Nejste přihlášen/a.
At už mám někdy náladu jakoukoli, byly na světě věci které mě těšily vždy když jsem si na ně vzpomněl. V poslední době se mi vůbec nic nedaří. Celý den jsem v zápřahu, tak není čas na sebelítost, ale teď večer je to hrůza. Jsem v celým baráku sám, úplně unavenej, chce se mi spát, ale nemohu spát, je mi do breku - mám slzy v očích, ale ani vyřvat se nemohu. Mám pocit, že jsem společensky zcela vyčerpán. Furt mi někdo telefonuje a něco na mě mluví, furt každý něco plká. Kdo si má pamatovat kdo co ví, co kdo nemá vědět, apod. Pro své blízké bych udělal první a poslední, ale souhrou všech náhod a velkého množství úkolů a činností to vypadá jako bych každému něco slíbil a nesplnil nebo slíbil napůl nebo špatně. Mám divné výčitky, ale vím, že za mnohé nemohu. Neumím rozeznat lidi, kterým mohu a kterým nemohu věřit, pak na to jenom doplácím. Dal jsem si závazek, že si nikdy nebudu říkat, že hůře už být nemůže, dnes jsem na tom tak špatně, že jsem to porušil a zcela s klidem jsem tato slova pronesl. Do chviličky mi zazvonil telefon s dalšími problémy...to se mi zdá už jako nemožné. Dříve jsem se stále na něco těšil. Večer jsem se těšil na ráno a na práci. Ráno jsem se těšil na oběd s přáteli. Během poledne jsem se těšil na večer, až bude po práci. Těšil jsem na různé dovolené a cesty. Na zajímavé filmy nebo na to, že si půjdu lehnout. Teď absolutně na nic a je to jeden z nejhorších pocitů co znám. Vůbec bych se tady neměl zdržovat nějakým psaním a měl bych jít dělat práci na PC, ale nejsem schopen se vůbec soustředit. Nemám ani žádnou otázku, nevím proč to sem píšu, asi mám pocit, že se mi trochu uleví, když se vypíšu nebo se někomu svěřím. Zatím to tedy nepomáhá vůbec. Pokud je to tu na obtíž, tak to klidně smažte.
Dobrý večer, zdá se mi, že Vaše psaní má dvě roviny - jednak se v poslední době neumíte těšit ze života, všiml jste si toho a cítíte, že to není zcela v pořádku. Druhá věc je, že pravděpodobně jiným děláte vrbu i tehdy, když na to nemáte energii - prostě nemusíte vždy za každou cenu na sebe nechat chrlit problémy druhých - buďte někdy trochu sobec - pokud Vám nevlá nemocná matka, tak ten telefon prostě neberte..
S tím prvním nevím - říká se, že smutek s příčinou je normální, smutek bez příčiny že je deprese. Možná jste jen přepracovaný. Ale sám víte nejlíp, zdali je nějaká příčina toho, že se neumíte těšit z maličkostí - ztráta blízké osoby apod.
Přeju Vám nějaký pozitivní impuls, příliv sil.
Vidím to na syndrom vyhoření. Kdy jste měl naposledy dovolenou?
Moje velmi dobrá kamarádka zažila týden v naprosté tmě (přihlásila se do testovacího projektu brc.cz/... ) a vrátila se úplně nadšená, vyhoření bylo pryč. Vydrželo jí to rok, pak naznala, že by měla prostě víc odpočívat. Zkuste popřemýšlet, týden se to bez Vás nezblázní - co kdybyste zkolaboval? Nakládali by Vás do sanitky a ještě byste špičkou nohy odesílal pracovní maily? Odpočiňte si, a to vydatně, bude zase líp.
Připomněl bych slova psychologa Laška: "Těm, kteří pravidelně nadužívají slovo deprese, bych ji opravdu nepřál zažít."
Pokud jste se odhodlal sem něco napsat, tak určité cekate nějakou reakci. Podle toho, co sem pisete, to vypadá u vas na prepracovanost, aneb vyhoření. To se pak nedivte, ze na vas padá depka a ze nic nemá smysl. Otázkou zůstává, proč toho máte tolik moc. Začít byste mel od dobrého vyspani se. Ale vy nemůžete usnout. No to se ani nedivim, když porad nad vším dumate. Umite meditovat? Ne, nedělám si švandu. Meditace dokáže uvolnit mysl a navodit pocit klidu. Zkuste např. vědomé zhluboka dýchat, a to 10x nádech, výdech. Jo,jasné, to není meditace, ale občas to pomáhá. A vypnete si mobil a neberte už žádné hovory. Jste, člověk, ne robot. Zítra je taky den. Existuje tolik cest, jak se deprese zbavit, bohužel jsou viditelné většinou pro toho, kdo depresi nemá. Proč musíte pracovat na PC? Honí vas nějaký termín?
Hele, deprese není jen blbá nálada nebo pocit zmaru. To je takový stav, který když se neléčí, končí třeba tím, že lidé skáčou z okna. Jen minimum lidí dokáže depresi zvládnout bez léků. Jestli si myslíte, že to je deprese, běžte k psychiatrovi.
Píšete, že se nic nedaří, ale nepíšete, co že se to nemá dařit. Vsadím se, že se vlastně nic tak moc dramatického neděje. Však se správně říká, když nejde o život, tak jde o h...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.