Nejste přihlášen/a.
Nemyslím si, že jsem nespolečenský nebo hádavý typ člověka. Nemám nějak zvlášt hluboko do kapsy, ani nejsem zamlklý. Přesto se mi zdá, že v podstatě nemáme žádné známé /kromě rodiny/ nebo přátele. Ani nevíme kde je sehnat. Občas mi chybí jen tak s někým posedět, poklábosit, zahrát nějakou hru, v létě na zahrádku na jedno. Jak to ale udělat. Nemůžu přece jít po ulici a zvát někoho na kafe.
Toto velmi dobře znám. Ve středním věku se přátelé a kamarádí nějak vytrácejí - nikdo nemá čas.Také jsem se spoustou spolužáků a kamarádů z dětství a mládí ztratila kontakt, a moc mě to mrzí. Ale popravdě řečeno, asi bych si s nimi dnes neměla moc co říci. Nejlepší jsou přátelé, se kterými je člověk v pravidelném kontaktu, a tudíž má témata k probírání, může s nimi prodiskutovávat denodenní starosti.
Já to také řeším. Napadl mě Klub českých turistů (tedy nevím, zda Vás baví "chodit"), a na internetu jsem našla servr, kde se hledají lidé, co chtějí sportovat (Sport42) a kde se hledají lidé stejně narození (najdise). Myslím, že internet je na toto velmi dobrý.
No já jsem spíš sběratel, jezdím po burzách a tak. Ale tam každý kouká jak druhého oškubat a napálit. Aspoň já to tak vidím. V práci je fofr a už se moc známe... není to ono. A po letech stěhování už fakt nikoho nemám. Manželka jo, ale to jsou většinou ženy volné nebo rozvedené.
No sběratelé bývají dost introverti, ne? Teď nemyslím Vás, ale ty na burze. To je jasné, že tam nikoho nenajdete. Zkuste sám v sobě "zapátrat", co Vás baví, a podle toho hledat přátele na netu. Je to sice běh na dllouho trat, ale jde to. Podle zájmu člověk nejlépe najde "spřízněnou duši". A event. se člověk musí do něčeho "nacpat", tím myslím, třeba ten Klub českých turistů, prostě něco, co Vás prvoplánově zrovna nebere, ale při hledání přátel to pomůže.
Kamarádka třeba nemohla sehnat někoho, kdo by chodil s ní na opery do divadla, a přes net sehnala kamarádku, s kterou teď pravidelně chodí.
Nebo co zkusit s manželkou taneční pro dospělé? Tam byste mohli najít přátele oba dva, a i Vy byste tam mohl najít kámoše...
Někdy je to těžší, než se zdá, znám to. Chce to zapojit se do nějaké činnosti, kde se častěji potkají titéž lidé - při dané aktivitě se začnete bavit a pak už to ke scházení se i mimo jen krůček. Pokud tě baví sporty, zjisti, jestli nějaký nefunguje někde v okolí )třeba jestli se po večerech v blízké tělocvičně pro zábavu neschází skupina chlapů a nehraje sálovou kopanou), začni chodit častěji do stejné posilovny, na jazykový kurz, kamkoli... Také se zamysli, zda by nestálo za to kontaktovat některé bývalé kolegy/spolužáky. Případně někoho z příbuzných podobného věku požádej, at tě někdy vezme mezi své přátele.
Jinak existují i speciální "seznamky" pro přátele - funguje to formou nějakých společných činností, že prostě skupina jednotlivců, kteří chtějí poznat nové lidi, jdou společně hrát třeba minigolf, nebo jedou na výlet. Je to trochu netradiční varianta, ale vlastně proč ne.
doplněno 01.02.13 18:10:Jinak pokud manželka kamarádky má, zkuste někdy udělat něco, kam by ty, které partnera mají, své chlapy přivedly. Je jedno, jestli to bude večeře doma, zahradní grilování, nebo přátelák v plážovém volejbalu v létě...
