusel přecházet na druhý chodník, abych se s dotyčnou nepotkal. A to ani po letech ...
Lituju. Strašně jsem byla zamilovaná do maníka, kterému jsem se taky líbila, ale pořád se vyhýbal většímu sblížení, i když moji přítomnost vyhledával. Trpěla jsem skoro rok. Pak jsem potkala někoho jiného a perspektivního pro vztah a rychle jsem se "odmilovala". Jenže se situace úplně obrátila, ten nedobytný mě pozval k sobě na večeři a najednou nečekaně po mně vyjel. Cítila jsem pachut hořkosti, zrovna když jsem o to přestala stát, tak mám to, po čem jsem rok toužila.Vyspala jsem se s ním spíš z nostalgie, že když jsem to tak dlouho chtěla, přeci to teď neodmítnu! A taky jsem nechtěla zranit jeho city, když mu to tak dlouho trvalo. Byla to ode mne blbost a zbytečnost. Neprospělo to ani mně, začala jsem nový vztah - ani jemu, asi jsem byla další, která ho sklamala, jen co se opravdu otevřel... To se prostě už nikdy nevysvětlilo. Ale vztah byl poněkud "přečekaný" a já mu to měla říct hned mezi dveřmi. Je to už čtvrt století a stále z toho nemám dobrý pocit. Jenže jsem na rozhodování moc času tehdy neměla. Pachut vyčpělosti mně při vzpomínkách provází dodnes.
Pčesně tak,tím odpovídám diskutujícímu nad vámi - někdy je to prostě zbytečnost Já bych ten čas věnovaný některým mužům dnes už zpětně využila,no smysluplněji
Taky lituju toho, že jich nebylo víc a pár jsem jich odmítla. Něco takového prožívám zrovna nyní. Nemá zájem mě někam pozvat. Přitom vždy, když se bavíme, jiskří to jako blázen. Cítím to souznění. Taky kvůli tomu trpím. Někam ho pozvu, až bude příležitost. Mám strach, že mě odmítne. Jinak to dopadne podobně jako s tím Vaším. Teď si vemte, jak to mají ty ženy, které spaly s Charliem Sheenem. Některým je málo přes 20 let. Přitom má už takových 20 let špatnou pověst. Jak ony litují, protože je HIV pozitivní. Když budu mluvit za sebe, nelituju s kým jsem spala. Litovala bych v případě, kdyby měl ten muž nějakou chorobu nebo mě při sexu namlátil. Co se mělo stát se stalo. A blešíku nelitovala byste pak toho, že jste to s ním nezkusila, kdybyste to nezkusila? Nikdy nevíte, co přijde. Nelitujete toho, že jste ho někam nepozvala hned před tím rokem? Třeba by se ten vztah vyvíjel jinak. Je pravda, že čím déle se čeká, tím horší to asi pak je. Je to asi podobné jako sníst nečerstvé jablko.
Ne nadarmo se říká, "kuj železo, dokud je žhavé".
Nepozvu. Je jasné, že zájem nemá. Už ho po dnešku nechci. Ani za nic.
Já měla krásnou studentskou lásku.Znali jsme se od 1.jahru střední školy,on průmka,já gympl.Čekal na mne po hodinách klavíru,já na něj po cvičení u sokolovny,když tam v suterénu hráli kluci pinčes.Vydrželo nám to až do matury,já potom na VŠ,on za chvíli na vojnu.Strašně moc jsme si psali,vzpomínali na společné chvíle,ve kterých jsme se sebe jen dotýkali.Bylo to krásné,nutkavé,ale žádné tělesno nebylo.Pak jsme se sobě ztratili.Dověděla jsem se,že se po vojně oženil,a já po škole se vdala.Potkali jsme se náhodně v kavárně asi za 15 let a domluvili si ten večer jako krásné setkání.Se vším všudy.Dopadlo to.Tak,jak jsme si oba přáli.Ale mně se to nelíbilo.On odešel a já měla výčitky svědomí.Byl ženatý,já už zase svobodná,ale příjemné to najednou nebylo.Raději bych si nyní četla ty dopisy,které mám dodnes a lituji,že se to takhle stalo.
