Nejste přihlášen/a.
Zajímal by mě váš názor. Blízko domu ve kterém bydlím, přespává a často i přebývá přes půl roku v autě bezdomovec. Nedělá sice žádný nepořádek, ale mám z toho, že tam je blbý pocit. Jsem necita? Jaký vy by jste měli pocit, kdyby u vašeho domu takový člověk "bydlel"?
Nějakou chvíli bydlel bezdomovec ve žlabu u vedlejšího domu. Taky nedělal binec. Měla jsem nesmyslný pocit viny, že já se mám fajn. Říkala jsem si, že je to jeho volba, jak bude žít a že je potřeba nechat lidi být štastnými podle jejich představ. On takhle žít chce. Kdyby nechtěl, změnil by to. Ale přesto, měla jsem nesmyslné výčitky. Asi po měsíci pro něj přijelo černé auto a v černém pytli ho odnesli. Byla jsem smutná, protože, kdo ví, jestli se to alespoň dozví jeho maminka nebo sestra.
Myslím že jsem o tom už jednou psala. Jela jsem k dceři , tašku plnou a kupovala jsem si časopis a nebyl laciný, ukládala jsem si peníze a časopis zůstal na pultu.Stojím , čekám na bus a najednou mi někdo zatahal za rukáv a byl too bezdomovec a podával mi můj časopis.Podotýkám že byla velká zima. Autobus jsem nechala ujet a šla jsem s ním k automatu a koupila mu kávu pro zahřátí. a k tomu vytáhla čerstvě upečený koláč a dva velké kousky mu dala. Byl tak překvapený ale moc rád.A já byla ráda že mi vrátil časopis který si mohl nechat nebo vyměnit za pivo.Ještě dvakrát jsem ho zahlídla potom už né. Zima na krku a co budou dělat?
Nikdy jsem žádnému nedal ani korunu. Stejně to prochlastají. Až do května letošního roku. Zastavil se na stánku, na farmářských trzích jeden. Nějak ten den nebyli zákazníci, tak jsme hodili řeč, on vyprávěl jak žije, jak to chodí v azylácích atd. Líbilo se mi, že nesmrděl. Tak jsem mu dal pár rohlíků co nám zbývaly. On si je na rozdíl od těch ostatních homeless vzal, a ještě nebyl ani za rohem, se do nich zakousl. Od té doby, když se zastaví, dostane vždycky něco z našeho sortimentu. Koláč, vánočku, rohlíky. Nikdy ze mě nelámal peníze. Přijde, pozdraví, poděkuje a odejde. Teď už dva měsíce nebyl. Kdoví, co s ním je.
Takže: pokud vám neškodí, proč se tím zabývat? Někteří mají za sebou docela pohnuté životní příběhy. A že většina sklouzne ke chlastu? Není to omluva, ale dá se to pochopit. Beznaděj je hrozná.
V lesích nedaleko našeho domu žilo (žije) v řopících několik bezdomovců. Během mrazů jsem jim nakoupil několik tašek potravin. Nikomu nepřekáží, nikomu nevadí, nepotkal jsem je nalité, tak proč jim ztěžovat život? Prostě je nechám žít svým životem a pokud chci, obdaruji. Těm smrdutým opilcům se obloukem vyhnu.
Mám pár zkušeností s bezdomovci a docela různorodé, ale nevím, jestli vám k něčemu budou. Zprvu jsem na ně narážela jen ve městě. Podporovali jsme s manželem ty, co prodávali Prostor, protože nám přišlo, že to jsou ti, kteří se snaží se z toho vyhrabat. Pak jich začalo nějak strašně přibývat.
Pak jsem se setkala s Mildou ve psím útulku v Kralupech, kde pomáhám jako dobrovolník. Vedoucí Monika ho tam nechala bydlet v maringotce oplátkou na hlídání. Když útulek smetl orkán, Milda to tam zažil a bylo to hodně divoké, pak už se tam bál a nechtěl tam být. Monika mu sehnala dům s pečovatelskou službou. Později přišel o nohu, protože měl cukrovku a dost pil, takže byl v LDN, pak jezdil na dialýzy, protože mu nefungovaly ledviny. Občas za ním zajela na návštěvu. Nedávno umřel. Byla jsem ráda, že neumřel někde na ulici, ale dožil v LDN.
