Nejste přihlášen/a.
Taky rádi sledujete tv pořady s touto tématikou? Tak mě napadlo, že k drtivé většině katastrof dochází vlivem lidského faktoru. Mnohem větší procento, než se oficiálně uvádí. Vyloučit lze snad jenom nasátí ptáků do motorů a nepředvídatelné změny počasí. Napadá vás ještě něco jiného?
Dobrý den, souhlasím. Buď je to neodbornost nebo špatné vyhodnocení situace (a její podcenění) či velká frajeřina. V podstatě je to stejné, jako u každé činnosti, kterou člověk vykonává. Hloupé je, že to odnesou ostatní lidé. Takže, potom spadne letadlo, kapitán převrhne loď nebo strojvedoucí způsobí nehodu vlaku. Zdravím!
Copak příčiny to je jedna věc, pro laika je ale možná mnohem zajímavější otázkou = proč jsou ty následky havárie tak katastrofální? Pokud se začne potápět loď, tak jsou zde čluny, které se použijí pro trosečníky. Proč ale letadla nemají pro případ nouze, pro cestující padáky? Cestující v letadle, jsou takhle, v případě havárie absolutně bezradní/bezmocní a bez reálné šance na přežití.
Už vidím, kerry, jak třeba v 8. ooo m otevíráte dveře a skáčete s "ruksakem" na zádech z letadla. Ani se nestačíte zeptat na kyslíkovou bombičku.. A představte si také, že v mnoha případech se pilotům podaří záchranný manévr, a pod. Kdy pak by jste asi tak skočil? Popřemýšlejte trochu o rychlosti letadel a letových výškách..
Proč jsou následky katastrofální? Protože když při vyklánění se z okna vypadnete, máte to na zem několik km, ne několik cm jako v autě přesto se v autech zabije více lidí, než v letadlech. A k padákům.. nenapadlo vás, že člověk bez výcviku by se na tom padáku stejně zabil? Navíc vyskakovat dveřmi s padákem z rychle letícího/padajícího letadla jaksi nejde - zabil by se i člověk s výcvikem. Nehledě na to, že když otevřete dveře, aby šlo vyskočit, způsobíte tím pokles tlaku v kabině (proto bývají dveře za letu zajištěné.. přečtěte si něco o dekompresi). A pokud už prudká dekomprese nastala, např. kvůli díře v trupu nebo odtržení části trupu, tak se buď: 1) ani nezvednete ze sedadla nebo 2) vylétnete ven i se sedadlem. V tu chvíli si těžko budete oblékat padák a půjdete si stoupnout do fronty u dveří.. Jinými slovy - pokud už letadlo nesedí/neleží na zemi, máte větší šanci na přežití uvnitř, než když se pokusíte "vystoupit". Z auta na dálnici také nevyskočíte v plné rychlosti, ale pokusíte se zastavit..
Nevím jak vy pánové ale já bych si raději udělal několik cvičných seskoků padákem, například v rámci branného výcviku než se rozplácnout jako kretén i s letadlem, jako bezbranná myška, čekající na popravu. Pokud se týče podtlakování při výskocích a podobně.., toto je jen a pouze o konstrukci letadla nic víc. Všechno jde, jen chtít a mít bezpečnost vážně až na prvním místě.
kerry:
co je o konstrukci letadla?
Jak už jsem psal, mnoho věcí se stane v důsledku úspor na nesprávném místě. Dnes je velká móda zvyšovat kapacitu letadel, přidáváním sedaček, zmenšuje se s tím podstatně komfort cestujících, uvědomuješ si o kolik méně cestujících a nákladu by pojmulo letadlo díky tomu, že by měl každý padák
Až budeš na palubě letadla, které se bude řítit dolů a bude ti zbývat 10 min života, myslím, že dáš přednost padáku před větším zavazadlovým prostorem.
A nebylo lepší letadlem vůbec nelítat? Pak se nemusí řešit, jestli si vzít s sebou padák, nebo nikoliv.
A kolikrát se stalo, že došlo k závažným problémům ve výšce vhodné pro seskok, letadlo bylo dostatečně řiditelné, aby snížilo rychlost na hranici pádové, letělo na ní tak dlouho, aby cestující stačili vyhopkovat a přitom bylo jednoznačné, že je to nejlepší řešení, že se nepodaří přistát.
Většinou dojde k problému na startu či při přistání a do poslední chvíle vypadá všechno v pohodě. Tady je padák k ničemu. A pokud není malá výška, je zas tak velká, že cestující jsou v bezvědomí.
Nehledě na fakt, že otevření dveří ve velké výšce by znamenalo náhlou dekompresi a destrukci letadla bez ohledu na jeho konstrukci (plus zabití všech pasažérů i posádky)
Tak jasně, že jo. Kdyby lidi nelétali, nebyla by žádná letecká katastofa.
