Jak se u nás léčí

No to je fakt síla... neumím vám odpovědět. Jen mohu potvrdit vaše konstatování, že české zdravotnictví, jde s úrovní rapidně dolů. Mohl bych popsat několik svých osobních zkušeností, kdyby to mělo význam. Takže Vám jen vyjadřuji solidaritu.

Jen mě uhodila do očí otázka "Proč s tím konečně nemůže někdo něco udělat?" Napadá mne že zase jen politici a ti s tím pohnou, jen když to bude řešeno velmi nahlas a když o tom bude hodně slyšet...

tak to je jak v sobotu v Chebu taky se zde něčeho dopátrat je občas hrůza ,jediná rada zavolat si pohotovost jinak je člověk odkázán na cestování a doktoři mají přeci času dost

Ps: teda nejsou všichni tací to bych jim křivdil

Přeji pěkný večer. Ze zdravotnictvím u nás je to ... V Ústavě ČR se mimo jiné říká:
Čl. 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

V minulém roce jsem měl úraz. Během 3 týdnů jsem nechal jen za paplatky na vyšetřeních přes 500. Léky raději nepočítám to byla další kapitola. Nejhorší bylo když v ordinacích se na Vás ani nepodívají a už natahují ruku. Tedy většinou. Znám i slušné lékaře. Bohužel reformy zdravotnictví a zejména ta poslední nebyly dotaženy do konce. Udělala se jen dole tedy u lidí ale dál už ne. Pokud to takto dopadne s důchodovou reformou budu si muset na stáří našetřit na slušný revolvér.

Ještě doplním svoji odpověď o lékárny. Můj praktický lékař mi předepsal určitý lék, který stál cca 200 Kč. V lékárně mi magistra řekla že tyto nedostávají, že tyto léky nikdo nechce. A nabídla mi jiný lék , kde byla stejná léčebná látka ale lék byl vyroben u jiné farmaceutické firmy. Po dotazu na cenu mi lékárnice sdělila, že stojí cca 320 Kč. Dále mi řekla, že můžu jít případně jinam. Protože v našem malém městě je velkosklad léčiv tak jsem ji požádal o doobjednání původně předepsaného. Naštěstí se dala přemluvit a druhý den jsem měl původní levnější lék. Zde jde předevší o marži.