V útulku často vídám psy od bezdomovců. Většinou se po nich nijak neshání a pořídí si další psy, což mne docela deprimuje, protože ti psi od nich jsou často v žalostném stavu, velmi často mívají nechtěná štěňata, která vyhodí. Vím, že hodně z nich má psy rádo a starají se, jak mohou, ale, bohužel, vídám to tam z té druhé, odvrácené stránky, kdy to nezvládnou a psi skončí v lepším případě u nás, v tom horším někde pod autem nebo na pekáči.
Dalšího bezdomovce jsme řešili loni, utábořil se ve městě, byl slušný, nepil. Měl psa a v mrazu mrzli oba a špatně chodili. Snažili jsme se pomoci, mohl jít na ubytovnu a pes do útulku, ale nechtěl psa opustit. Zkusila jsem obvolat všechny neziskovky, které se bezdomovci zabývají. Deprimující bylo, že asi z deseti jsem se nesetkala ani s náznakem snahy to nějak řešit, že by někdo dojel s ním promluvit, věděli o nějaké ubytovně atd. Nezájem, neschopnost, neochota. Dodnes je mi záhadou, k čemu tyhle organizace jsou. Tu samou zkušenost mám i s charitativním šatníkem. Roky jsem tam nosila hadry, ale když jsem je jednou potřebovala pro maminku pro miminko v sociální nouzi, nedali mi nic, takže jsem jí to musela sehnat přes inzerci. Ale zpět k tomuto bezdomovci: Sháněli jsme ubytování tedy sami, nakonec někdo půjčil chatku, udělali jsme sbírku, takže měl šaty i jídlo pro sebe i pro psa. Byl v chatě dva týdny, pak ho odvezli se zápalem plic do nemocnice, kde po týdnu zemřel. Pomoc přišla pozdě. Díky jeho psovi jsem se dostala pak náhodou do kontaktu s jeho synem, který mi říkal, jak byl v pohodě, ale po smrti jeho ženy se rozpadl a začal jen utrácet, do práce nebyl schopen chodit, až přišel o byt, nadělal dluhy, které syn splácel ještě teď a pak takhle skončil na ulici.
Další zkušenost mám z naší čtvrti, kde jich je hodně, protože je tu azylový domov a diakonie. Jednou tu bylo na louce celé jejich stanové městečko, pak to zrušili. Zůstal tam naprosto zdevastovaný přilehlý lesík a louka, to mne mrzelo, že na to ti pracovníci centra nedohlédli, když to měli za plotem. Nemuselo to dojít tak daleko a jistě by se ti lidé dali zapojit do sanace toho prostoru, který zničili.
Občas tu žebrají u rybníka, protože tam přes léto bývá stánek rychlého občerstvení. Jednou jsem tam seděla na lavičce a přišel jeden loudit peníze, měla jsem na stole před sebou padesátku a pětikorunu. Protože byl opilý, bylo celkem jasné, na co to potřebuje, a i když chápu jejich beznaděj, nějak se mi nechce do tohohle investovat. Nabídla jsem mu pětikorunu s tím, že to pade mu nedám a on se urazil a odešel, pětikorunu si nevzal.
V zimě, když bylo tak -20°C, jsem tu pozorovala bezdomovce u samoobsluhy, který se napájel vínem, až upadl. Už nemohl stát, lil to do sebe pak vleže, působil dojmem, že se chce rychle opít. Zavolala jsem MP, aby ho odvezli, protože v tom mrazu na chodníku být nemohl. Příjemně mne překvapilo, že se rychle dostavili a bez řečí to udělali. Nevím, jestli putoval do špitálu nebo na záchytku.
Každého ležícího člověka, na kterého někde narazím, kontroluji, jestli nemá srdeční záchvat nebo hypoglykemii, čuchám k nim, jestli neucítím aceton, ptám se, jestli jsou v pořádku. Naštěstí se mi nestalo, že bych narazila na člověka v nějakém záchvatu, ale radši se ujistím. Tchýně měla srdeční záchvat a upadla a lidi ji desítky minut překračovali a pohoršovali se nad ní, že je opilá a válí se po zemi, to byla dost otřesná zkušenost a nebyla sama, tohle popisovalo hodně srdcařů a diabetiků. Pokud nejste vymydlený manažer v obleku, lidi vás na zemi považují automaticky za opilce a to mi přijde otřesné.