Ale je i spousta technických důvodů, ačkoliv se to nakonec na někoho může "hodit", že cosi zanedbal. Koukal jsem na ten cyklus v televizi a jedna příhoda byl třeba průlet sopečným mrakem (to není rychlá změna počasí), kde ten prach (kromě zaseknutí motorů) podrápal přední sklo do neprůhlednosti, viděl jen druhý pilot jakousi škvírečkou u okraje okna, takže přistávali téměř naslepo; ani za motory, ani za sklo nikdo přímo nemohl. Nebo jiný případ, kdy piloty učili překonat jisté obtíže "mrskáním" směrovky sem-tam, pilot to pak použil a směrovka se urvala; jako příčina byl nakonec označen špatný výcvik pilotů, ale mě přijde divné, že se dá směrovka urvat, když se s ní párkrát mrskne, já bych to označil za technickou nedokonalost. Také se tvrdí (tvrdilo), že se dají systémy letadla ovlivnit mobilem; kdyby to byla lidská chyba, tak jedině chyba pasažéra, podle mě jde o technickou záležitost. A našly by se další.
Ten případ s "utrženou směrovkou" - to myslíte New York asi měsíc po 11. září? Na tom bylo nejzajímavější, že prezident Bush ihned hlásil lidu turistickému, že nešlo o teroristický útok a že mají dál létat. Letadlo sice spadlo po kouskách, ale on si byl jistý ..
Mimochodem, po vyšetření a určení příčiny se vedla u airbusů dost dlouhá debata, zda pilota v takovém případě omezit. Nakonec byl přijat závěr, že ne. Ono je to něco, jako kdyby auto bránilo řidiči otáčet volantem příliš rychle. Když už mu brání brzdit, že ..
Pokud jde o mobily a rušení - ne, že by nebylo možné některé systémy rušit (a neexistuje technické řešení, když o tom byla řeč). Ale základem zákazu mobilů bylo to, že mobilní sitě nebyly připraveny na to, že se mobil z výšky může spojit s více buňkami systému, což ze země není možné. A sítě kolabovaly. A když zákazníkovi řeknete, aby za letu netelefonoval, protože může zbořit sít, zkusí to. Když mu řeknete, když zavoláš - scípneš, tak poslechne.
U každé letecké nehody je příčin několik, nikdy se nestane kvůli jedné jediné chybě člověka nebo závádě. Bohužel čím dál tím víc vstupují do letectví peníze, což dřív nebylo. Úspory v pravidelné preventivní údržbě, používání levnějších necertifikovaných náhradních dílů, úspory kolem personálu.
Lidským faktorem v letectví se zabývá celý vědní obor.
VŽDY je to lidský faktor i v případě nasátí cizího předmětu a tím havárie motoru potažmo celého letadla!I když je to díky financím.třeba špatným vyškolením,nebo použitím nepředpisových pomůcek materiálu atd!Statisticka je možná tak jedno promile havárií způsobených díky tzv vyšší moci!
Tím nasátím myslím na letišti,na stojánce příp. při vzletu - na toto má každé letiště prostředkyaby se toto nestalo.
Pokud pak za letu v pak ano,pak je to tzv vyšší moc a ne "všivej lidskej faktor"
I když i tam by se to tak dalo vzít-člověk je bez křídel a měl by se držet při zemi,ale jo to holt pokrok-to bychom taky mohli říci,že bychom ještě mohli zůstat na stromech!
diesel:
jak může člověk ovlivnit třeba nasátí cizího předmětu motorem? Ano v konečném důsledku, může být lidským faktorem nezvládnutí nouzového manévru po takové události, ale zkus si tu tvojí úvahu aplikovat do jiných lidských činností, to bychom se mohli radši na všechno vy...t
Skoro všechny nehody zavinil člověk, i když šlo jenom o zanedbanou inspekci vrtule, která se vlivem koroze ulomila. Je jen otázka kdo zavinil tu nehodu, jestli to byl pilot, řídící, výrobce, opravář, aerolinky...? Snad jen kromě případu, kdy pilot dostal infrarkt. Ledatla nepadají samy od sebe kvůli špatnému počasí, spíš proto, že do něj pilot v létne. Pak si položíš otázku jestli o té bouřce věděl a proč do ní letěl? Neměl dost paliva? Byl pod časovým tlakem?
Jediné s čím se nedá počítat je když motor nasaje ptáka, jinak mě nic nenapadá
Jediné s čím se nedá počítat je když motor nasaje ptáka, jinak mě nic nenapadá
Fajn, tak si zkuste něco počíst třeba o microburst , střihu větru a podobných veselostech. A potom bych o Vás chtěl stanovisko, jak s tím chcete počítat. Podobně měl také jeden 747 docela namále, když nasál sopečný popílek. S tím také lze počítat?
Problamatika vzniku různých katastrof a nehod mě zajímá již mnoho let. A je pravda, že z velké části je způsobena právě lidským faktorem, tedy selháním lidí. Dokud se bude štřit na tzv. kontrolních systémech, tak bude docházet k dalším katastrofám.
ra252:
mobily byly opravdu zakázány z důvodu rušení, než se s jistotou zjistilo, že to tak nebezpečné není, nebo snad kolabovaly mobilní sítě díky notebookům, discmanům a ostatní elektronice co byla zakazována?