No já mám spíš opačný problém,jak se zvyšuje časová náročnost v práci,skoro nemám na přátele čas.Je to dnes prostě hektická doba.Je třeba hodně organizovat a občas se sejít.protože se pak lidé odcizí,když se nevídaj,ale to jsou spíše kamarádi,než přátelé.Ty opravdoví přátelé zůstanou celý život a nemusíme se každý měsíc scházet.Víme o sobě,víme,že když bude potřeba pomůžeme si.Tohle je hodně důležité a člověka to podrží,když je problém,jen to vědomí.
Já si našla kamarády i přes net a i se občas sjedeme(rozuměj dopravou ).Pojí nás v tomto případě záliba lidí a která přerostla v kamarádství a v přátelství
Potom mám kamarády z bývalého zaměstnání,z dob kdy toto bylo upřímnější, než dnes.Potom mám kamarády a dokonce někteří z nich jsou přátelé-sousedy.To jsou lidé z mého okolí,se kterými se známe léta a jsme spíš jak rodina.Když je potřeba pomůžou ,poradí,rozptýlí.Letní gryiovačky ,kdy se všichni sejdem jsou normálka .Hrajem karty,chodíme se psy,na houby jedem do lesa atd.Spoustu obyčejných a přesto příjemných věcí.Chce to jen být přátelští,myslet nezištně a být spolu rádi.Přátelství se časem buď vytvoří a nebo taky ne.Je třeba si mít co říct a neřekla bych,že moji přátelé mají stejné zájmy .Každého něco baví jiného a můžu říct,že je pak o čem povídat,na to vemte jed .Přátelé,kteří bydlí dál,jezdíme navštěvovat,slavíme narozeniny atd.Přátelství je nutné udržovat,řekla bych ,že skoro stejně jako manželství.Nikdy jsem neměla přítele plánovitě,vždy to nějak dle situace v přátelství přerostlo,prostě společně strávený čas a člověk pak v určité situaci najednou má nového přítele a nebo nemá.To je život.Já nechci moralizovat,poučovat,ale jen nastínit jak to mám já.No asi jsem člověk,který se lehce seznamuje a ostaní se vyklube samo.Chce to trochu aktivity,ale nechávám tomu vždy volný průběh.Někdy si člověk natluče,no a?
Snad jsem trochu poradila.
Hlavně mít rád lidi!
Uvedu jednu příhodu.Byla jsem s mužem na návštěvě u mé dloholeté přítelkyně,která se nastěhovala do domku v jedné vsi.Večer,když došlo pivo,jsme se dohodli,že zajdem pro točené do místní hospůdky.Dali jsme si tam sklenku vína a chlapi pivo,než natočí do džbánů.Můj muž,že si dá kulečník,rád ho hraje.Tam si to rozdal s místním borcem a ten prohrál i za cenu,že švindloval a připisoval si body na počítadle, v nestřežené chvíli.Jenže místní to viděli a jelikož se ten ,,borec "nad každým povyšoval a shodou oklností tam neměl v kulečníku konkurenci,neměli ho tam moc rádi a přáli mu prohru.Začali muže podporovat a skandovat mu.Borec se nakonec sebral a s ostudou odešel.Celá hospoda platila panáky a nemusím ani popisovat ,jak jsme dopadli. Druhý den ráno,no spíš k polednímu ,jsme jeli přes vesnici pro dřevo na večerní gril .Můžu říct,že vesnice na nohou a každej hulákal nazdááár,jak jeee .atd.Prostě vesnice.Kámoška tam bydlela už půl roku a nikdo ji do té doby skoro neznal.Dnes s každým prohodí pár slov a s některými se už také přátelí,skoro pravidelně se grilujeatd.To je výhoda vesnice. Když dnes kdykoliv zajedem na kafe nebo na nějakou akci ,hned se to všichni dozví a přijdou pozdravit,zagrilujem společně,je veselo. U nás to je to samé.Třeba jsme uspěli s peticí na opravu silnice,což je co říct ,protože se to táhlo roky.To prostě utužuje.No a k přátelství je jen kousek.Štěstí?Snad. Teda jsem se tu rozplkala,sorry.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.