Dcera pracovala přes léto na praxi ve špitále, tam přivezli jednonohého bezdomovce, který měl srdeční problémy a musel se hned operovat. V noci se ukázkově pokálel a rozpatlal to po povlečení a posteli a po stěnách, takže z něho byli všichni dost na mrtvici. Nakonec, když byl operační tým připraven a měli ho vézt na sál, řekl, že si to rozmyslel a ze špitálu odešel.
Letos jsem četla o projektu pro bezdomovce, který úspěšně aplikoval starosta vedlejšího obvodu. Pronajal bezdomovcům tesco buňky výměnou za to, že v daném úseku budou udržovat pořádek – psali o tom zde novinky.cz/... . Ukazovala jsem to naší starostce, jestli by to nezkusila i u nás a ona na to, že jo. Bezdomovci tu totiž trvale dělají nepořádek u studánky, kam chodí pro vodu, je to hezký kout, ale bohužel stále zaneřáděný. Sehnala jsem na to nějaké fondy z magistrátu, které by se daly využít, poslala jí to. Nevím, jestli to využije, prý ty ubikace chce dát na jiné místo. Takže tu funkci, že by si to odpracovali výměnou za pořádek, to mít nebude, což mne mrzí.
Četla jsem takový ten národní bezdomovecký plán a znělo to docela hezky. Zabývali se tam rozbory, co fungovalo v zahraničí, co ne. Podle toho, co psali, nemá moc cenu zakládat další a další ubytovny a jídelny, ale podporovat ty aktivní, co se z toho snaží dostat tím, že se někde zaměstnají a dostanou ubytování, napřed s dozorem, pak bez něj. Takových je asi 20%, ostatní prý snahu nemají. Oni vidí řešení především v prevenci, aby se na tu ulici nedostali, takže tam byla nějaká opatření k tomu, aby nepřišli o byt atd.
Pro ČR tam byl hezky zpracovaný model od takových osad na kraji města, kde budou mít bydlení i zdravotní péči, až po ubytovny, krizovou linku pro řešení bezdomovců atd. Byla tam i další podpůrná opatření, celkem to vypadalo dobře, až na to, že to podle plánu už mělo několik let fungovat a neděje se to. Teď je plán do r. 2020 tady strukturalni-fondy.cz/...
Nechápu vaše pocity. Nic Vám nedělá a bydlí si ve svém autě. Nic o tom člověku nevíte a máte z něho blbý pocit. On může mít blbý pocit zase z Vás, jestli si všiml, že si ho prohlížíte pokaždé, když jdete okolo. Pokud mu nechcete pomoci, tak si ho nevšímejte.
Jinak jsem velmi potěšena všemi reakcemi ostatních rádců. Vzpomněla jsem si totiž, že tady byla podobná otázka už loni v zimě. Bylo to o bezdomovci bydlícímu pod schody u baráku. Tehdy byly reakce a rady strašné. Bylo mi z toho tenkrát hodně smutno a nechápala jsem tolik zloby a zášti od lidí...
Ptal jsem se bezdomovců, kteří přežívali vleže u skleněných dveří na Wilsonově nádraží v Praze, zdali by radši šli do stanové osady, kde by dostali železnou postel s vlastnoručně nacpaným slamníkem, přikrývku, teplé jídlo a čaj a mohli by využít aktivit humanitárních organizací. Řekli mi, že by tam rádi šli, než tam spát na tvrdé zemi a v průvanu. Jenže Magistrát hl. m. Prahy pro ně takovou stanovou osadu na okraji Prahy nepostaví a nepostaví !
Máme tady takového pouličního bezdomovce, tu a tam mu někdo nabídne práci - sehrabat listí, seříznout větve, někdy za oběd, jind za pár stovek.. je příjemný milý, už zdálky zdraví, upovídaný.., často vídám i sousedy z ulice, že mu nechávají na popelnicích, než je vyvezou nějakou igelitku potravin.. Ale on se tak rozhodl žít sám..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.