Airbusy od modelů se systémem fly-by-wire omezování řízení mají, žádně diskuze se o tom nevedly. Nejde jen o vyloučení prudkých pohybů kormidly, ale i vyločení chybných manévrů, což se jim v minulosti vymstilo a při předváděčce na airosalonu sedly do lesa, nebot airbus usoudil, že vše nasvědčuje regulérnímu přistání a nedovolil pilotům frajeřinku.
Jaká 80. léta? Šetřit v letctví se extrémně začalo v poslední době, Nárůstem počtu tkzv. "nízkonákladovek" a jejich konkurencí.
Jestli si dobře pamatuji, tak nejdřív byla zakazována elektronika hlavně CD discmany, mobilů tehdy moc nebylo, hlavně to byly kufříky se sluchátkem a stím se do letadla tahal málokdo, zvlaště když věděl, že se s ním nedovolá.
Nevím zdali mluvíme o stejné havarii Ale byl to Airbus s klasickým řízením a vyhodnoceno to bylo jako konstrukční chyba a ne nepřiměřený zásah do řízení.
Ale i nasátí cizího předmětu do motoru nevede zákonitě ke katastrofě a často to motor zvládne bez úhony a pokud ne tak to záleží jen a jen na tom jak to zvládne pilot, nemělo by to být pro něj překvapením, jsou samozřejmě na let s vysazeným motorem cvičeni. To může být mnohem horší dostat větším ptákem do čumáku letadla.
bruno:
infarkt pilota? Proč tam jsou asi dva piloti?
Chcete tvrdit, že v tom Airbusu šlapal pilot směrovku jen silou svých nohou?
Mimochodem, podobně zahynul onehdá na L-410 UVP kunovický V.Vlk. Sovětský pilot vyšlápnul silou směrovku, jenže ji neudržel, (vystřelilo mu koleno, síla asi 3,5 kN), směrovka překmitla na druhou stranu a ukroutil se ocas.
Klasické řízení u velkých dopravních letadel už má několik desítek let posilovače, lana a táhla vedou ke kormidlům a tam je hydraulický posilovač, když není hydraulika tak lze pořád řídit, jen s větším úsilím a u směrovky nefunguje tlumič bočních kmitů (YAW DAMPER) na tlumení tkzv. holandského kroku, známého už lodí. Menší letadla jako třeba B737, tam se směrovka řídí opravdu jen silou nohou do pedálů, ale ten tlumič kmitů to má taky.
bmbx: teď už se používá spolehlivější systém "fly wire by wire", nevím jestli jsem to napsal správně. Zkrátka elektrický drát do servomotoru.
bruno:
Mýlíš se, tento systém mají jen nejposlednější modely dopravních letadel, ale pořád létá mnohem více letadel s klasikou
Táhla a lana ke kormidlům, u nich jsou serva, ale ty jsou napojena na autopilot. Lze použít režim řízení CWS což je ruční přes autopilota, pak to funguje jako posilovač, v tom okamžiku to prakticky řízení po drátech je, ale fly-by wire to není, protože ta táhla a lana tam pořád jsou.
I boeing nové generace 737 má pořád táhla a lana a že jich ve vzduchu je
Jenže je nutné si uvědomit, že třeba například starší Boeing stejného typu se od nového liší mnohem modernější avionikou (přístrojové vybavení, autopilot, navigační počítače) ale řízení je pořád stejné, protože fly-by-wire se jentak nedá zamontovat do jakéhokoliv draku letadla, musí být s tím počítáno ohledně airodynamiky, takže i nové verze Jumba B 747 mají klasiku.
V tomto oboru i jiných bohužel existuje zásah vyšší moci a ne, že vždycky za vše může lidský faktor. Mohli kapitáni galér za ztroskotání v hurikánu? Připomenu svou otázku:Vyloučit lze snad jenom nasátí ptáků do motorů a nepředvídatelné změny počasí. Napadá vás ještě něco jiného?
Kromě promona nikdo neodpověděl, psali jste mimo zadání otázky, pravděpodobně i proto, že si ji ani pořádně nepřečetli, nebo nepochopili. Tak nevím, asi za všechno můžou ptáci. Možná že přece jenom někoho něco napadne, jinak se budu muset považovat za toho nejchytřejšího
Pardon, měl jsem odkázat na h4ever, spletl jsem se. Infarkt pilota? Je ještě druhý, který taky drží knipl.
A kolik takových nehod zapříčiněných např infarktem pilota či neschopnosti (nemyslím špatným výcvikem ale momentální neschopností skrz nemoc!) bylo?
Jak jsem psal výše, každá letecká nehoda je souhrou více okolností, nikdy to není důsledkem jedné jediné.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.