Odpovědět Vám taktéž nedokáži,ale pokládám za správné popsat i jiné zkušenosti se zdravotnictvím. Koncem května se zdravotní stav mého otce prudce zhoršil,trpěl chorobou zvanou chronická obstrukční choroba plic a to čtvrtého stupne. Nechtěl do nemocnice a tvrdil,že chce umřít doma. Nemohla jsem se na to trápení dívat a vzdát to jako on. Nakonec jsme ho do nemocnice dali. Jezdila jsem za ním každý den. Zpočátku to vypadalo na výrazné zlepšení,ale pátý den mě jeho stav vyděsil. Měl fialové skvrny kolem úst,nehtů na rukou a opakované záchvaty dušnosti. Podotýkám,že lékařka se mnou mluvila před cestou na pokoj a nic mi nenaznačila o zhoršení stavu mého otce. Na pokoji jsem stála bezradná u postele a držela tátu za ruku. Přišla sestra a řekla,pane K. máte horečku,tak dostanete paralen. Obrátila se na mě s dotazem,zda mu jej dám. Souhlasě jsem pokývla. Sestra odešla a po pár minutách jsem zjistila,že hadička od kyslíku sice vede k nosu,ale z kyslíkové láhve je vytržená. Rychle jsem to opravila a otci se kapku ulevilo. Po nějaké době,kdy už byl otec vypocen,převlečen do čistého a suchého prádla (samozřejmě s mojí pomocí),přišla opět sestra a odebírala otci krev. Požádala jsem ji o zkontrolování opraveného přísunu kyslíku,abych se ujistila,že je to jak má být. Sestra reagovala slovy:,,Pane K. za to si můžete sám,že je vám špatně. To bych to musela kontrolovat pořád." Dost mě to zarazilo a ji asi také,protože zrudla,když si uvědomila,že tam stojím a nevěřícně na ni civím. Pak odešla. Tatínek asi po půl hodině chtěl na malou,ale sám nebyl schopen. Došla jsem pro setru a slušně ji požádala. Přišla na pokoj celá vsteklá a podala tatkovi bažanta se slovy: Tak si ho tam takhle strčte,vždyt to umíte,ne?" a opět odešla. Tatínek měl v tváři výraz zlosti,lítosti i ponížení. A já se zeptala,jestli se té sestry bojí. Zavrtěl hlavou,že ne a zašeptal,že má zlost. Ale vzápětí řekl,že taková protivná nebývá. Zůstala jsem u něj do výměny služeb. Po cestě z nemocnice jsem volala mé sestře,která je o hodně průbojnější než já a sdělila jí své obavy z nedostatečné péče o otce. Sestra okamžitě volala na sesternu oddělení,kde otec ležel a světe div se,telefon byl vyvěšen. Tak to zkusila přez ústřednu a dovolala se na JIP při oddělení,kde otec ležel. Lékař sloužící službu byl podrážděný z razantnosti mé sestry a řekl,proč jsme neupozornili na zhoršený otcův stav atd. Nicméně slíbil,že se zajde na otce podívat. A sestře řekl,že může dopoledne druhý den přijít. Už jsme to nestihli. Ráno v sedm hodin zvonil telefon a dotyčný lékař mi zdělil,že otec večer vypadal v pořádku,ale za hodinu upadl do bezvědomí a převezli ho na JIP,kde po hodině a půl,co se ho pokoušeli přivést k životu zkonstatovali exitus. Má to ještě pokračování,ale podstata byla řečena,tak snad někdy příště,protože to příliš jitří mé city a nevidím na klávesnici.Jen poslední postřeh a pocit,který z toho mám, připadá mi,že pro některé zdravotníky je pacient jen jakýsi nakažený flák masa,co nemá svou důstojnost,pokud si ji nedokáže ubránit a to je u starých lidí dost často. Tak to je má zkušenost se zdravotnictvím. Přeji dobrou noc všem

Taky mám jednu zkušenost.Člověk který 3měsíce chodil po doktorech specialistech s bolestmi v krční páteři.Vnoci nemohl spát a ono 3měsíce spát v noci cca1hod,tak se není co divit ,že byl tak dně že uvažoval o sebevraždě.A jediné co na ten krk dostal byl chomout pro koně a injekce.No a co teď ,když jste v koncích a nikdo vám není schopen pomoci.Léčitele,ty obešel už všechny .Tak už zbývá ,asi jen ten skok z okna .Nakonec to dobře dopadlo a byl vyléčen .Kdo a co ho vyléčilo,to sem napsat nemůžu.Nechci někomu přivodit infarktovou situaci.Ale ještě jeden příběh.Paní okolo 60let které při chůzi křupalo v koleně tak že to bylo slyšet,byla odbyta v ordinaci u lékaře slovy ,,co by jste chtěla vždyt už máte léta . Taky je už vyléčena.Jen na závěr bych ,chtěl říci že zdraví není samozřejmost.A musíte se o něj sakra starat,6let už pátrám a scháním jak si jej zachovat v co nejlepším stavu.A člověk se musí stále učit a přijímat nové věci.Přesto že některé věci přijme až když je na samém dně a nic jiného už mu nezbývá.Jestli že vložíte své zdraví jen do rukou lékařů,musíte také přijmout to jaké mají možnosti.O tom že je nedostatek sester a lékařů a že jsou přetížení prací o tom snad nemusím mluvit.Já jsem chtěl v nemocnici jen zdarma pomáhat,několik hodin týdně a co myslíte že se stalo .Letěl jem jak špinavé prádlo.Všem samozřejmě přeji, at se zdravotnictví zlepší a Vaší blízcí jsou zdraví.