...se divím,že zde ještě nepřispěli zdejší (už dlouho radící)moralisti,podle kterých je svět úplně jiný.Být tazatelkou,tak se bojím abych se nedozvěděla,že jsem "kdo ví co",vždyt sex nejde mít jen tak nezodpovědněJe to někdy úsměvné co tady radí,tak třeba se ozvou.
Já osobně lituji,ale asi byl člověk poháněn hormony,momentální zamilovaností či nízkým sebevědomím,nevímnicméně zase nejde litovat,protože bych potom tak dobře neocenila svého životního partnera.Možnost srovnání je k nezaplacení a nejen v sexu,ale i v chování.Díkybohu jsme nikdy neměli důvod mluvit o minulosti,takže ani já nepátrám jak to měl přítel a jsme tak nejštastnější.Proč se v něčem pitvat,že?
yourlady-napsala jste to pěkně.Prostě stracený čas,který by se dal využít lépe.Ale zase z čeho by chtěl člověk čerpat životní zkušenosti,když nic neprožije!Asi bude rozdíl mezi slovem litovat nebo stydět se.Já teda nelituju,ale za některé se stydím.
Nick-já měla v práci několik vztahů a lásek(i ženatých) a no a co?bylo to fajn,nikoho jsme nepohoršovali a chodilo se do práce hned lépe a z práce ještě líp.Taky jsem měla ty zapšklé kolegyně co měly hesla ve stylu"co je v domě není pro mě" apod.ale možná to bylo tím,že jich si nikdo nevšimlUdržte si zdravý rozum a potom je jedno zda je člověk zamilovaný v práci nebo venku.
...a víte co?nikdy mi to nepřineslo žádný pracovní postup...asi jsem dělala něco špatně.
Dobře napsáno.
Taky se tazatelce divím, že měla odvahu to sem napsat. Ty moralisti si ještě dávají navzájem body, když se do tazatelky pustí. Kdyby se ten tazatel podle těch rad řídil a podle těch bodů, tak skončí ještě v blázinci. Že dostal spoustu bodů za svůj názor ještě neznamená, že se mám nebo musím podle toho řídit. Každý se má řídit hlavně podle sebe, aby byl spokojený. Například pokud ŕadí člověk, který není moc na sex člověku, který na sex je hodně a dá mu nějakou radu ohledně tohoto tématu. Pokud ho tazatel poslechne, tak si potrpí a ještě může skončit, víme kde... Nebrat úplně vážně ty rady. Stačí se projít po městě a vidím různé typy lidí. Chcete snad všechny ty lidi poslouchat? Jde to? Nejde. Nebo kterého z těch rádců poslechnout, když každý má jiný názor? Pak to nebudete Vy, ale rozdvojená nebo roztrojená osobnost. Jak to bylo ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje - "Neber úplatky nebo se z toho zblázníš". V tomto případě nenech si od všech radit nebo se z toho zblázníš. Něco jinýho je, když potřebujete nějaký recept na vaření nebo poradit s něčím v domácnosti. Jinak to ti rádcové myslí většinou dobře a do blázince tazatele snad dostat nechtějí. Záleží na tazateli, co si z těch rad vezme a jak s tím naloží. Ale každý člověk je jiný a někoho kritika moralizovaní bolí, když se v tu chvíli cítí mizerně. To se pak cítí ještě hůř.
Když jsem se ptala tady, jestli to dát dohromady s kolegou z práce, většina rádců mi poradila, at to nedělám. Protože láska do práce nepatří. Dostali za to body, za ty rady. Minulý týden jsem byla u psycholožky, ta mi hned řekla, že jsem ho měla někam pozvat. At to ještě udělám. Je už pozdě. Co jsem se kvůli toma natrápila, jsem doteď z toho psychicky v pr... Mysleli to zřejmě dobře. Ale nepomohlo mi to.
Nikc, kdybyste věděla, jak já bych vám přála konečně ulovit nějakého toho chlapa, kterého byste mohla přitáhnout k oltáři a žít normální život se všemi starostmi z partnerského soužití vyplývající... V jednom vláknu zde u této otázky píšete, že už toho kolegu z práce, co mezi vámi byla ta strašně moc veliká chemie, nechcete už pozvat nikam, protože víte od 29. ledna, že o vás nemá zájem... Nyní si zase stěžujete, že psycholožka na rozdíl od rádců na poradně vám poradila kolegu někam pozvat. Proč nepoužíváte svůj rozum? Proč musíte mít odsouhlasené, co máte vlastně dělat? Lidé zde radí dle svých zkušeností životních, tedy aspoň většinou a nejsou odpovědni za to, jak se pak tazatel rozhodne...
