Jaky se vam stal nejvetsi trapas?

O svých trapasech se málokdo rád dělí a tak je nevyžadujte další od jiných... zvlášt když jsi neuvedl ani ten svůj!

Bylo mi měřeno EKG, doktorka vyděšená co to tam mám za chaos v křivkách, jen mi bylo žinantní ji říct, že by ty snímače měla dávat ona a né její sestřička...Nádhera

určitě ne největší, ale na co nejvíc vzpomínám - jela jsem autobusem domu, stála jsem, autobusák prudce zabrzdil, já jsem se neudržela a protočila kolem tyče a skončila nějakému pánovi, co seděl za mnou na klíně.. ten , "téda to je v ceně jízdenky?"rudá jsem vystoupila na nejbližší zastávce, až teď mi to tedy příjde vtipné, ale v tu chvíli..

Mám jeden krásnej trapásek z puberty. Bylo to ještě za bolševika. Bylo mi asi třináct. Pravidelně jsem ve středu chodil do trafiky pro časopisy, které nám tam známá paní nechávala pod pultem. Bylo to dost daleko a tak jsem se jednou zeptal táty, jestli by mi půjčil kolo. Táta dost sportoval a měl v té době silničku s galuskama a k ní tretry s kuframa, které se připínaly klipsnami dost na tvrdo. To jen tak někdo u nás neměl a já byl děsnej frajer, když jsem se mohl na tom kole ukázat. Táta mi kolo půjčil a nezapomněl mi připomenout, abych si hlavně neutahoval ty klipsny. No a já jel. Bylo půl třetí odpoledne a před domem, kde byla trafika byla dlouhá autobusová zastávka, kde čekal dav lidí, až je dva kulaté poblijóny s přívěsy odvezou domů. Frajersky jsem dojel na místo, před davem zabrzdil, zoufale ze na kole zazmítal a padnul jako šraňky. Ten výbuch smíchu slyším dodneška. Samozřejmě že jsem měl tretry upnuté na tvrdo a zapomněl si povolit klipsny. Našlo se i pár starostlivých paní, které ze zeptaly, jestli se mi něco nestalo, ale nic mi nebylo. Utrpělo jen moje pubertální ego. Hodně dlouho se povídalo o tom, jak mladej Sonyboj jezdí na kole

Bylo mi asi 19. Šla jsem v zimě ze školy, podle chodníku šedivé hromady sněhu. Spatřila jsem přes ulici kamaráda, se kterým jsme v létě na táboře coby vedoucí zažili plno legrace. Chtěla jsem ho překvapit stejně praštěným způsobem, tak jsem se za ním zezadu rozeběhla a srazila ho do toho špinavýho sněhu. A ejhle! On to nebyl on, ale někdo cizí, jemu podobný. Trapas, kterej se nedá vysvětlit. Pán byl vyválenej a v šoku. A jako napotvoru typ, kterej pro tyhle voloviny nemá pochopení.

V osmé třídě jsem se nafintila, oblékla si dlouhý riflový kabát s Tuzexu který jsem dostala obnošený od maminčiny známé a v šatně zjistila, že jsem pod ním bez sukně, ještě dnes na to spolužáci vzpomínají na setkáních.

Druhý trapas byl když jsem jako mladá se svým nynějším mužem, zažívala krásné milování v autě odstaveném pod jakýmsi mostem, tuky-tuk, občanské průkazy prosím. Oba nazí, manžel vytáhl služebák a policisté se omluvili se slovy užij si to kolego. V autě nikdy více, ještě, že měl manžel babičku s velkým barákem a dalo se tam lézt oknem. No ani toto nebyla výhra, topilo se v místnosti v piliňákách a ty vybouchly a holt babička zjistila, že tam není sám.

Doufám, že vás to pobavilo, mně tehdy do smíchu moc nebylo ale vzpomínám na to dnes ráda a s úsměvem.

Ve svých nácti letech jsem oslavoval narozky – moje tehdejší holka ale nemohla jet se mnou. Opil jsem se tak, že jsem si nepamatoval vůbec nic. Údajně jsem našel nějakou hezkou holku a chvíli s ní byl. To odreportovala kamarádka přítelkyně zřejmě podrobně. Já za týden koukal, že se chce rozejít. Měl jsem z toho trauma a opil se. Domlouval jsem kamarádovi nějakou holku a ona že ne.. že raději mne. Když jsme spolu leželi uprostřed hřiště, uslyšel jsem bývalku "oni jsou tu dva" a zahlédl ji utíkat pryč. Dořešil jsem svou věc – co jiného se dalo dělat.... Ona se se mnou zřejmě chtěla dát dohromady a myslela, že jsem tam opitý a sám....

Vzal jsem si z toho ponaučení do budoucna ....

A druhý největší trapas byl v práci... zástupce ředitele mne představil novým 12ti členům brigádnického týmu, kterému jsem měl dělat vedoucího. Já se představil a nějakým záhadným zkratem jsem do věty řekl důrazně "pi.a!". Naprosto nechápu, kde se to tam vzalo. Šokoval jsem 12 mladých lidí a toho zástupce, ze kterého za chvíli byl ředitel.... Nezapomenutelný zážitek a zkušenost pro další má povolání....