Nepříjemný lidi jsou ve všech profesích. Práce ve zdravotnicví je velice náročná a přitom poměrně špatně placená. Často se také stává, že se pacienti chovají doslova nechutně a zdravotnický personál je nucen i tak poskytovat ten nejvyšší výkon. A tak někdy dojde i nepříjemnostem. Nějak mi nejde na rozum to velkoměsto, které z neznámých důvodů tajíte. Možná by stálo za to zmínit i zařízení, ve kterém se vám nedostalo žádaného ošetření. A v který den to bylo?

A to se mu to nachlazení zhoršilo z hodiny na hodinu, že nemohl k lékaři dopoledne? Víte, v našem zdravotnictví mi taky hodně věcí vadí, ale je pravda, že lékaři jsou občas právem naštvaní na pacienty, co dopoledne nejdou do ambulance, třeba aby nemuseli čekat frontu a pak jdou na pohotovost často ani ne s akutními stavy. Je pěkným českým zvykem nadávat na doktory, ale my pacienti jsme někdy také pěkní dárečci. No a když si ještě k tomu někteří myslíme, že je povinností státu za nás tu lékařskou péči sakumprdum zaplatit... Většinou známe skvěle své právo na tuto péči a už méně myslíme na povinnost, která k tomu právu náleží - že to zdraví musíme především chránit a dbát na prevenci...

No to jsem se nechala trochu unést, ale jinak celkem souhlas, že ty výpravy k doktorům a čekání je pěkná otrava. Držím palce vám i synovi, at jste zdraví a doktory potřebujete co nejméně

Dobrý den,

to, že Váš syn je trouba a neumí si zavolat záchranku, je fakt jedna. To, že doktoři dělají měsíčně min 40h neplacené přesčasy, je fakt dva. Faktem třeřím je, že jste člověk, nad kterým si musí slušný člověk odplivnout! Doufám, že Vás 90Kč zalkne a udusíte se.

Příště je lepší vzít si prášek,zalést do postele a druhý den ráno hurá k lékaři.

S lékařema je to u nás taky na pytel, ale jak čtu, tak je to asi všude stejné. My s tím asi nic neuděláme. Ale jen pro zajímavost, tady jsem našla hodnocení lékařů, kde si každý může přečíst o svém lékaři posudek od ostatních, případně přidat své hodnocení znamylekar.cz/...

Ono zase k lékařům samotným... mám kolem sebe pár lékařů a jsou to opravdu lidští profesionálové.. nechci aby vznikl dojem, že nějak spílám lékařům nebo jiným zdravotníků... jen ten zdravotnický systém mi nějak nesedí a v tom se shoduju s původním textem tohoto vlákna diskuse. Nedávno jsem si absolvoval operaci páteře v ústí na ortopedii a tam jsou opravdu profíci na vysoké úrovni. Všeobecně se dá říct že jejich profesionalita by mohla být trošku narušena mím fňukáním, ale oni se nadeli a postavili mě opět do světa. Takže zase ne že by všichni lékaři a zdravotníci byli ignoranti... prostě jako ve všech profesích

Předpokládám, že mluvíte o Brně. Ale podobný obrázek najdete i mimo Brno. Chlapce je mi líto, je to odraz našeho zdravotnictví a bude to ještě horší. Léky si lékárníci přidražují k obrazu svému a jak kdo potřebuje a bohužel s tím nic neuděláme. Lékaři na pohotovostech jsou nevrlí, protože mají po službě a po pohotovosti jdou do služby zas. Že s tím nic nikdo nedělá? Prosím vás kdo?! Stačí pustit televizi a musí vám to být jasné proč. Ten chumel arogantních oslů to řešit ani nechce, protože se s toho mají dobře. Přeji brzké uzdravení vašeho synka.

Taky mám špatné zkušenosti.S abscesem vedle konečníku a bolestí,která mi nedovolila sedět líp než na půl zadku jsem čekala od 4h odpoledne až do půlnoci,koho zajímá,že má pacient bolesti?

Ale mám dojem,že těch 90 korun se má platit jen jednou.

Naše zdravotnictví to je katastrofa,platíme daně,soc. a zdrav. pojištění i poplatky a skutek utek.