Nikc, a toto je přesně ta situace, kdy je lepší si najít vztah mimo zaměstnání... A to, že psycholožka se v radě pro vás jaksi sekla... Bude líp, uvidíte, ale přestaňte vrhat zamilované pohledy po svých spolupracovnících.
Já ho nakonec nepozvala, protože mě ignoroval a ani nepozdravil, choval se nepříjemně. Den předtím tomu bylo naopak.
Nechodí kvůli mě ani na obědy. Předtím chodil a já ne. Teď je tomu naopak. Vyhýbá se mi. Kolegové na mě divně koukají. Tuší o co jde.
Připadá mi, že mě nenávidí a štve mě to.
Jinak děkuju za reakci. Mějte se.
Eualie, nevrhám po něm zamilované pohledy. Koukám na něj jako na ostatní.
Na ten oběd chodím s jedním kolegou, se kterým si rozumím. On tam chodí se svými kolegy, věkem bližšími. Ale tentokrát tam 2x nebyl. Přitom mi sám říkal, at tam chodím, že on tam chodí.
"lucie", co byste chtěla slyšet? Jen Vám napíšu, že včera jsme byly s manželem svoji 46 roků a pokud se dožijeme, oslavíme za čtyři roky zlatou svatbu. Každý svého štěstí strůjcem. - pt
nick-prostě někdo má to štěstí a narazí na poprvé na životní lásku,sednou si,doplňují se a žijí spokojeně.Proto nevím proč kritizují a odsuzují jiné.Na vztah musí být dva a i když já to myslela vždy vážně,ta druhá strana to vážně nebrala.Takže já se nemám za co stydět,já chtěla krásný,vážný vztah a děti už od 20let,ale bohužel a narazila jsem na správného chlapa až ve 30-ti.Kamarádka až ve 45letech...Ono se hezky povídá"nehledej v práci",ale když tam svobodný člověk tráví 8-12hod.denně i víkendy,tak se jeho život odehrává hlavně tam a stane se to.Tolik hodin není člověk ani s rodinou.Kdo takhle nepracoval,tak nepochopí.
Lituji toho prvního, se kterým jsem spala. Já jsem si naivně myslela, že spolu chodíme, a on to pak uvedl na pravou míru, že to žádné chození není, že to mezi námi je jen o sexu. Tahal mě za nos a já nezkušená holka mu na to skočila. Ti ostatní potom už naštěstí včas dali najevo, o co jim jde
když se nad tím zamyslím, tak zrovna tohohle jsem nikdy nelitovala, spíš jiných věcí... pravda, jednou za tím byl spíš úlet, než náklonnost, i tak to ale byla zkušenost a příště už jsem si na to dávala pozor... pak zas z toho bylo nečekané těhotenství (první sex s dotyčným), rozešli jsme se a mně zbylo dítě - ani toho nelituji...
No, lituju a nelituju. Byla jsem před lety v tak obtížné finanční situaci, že jsem se vyspala, pouze jedorázově, pro peníze. Z té situace se nedalo dostat nijak jinak, a proto jsem se snažila, s úspěchem, na celou věc brzy zapomenout a toho člověka jsem už nikdy nepotkala.
Byly i horší důvody sexu za odměnu. Např. STB měla speciální agentky, které svedly zájmové osoby a STB je pak vydírala. To by mě zajímalo, jak to ty komunistické svině pak rozdýchávaly.
K vaší odpovědi: te se vám ta jedna brigáda finančně vyplatila? To se mi nechce věřit, že by to byl takový ranec.
Proč se běžně i zde v otázce píše - zda se s někým vyspal ? Běžně spí sestra s bratrem v dětském pokoji.
Vždyt tu nejde o spaní, nýbrž o sex. Třeba po poledním sexu málokdo spí (někdo usne vždy v minutě po). Vím, že je to blbá otázka, ale jak to vnímáte vy?
Odkaz jsem prostudovala, našla jsem, že ložnice je od slova souložnice, ale že někdo s někým spí jsem nenašla.
uska-
pro zajímavost : necyklopedie.wikia.com/...
uska -
- no já jsem byla spíše "vykulená"z toho množství výraziva.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.